Má-li soud za to, že účastník nebude v řízení úspěšný proto že neunesl své břemeno tvrzení nebo břemeno důkazní, musí zásadně s ohledem na poučovací povinnost podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. ve věci nařídit jednání.

12 Cmo 386/2004-44 U S N E S E N Í Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců Mgr. Marcely Tuscanyové a JUDr. Marty Chrastilové v právní věci žalobce: P., a. s., se sídlem P. proti žalovaným: 1) V. O., nar. 27. 5. 1943, 2) Z. O., nar. 25. 10. 1946, oba bytem H., o námitkách žalovaných proti směnečnému platebnímu rozkazu ukládajícímu zaplacení směnečného peníze 33.420,- Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 55 Cm 272/2004-16 ze dne 21. září 2004, t a k t o : Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové se z r u š u j e a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Krajský soud v Hradci Králové v rozsudku ze dne 21. 9. 2004 rozhodl v bodu I. výroku, že se ponechává v platnosti směnečný platební rozkaz č. j. 55 Sm 441/2004-4 ze dne 25. 6. 2004. Soud dále v bodu II. výroku rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku bylo uvedeno, že se žalobce domáhal v žalobě vydání směnečného platebního rozkazu na základě směnky vlastní, vystavené prvním žalovaným dne 19. 4. 2002 na směnečnou částku 33.420,- Kč, splatné dne 4. 4. 2004 a avalované druhou žalovanou. Soud návrhu vyhověl a proti směnečnému platebnímu rozkazu podali žalovaní včas námitky, ve kterých mj. uvedli, že požadovaná částka neodpovídá skutečnosti. Dopláceli půjčku 8.000,- Kč, peníze přišly prvnímu žalovanému na účet, ke kterému neměl dispoziční právo, na což upozornil žalobce. Půjčku, včetně smluvních pokut, doplatila druhá žalovaná dne 21. 4. 2004 ve výši 48.000,- Kč. Usnesením ze dne 12. 8. 2004 soud vyzval účastníky podle § 115a o. s. ř., zda se vzdávají svého práva zúčastnit se projednání námitek při ústním jednání, neboť o námitkách lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Účastníci byli upozorněni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s projednáním věci bez své účasti. Účastníci se nevyjádřili, soud proto rozhodl bez nařízení ústního jednání na základě předložených listinných důkazů. Z důkazu provedeného směnkou soud zjistil, že první žalovaný se vystavením směnky vlastní zavázal zaplatit žalobci dne 4. 4. 2004 směnečnou pohledávku 33.420,- Kč a druhá žalovaná převzala směnečné rukojemství. Žalovaní neprokázali souvislost mezi splácením půjčky poskytnuté žalobcem a směnečným závazkem, a dále neprokázali, že by na směnku bylo cokoli zaplaceno. Soud proto shledal námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu nedůvodnými a ponechal směnečný platební rozkaz v platnosti. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení o námitkách bylo odůvodněno § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že žalobci žádné náklady nevznikly. Žalovaní napadli rozsudek včas podaným společným odvoláním, ve kterém uvedli, že nebylo vzato v úvahu zaplacení částky 8.000,- Kč dne 21. 4. 2004. Žalobce požadoval zaplacení 50 % z celé půjčky, tj. 24.000,- Kč a nyní již požaduje zaplacení 33.420,- Kč s úroky. Půjčka měla být zaplacena do 19. 4. 2004 a byla zaplacena 21. 4. 2004. Byla poskytnuta půjčka 31.000,- Kč s povinností zaplatit žalobci 48.000,- Kč a nyní již požaduje zaplatit celkem téměř 90.000,- Kč. Žalobce se k odvolání nevyjádřil. V prvé řadě se odvolací soud zabýval otázkou, čeho se žalovaní domáhají a co odvoláním sledují (§ 205 odst. 1 a § 42 odst. 4 o. s. ř.). Z obsahu odvolání je zřejmé, že žalovaní považují za důvodné své námitky podané proti směnečnému platebnímu rozkazu. Odvolací soud proto dovodil, že se žalovaní domáhají změny rozsudku v tom smyslu, že se směnečný platební rozkaz zrušuje. S ohledem na Čl. II bod 2. zákona č. 59/2005 Sb. postupoval odvolací soud podle občanského soudního řádu ve znění účinném do dne 31. 3. 2005 (dále jen o. s. ř.). Odvolací soud podle § 212 a § 221a o. s. ř. přezkoumal napadený rozsudek a dospěl k závěru, že v předmětné věci nejsou dány podmínky ani pro potvrzení, ani pro změnu rozhodnutí. V systému neúplné apelace, založené novelou o. s. ř. provedenou zákonem č. 30/2000 Sb., nemohou účastníci v odvolacím řízení podle § 205a odst. 1 o. s. ř. uvádět, s výjimkami v tomto ustanovení uvedenými, nové skutečnosti a navrhovat nové důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně. Je proto nutné umožnit účastníkovi v řízení před soudem prvního stupně, aby mohl vznést veškerá tvrzení významná pro výsledek věci a navrhnout důkazy k prokázání těchto tvrzení. Tuto funkci plní též § 118a, který stanoví soudu poučovací povinnost vyzvat účastníka k označení důkazů těch sporných tvrzení, ke kterým dosud dostatečné důkazy nenavrhl. Dále je soud povinen poučit účastníka o následcích nesplnění výzvy, tj. že soud v takovém případě bude považovat určité tvrzení za neprokázané. Soud prvního stupně opřel své rozhodnutí o skutkový závěr, že žalovaní neprokázali vzájemný vztah mezi půjčkou poskytnutou žalobcem a směnkou, a dále že neprokázali ani částečné zaplacení směnky. Pokud však soud založil své rozhodnutí na tom, že některý z účastníků, kterého tížilo důkazní břemeno, je neunesl, pak nebylo možné ve věci rozhodnout podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, neboť na základě uvedených důkazů nebyl náležitě zjištěn skutkový stav. Pokud je rozhodnuto v neprospěch účastníka z toho důvodu, že tento účastník neunesl své břemeno tvrzení nebo břemeno důkazní, pak nelze nikdy rozhodnout bez nařízení jednání, neboť jedině při jednání lze účastníka poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o nedostatečném vylíčení skutkových okolností a o nedostatečném navržení důkazů potřebných k prokázání svých právně významných tvrzení. V souvislosti s obsahem námitek odvolací soud upozorňuje, že je nesprávný názor soudu prvního stupně, že žalovaní namítali zaplacení směnky. Jak je zřejmé z obsahu námitek, žalovaní namítali celkové splacení půjčky, která jim byla poskytnuta žalobcem, tj. splacení pohledávky, jejíž splnění bylo zajištěno předmětnou směnkou. V příloze k námitkám žalovaní předložili oznámení žalobce z 4. 4. 2004, adresované prvnímu žalovanému, ve kterém žalobce mj. uvádí, že v souladu s příslušným ustanovením Smlouvy o revolvingové půjčce č. 44913-04035 se dne 4. 4. 2004 stala splatná vlastní směnka na směnečnou sumu 33.420,- Kč. Z odůvodnění rozsudku není zřejmé, na základě čeho dospěl soud k závěru, že toto oznámení neprokazuje spojitost mezi půjčkou a předmětnou směnkou. Podle § 212 odst. 2 o. s. ř. k vadám řízení před soudem prvního stupně přihlíží odvolací soud jen potud, pokud mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Okolnost, že daná věc byla projednána bez nařízení jednání, je takovou vadou. Odvolací soud proto rozsudek bez nařízení jednání (§ 214 odst. 2 písm. d) o. s. ř.) dle § 221 odst. 1 o. s. ř. zrušil a věc vrátil Krajskému soudu v Hradci Králové k dalšímu řízení. Podle § 224 odst. 3 o. s. ř. bude v novém rozhodnutí soudu rozhodnuto též o náhradě nákladů odvolacího řízení. Poučení: proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. V Praze dne 4. dubna 2005 JUDr. Ladislav D e r k a , v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: