Je-li směnka nedostatečně popsána v žalobě o zaplacení směnky, a žaloba není k výzvě soudu konkretizována, nelze vydat směnečný platební rozkaz. Takovou žalobu ale nelze odmítnout dle § 43 ods.2 o.s.ř. a soud ve věci nařídí jednání.

12 Cmo 13/2007 - 22 U S N E S E N Í Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců Mgr. Marcely Tuscanyové a JUDr. Marty Chrastilové v právní věci žalobce: T. L., bytem P., zastoupeného advokátem JUDr. R. B., se sídlem K., proti žalovanému: R. B., bytem okr. K. H., o zaplacení směnečného peníze 18.600,- Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze č. j. 60 Sm 239/2006-12 ze dne 26. října 2006, t a k t o : Usnesení se m ě n í tak, že se žaloba o zaplacení směnečné pohledávky 18.600,- Kč s příslušenstvím neodmítá. O d ů v o d n ě n í : Krajský soud v Praze odmítl usnesením ze dne 26. 10. 2006 žalobu o zaplacení 18.600,- Kč s příslušenstvím a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Rozhodnutí odůvodnil soud tím, že se žalobce domáhal žalobou zaplacení směnečné pohledávky 18.600,- Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že se žalovaný zavázal podpisem směnky z 24. 4. 2006, že v uvedené výši zaplatí dne 30. 6. 2006 směnku. Z uvedených tvrzení v žalobě neplyne, o jakou směnku se jedná a jak vznikl závazek žalovaného směnku zaplatit, soud proto vyzval žalobce podle § 43 odst. 1 o. s. ř. k odstranění vad žaloby (není zřejmé, zda je žalovaná směnka vlastní nebo směnka cizí a chybí popis náležitostí uplatněné směnky), přičemž žalobce poučil, že žaloba bude odmítnuta, nebude-li soud moci v řízení pokračovat. Žalobce, jemuž byla výzva doručena dne 26. 9. 2006, nereagoval, soud proto žalobu v souladu s § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítl. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení bylo odůvodněno ustanovením § 146 odst. 3 o. s. ř. s tím, že žalovanému žádné náklady nevznikly. Žalobce podal proti usnesení včas odvolání, v jehož doplnění navrhl napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolání odůvodnil tím, že podal řádnou žalobu obsahující návrh na vydání směnečného platebního rozkazu a předložil originál směnky, čímž splnil předpoklady pro rozhodnutí směnečným platebním rozkazem. Pokud soud dospěl k závěru, že žalobce nesplnil podmínky uvedené v § 175 odst. 1 o. s. ř., mělo být ve věci nařízeno jednání. Odvolací soud přezkoumal bez ústního jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.) napadené usnesení podle § 212 o. s. ř. a shledal odvolání důvodným. Podle § 43 odst. 1 o. s. ř. předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti, nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést. Podle odst. 2, není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen. Podle § 175 odst. 1 věty třetí o. s. ř., nelze-li návrhu na vydání platebního rozkazu vyhovět, nařídí soud jednání. Při aplikaci § 43 o. s. ř. je nutno vzít v úvahu specifika zkráceného směnečného řízení, v jehož rámci je k návrhu žalobce vydáván směnečný platební rozkaz. Občanský soudní řád neukládá soudu zaslat žalovanému společně s žalobou a směnečným platebním rozkazem též kopii žalované směnky. Z toho důvodu je nutno v žalobě dostatečně popsat žalovanou směnku, aby ji mohl žalovaný identifikovat a být si vědom, v jakém směnečném postavení je žalován. Potud je správný názor soudu prvního stupně, že v žalobě je směnka nedostatečně popsána - není zřejmé, zda se jedná o směnku vlastní či směnku cizí, ani v jaké pozici se žalovaný na směnku podepsal. Nicméně odvolací soud se neztotožnil s názorem, že uvedený nedostatek brání soudu v pokračování v řízení. Směnka není pouhým důkazem o existenci směnečného nároku jejího majitele, nýbrž ve směnce je přímo vtělen tento nárok. Z toho důvodu je nutno směnku do jisté míry pokládat za součást žaloby. V dané procesní situaci, kdy směnka není dostatečně popsána, není možné z již výše uvedeného důvodu vydat směnečný platební rozkaz, ale soud je v tom případě povinen, jak mu ukládá ustanovení § 175 odst. 1 věty třetí o. s. ř. nařídit jednání a rozhodnout o nároku na zaplacení směnky v nezkráceném řízení. Žaloba o zaplacení směnky ve spojení se směnkou předloženou žalobcem je dostatečně určitá, neboť z uvedeného je zcela zřejmé, že se žalobce domáhá zaplacení této konkrétní předložené směnky. Pokud by měl žalovaný z doručené žaloby pochybnosti, o jakou směnku se jedná, nic žalovanému nebrání tuto pochybnost odstranit při jednání soudu vizuální kontrolou žalované směnky. Z toho důvodu i v případě směnečné žaloby, ve které je směnka nedostatečně popsána, lze v nezkráceném řízení (tedy v řízení bez vydání směnečného platebního rozkazu) pokračovat. Nejsou proto dány podmínky pro odmítnutí žaloby podle § 43 odst. 2 o. s. ř. Konečně, nelze ani vyloučit, že pokud mezi účastníky řízení existuje jediný směnečný vztah, dokonce i z takto kuse zformulované žaloby bude žalovaný dostatečně informován o směnce, jejíhož zaplacení se žalobce domáhá. V takové situaci by bylo možné vydat směnečný platební rozkaz i v případě takto jinak nedostatečně popsané směnky v žalobě. V žalobě ale nebylo tvrzeno, že by se mezi účastníky mělo jednat o jediný směnečný vztah, ani nebyla směnka blíže identifikována jiným způsobem (např. popisem okolností, za jakých byla žalovaným podepsána, případně k jakému účelu se směnka vztahovala), proto v dané věci není namístě směnečný platební rozkaz vydat. Odvolací soud dodává, že žalobce směnku blíže nepopsal ani v odvolání proti usnesení, z toho důvodu ani po vrácení věci soudu prvního stupně a pokračování řízení ve věci samé není možné za současného stavu vyhovět návrhu žalobce a vydat směnečný platební rozkaz. Nebyly dány důvody pro odmítnutí žaloby, odvolací soud proto v souladu s § 220 odst. 3 a § 221a o. s. ř. změnil napadené usnesení tak, že se žaloba o zaplacení směnky neodmítá. Podle § 151 odst. 1 o. s. ř. bude rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení v rozhodnutí soudu, jímž pravomocně skončí řízení o zaplacení směnečné pohledávky s příslušenstvím. Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. V Praze dne 30. května 2007 JUDr. Ladislav D e r k a , v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: J. Štěpánková