Právo správce konkursní podstaty zapsat věc do soupisu konkursní podstaty se nempromlčuje.

3 15 Cmo 227/2004 – 50 U s n e s e n í Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr.Františka Kučery a soudců JUDr.Ivy Novotné a JUDr.Jiřího Goldsteina v právní věci žalobce: J.P., bytem , J. H., zastoupený JUDr. J. N., advokátem, sídlem J. H., proti žalovanému: J. P., sídlem Č. B., správce konkursní podstaty úpadce J. Pe., o vyloučení věcí ze soupisu konkursní podstaty úpadce, o odvolání žalobce i žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. 13 Cm 447/2003-34 ze dne 8.září 2004, t a k t o : Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. 13 Cm 447/2003-34 ze dne 8.září 2004 se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud prvního stupně ve výroku uvedeným rozsudkem vyhověl žalobě podané podle § 19 odst.2 zákona o konkursu a vyrovnání (dále jen ZKV) a vyloučil z konkursní podstaty úpadce (správně ze soupisu konkursní podstaty) pozemek ve výroku o věci samé specifikovaný. O nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Důvodnost žaloby opřel soud prvního stupně o svůj právní názor o tom, že je důvodná námitka promlčení práva zahrnout v žalobě označenou nemovitost do soupisu konkursní podstaty, vznesená v průběhu řízení žalobcem. Soud prvního stupně se ztotožnil s názorem žalobce, že se neúčinnosti prvního úkonu dlužníka podle § 15 odst.1 ZKV může správce konkursní podstaty domáhat, a tudíž sporné věci zahrnout do soupisu konkursní podstaty úpadce, jen v obecné promlčecí době, která je čtyřletá a počíná běžet právní mocí rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek úpadce. V daném případě však v žalobě označenou nemovitost žalovaný zapsal do soupisu konkursní podstaty až po uplynutí této obecné promlčecí lhůty, což v důsledku promlčení tohoto práva správce již možné není. Výrok o nákladech řízení soud prvního stupně odůvodnil § 150 o.s.ř. Důvody hodné zvláštního zřetele pro použití tohoto ustanovení o.s.ř. spatřuje v tom, že úpadce je předlužen a v konkursní podstatě nebyly zjištěny zatím dostatečné peněžní prostředky. Důvodem pro použití tohoto zákonného ustanovení je podle soudu prvního stupně i to, že s ohledem na vyjádřený právní názor o promlčení nároku žalovaného zapsat nemovitost do soupisu konkursní podstaty se nezabýval tím, zda nemovitost žalovaný do soupisu konkursní podstaty zapsal oprávněně či nikoliv. Proti tomuto rozsudku podali odvolání žalobce i žalovaný. Žalovaný svým odvoláním napadl rozsudek soudu prvního stupně v celém jeho rozsahu, a navrhl v něm, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že se žaloba zamítá. Nesouhlasí se závěrem soudu o tom, že v době, kdy nemovitost do soupisu konkursní podstaty zapsal, již tak učinil nemohl, neboť toto jeho právo zaniklo uplynutím promlčecí lhůty. Se soupisem věci do majetku podstaty nejsou spojeny žádné hmotněprávní účinky, a nemůže proto podle názoru žalovaného být tento akt správce promlčitelný. Ten pouze uplatňuje své vlastnické právo k věci, která se nikdy nestala vlastnictvím dotčené osoby, neboť jsou dány skutečnosti, které jsou popsány v § 15 ZKV. I pokud by právo správce zapsat věc do soupisu konkursní podstaty bylo právem promlčitelným, nemůže běh promlčecí lhůty běžet od právní moci usnesení o prohlášení konkursu, protože správce musí mít reálnou možnost zjistit, zda takový majetek skutečně existuje. Běh promlčecí lhůty proto může začít běžet až od momentu, kdy se správce dozví o existenci věci, která byla z podstaty odňata odporovatelným způsobem. Touto dobou v daném případě je pak prosinec 2001, kdy se žalovaný dozvěděl o majetku, který je předmětem žaloby. Žalobce svým odvoláním napadl výrok o nákladech řízení a navrhl v něm, aby odvolací soud v tomto výroku změnil rozsudek tak, že se žalobci přiznává náhrada nákladů řízení v celém rozsahu. Podle názoru žalobce nejsou dány důvody hodné zvláštního zřetele pro použití § 150 o.s.ř., a nemohou jimi být skutečnosti, které soud prvního stupně při svém rozhodnutí zvažoval, totiž to, že úpadce je předlužen a že v konkursní podstatě nebyly zatím zjištěny dostatečné peněžní prostředky. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a § 212a o.s.ř., a to postupem podle § 214 odst.2 písm.d) o.s.ř., neboť dospěl k závěru, že zatím nejsou dány podmínky ani pro potvrzení ani pro změnu prvostupňového rozhodnutí. Odvolací soud se neztotožňuje s právním závěrem soudu prvního stupně, že zapsání věci do soupisu konkursní podstaty správcem je právo, které se promlčuje v promlčecích lhůtách podle obchodního zákoníku. Postavení a činnost správce konkursní podstaty (jeho práva a povinnosti) jsou upraveny výlučně v zákonu o konkursu a vyrovnání, které není k obchodnímu ani k občanskému zákoníku v postavení speciálního právního předpisu k právnímu předpisu obecnému, jako je tomu např. mezi obchodním a občanským zákoníkem (§ 1 odst.2 obchodního zákoníku), a proto neplatí, že nelze-li některé otázky řešit podle zákona o konkursu a vyrovnání, řeší se podle předpisů práva obchodního či občanského. Promlčení práv jako způsob zániku nároku v případě, že se dlužník promlčení práva u soudu dovolá, upravené v obchodním a občanském zákoníku, nelze proto ani podpůrně použít pro výkon práv a povinností správce konkursní podstaty výlučně upravený v zákoně o konkursu a vyrovnání. Jestliže zákon o konkursu a vyrovnání sám žádné promlčecí či prekluzivní lhůty pro činnost správce nestanoví, znamená to, že výkon práv a povinností vykonávaných správcem podle zákona o konkursu a vyrovnání zůstává správci v plném rozsahu zachován od prohlášení konkursu do jeho zrušení a nepodléhá promlčecím lhůtám upraveným v občanském či obchodním zákoníku. Z tohoto důvodu se nemůže promlčet právo správce konkursní podstaty na zápis sporných věcí do soupisu konkursní podstaty. Zákon o konkursu a vyrovnání v žádném ustanovení neurčuje lhůtu k jeho provedení a k zápisu může dojít kdykoliv během probíhajícího konkursu, kdy správce dojde ke zjištění, že určitý majetek do soupisu patří. Jelikož se soud prvního stupně v důsledku odlišného právního závěru o promlčení práva žalovaného na zápis nemovitosti do soupisu konkursní podstaty nezabýval tím, zda je dán žalovaným tvrzený právní důvod zahrnutí věci do soupisu vyplývající z § 15 odst.1 písm.c) ZKV, odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně pro nedostatečně zjištěný skutkový stavě věci zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, v němž bude soud prvního stupně vázán právním názorem v tomto zrušovacím usnesení uvedeným a znovu rozhodne o náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem (§ 221 odst.1 a § 226 odst.1 o.s.ř.). Poučení : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. V Praze dne 2.února 2005 JUDr.František Kučera v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení :