Podá-li žalovaný včas námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu a později, po nařízení jednání, podá další, a to opožděné námitky, soud nevydává usnesení o jejich odmítnutí pro opožděnost, nýbrž k nim nepřihlédne

12 Cmo 292/2005-141 U S N E S E N Í Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců Mgr. Marcely Tuscanyové a JUDr. Marty Chrastilové v právní věci žalobce: A., reg. č. HE 107986, se sídlem Kyperská republika, Larnaca, Simis, 12, KITI, P. C. 7550 (dříve Agrobanka Praha, a. s. v likvidaci), zastoupeného advokátem JUDr. P. V. se sídlem P., proti žalovaným: 1) N. s. r. o., se sídlem N., zastoupenému advokátem Mgr. P.R.se sídlem N., 2) E.M., nar. 4. 2. 1948, bytem P., zastoupené advokátem Mgr. K.H. se sídlem P., 3) JUDr. V. Z., nar. 16. 6. 1946, bytem P., 4) R. P., nar. 19. 7. 1951, bytem P., o námitkách žalovaných proti směnečnému platebnímu rozkazu ukládajícímu zaplacení směnečného peníze 17.440.021,55 Kč s příslušenstvím a směnečné odměny 58.133,- Kč, o odvolání druhého a čtvrtého žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 47 Cm 33/2004-123 ze dne 18. května 2005, t a k t o : Bod I. výroku usnesení se p o t v r z u j e . Bod II. výroku usnesení se m ě n í tak, že se advokát Mgr. Karel Hnilica nezprošťuje funkce zástupce druhého žalovaného. Bod III. výroku usnesení se m ě n í tak, že se nevydává usnesení o odmítnutí námitek druhého žalovaného v podání ze dne 16. 5. 2005. O d ů v o d n ě n í : Městský soud v Praze usnesením ze dne 18. 5. 2005 rozhodl v bodu I. výroku, že se zamítá návrh čtvrtého žalovaného na ustanovení zástupce z řad advokátů. V bodu II. výroku byl zproštěn advokát Mgr. K. H. zastoupení druhého žalovaného. V bodu III. výroku soud odmítl námitky druhé žalované, obsažené v jejím podání ze dne 16. 5. 2005. V odůvodnění rozhodnutí bylo uvedeno, že všichni žalovaní podali námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu ze dne 13. 4. 2004. Následně požádala druhá žalovaná o ustanovení zástupce z řad advokátů s odůvodněním, že hodlá podat dovolání proti usnesení odvolacího soudu z 18. 2. 2005, jímž bylo vyhověno návrhu žalobce dle § 107a odst. 1 o. s. ř. Agrobanky Praha a. s. v likvidaci na vstup procesního nástupce A. na místo žalobce. V dovolacím řízení musí být zastoupena advokátem a finanční situace jí nedovoluje si advokáta zvolit. Po prokázání poměrů druhé žalované jí byl usnesením č. j. 47 Cm 33/2004-98 z 25. 3. 2005 ustanoven zástupcem advokát Mgr. K. H., avšak druhá žalovaná dovolání proti usnesení odvolacího soudu nepodala. Jediným důvodem k ustanovení zástupce bylo zamýšlené dovolání; obsah námitek druhé žalované proti směnečnému platebnímu rozkazu nezakládá situaci, jež by vyžadovala ochranu zájmů druhé žalované prostřednictvím zástupce z řad advokátů. Z toho důvodu soud v bodu II. výroku zprostil ustanoveného advokáta jeho funkce. Soud nevyhověl v bodu I. výroku návrhu čtvrtého žalovaného, neboť ani obsah jeho námitek nesvědčí tomu, že by ochrana jeho zájmů vyžadovala ustanovení zástupce z řad advokátů, též s přihlédnutím k tomu, že dvouměsíční lhůta k podání dovolání proti usnesení odvolacího soudu uplynula dne 13. 5. 2005. Rozhodnutí v bodu III. výroku odůvodnil soud tím, že druhá žalovaná v podání ze dne 16. 5. 2005 uvedla nové námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu, avšak opožděné, a proto je soud v souladu s § 175 odst. 3 druhou větou o. s. ř. odmítl. Proti usnesení podali druhý a čtvrtý žalovaní včas odvolání. Čtvrtý žalovaný navrhl ustanovit mu zástupce z řad advokátů, neboť je nemajetný. Odvolatel se dále blíže vyjádřil k věci samé s tím, že soudkyni Městského soudu v Praze, JUDr. M. B., lze s ohledem na nevyhovění žádosti považovat za podjatou. Druhá žalovaná navrhla usnesení zrušit. Odvolání odůvodnila tím, že jí nebylo odňato osvobození od soudních poplatků, proto nebyl dán důvod pro odnětí ustanoveného právního zástupce. Podání druhé žalované ze dne 16. 5. 2005 neobsahuje nové námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu, pouze se jedná o doplnění a upřesnění již vznesených námitek. Žalobce se k odvolání nevyjádřil. V první řadě se odvolací soud zabýval otázkou, čeho se odvolatelé domáhají a co odvoláním sledují (§ 205 odst. 1 a § 42 odst. 4 o. s. ř.). Z odvolání obou odvolatelů je zřejmé, že čtvrtý žalovaný nesouhlasí s odmítnutím jeho návrhu na ustanovení zástupce z řad advokátů podle § 30 odst. 2 o. s. ř. Druhá žalovaná na druhé straně nesouhlasí s odnětím již dříve ustanoveného zástupce - advokáta a s odmítnutím jejího podání z 16. 5. 2005 jako opožděných námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu, neboť toto podání považuje za pouhé upřesnění již podaných námitek. Odvolací soud proto dospěl k závěru, že se čtvrtý žalovaný domáhá změny bodu I. výroku usnesení a ustanovení zástupce z řad advokátů a druhá žalovaná se domáhá zrušení bodů II. a III. výroku. Odvolací soud nejdříve, bez nařízení jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.), přezkoumal bod I. výroku usnesení napadeného odvoláním čtvrtého žalovaného podle § 212 o. s. ř. a neshledal odvolání důvodným. K blíže neupřesněné námitce podjatosti odvolací soud uvádí, že dle § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci, nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Čtvrtý žalovaný spatřoval údajnou podjatost soudkyně v odlišném právním názoru, než který zastává žalovaný. Taková okolnost však, jak plyne z povahy věci a též z § 14 odst. 4 o. s. ř., nemůže být nikdy důvodem vyloučení soudce. Poměr rozhodujícího soudce k věci, pro který je vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci dle § 14 odst. 1 o. s. ř. je dán tehdy, pokud má dotyčný soudce zájem na určitém výsledku sporu. Tento subjektivní zájem soudce ale nemá nic společného se zaujetím určitého právního názoru, ať již příznivého nebo nepříznivého jednomu z účastníků. Odvolací soud proto neshledal, že by soudkyně JUDr. M. B. byla podjatá. Podle § 30 odst. 1 první věty o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to třeba k ochraně jeho zájmů. Podle odst. 2, vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu, v případě uvedeném v odstavci 1, zástupce z řad advokátů. Pro ustanovení zástupce z řad advokátů musí být mj. splněna podmínka podle § 30 odst. 2 o. s. ř., že se v dané věci jedná o věc skutkově či právně natolik složitou, aby ochrana zájmů žalovaného vyžadovala tohoto zástupce. Zda se jedná o takovou věc, určil čtvrtý žalovaný obsahem svých námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu. S ohledem na zvláštní povahu směnečného řízení o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, jež je dána ustanovením § 175 o. s. ř., bude v předmětné věci ve vztahu ke čtvrtému žalovanému jednáno pouze o jeho námitkách, které vzhledem k zásadě koncentrace, v uvedeném ustanovení obsažené, již nemohou být dodatečně doplňovány. Bez toho, že by se chtěl pouštět do hlubšího právního hodnocení podaných námitek, jež mu ani v tomto procesním stadiu řízení nepřísluší, odvolací soud sdílí názor soudu prvního stupně, že vzhledem k jejich obsahu není řízení o námitkách čtvrtého žalovaného právně či skutkově složitou věcí, jež by vyžadovala ochranu zájmů čtvrtého žalovaného zástupcem z řad advokacie. Není proto splněna podmínka stanovená v § 30 odst. 2 o. s. ř. a stejně jako soud prvního stupně, ani odvolací soud již nezjišťoval splnění podmínky dle § 30 odst. 1 o. s. ř. (předpoklady pro osvobození od soudních poplatků), neboť by toto zjištění nemohlo mít vliv na odvolací rozhodnutí. Vzhledem k nesplnění podmínky v § 30 odst. 2 o. s. ř. je bod I. výroku napadeného usnesení věcně správný. Odvolací soud proto v uvedeném rozsahu usnesení podle § 219 o. s. ř. potvrdil. Odvolací soud dále bez nařízení jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.) přezkoumal body II. a III. výroku usnesení napadené odvoláním druhého žalovaného podle § 212 o. s. ř. a shledal odvolání důvodným, byť zčásti z jiných důvodů, než které byly uváděny v odvolání druhé žalované. Nejdříve se odvolací soud zabýval bodem II. výroku usnesení. Jak z výše uvedené citace § 30 odst. 2 o. s. ř. a výkladu odvolacího soudu k tomuto ustanovení plyne, pro ustanovení zástupce z řad advokátů musí být splněny dvě podmínky. Za prvé u účastníka musí být dány předpoklady pro jeho osvobození od soudních poplatků dle § 138 o.s. ř. a za druhé musí se jednat o natolik právně či skutkově složitou věc, že je zastoupení advokátem potřebné pro ochranu zájmů dotyčného účastníka. Soud prvního stupně původně došel k závěru, že tyto předpoklady jsou u druhé žalované splněny a usnesením č. j. 47 Cm 33/2004-98 z 25. 3. 2005 ustanovil zástupce - advokáta Mgr. K. H. Posléze ale změnil názor a vzhledem k tomu, že druhá žalovaná nepodala dovolání, při kterém je právní zastoupení povinné, dospěl soud prvního stupně k závěru, že ochrana zájmů druhé žalované nevyžaduje její zastoupení advokátem a toto zastoupení zrušil. Odvolací soud se domnívá, že tento postup není v souladu s o. s. ř. Soudní praxe dovodila, že pokud po ustanovení advokáta účastníkovi dle § 30 odst. 2 o. s. ř. se změní u dotyčného účastníka poměry natolik, že již nejsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, případně tyto předpoklady nebyly dány ani dříve (viz § 138 odst. 2 o. s. ř.), soud usnesení o ustanovení zástupce zruší. Tento postup je logický, neboť pokud jsou poměry účastníka takové, že si může dovolit hradit náklady právního zastoupení, není dán žádný důvod, proč by měl tyto náklady nést stát za účastníka. Jiná je však situace u splnění druhého předpokladu pro ustanovení zástupce z řad advokátů, a to skutková či právní obtížnost věci. Právní úprava v občanském soudním řádu neumožňuje soudu změnit jeho názor na obtížnost věci. Pokud soud původně zhodnotil věc jako natolik právně či skutkově obtížnou, že ochrana zájmů účastníka vyžaduje zastoupení advokátem, nemůže soud dodatečně změnit již vydané usnesení, kterým advokáta ustanovil zástupcem. Okolnost, že soud od určité etapy řízení již nepovažuje věc za natolik obtížnou, nebo že svůj původní závěr o obtížnosti věci vyhodnotil jako nesprávný, nemění nic na tom, že je vázán svým původním usnesením, kterým zástupce ustanovil. V této souvislosti odvolací soud připomíná, že usnesení podle § 30 odst. 2 o. s. ř., kterým byl účastníkovi ustanoven zástupce z řad advokátů, není usnesením o vedení řízení, kterým soud není vázán (§ 170 odst. 2 o. s. ř.). V dané věci soud prvního stupně neshledal, že by na straně druhé žalované (již) nebyly dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, proto nebylo možné zrušit ustanovení advokáta Mgr. K. H. zástupcem druhé žalované. Odvolací soud z toho důvodu v souladu s § 220 odst. 3 a § 221a o. s. ř. změnil bod II. výroku a ustanoveného advokáta ponechal zástupcem druhé žalované. Odvolací soud se dále zabýval napadeným bodem III. výroku usnesení. Podle § 175 odst. 3 první a druhé věty o. s. ř., nepodá-li žalovaný včas námitky, nebo vezme-li je zpět, má směnečný (šekový) platební rozkaz účinky pravomocného rozsudku. Pozdě podané námitky, nebo námitky, které neobsahují odůvodnění, soud odmítne. Podle odst. 4 první věty, podá-li žalovaný včas námitky, nařídí soud k jejich projednání jednání; k námitkám později vzneseným však již nelze přihlížet. Jak plyne z uvedených ustanovení, je nutno rozlišovat dvě různé procesní situace. Pokud žalovaný podá jediné námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu, které jsou opožděné, tj. podané po uplynutí 3denní lhůty od doručení směnečného platebního rozkazu, stanovené v § 175 odst. 1 o. s. ř., soud takové námitky odmítne. Naproti tomu pokud žalovaný podal námitky včas a tyto námitky doplní opožděně (po uplynutí 3denní lhůty) novými námitkami, soud nevydává usnesení, kterým tyto další námitky odmítne, nýbrž k těmto později vzneseným námitkám již nepřihlíží. Smysl této právní úpravy spočívá v zamezení účelově podávaných opožděných námitek, jejichž jediným smyslem by bylo prodloužit řízení o opakující se vydávaná usnesení o odmítnutí námitek a o odvolání proti těmto usnesením. V dané věci podala druhá žalovaná včas ve svém podání z 22. 4. 2004 námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu, a po uplynutí lhůty pro podání námitek odeslala soudu prvního stupně své podání z 16. 5. 2005. Odvolací soud nehodnotil, zda toto podání obsahovalo nové námitky, neboť tato skutečnost nemá vliv na výsledek dané odvolací věci. Soud prvního stupně neměl vydávat usnesení o odmítnutí námitek dle § 175 odst. 3 druhé věty o. s. ř. a je-li názoru že se jedná o námitky nové, tak k nim v řízení o již podaných námitkách nepřihlédne. Pokud se jedná o pouhé doplnění námitek neobsahující nová tvrzení, jež by rozšiřovala již podané námitky, pak je soud povinen tato tvrzení druhé žalované vzít v úvahu při rozhodování o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, podaných dne 22. 4. 2004. Odvolací soud neshledal důvod pro vydání usnesení o odmítnutí dodatečně podaných námitek druhé žalované, proto v souladu s § 220 odst. 3 a § 221a o. s. ř. změnil bod III. výroku tak, že se toto usnesení nevydává. Podle § 151 odst. 1 o. s. ř. bude rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení v rozhodnutí soudu prvního stupně, jímž se skončí řízení o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu. Poučení: proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. V Praze dne 11. listopadu 2005 JUDr. Ladislav D e r k a , v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: