Byl-li ve směnečném řízení prokázán žalovaným tvrzený důvod vystavení směnky, jakož i zánik tohoto důvodu, pak žalobce nese břemeno tvrzení a též břemeno důkazní, že byla následně uzavřena další směnečná dohoda k předmětné směnce.

U s n e s e n í Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Daniely Menclové a soudců JUDr. Heleny Šteflové a JUDr. Ladislava Derky v právní věci žalobce: J. D., bytem P., proti žalovanému: J. J., bytem P., nar. 13. 4. 1951, o námitkách žalovaného proti směnečnému platebnímu rozkazu na zaplacení směnečného peníze 180.000,- Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 7. 2. 2003, takto: Rozsudek Krajského soudu v Plzni se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í Krajský soud v Plzni v rozsudku ze dne 7. 2. 2003 rozhodl, že se ponechává v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 28. 8. 2002 (bod I. výroku). Soud dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (bod II. výroku). V odůvodnění rozsudku bylo uvedeno, že se žalobce domáhal vydání směnečného platebního rozkazu na základě vlastní směnky vystavené žalovaným dne 19. 12. 1998 na směnečnou částku 180.000,- Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit dne 19. 2. 2002. Soud žalobě vyhověl a vydal směnečný platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný včas námitky. V námitkách uvedl, že v "ukončení komisionářské smlouvy č. 9830061" bylo dohodnuto, že komitent již nemá u komisionáře žádné své zboží v komisním prodeji a že vlastní směnku komitent vrátí komisionáři po úplné úhradě faktury č. 99537. Žalobce po zaplacení faktury směnku nevrátil, čímž žalobce nedodržel podmínky komisionářské smlouvy. Žalobce k námitkám uvedl, že faktura č. 99537 nebyla včas zaplacena a po jejím úplném zaplacení vzniklo žalobci právo na smluvní penále. Později se však účastníci dohodli, že budou dále obchodovat a v případě dodržování splatnosti dalších pohledávek bude penále prominuto a jako zajištění úhrady zboží byla ponechána předmětná směnka. Žalovaný se do prodlení s platbami dostal, proto žalobce počkal s uplatněním směnky až do doby, kdy dluh včetně penále přesáhl výši směnečného peníze. Na základě zjištění učiněných z provedených důkazů a jejich právního zhodnocení, dospěl soud prvního stupně k závěru, že námitky žalovaného proti směnečnému platebnímu rozkazu jsou nedůvodné. Soud má za prokázané tvrzení žalovaného, že směnka zajišťovala zaplacení faktury č. 99537. Toto tvrzení však neznamená, že směnka nemohla později na základě dohody účastníků zajišťovat plnění i jiných pohledávek. Žalobce tvrdil, že po ukončení komisionářské smlouvy mu vznikly další pohledávky vůči žalovanému, přičemž bylo též dohodnuto, že směnka bude zajišťovat splnění i těchto pohledávek. Taková dohoda je přípustná a žalovaný netvrdil, že by žádná dohoda tohoto obsahu nebyla uzavřena. S ohledem na doložku ve směnce, že se jedná o kauční směnku ke krytí případných pohledávek, nelze vyloučit, že by byly směnkou kryty i další pohledávky, jejichž soupis žalobce při jednání předložil. Soud proto ponechal směnečný platební rozkaz v platnosti. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení bylo odůvodněno tím, že žalobci žádné náklady v námitkovém řízení nevznikly. Žalovaný napadl rozsudek odvoláním, ve kterém navrhl rozhodnutí zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolání odůvodnil tím, že mezi účastníky nebylo dohodnuto, že by směnka měla zajišťovat i pozdější závazky z obchodů mezi účastníky; kromě toho by výše směnečného peníze ve směnce byla zřejmě nepřiměřená ke kupní ceně odebraného zboží. Žalovaný se dále podrobně vyjádřil k dalším obchodům, které mezi účastníky probíhaly v letech 1999 až 2001. Žalobce se k odvolání nevyjádřil. Odvolací soud podle § 212 odst. a § 221a o. s. ř. přezkoumal napadený rozsudek a dospěl k závěru, že v předmětné věci nejsou dány podmínky ani pro potvrzení ani pro změnu rozhodnutí. V dané věci žalovaný v námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu vylíčil obsah směnečné dohody (nepojmenované smlouvy, na jejímž základě je směnka vystavena), tj. uvedl důvod vystavení směnky (zajištění úhrady faktury č. 53397) a dále tvrdil, že předmětnou fakturu již žalobci zaplatil, ten mu však v rozporu se směnečnou dohodou nevrátil předmětnou směnku. Jedná se o tzv. nesměnečnou námitku podle Čl. I § 17 zákona č. 191/1950 Sb. (dále jen ZSŠ), podle kterého kdo je žalován ze směnky, nemůže činit majiteli námitky, které se zakládají na jeho vlastních vztazích k výstavci nebo k dřívějším majitelům, ledaže majitel při nabývání směnky jednal vědomě na škodu dlužníka. Z citovaného ustanovení a contrario vyplývá, že dlužník, jedná-li se o kauzální námitky, může vznášet vůči majiteli směnky jen takové námitky, které mají původ ve vztahu tohoto dlužníka k tomuto konkrétnímu majiteli směnky. To žalovaný učinil, přičemž důkazní břemeno k těmto tvrzením nese žalovaný (§ 120 odst. 1 o. s. ř.). Soud prvního stupně správně dovodil, že žalovaný toto své tvrzení prokázal - důkazem provedeným písemnou dohodou o ukončení komisionářské smlouvy ze dne 21. 6. 1999 byl prokázán obsah směnečné dohody a žalobce potvrdil, že fakturu č. 53397 žalovaný zaplatil. Nicméně žalobce k námitkám žalovaného uvedl, že následně byla směnečná dohoda účastníky změněna, tudíž po zaplacení předmětné faktury směnka zajišťovala i jiné závazky žalovaného. Soud prvního stupně opřel svůj rozsudek o závěr, že žalovaný neunesl své břemeno tvrzení, když v námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu netvrdil, že nebyla následně uzavřena směnečná dohoda s jiným obsahem. Odvolací soud tento názor nesdílí - žalovaný uvedl přesně obsah směnečné dohody, nebylo tedy nutné, aby v námitkách nadbytečně uváděl, že směnečná dohoda nemá jiný obsah než který je vylíčen v námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu. Byl-li ve směnečném řízení prokázán žalovaným tvrzený důvod vystavení směnky, jakož i zánik tohoto důvodu, pak nese žalobce břemeno tvrzení a též břemeno důkazní, že byla následně uzavřena další směnečná dohoda, která změnila obsah předchozí směnečné smlouvy. Nelze ukládat žalovanému, aby důkazně vyvracel tvrzení žalobce a tím přesouvat důkazní břemeno na žalovaného, neboť v rámci dosud prováděného dokazování žalovaný své důkazní břemeno k tvrzení obsaženému v námitkách unesl. Kromě toho je nutno též vzít v úvahu, že pokud by v popsané procesní situaci měl nést žalovaný důkazní břemeno k tvrzení, že nebyla uzavřena další směnečná dohoda po ukončení původní písemně uzavřené směnečné smlouvy, ztratil by žalovaný prakticky možnost vznést účinně námitku podle Čl. I § 17 ZSŠ. Žalobce by totiž v takovém případě mohl kdykoliv "znehodnotit" prokázané námitkové tvrzení žalovaného o obsahu směnečné dohody a zániku či nenaplnění se důvodu vystavení směnky. Žalobce neprokázal své tvrzení o dodatečném uzavření další směnečné dohody a soud prvního stupně, veden svým právním názorem, nevedl v tomto směru dokazování a nevyzval žalobce podle § 118a odst. 3 o. s. ř. k označení důkazů. V této souvislosti nelze považovat za dostatečný poukaz na doložku "kauční směnka ke krytí případných pohledávek" ve směnce z 30. 6. 1998, neboť bylo v řízení před soudem prvního stupně prokázáno, že po datu vydání směnky byla dne 21. 6. 1999 uzavřena směnečná dohoda o zajištění jediného závazku předmětnou směnkou, a to zaplacení faktury za zboží v komisním prodeji (faktury č. 53397). Odvolací soud nemohl doplnit dokazování k tvrzením žalobce o obsahu následné směnečné dohody a důkazy zhodnotit, neboť by tím nahradil soud prvního stupně a žalovanému by znemožnil domáhat se přezkoumání tohoto rozhodnutí. Uvedené rozhodnutí by ve svých důsledcích bylo rozhodnutím vydaným v jediném stupni, čímž by se odvolací soud stal orgánem nikoli přezkumným nýbrž nalézacím. Odvolací soud proto napadený rozsudek bez ústního jednání (§ 214 odst. 2 písm. d) o. s. ř.) dle § 221 odst. 1 o. s. ř. zrušil a věc vrátil Krajskému soudu v Plzni k dalšímu řízení. Podle § 224 odst. 3 o. s. ř. bude v novém rozhodnutí soudu rozhodnuto též o náhradě nákladů odvolacího řízení. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. V Praze dne 3. července 2003 JUDr. Daniela M e n c l o v á v.r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: