Žalobu na vyloučení věci ze soupisu konkursní podstaty nelze zamítnout jen proto, že žalobce je nájemcem věci z leasingové smlouvy a nikoli jejím vlastníkem

2 15 Cmo 189/2004 – 60 U s n e s e n í Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr.Františka Kučery a soudců JUDr.Ivy Novotné a JUDr.Jiřího Goldsteina v právní věci žalobce: S. a.s., H., zastoupený JUDr.L.S., advokátem, sídlem H., proti žalované: Mgr.P. H., sídlem P., správkyně konkursní podstaty úpadce S. T., s.r.o., o vyloučení věci ze soupisu konkursní podstaty úpadce, o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. 13 Cm 643/2003-44 ze dne 14.července 2004, t a k t o : Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. 13 Cm 643/2003-44 ze dne 14.července 2004 se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud prvního stupně ve výroku uvedeným rozsudkem zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhá vyloučení osobního automobilu značky Škoda Fabia Comfort ze soupisu konkursní podstaty úpadce, a o nákladech řízení rozhodl tak, že právo na náhradu nákladů řízení žalované nepřiznal, neboť jí, ač měla ve věci plný úspěch, žádné náklady nevznikly. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud prvního stupně k závěru, že žalobce není osobou aktivně legitimovanou k podání vylučovací žaloby podle § 19 odst.2 zákona o konkursu a vyrovnání (dále jen ZKV), a to proto, že žalobce má k automobilu, který navrhuje ze soupisu konkursní podstaty vyloučit, pouze právo nájmu, zatímco vlastníkem automobilu je společnost ŠkoFIN, s.r.o. a žalobce se stal pouze leasingovým nájemcem, když uzavřel s vlastníkem věci a úpadcem smlouvu o postoupení práv a povinností z leasingové smlouvy. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včas odvolání, v němž uvedl, že nesouhlasí s právním závěrem soudu prvního stupně uvedeným v odůvodnění napadeného rozsudku. Poukazoval na to, že žalobu podal na základě výzvy Krajského soudu v Českých Budějovicích k podání takové vylučovací žaloby, ač jak konkursnímu soudu, tak i žalované v době vydání usnesení s výzvou byly jistě známy vlastnické i užívací vztahy k automobilu označenému v žalobce. Navíc žalobce v mezidobí splnil podmínky leasingové smlouvy, uhradil zůstatkovou cenu vozidla a ke dni rozhodování soudu prvního stupně měl automobil již ve svém vlastnictví. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek, jakož i řízení jemu předcházející podle § 212 a § 212a o.s.ř., a dospěl k závěru, že zatím nejsou dány podmínky ani pro potvrzení ani pro změnu prvostupňového rozhodnutí. Z důkazů provedených soudem prvního stupně jednoznačně vyplývá, že žalobce je nájemcem vozidla označeného ve vylučovací žalobě, a to podle dohody o postoupení práv a povinností z leasingové smlouvy, podle které se stal leasingovým nájemcem automobilu namísto úpadce. Podle názoru odvolacího soudu nájemní právo je právem, pro které se žalobce může úspěšně domáhat vyloučení věci, k níž mu svědčí nájemní právo ze soupisu konkursní podstaty a je rovněž z tohoto titulu osobou, která je aktivně legitimována k podání žaloby podle § 19 odst.2 ZKV. Zápisem věci do soupisu konkursní podstaty je osoba, které náleží nájemní právo k věci, zkrácena na svém právu věc užívat a při splnění všech dalších podmínek leasingové smlouvy nabýt ji do svého vlastnictví. Jelikož se soud prvního stupně s ohledem na odlišný právní názor v této otázce již v průběhu dokazování nezabýval tím, zda existuje právní důvod zápisu předmětné věci do soupisu konkursní podstaty z důvodů tvrzených žalovanou, tedy tím, zda dohoda o postoupení práv a povinností z leasingové smlouvy je právním úkonem neúčinným z důvodů uvedených v § 15 odst.1 písm.c) ZKV, nezbylo než rozsudek soudu prvního stupně zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení, v němž bude vázán právním názorem odvolacího soudu uvedeným v tomto zrušovacím usnesení a v němž doplní dokazování k tvrzení žalobce o tom, že předmětný automobil již nabyl do svého vlastnictví (§ 221 odst.1 a § 226 odst.1 o.s.ř.). Poučení : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. V Praze dne 20.ledna 2005 JUDr.František Kučera v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení :