Prohlášení konkursu pozbývá soudní exekutor, pokud jde o věci práva jiné majetkové hodnoty náležející do konkursní podstaty, oprávnění činit úkony směřující k realizaci exekuce. Ohledně majetku náležejícího do podstaty, sepsaného a zajištěného podle § 53 exekučního řádu, má exekutr vůči správci oznamovací povinnost podle § 18 odst. 4 ZKV a je povinen tento majetek nebo výtěžek jeho zpeněžení vydat na výzvu správce do konkursní podstaty. Také soudní exekutr je povinen poskytovat správci konkursní podstaty součinnost podle § 9d odst. 1 ZKV. Podle § 1 odst. 1 a § 4 exekučního řádu je totiž osoboou státem pověřenou exekučním úpřadem, má postavení veřejného činitele a je tedy orgánem veřejné správy sui genesis. V rozsahu § 9d odst. 2 a 3 ZKV je vůči správci konkursní podstaty prolomena jeho povinost mlčet o tom, co se dozvěděl při výkonu své činnosti.

2 Ko 104/2004-122 U s n e s e n í Vrchní soud v Praze, jako soud odvolací, rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Marty Tůmové a soudců JUDr. Ivana Koblihy a JUDr. Jana Blažka v konkursu vedeném na majetek úpadce L. auto moto centrum, spol. s r.o., se sídlem v N., o odvolání JUDr. O. S., soudního exekutora, se sídlem úřadu v H. K., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. 45 K 68/2002-105 ze dne 24. února 2004 o uložení pořádkové pokuty t a k t o : Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. 45 K 68/2002-105 ze dne 24. února 2004 o uložení pořádkové pokuty se potvrzuje. O d ů v o d n ě n í : Krajský soud v Hradci Králové svým usnesením č.j. 45K 68/2002-105 z 24.2.2004 uložil soudnímu exekutorovi JUDr.O. S. pořádkovou pokutu 5.000,- Kč dle § 53 odst.1 o.s.ř. z důvodu hrubého ztěžování postupu v konkursním řízení, když exekutor nereagoval na opakované žádosti správce konkursní podstaty o poskytnutí součinnosti ohledně majetku náležícího do podstaty, nereagoval na výzvu konkursního soudu č.j. 45 K 68/2002-84 z 23.6.2003 k součinnosti se správcem podle § 9d ZKV a nedostavil se 24.2.2004 k jednání, ač byl řádně a včas předvolán. Usnesení o pořádkové pokutě bylo exekutorovi doručeno 5.3.2004. Ve včasném odvolání (dáno na poštu 19.3.2004) exekutor namítl, že soud zřejmě nezná zákon, když nerespektuje povinnost mlčenlivosti, uloženou soudním exekutorům zákonem č.120/2001 Sb. v platném znění. Soud nerespektuje ustanovení § 124 o.s.ř., když nevede dokazování tak, aby byla šetřena povinnost mlčenlivosti. Dle názoru odvolatele exekutor není osobou, na kterou se vztahuje ust.§ 9d ZKV, neboť není orgánem veřejné správy a také není jmenován ve výčtu osob povinných poskytovat správci součinnost. Má za to, že „frapantní neznalost exekučního řádu ze strany soudce soudu I.stupně hraničí s naplněním skutkové podstaty trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele“, když ukládá osobě zavázané k mlčenlivosti povinnost vypovídat o utajovaných skutečnostech, přičemž tento svůj názor odvolatel nepovažuje, jak výslovně uvádí, za právně závazný. Má též za to, že by si soud měl zjistit, zda nařízení exekuce Okresním soudem v Náchodě, s ohledem na odvolání povinného (úpadce), již nabylo právní moci. Ze všech těchto důvodů odvolatel navrhl, aby napadené usnesení bylo zrušeno. Vrchní soud v Praze po seznámení se s obsahem předloženého spisu, především pak se žádostí o součinnost z 14.5.2003 na č.l.82, výzvou soudu z 23.6.2003 na č.l.84, předvoláním k jednání na č.l.103 a s protokolem o jednání z 24.2.2004 na č.l.104, dále s obsahem napadeného usnesení a odvolání proti němu, dospěl k závěru, že rozhodnutí soudu I.stupně je věcně správné a lze je proto potvrdit podle § 219 o.s.ř. K tomuto závěru vedly soud důvody dále uvedené. Ustanovení § 53 odst.1 o.s.ř. o pořádkové pokutě se vztahuje na každého, kdo m.j. hrubě ztěžuje postup řízení, a to bez výjimky. Soudní exekutor je podle § 1 odst.1 zák.č.120/2001 Sb. (exekuční řád, dále též EŘ) osobou, kterou stát pověřil exekutorským úřadem. Podle § 4 cit. zák. má exekutor při výkonu exekuční činnosti postavení veřejného činitele. Exekutor je tedy tím, kdo na základě zákona plní určitou funkci státu a namísto státu; je tedy orgánem veřejné správy sui generis, povinným poskytovat správci konkursní podstaty součinnost podle § 9d odst.1 ZKV. Rozsah součinnosti exekutora a správce konkursní podstaty je samozřejmě omezen oboustranným závazkem mlčenlivosti (pro správce podle § 8 odst.8 ZKV, pro exekutora podle § 31 EŘ), avšak ustanovením § 9d ZKV je tento závazek prolomen v rozsahu vymezeném druhým a třetím odstavcem cit.paragrafu. Přitom správce, pokud jde o majetek podstaty, vstupuje do vztahu s třetími osobami namísto úpadce, nikoli vedle úpadce, jak vyplývá z ust.§ 14 odst.1 písm.a) ZKV. Okamžikem prohlášení konkursu je vlastnické právo úpadce natolik omezeno, že nikoli úpadce, ale jen správce je oprávněn s úpadcovým majetkem disponovat (včetně jeho zpeněžení), brát z něho plody a užitky a případně jej také držet, považuje-li to za nutné nebo potřebné. Toto postavení správce se odráží v § 9d odst.2 ZKV, kde je definována součinnost jako povinnost poskytovat správci údaje v takovém rozsahu, v jakém by byly poskytnuty přímo dlužníku (úpadci). Exekutor je nepochybně povinen sdělit povinnému jaký majetek byl sepsán, jak bude zpeněžován, jaký byl výtěžek zpeněžení a jak je uspokojen oprávněný. Stejné údaje je povinen sdělit správci z důvodů shora uvedených. K této povinnosti se vztahují i další ustanovení ZKV. Tak zejména podle § 18 odst.4 ZKV je každý, jakmile se dozví o prohlášení konkursu, povinen „oznámit správci, že má věc náležící do podstaty, musí umožnit správci její prohlédnutí, zapsání do soupisu podstaty a zpeněžení. Na výzvu správce je povinen věc vydat.“ Tato obecná povinnost je v případě exekutora ještě zvýrazněna ustanoveními § 14 odst.1 písm.c) a písm.e) ZKV, podle nichž se řízení o výkonu rozhodnutí prohlášením konkursu sice nepřerušují, ale exekuci nelze provést. Věci, práva či jiné majetkové hodnoty ve vlastnictví povinného, zajištěné a sepsané exekutorem dle § 53 EŘ, včetně výtěžku jejich zpeněžení, náleží prohlášením konkursu do konkursní podstaty. Lze tedy říci, že po prohlášení konkursu pokračuje v realizaci exekuce správce konkursní podstaty namísto exekutora. V daném případě Okresní soud v Náchodě ve věci spis.zn.Nc 4242/2002 nařídil dne 18.6.2002 exekuci na majetek L. auto moto centrum, spol. s r.o. Proti tomuto usnesení se odvolal povinný, avšak Krajský soud v Hradci Králové dne 20.1.2003 nařízení exekuce potvrdil; právní moc nastala 30.1.2003. Konkurs byl prohlášen 5.9.2002. Pokud exekutor měl v té době jakýkoli majetek náležící do podstaty, byl povinen (i bez výzvy) tuto skutečnost oznámit správci podle § 18 odst.4 ZKV. Pokud žádný takový majetek neměl, byl povinen správci na jeho žádost z května 2003 poskytnout požadované údaje podle § 9d odst.2 ZKV. Podle § 12 odst.2 ZKV je konkursní soud oprávněn při své dohlédací činnosti činit opatření nezbytná k zajištění účelu konkursu. Takovým opatřením bylo rozhodnutí č.j. 45 K 68/2002-84 z 23.6.2003. Pokud exekutor nesplnil uloženou mu povinnost ani po téměř šesti měsících a nedostavil se na předvolání soudu k jednání, ba dokonce na tyto úkony soudu vůbec nereagoval, pak svým chováním naplnil zákonný důvod k uložení pořádkové pokuty podle § 53 odst.1 o.s.ř. Ze všech těchto důvodů považuje odvolací soud rozhodnutí o uložení pokuty ve výši 5.000,- Kč za věcně správné, a proto rozhodnutí soudu I.stupně podle § 219 o.s.ř. potvrdil. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné. V Praze dne 3. května 2005 JUDr. Marta T ů m o v á v.r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: