Je-li potřeba v rámci nařízené exekuce, jejímž provedením byl pověřen soudní exekutor, podat žalobu, činí tak exekutor vlastním jménem a je též povinen platit soudní poplatky. § 67 odst.1, § 69 zák.č.120/2001 Sb.

12 Cmo 131/2007 - 26 U S N E S E N Í Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců Mgr. Marcely Tuscanyové a JUDr. Marty Chrastilové v právní věci žalobce: Mgr. P. F., soudní exekutor, se sídlem Exekutorský úřad Ostrava, Poděbradova 41, Ostrava - Moravská Ostrava, proti žalovanému: M. K., nar. 22. 6. 1969, bytem K., o zaplacení směnečné pohledávky 29.500,- Kč s příslušenstvím a směnečné odměny 98,- Kč, o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 24 Sm 210/2006-19 ze dne 9. února 2007, t a k t o : I. Usnesení se p o t v r z u j e . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se žalobou podanou u Krajského soudu v Ústí nad Labem domáhal vydání směnečného platebního rozkazu, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci směnečný peníz 29.500,- Kč s příslušenstvím a směnečnou odměnou. Žaloba byla odůvodněna tím, že nabylo právní moci usnesení Okresního soudu v Jeseníku č. j. 9 Nc 577/2005-20 z 20. 5. 2005, kterým byla neřízena exekuce na majetek povinného JUDr. P. K.. Žalobce jako soudní exekutor vydal dne 2. 12. 2005 exekuční příkaz, kterým nařídil exekuci přikázáním peněžité pohledávky povinného JUDr. P. K., kterou měl povinný vůči žalovanému jako směnečnému dlužníkovi ze směnky vlastní vystavené dne 11. 12. 2003 na řad povinného. Žalovaný nesplnil exekuční příkaz, proto je žalobce aktivně legitimován k podání žaloby o zaplacení směnky. Vzhledem k absenci potřebné právní úpravy a v souladu s § 334 odst. 3 o. s. ř. a § 59b odst. 2 vyhlášky č. 37/1992 Sb. o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy zastává žalobce názor, že podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen SoudP) je osvobozen od placení soudních poplatků. Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 9. 2. 2007 zastavil řízení o zaplacení směnky a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Rozhodnutí o zastavení řízení odůvodnil tím, že žalobci vznikla poplatková povinnost podáním návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu. Žalobce nezaplatil ani po výzvě soudu soudní poplatek, soud proto zastavil řízení podle § 9 odst. 1 SoudP. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení bylo odůvodněno ustanovením § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. s tím, že žalovanému žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce včas odvolání, ve kterém navrhl usnesení zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolání odůvodnil tím, že žalovaný je dlužník povinného JUDr. P. K. ze směnky a žalovaný nezaplatil směnku oprávněnému podle § 315 a § 314 odst. 2 o. s. ř. Žalobce vychází z ustanovení § 334 odst. 3 o. s. ř. a § 59b odst. 2 vyhlášky č. 37/1992 Sb. o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, proto je žalobce podle § 11 odst. 2 písm. a) SoudP osvobozen od placení soudních poplatků. Žalobce má v tomto řízení specifické postavení, není proto namístě vykládat příslušná procesní ustanovení restriktivně. Správnosti závěru žalobce svědčí též soudní praxe. Krajský soud v Ostravě v rozhodnutí č. j. 32 Sm 466/2006-7 z 6. 12. 2006 uložil žalovanému povinnost zaplatit soudní poplatek České republice na účet soudu. Odvolací soud bez ústního jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.) přezkoumal napadené usnesení podle § 212 o. s. ř. a neshledal odvolání důvodným. Podle § 11 odst. 2 písm. a) SoudP od poplatku se osvobozují Česká republika a státní fondy. Je správný závěr žalobce, že pokud by žalobu o zaplacení směnky vůči poddlužníkovi podával soudní vykonavatel podle § 265 odst. 3 a v návaznosti na § 334 odst. 3 přiměřeně dle § 315 odst. 1 a o. s. ř., činil by tak jménem České republiky a žalobce by byl osvobozen od soudních poplatků dle § 11 odst. 2 písm. a) SoudP. Žalobce by též byl v souladu s § 11 odst. 2 písm. o) SoudP osvobozen od soudních poplatků, pokud by podával žalobu oprávněný proti poddlužníkovi. V dané věci je však žaloba podána soudním exekutorem a ani nemůže být podána oprávněným, neboť se jedná o zaplacení směnky. V minulosti byla v soudní praxi řešena otázka, zda v případě aplikace § 67 zákona o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekučního řádu) č. 120/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů a § 69 uvedeného zákona má soudní exekutor podávat žalobu jménem svým či jménem státu. V centrální evidenci soudních rozhodnutí, což je databáze rozhodnutí, jež je dosud nepřístupná veřejnosti, bylo publikováno usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 7 Cmo 459/2003 z 22. 6. 2004 s právní větou: "Vyvstane-li v rámci nařízené exekuce, k jejímuž provedení byl pověřen soudní exekutor, potřeba podání žaloby, činí tak exekutor vlastním jménem, nikoli jménem státu. Oprávnění jednat jménem státu přísluší vykonavateli podle § 59b odst. 2 vyhl. č. 37/1992 Sb., neboť soud je organizační složkou státu (§ 3 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb.) a vykonavatel jako zaměstnanec soudu činí právní úkony jménem státu v rozsahu stanoveném vnitřním organizačním předpisem (vyhl. č. 37/1992 Sb. o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy). Soudní exekutor však není zaměstnancem soudu ani organizační složkou státu, proto není oprávněn činit právní úkony jménem státu". Soudní praxe tedy dovodila, že exekutor podává žalobu vlastním jménem, nikoli jménem státu a žalobce také takto správně postupoval. V takovém případě ale na žalobce plně dopadá poplatková povinnost dle zákona o soudních poplatcích a není dán žádný právní důvod, proč by se na žalobce tato povinnost nevztahovala. Tomuto závěru odpovídá též právní úprava obsažená v § 13 vyhlášky o odměně a náhradách soudního exekutora č. 330/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů, ve které jsou mezi hotové výdaje soudního exekutora zahrnuty i zaplacené soudní poplatky. Řízení o zaplacení směnky bylo zahájeno dle § 211 a § 82 odst. 1 o. s. ř. dne 21. 11. 2006. Žalobce obdržel dne 22. 1. 2007 výzvu soudu k zaplacení soudního poplatku 1.180,- Kč do tří dnů od doručení výzvy. Žalobce soudní poplatek nezaplatil a soud poté vydal napadené usnesení. Žalobci vznikla podáním žaloby poplatková povinnost ve výši 1.180,- Kč (položka 1 písm. b) sazebníku poplatků tvořícího přílohu SoudP) a s ohledem na bezvýslednost výzvy k zaplacení soudního poplatku postupoval soud správně, když řízení zastavil dle § 9 odst. 1 SoudP. Soud též správně rozhodl o náhradě nákladů řízení dle § 146 odst. 2 první věty o. s. ř. v neprospěch žalobce, který nezaplacením poplatku zavinil zastavení řízení. Odvolací soud z těchto důvodů usnesení jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdil. Nebylo zjištěno, že by žalovanému vznikly v odvolacím řízení náklady, které by byl povinen hradit žalobce dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Odvolací soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu těchto nákladů. Poučení: proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. V Praze dne 20. září 2007 JUDr. Ladislav D e r k a , v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: J. Štěpánková