Lhůta pro podání námitek proti konečné zprávě podle § 29 odst. 2 ZKV začíná běžet až poté, kdy byli účastníci o tomto právu poučeni.

1 Ko 104/2005-178 U s n e s e n í Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a JUDr. Jiřího Karety v konkursu vedeném na majetek úpadce F., s.r.o. v likvidaci se sídlem v P., zast. Mgr. J.P., advokátem se sídlem v P., o odvoláních konkursních věřitelů 1) J.B., bytem v P., 2) Ing. Z. B., bytem v P., , 3) Z. B., bytem v P., zast. JUDr. M.F., advokátem se sídlem v P., 4) M. D., bytem v P., zast. Mgr. T. H., advokátem se sídlem v P., a úpadce proti usnesení Městského soudu Praze ze dne 12. října 2004 č.j. 80 K 39/99-161 t a k t o : Řízení o odvolání úpadce se zastavuje. Usnesení Městského soudu Praze ze dne 12. října 2004 č.j. 80 K 39/99-161 se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Soud prvního stupně v konkursu vedeném na majetek úpadce F., s.r.o. v likvidaci napadeným usnesením ze dne 12. října 2004 č.j. 80 K 39/99-161 schválil konečnou zprávu o zpeněžování majetku z podstaty a vyúčtování odměny a výdajů správce ze dne 17. srpna 2004, dle níž činí příjmy celkem 28.769.774,70 Kč, výdaje celkem 21.016.243,41 Kč (z toho odměna správce Ing. P. V. 3.106.967,30 Kč, výdaje správce 0,-Kč, částka vyplacená odděleným věřitelům 14.772.867,90 Kč a k rozdělení v rozvrhu je určena částka 7.753.531,29 Kč (bod I. výroku). Zároveň soud pro opožděnost zamítl námitku věřitele J. B. proti konečné zprávě (bod II. výroku) a uložil správci do patnácti dnů od právní moci usnesení předložit soudu návrh na rozvrh a úpravu seznamu přihlášených pohledávek (bod III. výroku). V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně mimo jiné uvedl, že konečná zpráva při zachování postupu podle § 29 odst. 2 zákona o konkursu a vyrovnání (dále jen ZKV) byla vyvěšena na úřední desce soudu dne 30. srpna 2004. Protože ve stanovené lhůtě žádný z účastníků proti ní nepodal námitky (věřitel J. B. podal námitku opožděně, neboť byla doručena soudu až 23. září 2004), soud konečnou zprávu schválil podle § 29 odst. 3 ZKV. Proti tomuto usnesení se včas odvolal úpadce a namítal, že správce prodal pouze pozemky parcelních čísel 2463, 2464, 2465, 2466, 2467, 2468, 2470/1, 2470/2, 2471/1 2550/2 v Hostivaři s tím, že budovy bez čísel popisných nebo evidenčních stojící na těchto pozemcích budou předmětem budoucí kupní smlouvy, jež dosud uzavřena nebyla. Podáním došlým soudu 23. února 2005 vzal úpadce své odvolání zpět s odůvodněním, že se seznámil s kupní smlouvou a bylo mu správcem podáno vysvětlení, že úpadcův majetek byl převeden na vítěze výběrového řízení a byla složena kupní cena. Odvolací soud proto postupoval podle § 207 odst. 2 o.s.ř. a odvolací řízení v tomto rozsahu zastavil. Odvolatel M.D. namítal shodně jako úpadce, že nebyly zpeněženy budovy v úpadcově majetku bez čísel popisných a evidenčních, což správce ani nezpochybnil při jednání o konečné zprávě dne 12. října 2004. Ostatní odvolatelé rovněž namítali, že podle kupní smlouvy uzavřené správcem se společností s ručením omezeným KK I. měly být dodatečně prodány budovy až poté, kdy budou zaměřeny a zapsány do katastru nemovitostí, k čemuž však nedošlo. Nadto cena prodávaných nemovitostí byla vyšší, než za jakou byly tyto správcem prodány, přičemž zároveň vytýkali soudu, že jim v průběhu konkursu nebylo doručeno žádné soudní rozhodnutí o zamítnutí námitek proti konečné zprávě. Správce navrhl potvrzení napadeného usnesení z důvodu jeho věcné správnosti. Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům: Pro posouzení důvodnosti odvolání je třeba především vyjít z toho, že dle § 29 odst. 2 ZKV lze námitky proti konečné zprávě podat do patnácti dnů od jejího vyvěšení na úřední desce soudu. Námitky proti konečné zprávě a vyúčtování jsou přitom podány včas, jsou-li nejpozději posledního dne lhůty počítané ode dne následujícího po vyvěšení konečné zprávy a vyúčtování podány u soudu nebo odevzdány poště k přepravě. Jen takové námitky účastníka konkursu mohou být projednány při jednání, ke kterému soud obešle vedle správce, věřitelského orgánu a úpadce též věřitele, jenž námitky podal. S námitkami vznášenými opožděně nespojuje zákon žádné účinky. Při jednání o konečné zprávě a vyúčtování dle § 29 odst. 3 ZKV nelze již zásadně vznášet jiné výhrady než ty, které byly uplatněny v zákonné patnáctidenní lhůtě dle § 29 odst. 2 ZKV. Nutno vyjít z toho, že pokud účastník konkursu námitky vůči konečné zprávě nepodá, vyjádří tím akceptaci správcem předkládaných údajů. Zásadně již pak není možné úspěšně napadnout ani usnesení o schválení konečné zprávy námitkami, jež nebyly uplatněny včas. Jiný výklad by byl v rozporu s režimem stanoveným v § 29 ZKV, jenž by tak ztratil smysl a opodstatnění. Zákonem stanovená patnáctidenní lhůta by se za takového stavu stala bezobsažnou, neboť fakticky by bylo možné rozporovat správcem uváděné údaje i později, např. v odvolání proti usnesení o schválení konečné zprávy podle § 29 odst. 3 ZKV. Dovedeno do důsledku by takové usnesení v případě nových námitek mělo být z důvodu zachování principu dvojinstančního řízení vždy odvolacím soudem zrušeno, popř. by soud I. stupně byl nucen svým rozhodnutím koncentrovat řízení ve smyslu § 118c OSŘ. Takové přiměřené použití o.s.ř. však ZKV vylučuje vlastní úpravou obsaženou právě v § 29, jež zabraňuje průtahům v konkursu tím, že účastníky v podání námitek stanoveným způsobem časově omezuje. Irelevantnost pozdě podaných námitek je při jednání o konečné zprávě ve smyslu shora uvedeného dána samozřejmě toliko za situace, kdy bylo důsledně postupováno podle ustanovení § 29 odst. 2,3 ZKV. Tato ustanovení předpokládají, že soud nejprve konečnou zprávu přezkoumá a teprve shledá-li, že je prosta nedostatků, uvědomí o ní úpadce a konkursní věřitele a poučí je zároveň o patnáctidenní lhůtě pro podání námitek, počítané ode dne, kdy byla konečná zpráva vyvěšena na úřední desce soudu. Zákon přitom výslovně nestanoví, jakým způsobem má soud tuto svou informační povinnost splnit. Podle odvolacího soudu může konkursní soud uvědomění o vyvěšení konečné zprávy a upozornění na oprávnění podat proti ní námitky (§ 29 odst. 2 ZKV) doručit úpadci a konkursním věřitelům přímo, popř. způsobem upraveným v 66c odst. 1 ZKV, neboť zákon takový postup nezakazuje (viz druhý odstavec § 66c ZKV). Vždy však s ohledem na potřebu respektovat práva zákonem účastníkům konkursu přiznaná musí být stanovená patnáctidenní lhůta zachována, tedy nelze připustit, aby byť jen zčásti mohla uběhnout dříve, než se oprávněné osoby mohou dozvědět o vyvěšení konečné zprávy, neboť zákon o konkursu a vyrovnání ve zmiňovaném ustanovení § 29 odst. 2, 3 výslovně možnost realizaci uvedeného práva váže na povinnost soudu účastníky o tomto právu informovat. To v daném případě, že se odvolací soud musel nejprve zabývat tím, zda soud prvního stupně postupoval správně, pokud v napadeném usnesení zamítl jako opožděnou námitku odvolatele J. B. (z obsahu podání na l.č. 154 přitom plyne, že námitky podali též Z. B. a Ing. Z. B.). Dospěl přitom odlišně od stanoviska soudu prvního stupně k závěru, že jejich námitky z 22. září 2004, dané k poštovní přepravě 22. září 2004 a došlé soudu 24. září 2004 byly podány včas, neboť konečná zpráva byla sice vyvěšena na úřední desce soudu 30. srpna 2004, avšak účastníci konkursu o tom byli uvědoměni (včetně poučení o možnosti podat námitky) až publikací v Obchodním věstníku, k níž ovšem došlo dle sdělení akciové společnosti ECONOMIA (l.č.147) až 15. září 2004. Za shora popsaného stavu věci nelze tedy dovodit, že by odvolatelům J. B., Ing. Z. B. a Z. B.i marně uběhla lhůta pro podání námitek, a soud prvního stupně se proto měl výhradami těchto odvolatelů zabývat a v odůvodnění svého rozhodnutí, neshledal-li je důvodnými, vysvětlit, jakými úvahami byl při svém závěru veden. Protože tak nepostupoval, vycházeje z odvolacím soudem nesdíleného stanoviska o opožděnosti námitek, a argumenty vznášené odvolateli bez dalšího pominul, odvolací soud podle § 221 odst. 1 písm. c) o.s.ř., napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. V Praze dne 25. května 2005 JUDr. František K u č e r a, v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: