Odpor proti platebnímu rozkazu není prvním úkonem ve věci samé, který žalovanému přísluší ve smyslu § 106 odst.1 o.s.ř. Námitka, že věc má být podle smlouvy účastníků projednána před rozhodci, tedy nemusí být jeho součástí.

5 Cmo 246/2006-51 U s n e s e n í Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Kovaříka a soudkyň JUDr. Hany Zachystalové a JUDr. Evy Hodanové v právní věci žalobce: Mgr. O. J., nar. 2.3.1949, zast. JUDr. M. K., advokátem v P., proti žalovanému: A. T. s.r.o., sídlem P., o zaplacení 3,400.000,- Kč s přísl. o odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. 36 Cm 168/2005-37 ze dne 1.2.2006 t a k t o : I. Napadené usnesení se potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í Napadeným usnesením zastavil soud 1. stupně řízení ve shora uvedené věci, žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu soudního poplatku a rozhodl také o vrácení zaplaceného soudního poplatku 136.000,- Kč žalobci. Usnesení bylo odůvodněno tím, že podle smlouvy o koupi a převodu vlastní směnky, konkrétně jejího ustanovení § 5 bodu 3 byla sjednána rozhodčí doložka a věc tedy má být projednána v řízení před rozhodci. Podle ust. § 106 odst. 1 o.s.ř. proto řízení zastavil. Žalobce napadl usnesení včas podaným odvoláním, v němž se domáhá zrušení napadeného usnesení a vrácení věci soudu 1.stupně dalšímu řízení. Uvádí, že námitku nedostatku pravomoci soudu s ohledem na sjednanou rozhodčí doložku ve smlouvě může účastník uplatnit nejpozději při prvním úkonu ve věci samé. Ve vyjádření ze dne 24.10.2004 se žalovaný vyjadřoval pouze k procesním otázkám příslušnosti soudu, v něm však námitku neuplatnil a neučinil tak ani v nezdůvodněném odporu proti vydanému platebnímu rozkazu, který je však nutno považovat již za úkon účastníka ve věci samé. Námitku nedostatku pravomoci soudu vznesl žalovaný až ve vyjádření ze dne 4.1.2006. Žalovaný ve vyjádření k odvolání uvedl, že shledává napadené usnesení věcně správné. Odpor proti platebnímu rozkazu není prvním úkonem žalovaného ve věci samé, zejména s ohledem na specifikum platebního rozkazu, kdy v případě podání odporu je platební rozkaz zrušen a nelze již k němu přihlížet. Rozdílná je situace u směnečného platebního rozkazu, kde námitky jsou nepochybně úkonem žalovaného ve věci samé. Své vyjádření k žalobě učinil na výzvu soudu, kde také otázku nedostatku pravomoci soudu a sjednané rozhodčí smlouvy uvedl, tedy učinil tak v rámci prvního úkonu ve věci samé. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle ust. § 212 a násl. o.s.ř. a shledal napadené usnesení věcně správné. Podle ustanovení § 106 odst. 1 o.s.ř. musí účastník námitku, že věc má být podle smlouvy účastníků projednána před rozhodci, vznést nejpozději pro prvním úkonu ve věci samé. Pojem úkonu ve věci samé občanský soudní řád nevymezuje, je však nutno dovodit, že za takový úkon účastníka je nutno považovat každý jeho úkon, kterým se komplexně vyjadřuje k žalobou uplatněnému nároku a který je podkladem pro projednání věci soudem, případně i pro rozhodnutí soudu, např. jestliže žalovaný nárok uzná. Odpor proti platebnímu rozkazu z tohoto hlediska nelze považovat za úkon účastníka ve věci samé. Platební rozkaz je jedním ze zákonem stanovených způsobů meritorního vyřízení věci, a to ve zkráceném řízení a je meritorním rozhodnutím, zakládajícím mimo jiné také překážku věci rozhodnuté, ovšem jen za předpokladu, že proti němu není podán odpor. Je-li odpor podán, platební rozkaz je tím zrušen. Přitom odpor postačí jen v zákonné lhůtě podat, nemusí být nijak odůvodněn, jak vyplývá z ustanovení § 174 odst. 2 o.s.ř. Podaný odpor, ať již odůvodněný nebo neodůvodněný, má jediný zákonem stanovený důsledek, kterým je zrušení vydaného platebního rozkazu a následné projednání věci. Tedy ani v podaném odporu by nemusel účastník vznášet námitku nedostatku pravomoci soudu v souvislosti se sjednanou rozhodčí smlouvou a takovou námitku by mohl uplatnit až v rámci vyjádření k věci samé. Neznamená to ovšem a contrario, že pokud účastník v rámci podaného odporu učiní obsahově současně komplexní vyjádření k věci samé a vznese také námitku nedostatku pravomoci soudu s ohledem na sjednanou rozhodčí smlouvu mezi účastníky, jejíž existenci doloží, že soud k takovému úkonu účastníka, učiněnému v rámci podaného odporu nemusí přihlížet, zejména je-li existence rozhodčí smlouvy a doložky důkazně doložena. To by již bylo podkladem pro rozhodnutí soudu podle ust. § 106 odst. 1 o.s.ř. Stejně tak nelze za úkon žalovaného ve věci samé považovat jeho vyjádření k otázce příslušnosti soudu učiněné k výzvě soudu. I rozhodnutí podle ust. § 106 odst. 1 o.s.ř. musí být vydáno soudem věcně a místně příslušným. Za první úkon žalovaného ve věci samé tedy soud 1. stupně správně považoval vyjádření k žalobě učiněné na výzvu soudu, v němž také byl námitka rozhodčí smlouvy včas uplatněna. Odvolací soud proto napadené usnesení podle ust. § 219a odst. 1 písm. a/ o.s.ř. potvrdil. O nákladech odvolacího řízení rozhodl podle ust. § 224 odst. 1 a § 152 odst. 1 o.s.ř. úspěšný žalovaný žádné náklady neuplatnil a proto nebyla náhrada přiznána žádnému z účastníků. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné. V Praze dne 24. srpna 2006 JUDr. Zdeněk K o v a ř í k, v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: 5 Cmo 246/2006-51 U s n e s e n í Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Kovaříka a soudkyň JUDr. Hany Zachystalové a JUDr. Evy Hodanové v právní věci žalobce: Mgr. O. J., nar. 2.3.1949,  zast. JUDr. M. K., advokátem v P.,  proti žalovanému: A. T. s.r.o., sídlem  P., o zaplacení  3,400.000,- Kč s přísl. o odvolání žalobce  proti usnesení Městského  soudu v Praze č.j. 36 Cm 168/2005-37 ze dne 1.2.2006 t a k t o : I.  Napadené usnesení se potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í Napadeným usnesením zastavil soud 1. stupně řízení ve shora uvedené věci, žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu soudního poplatku a rozhodl také o vrácení zaplaceného soudního poplatku 136.000,- Kč žalobci. Usnesení bylo odůvodněno tím, že podle smlouvy o koupi a převodu vlastní směnky, konkrétně jejího ustanovení § 5 bodu 3 byla sjednána rozhodčí doložka a věc  tedy  má  být  projednána v řízení před rozhodci. Podle ust. § 106 odst. 1 o.s.ř. proto řízení zastavil. Žalobce napadl usnesení včas podaným odvoláním, v němž se domáhá zrušení napadeného usnesení a vrácení věci soudu 1.stupně dalšímu řízení. Uvádí, že námitku nedostatku pravomoci soudu s ohledem na sjednanou rozhodčí doložku ve smlouvě může účastník  uplatnit nejpozději při  prvním úkonu ve věci samé. Ve vyjádření  ze dne 24.10.2004 se žalovaný vyjadřoval pouze k procesním otázkám příslušnosti soudu, v něm však námitku neuplatnil a neučinil tak ani v  nezdůvodněném odporu proti vydanému platebnímu rozkazu, který je však nutno považovat již za úkon účastníka ve věci samé. Námitku nedostatku pravomoci soudu vznesl žalovaný až ve vyjádření ze dne 4.1.2006. Žalovaný ve vyjádření k odvolání uvedl, že shledává napadené usnesení věcně správné. Odpor proti platebnímu rozkazu není prvním úkonem žalovaného ve věci samé, zejména s ohledem na specifikum platebního rozkazu, kdy v případě podání odporu je platební rozkaz zrušen a nelze již k němu přihlížet. Rozdílná je situace u směnečného platebního rozkazu, kde námitky jsou nepochybně úkonem žalovaného ve věci samé. Své vyjádření k žalobě učinil na výzvu soudu, kde také otázku nedostatku pravomoci soudu  a sjednané rozhodčí smlouvy uvedl, tedy  učinil tak v rámci prvního úkonu ve věci samé. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle ust. § 212 a násl. o.s.ř. a shledal napadené usnesení věcně správné. Podle ustanovení § 106 odst. 1 o.s.ř. musí účastník námitku, že věc má být podle smlouvy účastníků projednána před rozhodci, vznést nejpozději pro prvním úkonu ve věci samé. Pojem úkonu ve věci samé občanský soudní řád nevymezuje, je však nutno dovodit, že za takový úkon účastníka je nutno považovat každý jeho úkon, kterým se komplexně vyjadřuje k žalobou uplatněnému nároku a který je podkladem pro projednání věci soudem, případně i pro rozhodnutí soudu, např. jestliže žalovaný  nárok uzná. Odpor proti platebnímu rozkazu z tohoto hlediska  nelze považovat za úkon účastníka ve věci samé. Platební rozkaz je  jedním  ze zákonem stanovených způsobů meritorního vyřízení věci,  a to  ve zkráceném řízení a je meritorním rozhodnutím, zakládajícím mimo jiné také překážku věci rozhodnuté, ovšem jen za předpokladu, že proti němu není podán odpor. Je-li odpor podán, platební rozkaz je tím zrušen. Přitom  odpor postačí jen v zákonné lhůtě podat, nemusí být nijak odůvodněn, jak vyplývá z ustanovení § 174 odst. 2 o.s.ř. Podaný odpor, ať již odůvodněný nebo neodůvodněný, má jediný zákonem stanovený důsledek, kterým je zrušení vydaného platebního rozkazu a následné projednání věci. Tedy ani v podaném odporu by nemusel účastník vznášet námitku nedostatku pravomoci soudu v souvislosti se sjednanou rozhodčí smlouvou  a takovou námitku by mohl uplatnit až v rámci vyjádření k věci samé. Neznamená to ovšem a contrario, že pokud účastník v rámci podaného odporu učiní obsahově současně komplexní vyjádření k věci samé  a vznese také námitku nedostatku pravomoci soudu s ohledem na sjednanou rozhodčí smlouvu mezi účastníky, jejíž existenci doloží, že soud k takovému úkonu účastníka, učiněnému v rámci podaného odporu nemusí přihlížet, zejména je-li existence rozhodčí smlouvy a doložky důkazně doložena. To by již bylo podkladem pro rozhodnutí soudu  podle ust. § 106 odst. 1 o.s.ř. Stejně tak nelze za úkon žalovaného ve věci samé považovat jeho vyjádření k otázce příslušnosti soudu učiněné k výzvě soudu. I rozhodnutí podle ust. § 106 odst. 1 o.s.ř. musí být vydáno soudem  věcně a místně příslušným. Za první úkon žalovaného ve věci samé tedy soud 1. stupně správně považoval vyjádření k žalobě učiněné na výzvu soudu, v němž také byl námitka rozhodčí smlouvy včas uplatněna. Odvolací soud proto napadené usnesení podle ust. § 219a odst. 1 písm. a/ o.s.ř. potvrdil. O nákladech odvolacího řízení rozhodl podle ust. § 224 odst. 1 a § 152 odst. 1 o.s.ř. úspěšný žalovaný žádné náklady neuplatnil a proto nebyla náhrada přiznána žádnému z účastníků. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání  přípustné. V Praze dne 24. srpna 2006                                                                   JUDr. Zdeněk  K o v a ř í k, v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: