Ustanovení § 214 ost. 4 obch. zák. má ve vztahu k zákonu o veřejných dražbách č. 26/2000 Sb. a k § 44b zákona o cenných papírech povahu lex specialis. Důvodem k upuštění od dražby není skutečnost, že dražební vyhláška nebo oznámení o dražbě nebyly doručeny vlastníkovi, splnila-li akciová společnost oznamovací povinnost podle § 214 odst. 4 obch. zák.

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Hany Zachystalové a soudců JUDr. Zdeňka Kovaříka a JUDr. Zdeňka Štencla v právní věci žalobce: Dr. Ing. V. H., bytem v H. K., zast. JUDr. J. Š., advokátem v H., proti žalovanému: 1/ B., a.s., se sídlem v Č. B., zast. Mgr. F. K., sídlem Č. B., 2/ L. Č. R., a.s., se sídlem v Č. R., zast. JUDr. J. B., advokátem, sídlem Č. B., o neplatnost veřejné dražby konané dne 18.10.2001, o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. listopadu 2002, t a k t o : I. Napadený rozsudek se potvrzuje. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 1/ na náhradu nákladů odvolacího řízení k rukám jeho právního zástupce Mgr. F. K., advokáta v Českých Budějovicích Kč 3.175,- III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 2/ na náhradu nákladů odvolacího řízení k rukám jeho právního zástupce JUDr. J. B., advokáta v Českých Budějovicích Kč 5.124,-. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se domáhal určení, že veřejná dražba konaná dne 18.10.2001 ve 12 hod. na návrh navrhovatele L. Č. R., a.s., se sídlem v Č. R., na adrese Č.B., jejímž předmětem bylo 18.274 ks kmenových listinných neregistrovaných akcií jedné emise, každá o jmenovité hodnotě 1.000,- Kč, vydaných navrhovatelem, provedená dražebníkem CP I., s.r.o., se sídlem v Č. B., je neplatná. Uvedl, že je akcionářem společnosti L.Č. R., a.s. s počtem jedné akcie o jmenovité hodnotě 1.000,- Kč. Žalovaný 2/ jako emitent rozhodl o změně podoby akcií. Žalobce se dozvěděl z dražební vyhlášky zveřejněné na veřejné informační síti /internetu/, že dne 18.10.2001 ve 12.00 hod. proběhla na návrh žalovaného 2/ nedobrovolná veřejná dražba, kde žalovaný 1/ byl dražebníkem. Předmětem dražby bylo 18.274 ks kmenových listinných akcií jedné emise znějících na majitele, důvodem dražby byla skutečnost, že tyto akcie nebyly převzaty při změně podoby ani v dodatečné přiměřené lhůtě akcionáři. Jednalo se o veřejnou dražbu cenných papírů podle § 44b odst. 4 zák. o cenných papírech /dále jen ZCP/. Žalobce uvedl, že dle cit. ustanovení se na takovou dražbu přiměřeně použijí i ust. zák. č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách. Navrhl, aby soud vyslovil neplatnost předmětné dražby, a to z toho důvodu, že dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit podle § 48 odst. 3 zák. č. 26/2000 Sb., a to proto, že podle § 46 odst. 3 cit. zákona je důvodem k obligatornímu upuštění od dražby skutečnost, že vlastníkovi draženého předmětu nebyla doručena dražební vyhláška, či oznámení o dražbě, ani písemné upozornění o zamýšleném výkonu navrhovatelova práva. Podle § 10 odst. 1 zák. č. 26/2000 Sb. měly být tyto písemnosti žalobci doručeny do vlastních rukou doručenkou. Žalobci nebyl ani jeden z výše uvedených dokladů doručen, proto se domnívá, že provedená dražba je neplatná. Žalovaný 1/ uvedl, že provedl veřejnou dražbu v souladu s § 44b ZCP a také přiměřeně použil příslušná ust. zák. č. 26/2000 Sb. Provedl veřejnou dražbu cenných papírů, neboť jejich majitelé byli v prodlení s převzetím listinné akcie, a to s odkazem na ust. § 214 odst. 4 obch. zák. Akcie žalovaného 2/ byly neregistrované a představenstvo a.s. žalovaného 2/ bylo povinno tyto prodat prostřednictvím obchodníka s cennými papíry bez zbytečného odkladu ve veřejné dražbě. Vůči akcionářům, kteří byli v prodlení s převzetím akcií, mělo představenstvo povinnost odeslat zprávu o veřejné dražbě. Žalovaný 1/ tuto zprávu zaslal žalobci stejně jako ostatním akcionářům prostřednictvím pošty dopisem, ve kterém oznámil datum, hodinu, adresu konání veřejné dražby jakož i akcie, které budou draženy a všechny další údaje. Tento dopis byl předán České poště, s.p. společně s databází akcionářů a pošta pak zajistila rozeslání zásilek včetně zásilky na adresu žalobce. Dle potvrzení pošty se tato zásilka od žalobce nevrátila jako nedoručená. Pošta rozeslala tyto zásilky jako obyčejné, což není v rozporu s ust. § 214 odst. 4 obch. zák. Žalovaný 1/ je toho názoru, že splnil společně s představenstvem žalované 2/ povinnost tak, že odeslal žalobci zprávu o veřejné dražbě a tím splnil podmínky pro konání této veřejné dražby, a proto navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný 2/ konstatoval, že spolu s žalovaným 1/ provedl veškeré úkony k zajištění práv majitelů dražených akcií včetně jejich informovanosti o konání veřejné nedobrovolné dražby jejich akcií. Dražba byla provedena řádně v souladu se zákonem. Žalovaný 2/ je toho názoru, že splnil veškeré zákonné povinnosti a navrhl zamítnutí žaloby. Rozsudkem soudu prvního stupně shora uvedeného čísla a data byla žaloba zamítnuta. Soud vyšel z toho, že mezi účastníky je nesporné, že žalobce byl akcionářem žalovaného 2/ a měl práva z jedné akcie o jmenovité hodnotě 1.000,- Kč, tuto akcii si po přeměně od žalovaného 2/ nevyzvedl. Dále z toho, že je nesporné, že dne 18.10.2001 ve 12.00 hod. se konala nedobrovolná veřejná dražba, jejímž dražebníkem byl žalovaný 1/, a to pod původním názvem CP I., s.r.o., předmětem dražby byly akcie dotčených osob v počtu 18.274 ks o jmenovité hodnotě 1.000,- Kč za jednu akcii, jejichž emitentem byl žalovaný 2/, a tyto akcie byly vydraženy jako celek, včetně jedné akcie žalobce. Soud dále zjistil, že žalovaná 2/ zveřejnila výzvu pro akcionáře společnosti na výměnu akcií zrušené společnosti za akcie společnosti nástupnické v Obchodním věstníku č. 1601 ze dne 18.4.2001. Dále žalovaný 2/ zveřejnil v Obchodním věstníku č. 2201 ze dne 30.5.2001 dodatečnou výzvu akcionářům společnosti L. Č. R., a.s., dříve L. J. H., a.s., k předložení listinných akcií za účelem jejich výměny a současně žalovaný 2/ stanovil akcionářům dodatečnou lhůtu do 22.6.2001. Současně akcionáře upozornil, že akcie starého vzoru nepředložené v této dodatečné lhůtě k výměně budou prohlášeny za neplatné. Tato dodatečná výzva byla uveřejněna také v Lidových novinách dne 28.5.2001. Z rozhodnutí představenstva žalovaného 2/ soud zjistil, že listinné akcie označené dřívější firmou L. J. H., a.s. byly prohlášeny za neplatné. Dále soud zjistil že žalovaný 2/ požádal Komisi pro cenné papíry v Praze dne 12.7.2001 o schválení užšího prospektu cenných papírů společně se zprávou auditora ze dne 20.4.2001 s ročními výkazy k 30.12.2000. Soud dále zjistil, že dne 20.8.2001 uzavřel žalovaný 2/ s žalovaným 1/ ještě pod názvem CP I., s.r.o. smlouvu o provedení prodeje 18.274 ks akcií nedobrovolnou dražbou, s tím, že tyto akcie nebyly ani v dodatečné přiměřené lhůtě akcionáři převzaty. Představenstvo žalovaného 2/ oznámilo konání dražby v Lidových novinách ze dne 26.9.2001 a v Obchodním věstníku č. 3901 ze dne 26.9.2001. Společným dopisem žalovaného 1/ a žalovaného 2/ ze dne 3.9.2001 o konání veřejné nedobrovolné dražby dne 18.10.2001 ve 12.00 hod., rozeslaným prostřednictvím České pošty, s.p., byli akcionáři, kteří si nevyměnili akcie informování o konání veřejné dražby. Žalovaný 1/ předal společný dopis pro akcionáře spolu s jejich soupisem České poště a ta zajistila rozeslání dopisu. Některé se vrátily jako nedoručené avšak od žalobce nikoli. Z potvrzení České pošty, ředitele Ing. J. K. ze dne 6.11.2002 vzal soud za prokázáno, že dne l3.9.2001 odeslala pošta na adresu žalobce oznámení o konání veřejené nedobrovolné dražby podle předloženého dopisu. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žalobce byl akcionářem žalovaného 2/ s podílem představujícím jednu akcii v nominální hodnotě 1.000,- Kč. Tuto svou akcii nepředložil k výměně, a to ani v dodatečné přiměřené lhůtě. Tato akcie byla vydražena společně v celkovém počtu 18.274 ks kmenových listinných akcií dne 18.10.2001 ve 12.00 hod. Soud konstatoval, že podle § 214 odst. 4 obch. zák. představenstvo společnosti nové akcie, které mají být vydány na místo akcií, jež byly prohlášeny za neplatné a nebyly akcionáři převzaty ani v dodatečné přiměřené lhůtě prodá prostřednictvím obchodníka s cennými papíry bez zbytečného odkladu na účet dotčené osoby na veřejném trhu pokud jsou registrované, nebo ve veřejné dražbě. Místo, dobu i předmět dražby představenstvo uveřejní nejméně dva týdny před jejím konáním, ve stejné lhůtě odešle zprávu o veřejné dražbě nebo o záměru prodat akcie na veřejném trhu dotčené osobě. Soud konstatoval, že žalovaný 2/ tento zákonný postup dodržel, neboť žalovaný 1/ je obchodníkem s cennými papíry. Způsob zveřejnění místa, doby a předmětu dražby představenstvo také uskutečnilo v zákonem stanovené lhůtě. Veřejná dražba se uskutečnila v souladu s ust. § 44b ZCP. Žalovaný 2/ prokázal žalovanému 1/, který byl dražebníkem, že žalobce nepředložil svou akcii k výměně za novou a novou si nepřevzal, a to ani v dodatečné přiměřené lhůtě. Žalovaný 1/ tedy provedl dražbu v souladu se zákonem. Námitku žalobce, že měl žalovaný 1/ upustit od dražby, neboť nedoručil žalobci jako vlastníkovi dražené akcie dražební vyhlášku nebo oznámení o dražbě ani písemné upozornění o zamýšleném výkonu do vlastních rukou dle § 10 odst. 1 zák. č. 26/2000 Sb. shledal soud nedůvodnou. Konstatoval, že povinnost stanovená v § 10 odst. 1 zák. č. 26/2000 Sb. se vztahuje na písemnosti související se zabezpečením provedení dražby. Podle § 44b odst. 4 ZCP lze použít pouze tímto ustanovením vymezená ustanovení zákona o veřejných dražbách, a to zejména ta ustanovení sloužící především k technickému zabezpečení realizace dražby a provedení dražby samotné. Podle § 5 odst. 2 zák. č. 26/2000 Sb. nelze podle tohoto zákona dražit cenné papíry, tedy ani akcie. Soud konstatoval, že má za prokázáno, že zkoumaná dražba byla provedena v souladu s ust. § 44b ZCP a že byly splněny zákonné předpoklady stanovené v § 214 obch. zák. Proto žalobu zamítl. Žalobce napadl rozsudek včas podaným odvoláním, jímž se domáhal jeho změny tak, že žalobě bude v celém rozsahu vyhověno. Vytýkal soudu prvního stupně, že upřednostnil ve svém rozhodnutí aplikaci obchodního zákoníku, tedy zejména ust. § 214 odst. 4 před aplikací ust. zákona o veřejných dražbách, jehož použití předpokládá sám zákon o cenných papírech, podle jehož ust. § 44b byla dražba provedena. Je toho názoru, že i v daném případě oznámení o dražbě ve smyslu ust. § 40 odst. 1 a 2 zák. o veřejných dražbách musí být doručeno, přičemž nemůže být nahrazeno pouhým odesláním zprávy o veřejné dražbě nebo o záměru prodat akcie na veřejném trhu, jak je uvedeno v ust. § 214 odst. 4 obch. zák. Zdůraznil, že z dikce obou ustanovení je patrný zásadní rozdíl ve významu obou sdělovaných skutečností. Zatímco totiž oznámení o dražbě podle ust. § 40 dst. 2 zák. o veřejných dražbách musí obsahovat označení dražebníka, navrhovatele dražby a předmětu dražby a dále i důvod, pro který je navrhováno provedení dražby, ust. § 214 odst. 4 obch. zák. zavazuje představenstvo jen k odeslání zprávy o veřejné dražbě nebo o záměru prodat akcie. Je proto i pro doručování oznámení o dražbě stanoven přísnější a jedině možný způsob zasílání, totiž doručení formou listovní zásilky do vlastních rukou s doručenkou. Je toho názoru, že předmětná dražba je neplatná, neboť dražebník, neupustil od dražby, ač tak byl podle ust. § 46 odst. 3 zák. o veřejných dražbách povinen, neboť žalobci nedoručil ani dražební vyhlášku, ani oznámení o dražbě a neprokázal, že mu bylo doručeno písemné upozornění o zamýšleném výkonu navrhovatelova práva. Potvrzení České pošty, s.p. jen osvědčuje podání zásilky k přepravě a její odeslání, nikoliv však její doručení. Žalovaný 1/ ve vyjádření k odvolání žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku. Zdůrazňuje, že dle ust. § 44b ZCP se zákon o veřejných dražbách použije pouze přiměřeně. Zákon o cenných papírech a obchodní zákoník mají tedy v tomto případě povahu speciálního zákona k zákonu o veřejných dražbách. Při dražbě tedy musí být dodrženy normy zákona o cenných papírech a normy obchodního zákoníku, teprve následně, přiměřeně normy zákona o veřejných dražbách. Tak tomu bylo i v tomto případě, kdy žalovaní zákonným způsobem provedení veřejné dražby zveřejnili a dle ust. § 214 odst. 4 obch. zák. odeslali oznámení žalobci. Není tedy podstatné, zda společné oznámení obou žalovaných odeslané prostřednictvím České pošty, s.p. bylo také žalobci skutečně doručeno. Jednalo se o obyčejnou listovní zásilku, která se nevrátila jako nedoručená. O jejím odeslání není žádných pochyb, jak je patrno i z vyjádření České pošty, s.p., jímž byl v řízení proveden důkaz. Žalovaný 2/ navrhl potvrzení napadeného rozsudku. Zdůraznil, že soud prvního stupně správně zjistil skutkový stav a aplikoval odpovídající zákonná ustanovení. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění, která na základě provedeného dokazování učinil soud prvého stupně. Sám se zaměřil jen na přezkoumání správnosti právních závěrů soudu prvního stupně, které odvolatel považuje za nesprávné. Z rozsudku, i když to není výslovně vyjádřeno, je zřejmé, že soud prvního stupně shledal, že je v daném případě dán právní zájem na určení. Tento závěr není odvolatelem ostatně nijak zpochybněn, a i odvolací soud jej považuje za správný. Základní právní otázkou v daném případě je, dle kterého právního předpisu mělo být postupováno, zda, jak konstatoval soud prvního stupně, dle ust. § 214 odst. 4 obch. zák., či, jak se domnívá odvolatel, bylo nutno i v tomto konkrétním případě doručení oznámení o veřejné dražbě do jeho vlastních rukou, jak vyžaduje ust. § 10 zák. č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách. Odvolací soud konstatuje, že právní úprava veřejných dražeb cenných papírů je poměrně složitá a orientace v ní dosti obtížná. Ostatně i v odborné literatuře /viz Prof. JUDr. Jan Dědič, a kol. Obchodní zákoník, komentář, Polygon, Praha 2002 str. 2693 a násl./, je poukazováno na skutečnost, že v této právní úpravě existuje v českém právním řádu určitý vnitřní rozpor, když v § 5 odst. 2 zák. č. 26/2000 Sb. se uvádí, že podle zák. č. 26/2000 Sb. nelze dražit cenné papíry ,avšak veřejné dražby cenných papírů s přiměřeným použitím zák. č. 26/2000 Sb. výslovně umožňuje zákon o cenných papírech. Ten v § 44b uvádí, která ustanovení zákona o veřejných dražbách se použijí přiměřeně na veřejnou dražbu cenných papírů. Mezi těmito ustanoveními je pak, jak správně uvádí žalobce, zahrnut i § 10 zák. č. 26/2000 Sb., který upravuje doručování písemností a vyžaduje zaslání formou listovní zásilky dodávané do vlastních rukou s doručenkou. Kromě uvedených dvou právních předpisů pak ještě v tomto konkrétním případě nutno posoudit vztah k právní úpravě obsažené v ust. § 214 odst. 4 obch. zák., neboť se jedná právě o situaci, řešenou tímto ustanovením. Je tedy třeba vyjasnit vztah nejen shora uvedených dvou právních předpisů, který je,jak bylo shora uvedeno, problematický, ale i ust. § 214 odst. 4 obch. zák., dle něhož byla v daném případě prodávána akcie žalobce ve veřejné dražbě, neboť se jednalo o akcii, kterou si žalobce při změně podoby ani v dodatečné přiměřené lhůtě nepřevzal, a cit. ustanovení proto umožňovalo její prodej ve veřejné dražbě. Dle § 214 odst. 4 obch. zák., místo, dobu a předmět dražby představenstvo zveřejní nejméně dva týdny před konáním dražby. Ve stejné lhůtě o d e š l e zprávu o veřejné dražbě dotčené osobě, pokud je společnosti známa. Citované ustanovení ukládá oznamovací povinnost představenstvu akciové společnosti. Obchodní zákoník je třeba, jak správně dovodil soud prvního stupně v napadeném rozsudku, i když to takto výslovně nevyjádřil, ale tím, že tento předpis aplikoval, dal tento svůj názor najevo, považovat za lex specialis ve vztahu k zák. č. 26/200O Sb. Nelze tedy na daný případ použít ani ust. § 40 odst. 1 a 2 cit. zák., jehož se dovolává žalobce, a které ukládá povinnosti dražebníkovi a stanoví náležitosti oznámení o dražbě, neboť speciální ust. § 214 odst. 4 obch. zák. ukládá oznamovací povinnost představenstvu akciové společnosti a stanoví i jiný okruh náležitostí takového oznámení. Z odkazu na přiměřené použití ust. § 46 zák. č. 26/2000 Sb. vyplývajícího z ust. § 44b ZCP pak nutno dovodit, že v případě, který se řídí ust. § 214 odst. 4 obch. zák., jako je tomu zde, by mělo být upuštěno od dražby tehdy, nebyly-li by splněny podmínky stanovené v § 214 odst. 4 obch. zák. Důvodem k upuštění od dražby tedy v daném případě není skutečnost, že dražební vyhláška nebo oznámení o dražbě nebyly doručeny vlastníkovi, splnila-li akciová společnost oznamovací povinnost podle § 214 odst. 4 obch. zák. Splnění této povinnosti nebylo v řízení zpochybněno. Rozsudek, jímž byla žaloba na určení neplatnosti dražby zamítnuta je proto z důvodů shora uvedených věcně správný a byl podle § 219 o.s.ř. potvrzen. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce, který nebyl v odvolacím řízení úspěšný je povinen nahradit žalovanému 1/ náklady odvolacího řízení , a to náklady právního zastoupení dle § 5 písm. c/ a § 18 odst. 1/ vyhl. č. 484/2000 Sb. ve výši 3.100,- Kč a dále 75,- Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. Celkovou částku Kč 3.175,- zaplatí na základě 149 odst. 1 o.s.ř. na účet právního zástupce žalovaného 1/, jak je uvedeno ve výroku. Žalovanému 2/ pak zaplatí žalobce k rukám jeho právního zástupce na náhradu nákladů odvolacího řízení 5.124,- Kč. Tato částka představuje náhradu nákladů právního zastoupení a l režijního paušálu ve stejném rozsahu jako u žalovaného 1/, t.j. rovněž částku Kč 3.175,-, a k tomu náhradu cestovného osobním automobilem AUDI A6 z Českých Budějovic do Prahy a zpět ve výši 1.949,- Kč. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku nelze podat odvolání. Dovolání proti tomuto rozsudku je přípustné za předpokladu, že dovolací soud dospěje k závěru, že rozhodnutí ve věci samé má po právní stránce zásadní význam, a to k Nejvyššímu soudu ČR, prostřednictvím soudu prvního stupně, do dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku. Nesplní -li povinný dobrovolně, může se oprávněný obrátit na příslušný soud o výkon rozhodnutí. V Praze dne 29. dubna 2003 JUDr. Hana Z a c h y s t a l o v á, v.r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Udaje pro evidenci rozhodnutí: ----------------------------------- Heslo: veřejné dražby cenných papírů. právní věta: Dle § 44b odst. 2 ZCP se na veřejné dražby cenných papírů použijí přiměřeně v cit. ustanovení vymezená ust. zák. č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách. Ust. § 2l4 odst. 4 obch. zák. má ve vztahu k zák. o veřejných dražbách povahu lex specialis. Z odkazu na přiměřené použití ust. § 46 zák. č. 26/2000 Sb. vyplývajícího z ust. § 44b ZCP pak nutno dovodit, že v případě, který se řídí ust. § 2l4 odst. 4 obch. zák., by mělo být upuštěno od dražby tehdy, nebyly-li by splněny podmínky stanovené v § 214 odst. 4 obch. zák. Á Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Hany Zachystalové a soudců JUDr. Zdeňka Kovaříka a JUDr. Zdeňka Štencla v právní věci žalobce: Dr. Ing. V. H., bytem v H. K., zast. JUDr. J. Š., advokátem v H., proti žalovanému: 1/ B., a.s., se sídlem v Č. B.,  zast. Mgr. F. K., sídlem Č. B.,  2/ L. Č. R., a.s., se sídlem v Č. R., zast. JUDr. J. B., advokátem,  sídlem Č. B.,  o neplatnost veřejné dražby konané dne 18.10.2001, o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. listopadu 2002, t a k t o : I. Napadený rozsudek se potvrzuje. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 1/ na náhradu nákladů odvolacího řízení k rukám jeho právního zástupce Mgr. F. K., advokáta v Českých Budějovicích Kč 3.175,- III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 2/ na náhradu nákladů odvolacího řízení k rukám jeho právního zástupce JUDr. J. B., advokáta v Českých Budějovicích Kč 5.124,-. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se domáhal určení, že veřejná dražba konaná dne 18.10.2001 ve 12 hod. na návrh navrhovatele L. Č. R., a.s., se sídlem v Č. R.,  na adrese Č.B.,  jejímž předmětem bylo 18.274 ks kmenových listinných neregistrovaných akcií jedné emise, každá o jmenovité hodnotě 1.000,- Kč, vydaných navrhovatelem, provedená dražebníkem CP I., s.r.o., se sídlem v Č. B.,  je neplatná. Uvedl, že je akcionářem společnosti L.Č. R., a.s. s počtem jedné akcie o jmenovité hodnotě 1.000,- Kč. Žalovaný 2/ jako emitent rozhodl o změně podoby akcií. Žalobce se dozvěděl z dražební vyhlášky zveřejněné na veřejné informační síti /internetu/, že dne 18.10.2001 ve 12.00 hod. proběhla na návrh žalovaného 2/ nedobrovolná veřejná dražba, kde žalovaný 1/ byl dražebníkem. Předmětem dražby bylo 18.274 ks kmenových listinných akcií jedné emise znějících na majitele, důvodem dražby byla skutečnost, že tyto akcie nebyly převzaty při změně podoby ani v dodatečné přiměřené lhůtě akcionáři. Jednalo se o veřejnou dražbu cenných papírů podle § 44b odst. 4 zák. o cenných papírech /dále jen ZCP/. Žalobce uvedl, že dle cit. ustanovení se na takovou dražbu přiměřeně použijí i ust. zák. č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách. Navrhl, aby soud vyslovil neplatnost předmětné dražby, a to z toho důvodu, že dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit podle § 48 odst. 3 zák. č. 26/2000 Sb., a to proto, že podle § 46 odst. 3 cit. zákona je důvodem k obligatornímu upuštění od dražby skutečnost, že vlastníkovi draženého předmětu nebyla doručena dražební vyhláška, či oznámení o dražbě, ani písemné upozornění o zamýšleném výkonu navrhovatelova práva. Podle § 10 odst. 1 zák. č. 26/2000 Sb. měly být tyto písemnosti žalobci doručeny do vlastních rukou doručenkou. Žalobci nebyl ani jeden z výše uvedených dokladů doručen, proto se domnívá, že provedená dražba je neplatná. Žalovaný 1/ uvedl, že provedl veřejnou dražbu v souladu s § 44b ZCP a také přiměřeně použil příslušná ust. zák. č. 26/2000 Sb. Provedl veřejnou dražbu cenných papírů, neboť jejich majitelé byli v prodlení s převzetím listinné akcie, a to s odkazem na ust. § 214 odst. 4 obch. zák. Akcie žalovaného 2/ byly neregistrované a představenstvo a.s. žalovaného 2/ bylo povinno tyto prodat prostřednictvím obchodníka s cennými papíry bez zbytečného odkladu ve veřejné dražbě. Vůči akcionářům, kteří byli v prodlení s převzetím akcií, mělo představenstvo povinnost odeslat zprávu o veřejné dražbě. Žalovaný 1/ tuto zprávu zaslal žalobci stejně jako ostatním akcionářům prostřednictvím pošty dopisem, ve kterém oznámil datum, hodinu, adresu konání veřejné dražby jakož i akcie, které budou draženy a všechny další údaje. Tento dopis byl předán České poště, s.p. společně s databází akcionářů a pošta pak zajistila rozeslání zásilek včetně zásilky na adresu žalobce. Dle potvrzení pošty se tato zásilka od žalobce nevrátila jako nedoručená. Pošta rozeslala tyto zásilky jako obyčejné, což není v rozporu s ust. § 214 odst. 4 obch. zák. Žalovaný 1/ je toho názoru, že splnil společně s představenstvem žalované 2/ povinnost tak, že odeslal žalobci zprávu o veřejné dražbě a tím splnil podmínky pro konání této veřejné dražby, a proto navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný 2/ konstatoval, že spolu s žalovaným 1/ provedl veškeré úkony k zajištění práv majitelů dražených akcií včetně jejich informovanosti o konání veřejné nedobrovolné dražby jejich akcií. Dražba byla provedena řádně v souladu se zákonem. Žalovaný 2/ je toho názoru, že splnil veškeré zákonné povinnosti a navrhl zamítnutí žaloby. Rozsudkem soudu prvního stupně shora uvedeného čísla a data byla žaloba zamítnuta. Soud vyšel z toho, že mezi účastníky je nesporné, že žalobce byl akcionářem žalovaného 2/ a měl práva z jedné akcie o jmenovité hodnotě 1.000,- Kč, tuto akcii si po přeměně od žalovaného 2/ nevyzvedl. Dále z toho, že je nesporné, že dne 18.10.2001 ve 12.00 hod. se konala nedobrovolná veřejná dražba, jejímž dražebníkem byl žalovaný 1/, a to pod původním názvem CP I., s.r.o., předmětem dražby byly akcie dotčených osob v počtu 18.274 ks o jmenovité hodnotě 1.000,- Kč za jednu akcii, jejichž emitentem byl žalovaný 2/, a tyto akcie byly vydraženy jako celek, včetně jedné akcie žalobce. Soud dále zjistil, že žalovaná 2/ zveřejnila výzvu pro akcionáře společnosti na výměnu akcií zrušené společnosti za akcie společnosti nástupnické v Obchodním věstníku č. 1601 ze dne 18.4.2001. Dále žalovaný 2/ zveřejnil v Obchodním věstníku č. 2201 ze dne 30.5.2001 dodatečnou výzvu akcionářům společnosti L. Č. R., a.s., dříve L. J. H., a.s., k předložení listinných akcií za účelem jejich výměny a současně žalovaný 2/ stanovil akcionářům dodatečnou lhůtu do 22.6.2001. Současně akcionáře upozornil, že akcie starého vzoru nepředložené v této dodatečné lhůtě k výměně budou prohlášeny za neplatné. Tato dodatečná výzva byla uveřejněna také v Lidových novinách dne 28.5.2001. Z rozhodnutí představenstva žalovaného 2/ soud zjistil, že listinné akcie označené dřívější firmou L. J. H., a.s. byly prohlášeny za neplatné. Dále soud zjistil že žalovaný 2/ požádal Komisi pro cenné papíry v Praze dne 12.7.2001 o schválení užšího prospektu cenných papírů společně se zprávou auditora ze dne 20.4.2001 s ročními výkazy k 30.12.2000. Soud dále zjistil, že dne 20.8.2001 uzavřel žalovaný 2/ s žalovaným 1/ ještě pod názvem CP I., s.r.o. smlouvu o provedení prodeje 18.274 ks akcií nedobrovolnou dražbou, s tím, že tyto akcie nebyly ani v dodatečné přiměřené lhůtě akcionáři převzaty. Představenstvo žalovaného 2/ oznámilo konání dražby v Lidových novinách ze dne 26.9.2001 a v Obchodním věstníku č. 3901 ze dne 26.9.2001. Společným dopisem žalovaného 1/ a žalovaného 2/ ze dne 3.9.2001 o konání veřejné nedobrovolné dražby dne 18.10.2001 ve 12.00 hod., rozeslaným prostřednictvím České pošty, s.p., byli akcionáři, kteří si nevyměnili akcie informování o konání veřejné dražby. Žalovaný 1/ předal společný dopis pro akcionáře spolu s jejich soupisem České poště a ta zajistila rozeslání dopisu. Některé se vrátily jako nedoručené avšak od žalobce nikoli. Z potvrzení České pošty, ředitele Ing. J. K. ze dne 6.11.2002 vzal soud za prokázáno, že dne l3.9.2001 odeslala pošta na adresu žalobce oznámení o konání veřejené nedobrovolné dražby podle předloženého dopisu. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žalobce byl akcionářem žalovaného 2/ s podílem představujícím jednu akcii v nominální hodnotě 1.000,- Kč. Tuto svou akcii nepředložil k výměně, a to ani v dodatečné přiměřené lhůtě. Tato akcie byla vydražena společně v celkovém počtu 18.274 ks kmenových listinných akcií dne 18.10.2001 ve 12.00 hod. Soud konstatoval, že podle § 214 odst. 4 obch. zák. představenstvo společnosti nové akcie, které mají být vydány na místo akcií, jež byly prohlášeny za neplatné a nebyly akcionáři převzaty ani v dodatečné přiměřené lhůtě prodá prostřednictvím obchodníka s cennými papíry bez zbytečného odkladu na účet dotčené osoby na veřejném trhu pokud jsou registrované, nebo ve veřejné dražbě. Místo, dobu i předmět dražby představenstvo uveřejní nejméně dva týdny před jejím konáním, ve stejné lhůtě odešle zprávu o veřejné dražbě nebo o záměru prodat akcie na veřejném trhu dotčené osobě. Soud konstatoval, že žalovaný 2/ tento zákonný postup dodržel, neboť žalovaný 1/ je obchodníkem s cennými papíry. Způsob zveřejnění místa, doby a předmětu dražby představenstvo také uskutečnilo v zákonem stanovené lhůtě. Veřejná dražba se uskutečnila v souladu s ust. § 44b ZCP. Žalovaný 2/ prokázal žalovanému 1/, který byl dražebníkem, že žalobce nepředložil svou akcii k výměně za novou a novou si nepřevzal, a to ani v dodatečné přiměřené lhůtě. Žalovaný 1/ tedy provedl dražbu v souladu se zákonem. Námitku žalobce, že měl žalovaný 1/ upustit od dražby, neboť nedoručil žalobci jako vlastníkovi dražené akcie dražební vyhlášku nebo oznámení o dražbě ani písemné upozornění o zamýšleném výkonu do vlastních rukou dle § 10 odst. 1 zák. č. 26/2000 Sb. shledal soud nedůvodnou. Konstatoval, že povinnost stanovená v § 10 odst. 1 zák. č. 26/2000 Sb. se vztahuje na písemnosti související se zabezpečením provedení dražby. Podle § 44b odst. 4 ZCP lze použít pouze tímto ustanovením vymezená ustanovení zákona o veřejných dražbách, a to zejména ta ustanovení sloužící především k technickému zabezpečení realizace dražby a provedení dražby samotné. Podle § 5 odst. 2 zák. č. 26/2000 Sb. nelze podle tohoto zákona dražit cenné papíry, tedy ani akcie. Soud konstatoval, že má za prokázáno, že zkoumaná dražba byla provedena v souladu s ust. § 44b ZCP a že byly splněny zákonné předpoklady stanovené v § 214 obch. zák. Proto žalobu zamítl. Žalobce napadl rozsudek včas podaným odvoláním, jímž se domáhal jeho změny tak, že žalobě bude v celém rozsahu vyhověno. Vytýkal soudu prvního stupně, že upřednostnil ve svém rozhodnutí aplikaci obchodního zákoníku, tedy zejména ust. § 214 odst. 4 před aplikací ust. zákona o veřejných dražbách, jehož použití předpokládá sám zákon o cenných papírech, podle jehož ust. § 44b byla dražba provedena. Je toho názoru, že i v daném případě oznámení o dražbě ve smyslu ust. § 40 odst. 1 a 2 zák. o veřejných dražbách musí být doručeno, přičemž nemůže být nahrazeno pouhým odesláním zprávy o veřejné dražbě nebo o záměru prodat akcie na veřejném trhu, jak je uvedeno v ust. § 214 odst. 4 obch. zák. Zdůraznil, že z dikce obou ustanovení je patrný zásadní rozdíl ve významu obou sdělovaných skutečností. Zatímco totiž oznámení o dražbě podle ust. § 40 dst. 2 zák. o veřejných dražbách musí obsahovat označení dražebníka, navrhovatele dražby a předmětu dražby a dále i důvod, pro který je navrhováno provedení dražby, ust. § 214 odst. 4 obch. zák. zavazuje představenstvo jen k odeslání zprávy o veřejné dražbě nebo o záměru prodat akcie. Je proto i pro doručování oznámení o dražbě stanoven přísnější a jedině možný způsob zasílání, totiž doručení formou listovní zásilky do vlastních rukou s doručenkou. Je toho názoru, že předmětná dražba je neplatná, neboť dražebník, neupustil od dražby, ač tak byl podle ust. § 46 odst. 3 zák. o veřejných dražbách povinen, neboť žalobci nedoručil ani dražební vyhlášku, ani oznámení o dražbě a neprokázal, že mu bylo doručeno písemné upozornění o zamýšleném výkonu navrhovatelova práva. Potvrzení České pošty, s.p. jen osvědčuje podání zásilky k přepravě a její odeslání, nikoliv však její doručení. Žalovaný 1/ ve vyjádření k odvolání žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku. Zdůrazňuje, že dle ust. § 44b ZCP se zákon o veřejných dražbách použije pouze přiměřeně. Zákon o cenných papírech a obchodní zákoník mají tedy v tomto případě povahu speciálního zákona k zákonu o veřejných dražbách. Při dražbě tedy musí být dodrženy normy zákona o cenných papírech a normy obchodního zákoníku, teprve následně, přiměřeně normy zákona o veřejných dražbách. Tak tomu bylo i v tomto případě, kdy žalovaní zákonným způsobem provedení veřejné dražby zveřejnili a dle ust. § 214 odst. 4 obch. zák. odeslali oznámení žalobci. Není tedy podstatné, zda společné oznámení obou žalovaných odeslané prostřednictvím České pošty, s.p. bylo také žalobci skutečně doručeno. Jednalo se o obyčejnou listovní zásilku, která se nevrátila jako nedoručená. O jejím odeslání není žádných pochyb, jak je patrno i z vyjádření České pošty, s.p., jímž byl v řízení proveden důkaz. Žalovaný 2/ navrhl potvrzení napadeného rozsudku. Zdůraznil, že soud prvního stupně správně zjistil skutkový stav a aplikoval odpovídající zákonná ustanovení. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění, která na základě provedeného dokazování učinil soud prvého stupně. Sám se zaměřil jen na přezkoumání správnosti právních závěrů soudu prvního stupně, které odvolatel považuje za nesprávné. Z rozsudku, i když to není výslovně vyjádřeno, je zřejmé, že soud prvního stupně shledal, že je v daném případě dán právní zájem na určení. Tento závěr není odvolatelem ostatně nijak zpochybněn, a i odvolací soud jej považuje za správný. Základní právní otázkou v daném případě je, dle kterého právního předpisu mělo být postupováno, zda, jak konstatoval soud prvního stupně, dle ust. § 214 odst. 4 obch. zák., či, jak se domnívá odvolatel, bylo nutno i v tomto konkrétním případě doručení oznámení o veřejné dražbě do jeho vlastních rukou, jak vyžaduje ust. § 10 zák. č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách. Odvolací soud konstatuje, že právní úprava veřejných dražeb cenných papírů je poměrně složitá a orientace v ní dosti obtížná. Ostatně i v odborné literatuře /viz Prof. JUDr. Jan Dědič, a kol. Obchodní zákoník, komentář, Polygon, Praha 2002 str. 2693 a násl./, je poukazováno na skutečnost, že v této právní úpravě existuje v českém právním řádu určitý vnitřní rozpor, když v § 5 odst. 2 zák. č. 26/2000 Sb. se uvádí, že podle zák. č. 26/2000 Sb. nelze dražit cenné papíry ,avšak veřejné dražby cenných papírů s přiměřeným použitím zák. č. 26/2000 Sb. výslovně umožňuje zákon o cenných papírech. Ten v § 44b uvádí, která ustanovení zákona o veřejných dražbách se použijí přiměřeně na veřejnou dražbu cenných papírů. Mezi těmito ustanoveními je pak, jak správně uvádí žalobce, zahrnut i § 10 zák. č. 26/2000 Sb., který upravuje doručování písemností a vyžaduje zaslání formou listovní zásilky dodávané do vlastních rukou s doručenkou. Kromě uvedených dvou právních předpisů pak ještě v tomto konkrétním případě nutno posoudit vztah k právní úpravě obsažené v ust. § 214 odst. 4 obch. zák., neboť se jedná právě o situaci, řešenou tímto ustanovením. Je tedy třeba vyjasnit vztah nejen shora uvedených dvou právních předpisů, který je,jak bylo shora uvedeno, problematický, ale i ust. § 214 odst. 4 obch. zák., dle něhož byla v daném případě prodávána akcie žalobce ve veřejné dražbě, neboť se jednalo o akcii, kterou si žalobce při změně podoby ani v dodatečné přiměřené lhůtě nepřevzal, a cit. ustanovení proto umožňovalo její prodej ve veřejné dražbě. Dle § 214 odst. 4 obch. zák., místo, dobu a předmět dražby představenstvo zveřejní nejméně dva týdny před konáním dražby. Ve stejné lhůtě o d e š l e zprávu o veřejné dražbě dotčené osobě, pokud je společnosti známa. Citované ustanovení ukládá oznamovací povinnost představenstvu akciové společnosti. Obchodní zákoník je třeba, jak správně dovodil soud prvního stupně v napadeném rozsudku, i když to takto výslovně nevyjádřil, ale tím, že tento předpis aplikoval, dal tento svůj názor najevo, považovat za lex specialis ve vztahu k zák. č. 26/200O Sb. Nelze tedy na daný případ použít ani ust. § 40 odst. 1 a 2 cit. zák., jehož se dovolává žalobce, a které ukládá povinnosti dražebníkovi a stanoví náležitosti oznámení o dražbě, neboť speciální ust. § 214 odst. 4 obch. zák. ukládá oznamovací povinnost představenstvu akciové společnosti a stanoví i jiný okruh náležitostí takového oznámení. Z odkazu na přiměřené použití ust. § 46 zák. č. 26/2000 Sb. vyplývajícího z ust. § 44b ZCP pak nutno dovodit, že v případě, který se řídí ust. § 214 odst. 4 obch. zák., jako je tomu zde, by mělo být upuštěno od dražby tehdy, nebyly-li by splněny podmínky stanovené v § 214 odst. 4 obch. zák. Důvodem k upuštění od dražby tedy v daném případě není skutečnost, že dražební vyhláška nebo oznámení o dražbě nebyly doručeny vlastníkovi, splnila-li akciová společnost oznamovací povinnost podle § 214 odst. 4 obch. zák. Splnění této povinnosti nebylo v řízení zpochybněno. Rozsudek, jímž byla žaloba na určení neplatnosti dražby zamítnuta je proto z důvodů shora uvedených věcně správný a byl podle § 219 o.s.ř. potvrzen. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce, který nebyl v odvolacím řízení úspěšný je povinen nahradit žalovanému 1/ náklady odvolacího řízení , a to náklady právního zastoupení dle § 5 písm. c/ a § 18 odst. 1/ vyhl. č. 484/2000 Sb. ve výši 3.100,- Kč a dále 75,- Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. Celkovou částku Kč 3.175,- zaplatí na základě 149 odst. 1 o.s.ř. na účet právního zástupce žalovaného 1/, jak je uvedeno ve výroku. Žalovanému 2/ pak zaplatí žalobce k rukám jeho právního zástupce na náhradu nákladů odvolacího řízení 5.124,- Kč. Tato částka představuje náhradu nákladů právního zastoupení a l režijního paušálu ve stejném rozsahu jako u žalovaného 1/, t.j. rovněž částku Kč 3.175,-, a k tomu náhradu cestovného osobním automobilem AUDI A6 z Českých Budějovic do Prahy a zpět ve výši 1.949,- Kč. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku nelze podat odvolání. Dovolání proti tomuto rozsudku je přípustné za předpokladu, že dovolací soud dospěje k závěru, že rozhodnutí ve věci samé má po právní stránce zásadní význam, a to k Nejvyššímu soudu ČR, prostřednictvím soudu prvního stupně, do dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku. Nesplní -li povinný dobrovolně, může se oprávněný obrátit na příslušný soud o výkon rozhodnutí. V Praze dne 29. dubna 2003 JUDr. Hana Z a c h y s t a l o v á, v.r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Udaje pro evidenci rozhodnutí: ----------------------------------- Heslo: veřejné dražby cenných papírů. právní věta: Dle § 44b odst. 2 ZCP se na veřejné dražby cenných papírů použijí přiměřeně v cit. ustanovení vymezená ust. zák. č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách. Ust. § 2l4 odst. 4 obch. zák. má ve vztahu k zák. o veřejných dražbách povahu lex specialis. Z odkazu na přiměřené použití ust. § 46 zák. č. 26/2000 Sb. vyplývajícího z ust. § 44b ZCP pak nutno dovodit, že v případě, který se řídí ust. § 2l4 odst. 4 obch. zák., by mělo být upuštěno od dražby tehdy, nebyly-li by splněny podmínky stanovené v § 214 odst. 4 obch. zák. Á Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Hany Zachystalové a soudců JUDr. Zdeňka Kovaříka a JUDr. Zdeňka Štencla v právní věci žalobce: Dr. Ing. V. H., bytem v H. K., zast. JUDr. J. Š., advokátem v H., proti žalovanému: 1/ B., a.s., se sídlem v Č. B.,  zast. Mgr. F. K., sídlem Č. B.,  2/ L. Č. R., a.s., se sídlem v Č. R., zast. JUDr. J. B., advokátem,  sídlem Č. B.,  o neplatnost veřejné dražby konané dne 18.10.2001, o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. listopadu 2002, t a k t o : I. Napadený rozsudek se potvrzuje. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 1/ na náhradu nákladů odvolacího řízení k rukám jeho právního zástupce Mgr. F. K., advokáta v Českých Budějovicích Kč 3.175,- III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 2/ na náhradu nákladů odvolacího řízení k rukám jeho právního zástupce JUDr. J. B., advokáta v Českých Budějovicích Kč 5.124,-. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se domáhal určení, že veřejná dražba konaná dne 18.10.2001 ve 12 hod. na návrh navrhovatele L. Č. R., a.s., se sídlem v Č. R.,  na adrese Č.B.,  jejímž předmětem bylo 18.274 ks kmenových listinných neregistrovaných akcií jedné emise, každá o jmenovité hodnotě 1.000,- Kč, vydaných navrhovatelem, provedená dražebníkem CP I., s.r.o., se sídlem v Č. B.,  je neplatná. Uvedl, že je akcionářem společnosti L.Č. R., a.s. s počtem jedné akcie o jmenovité hodnotě 1.000,- Kč. Žalovaný 2/ jako emitent rozhodl o změně podoby akcií. Žalobce se dozvěděl z dražební vyhlášky zveřejněné na veřejné informační síti /internetu/, že dne 18.10.2001 ve 12.00 hod. proběhla na návrh žalovaného 2/ nedobrovolná veřejná dražba, kde žalovaný 1/ byl dražebníkem. Předmětem dražby bylo 18.274 ks kmenových listinných akcií jedné emise znějících na majitele, důvodem dražby byla skutečnost, že tyto akcie nebyly převzaty při změně podoby ani v dodatečné přiměřené lhůtě akcionáři. Jednalo se o veřejnou dražbu cenných papírů podle § 44b odst. 4 zák. o cenných papírech /dále jen ZCP/. Žalobce uvedl, že dle cit. ustanovení se na takovou dražbu přiměřeně použijí i ust. zák. č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách. Navrhl, aby soud vyslovil neplatnost předmětné dražby, a to z toho důvodu, že dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit podle § 48 odst. 3 zák. č. 26/2000 Sb., a to proto, že podle § 46 odst. 3 cit. zákona je důvodem k obligatornímu upuštění od dražby skutečnost, že vlastníkovi draženého předmětu nebyla doručena dražební vyhláška, či oznámení o dražbě, ani písemné upozornění o zamýšleném výkonu navrhovatelova práva. Podle § 10 odst. 1 zák. č. 26/2000 Sb. měly být tyto písemnosti žalobci doručeny do vlastních rukou doručenkou. Žalobci nebyl ani jeden z výše uvedených dokladů doručen, proto se domnívá, že provedená dražba je neplatná. Žalovaný 1/ uvedl, že provedl veřejnou dražbu v souladu s § 44b ZCP a také přiměřeně použil příslušná ust. zák. č. 26/2000 Sb. Provedl veřejnou dražbu cenných papírů, neboť jejich majitelé byli v prodlení s převzetím listinné akcie, a to s odkazem na ust. § 214 odst. 4 obch. zák. Akcie žalovaného 2/ byly neregistrované a představenstvo a.s. žalovaného 2/ bylo povinno tyto prodat prostřednictvím obchodníka s cennými papíry bez zbytečného odkladu ve veřejné dražbě. Vůči akcionářům, kteří byli v prodlení s převzetím akcií, mělo představenstvo povinnost odeslat zprávu o veřejné dražbě. Žalovaný 1/ tuto zprávu zaslal žalobci stejně jako ostatním akcionářům prostřednictvím pošty dopisem, ve kterém oznámil datum, hodinu, adresu konání veřejné dražby jakož i akcie, které budou draženy a všechny další údaje. Tento dopis byl předán České poště, s.p. společně s databází akcionářů a pošta pak zajistila rozeslání zásilek včetně zásilky na adresu žalobce. Dle potvrzení pošty se tato zásilka od žalobce nevrátila jako nedoručená. Pošta rozeslala tyto zásilky jako obyčejné, což není v rozporu s ust. § 214 odst. 4 obch. zák. Žalovaný 1/ je toho názoru, že splnil společně s představenstvem žalované 2/ povinnost tak, že odeslal žalobci zprávu o veřejné dražbě a tím splnil podmínky pro konání této veřejné dražby, a proto navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný 2/ konstatoval, že spolu s žalovaným 1/ provedl veškeré úkony k zajištění práv majitelů dražených akcií včetně jejich informovanosti o konání veřejné nedobrovolné dražby jejich akcií. Dražba byla provedena řádně v souladu se zákonem. Žalovaný 2/ je toho názoru, že splnil veškeré zákonné povinnosti a navrhl zamítnutí žaloby. Rozsudkem soudu prvního stupně shora uvedeného čísla a data byla žaloba zamítnuta. Soud vyšel z toho, že mezi účastníky je nesporné, že žalobce byl akcionářem žalovaného 2/ a měl práva z jedné akcie o jmenovité hodnotě 1.000,- Kč, tuto akcii si po přeměně od žalovaného 2/ nevyzvedl. Dále z toho, že je nesporné, že dne 18.10.2001 ve 12.00 hod. se konala nedobrovolná veřejná dražba, jejímž dražebníkem byl žalovaný 1/, a to pod původním názvem CP I., s.r.o., předmětem dražby byly akcie dotčených osob v počtu 18.274 ks o jmenovité hodnotě 1.000,- Kč za jednu akcii, jejichž emitentem byl žalovaný 2/, a tyto akcie byly vydraženy jako celek, včetně jedné akcie žalobce. Soud dále zjistil, že žalovaná 2/ zveřejnila výzvu pro akcionáře společnosti na výměnu akcií zrušené společnosti za akcie společnosti nástupnické v Obchodním věstníku č. 1601 ze dne 18.4.2001. Dále žalovaný 2/ zveřejnil v Obchodním věstníku č. 2201 ze dne 30.5.2001 dodatečnou výzvu akcionářům společnosti L. Č. R., a.s., dříve L. J. H., a.s., k předložení listinných akcií za účelem jejich výměny a současně žalovaný 2/ stanovil akcionářům dodatečnou lhůtu do 22.6.2001. Současně akcionáře upozornil, že akcie starého vzoru nepředložené v této dodatečné lhůtě k výměně budou prohlášeny za neplatné. Tato dodatečná výzva byla uveřejněna také v Lidových novinách dne 28.5.2001. Z rozhodnutí představenstva žalovaného 2/ soud zjistil, že listinné akcie označené dřívější firmou L. J. H., a.s. byly prohlášeny za neplatné. Dále soud zjistil že žalovaný 2/ požádal Komisi pro cenné papíry v Praze dne 12.7.2001 o schválení užšího prospektu cenných papírů společně se zprávou auditora ze dne 20.4.2001 s ročními výkazy k 30.12.2000. Soud dále zjistil, že dne 20.8.2001 uzavřel žalovaný 2/ s žalovaným 1/ ještě pod názvem CP I., s.r.o. smlouvu o provedení prodeje 18.274 ks akcií nedobrovolnou dražbou, s tím, že tyto akcie nebyly ani v dodatečné přiměřené lhůtě akcionáři převzaty. Představenstvo žalovaného 2/ oznámilo konání dražby v Lidových novinách ze dne 26.9.2001 a v Obchodním věstníku č. 3901 ze dne 26.9.2001. Společným dopisem žalovaného 1/ a žalovaného 2/ ze dne 3.9.2001 o konání veřejné nedobrovolné dražby dne 18.10.2001 ve 12.00 hod., rozeslaným prostřednictvím České pošty, s.p., byli akcionáři, kteří si nevyměnili akcie informování o konání veřejné dražby. Žalovaný 1/ předal společný dopis pro akcionáře spolu s jejich soupisem České poště a ta zajistila rozeslání dopisu. Některé se vrátily jako nedoručené avšak od žalobce nikoli. Z potvrzení České pošty, ředitele Ing. J. K. ze dne 6.11.2002 vzal soud za prokázáno, že dne l3.9.2001 odeslala pošta na adresu žalobce oznámení o konání veřejené nedobrovolné dražby podle předloženého dopisu. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žalobce byl akcionářem žalovaného 2/ s podílem představujícím jednu akcii v nominální hodnotě 1.000,- Kč. Tuto svou akcii nepředložil k výměně, a to ani v dodatečné přiměřené lhůtě. Tato akcie byla vydražena společně v celkovém počtu 18.274 ks kmenových listinných akcií dne 18.10.2001 ve 12.00 hod. Soud konstatoval, že podle § 214 odst. 4 obch. zák. představenstvo společnosti nové akcie, které mají být vydány na místo akcií, jež byly prohlášeny za neplatné a nebyly akcionáři převzaty ani v dodatečné přiměřené lhůtě prodá prostřednictvím obchodníka s cennými papíry bez zbytečného odkladu na účet dotčené osoby na veřejném trhu pokud jsou registrované, nebo ve veřejné dražbě. Místo, dobu i předmět dražby představenstvo uveřejní nejméně dva týdny před jejím konáním, ve stejné lhůtě odešle zprávu o veřejné dražbě nebo o záměru prodat akcie na veřejném trhu dotčené osobě. Soud konstatoval, že žalovaný 2/ tento zákonný postup dodržel, neboť žalovaný 1/ je obchodníkem s cennými papíry. Způsob zveřejnění místa, doby a předmětu dražby představenstvo také uskutečnilo v zákonem stanovené lhůtě. Veřejná dražba se uskutečnila v souladu s ust. § 44b ZCP. Žalovaný 2/ prokázal žalovanému 1/, který byl dražebníkem, že žalobce nepředložil svou akcii k výměně za novou a novou si nepřevzal, a to ani v dodatečné přiměřené lhůtě. Žalovaný 1/ tedy provedl dražbu v souladu se zákonem. Námitku žalobce, že měl žalovaný 1/ upustit od dražby, neboť nedoručil žalobci jako vlastníkovi dražené akcie dražební vyhlášku nebo oznámení o dražbě ani písemné upozornění o zamýšleném výkonu do vlastních rukou dle § 10 odst. 1 zák. č. 26/2000 Sb. shledal soud nedůvodnou. Konstatoval, že povinnost stanovená v § 10 odst. 1 zák. č. 26/2000 Sb. se vztahuje na písemnosti související se zabezpečením provedení dražby. Podle § 44b odst. 4 ZCP lze použít pouze tímto ustanovením vymezená ustanovení zákona o veřejných dražbách, a to zejména ta ustanovení sloužící především k technickému zabezpečení realizace dražby a provedení dražby samotné. Podle § 5 odst. 2 zák. č. 26/2000 Sb. nelze podle tohoto zákona dražit cenné papíry, tedy ani akcie. Soud konstatoval, že má za prokázáno, že zkoumaná dražba byla provedena v souladu s ust. § 44b ZCP a že byly splněny zákonné předpoklady stanovené v § 214 obch. zák. Proto žalobu zamítl. Žalobce napadl rozsudek včas podaným odvoláním, jímž se domáhal jeho změny tak, že žalobě bude v celém rozsahu vyhověno. Vytýkal soudu prvního stupně, že upřednostnil ve svém rozhodnutí aplikaci obchodního zákoníku, tedy zejména ust. § 214 odst. 4 před aplikací ust. zákona o veřejných dražbách, jehož použití předpokládá sám zákon o cenných papírech, podle jehož ust. § 44b byla dražba provedena. Je toho názoru, že i v daném případě oznámení o dražbě ve smyslu ust. § 40 odst. 1 a 2 zák. o veřejných dražbách musí být doručeno, přičemž nemůže být nahrazeno pouhým odesláním zprávy o veřejné dražbě nebo o záměru prodat akcie na veřejném trhu, jak je uvedeno v ust. § 214 odst. 4 obch. zák. Zdůraznil, že z dikce obou ustanovení je patrný zásadní rozdíl ve významu obou sdělovaných skutečností. Zatímco totiž oznámení o dražbě podle ust. § 40 dst. 2 zák. o veřejných dražbách musí obsahovat označení dražebníka, navrhovatele dražby a předmětu dražby a dále i důvod, pro který je navrhováno provedení dražby, ust. § 214 odst. 4 obch. zák. zavazuje představenstvo jen k odeslání zprávy o veřejné dražbě nebo o záměru prodat akcie. Je proto i pro doručování oznámení o dražbě stanoven přísnější a jedině možný způsob zasílání, totiž doručení formou listovní zásilky do vlastních rukou s doručenkou. Je toho názoru, že předmětná dražba je neplatná, neboť dražebník, neupustil od dražby, ač tak byl podle ust. § 46 odst. 3 zák. o veřejných dražbách povinen, neboť žalobci nedoručil ani dražební vyhlášku, ani oznámení o dražbě a neprokázal, že mu bylo doručeno písemné upozornění o zamýšleném výkonu navrhovatelova práva. Potvrzení České pošty, s.p. jen osvědčuje podání zásilky k přepravě a její odeslání, nikoliv však její doručení. Žalovaný 1/ ve vyjádření k odvolání žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku. Zdůrazňuje, že dle ust. § 44b ZCP se zákon o veřejných dražbách použije pouze přiměřeně. Zákon o cenných papírech a obchodní zákoník mají tedy v tomto případě povahu speciálního zákona k zákonu o veřejných dražbách. Při dražbě tedy musí být dodrženy normy zákona o cenných papírech a normy obchodního zákoníku, teprve následně, přiměřeně normy zákona o veřejných dražbách. Tak tomu bylo i v tomto případě, kdy žalovaní zákonným způsobem provedení veřejné dražby zveřejnili a dle ust. § 214 odst. 4 obch. zák. odeslali oznámení žalobci. Není tedy podstatné, zda společné oznámení obou žalovaných odeslané prostřednictvím České pošty, s.p. bylo také žalobci skutečně doručeno. Jednalo se o obyčejnou listovní zásilku, která se nevrátila jako nedoručená. O jejím odeslání není žádných pochyb, jak je patrno i z vyjádření České pošty, s.p., jímž byl v řízení proveden důkaz. Žalovaný 2/ navrhl potvrzení napadeného rozsudku. Zdůraznil, že soud prvního stupně správně zjistil skutkový stav a aplikoval odpovídající zákonná ustanovení. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění, která na základě provedeného dokazování učinil soud prvého stupně. Sám se zaměřil jen na přezkoumání správnosti právních závěrů soudu prvního stupně, které odvolatel považuje za nesprávné. Z rozsudku, i když to není výslovně vyjádřeno, je zřejmé, že soud prvního stupně shledal, že je v daném případě dán právní zájem na určení. Tento závěr není odvolatelem ostatně nijak zpochybněn, a i odvolací soud jej považuje za správný. Základní právní otázkou v daném případě je, dle kterého právního předpisu mělo být postupováno, zda, jak konstatoval soud prvního stupně, dle ust. § 214 odst. 4 obch. zák., či, jak se domnívá odvolatel, bylo nutno i v tomto konkrétním případě doručení oznámení o veřejné dražbě do jeho vlastních rukou, jak vyžaduje ust. § 10 zák. č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách. Odvolací soud konstatuje, že právní úprava veřejných dražeb cenných papírů je poměrně složitá a orientace v ní dosti obtížná. Ostatně i v odborné literatuře /viz Prof. JUDr. Jan Dědič, a kol. Obchodní zákoník, komentář, Polygon, Praha 2002 str. 2693 a násl./, je poukazováno na skutečnost, že v této právní úpravě existuje v českém právním řádu určitý vnitřní rozpor, když v § 5 odst. 2 zák. č. 26/2000 Sb. se uvádí, že podle zák. č. 26/2000 Sb. nelze dražit cenné papíry ,avšak veřejné dražby cenných papírů s přiměřeným použitím zák. č. 26/2000 Sb. výslovně umožňuje zákon o cenných papírech. Ten v § 44b uvádí, která ustanovení zákona o veřejných dražbách se použijí přiměřeně na veřejnou dražbu cenných papírů. Mezi těmito ustanoveními je pak, jak správně uvádí žalobce, zahrnut i § 10 zák. č. 26/2000 Sb., který upravuje doručování písemností a vyžaduje zaslání formou listovní zásilky dodávané do vlastních rukou s doručenkou. Kromě uvedených dvou právních předpisů pak ještě v tomto konkrétním případě nutno posoudit vztah k právní úpravě obsažené v ust. § 214 odst. 4 obch. zák., neboť se jedná právě o situaci, řešenou tímto ustanovením. Je tedy třeba vyjasnit vztah nejen shora uvedených dvou právních předpisů, který je,jak bylo shora uvedeno, problematický, ale i ust. § 214 odst. 4 obch. zák., dle něhož byla v daném případě prodávána akcie žalobce ve veřejné dražbě, neboť se jednalo o akcii, kterou si žalobce při změně podoby ani v dodatečné přiměřené lhůtě nepřevzal, a cit. ustanovení proto umožňovalo její prodej ve veřejné dražbě. Dle § 214 odst. 4 obch. zák., místo, dobu a předmět dražby představenstvo zveřejní nejméně dva týdny před konáním dražby. Ve stejné lhůtě o d e š l e zprávu o veřejné dražbě dotčené osobě, pokud je společnosti známa. Citované ustanovení ukládá oznamovací povinnost představenstvu akciové společnosti. Obchodní zákoník je třeba, jak správně dovodil soud prvního stupně v napadeném rozsudku, i když to takto výslovně nevyjádřil, ale tím, že tento předpis aplikoval, dal tento svůj názor najevo, považovat za lex specialis ve vztahu k zák. č. 26/200O Sb. Nelze tedy na daný případ použít ani ust. § 40 odst. 1 a 2 cit. zák., jehož se dovolává žalobce, a které ukládá povinnosti dražebníkovi a stanoví náležitosti oznámení o dražbě, neboť speciální ust. § 214 odst. 4 obch. zák. ukládá oznamovací povinnost představenstvu akciové společnosti a stanoví i jiný okruh náležitostí takového oznámení. Z odkazu na přiměřené použití ust. § 46 zák. č. 26/2000 Sb. vyplývajícího z ust. § 44b ZCP pak nutno dovodit, že v případě, který se řídí ust. § 214 odst. 4 obch. zák., jako je tomu zde, by mělo být upuštěno od dražby tehdy, nebyly-li by splněny podmínky stanovené v § 214 odst. 4 obch. zák. Důvodem k upuštění od dražby tedy v daném případě není skutečnost, že dražební vyhláška nebo oznámení o dražbě nebyly doručeny vlastníkovi, splnila-li akciová společnost oznamovací povinnost podle § 214 odst. 4 obch. zák. Splnění této povinnosti nebylo v řízení zpochybněno. Rozsudek, jímž byla žaloba na určení neplatnosti dražby zamítnuta je proto z důvodů shora uvedených věcně správný a byl podle § 219 o.s.ř. potvrzen. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce, který nebyl v odvolacím řízení úspěšný je povinen nahradit žalovanému 1/ náklady odvolacího řízení , a to náklady právního zastoupení dle § 5 písm. c/ a § 18 odst. 1/ vyhl. č. 484/2000 Sb. ve výši 3.100,- Kč a dále 75,- Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. Celkovou částku Kč 3.175,- zaplatí na základě 149 odst. 1 o.s.ř. na účet právního zástupce žalovaného 1/, jak je uvedeno ve výroku. Žalovanému 2/ pak zaplatí žalobce k rukám jeho právního zástupce na náhradu nákladů odvolacího řízení 5.124,- Kč. Tato částka představuje náhradu nákladů právního zastoupení a l režijního paušálu ve stejném rozsahu jako u žalovaného 1/, t.j. rovněž částku Kč 3.175,-, a k tomu náhradu cestovného osobním automobilem AUDI A6 z Českých Budějovic do Prahy a zpět ve výši 1.949,- Kč. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku nelze podat odvolání. Dovolání proti tomuto rozsudku je přípustné za předpokladu, že dovolací soud dospěje k závěru, že rozhodnutí ve věci samé má po právní stránce zásadní význam, a to k Nejvyššímu soudu ČR, prostřednictvím soudu prvního stupně, do dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku. Nesplní -li povinný dobrovolně, může se oprávněný obrátit na příslušný soud o výkon rozhodnutí. V Praze dne 29. dubna 2003 JUDr. Hana Z a c h y s t a l o v á, v.r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Udaje pro evidenci rozhodnutí: ----------------------------------- Heslo: veřejné dražby cenných papírů. právní věta: Dle § 44b odst. 2 ZCP se na veřejné dražby cenných papírů použijí přiměřeně v cit. ustanovení vymezená ust. zák. č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách. Ust. § 2l4 odst. 4 obch. zák. má ve vztahu k zák. o veřejných dražbách povahu lex specialis. Z odkazu na přiměřené použití ust. § 46 zák. č. 26/2000 Sb. vyplývajícího z ust. § 44b ZCP pak nutno dovodit, že v případě, který se řídí ust. § 2l4 odst. 4 obch. zák., by mělo být upuštěno od dražby tehdy, nebyly-li by splněny podmínky stanovené v § 214 odst. 4 obch. zák. Á