Výzvu k zaplacení soudního poplatku zasílá soud pouze právnímu zástupci účastníka, nikoli též i účastníku.

12 Cmo 485/2006-121 U S N E S E N Í Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců Mgr. Marcely Tuscanyové a JUDr. Marty Chrastilové v právní věci žalobkyně: J. S., nar. 1. 8. 1946, bytem P., zastoupené advokátkou JUDr. V. S., se sídlem P., proti žalovanému: Ing. J. P., nar. 5. 12. 1955, bytem P. zastoupenému advokátkou JUDr. Z. S., se sídlem P., o námitkách žalovaného proti směnečnému platebnímu rozkazu ukládajícímu zaplacení směnečného peníze 400.000,- Kč s příslušenstvím a směnečné odměny 1.333,- Kč, o odvolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 53 Cm 67/2004-114 ze dne 28. srpna 2006, t a k t o : I. Usnesení se p o t v r z u j e . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Městský soud v Praze usnesením ze dne 28. 8. 2006 zastavil řízení o odvolání proti rozsudku č. j. 53 Cm 67/2004-43 ze 14. 6. 2005 a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Rozhodnutí o zastavení odvolacího řízení odůvodnil tím, že žalovaný podal proti rozsudku odvolání. Žalovaný nezaplatil ani po výzvě soudu část soudního poplatku za odvolání, které se nedotklo částečné osvobození žalovaného od soudního poplatku, provedené usnesením soudu z 3. 2. 2006. Soud proto zastavil odvolací řízení podle § 9 zákona o soudních poplatcích č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen SoudP). Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení bylo odůvodněno ustanovením § 146 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Proti tomuto rozhodnutí podal žalovaný včas odvolání, ve kterém navrhl usnesení zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolání odůvodnil tím, že usnesení obsahující výzvu k zaplacení soudního poplatku bylo doručeno pouze právní zástupkyni žalovaného, ač v souladu s o. s. ř. mělo být usnesení doručeno též přímo žalovanému. Odvolací soud bez ústního jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.) přezkoumal napadené usnesení podle § 212 o. s. ř. a neshledal odvolání důvodným. Řízení ve věci odvolání žalovaného proti rozsudku soudu prvního stupně bylo zahájeno dle § 211 a § 82 odst. 1 o. s. ř. dne 13. 7. 2005. Právní zástupkyně žalovaného obdržela dne 6. 10. 2005 výzvu soudu k zaplacení soudního poplatku 16.060,- Kč do tří dnů od doručení výzvy. Usnesením z 3. 2. 2006, které nabylo právní moci dne 3. 5. 2006, bylo žalovanému přiznáno osvobození od soudního poplatku ve výši 6.060,- Kč. Právní zástupkyně žalovaného obdržela dne 14. 7. 2006 další výzvu soudu k zaplacení soudního poplatku ve výši 10.000,- Kč do tří dnů od doručení výzvy. Žalovaný zbývající část soudního poplatku 10.000,- Kč nezaplatil a soud poté vydal napadené usnesení. Podle § 45c odst. 1 o. s. ř., má-li účastník zástupce s procesní plnou mocí, nařídí předseda senátu doručení písemnosti jen tomuto zástupci, nestanoví-li zákon jinak. Podle odst. 3 uvedeného ustanovení, má-li se účastník dostavit k výslechu nebo něco jiného v řízení osobně vykonat, nařídí předseda senátu doručení písemnosti nejen zástupci uvedenému v odstavci 1 nebo 2, ale i tomuto účastníku. Podle § 1 odst. 4 zákona o správě daní a poplatků č. 337/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen SpDP), je-li rozhodnutím vydaným orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku nebo jiným orgánem, právnickou nebo fyzickou osobou, pokud vykonávají zákonem nebo na základě zákona svěřenou působnost v oblasti veřejné správy (dále jen "správní orgán"), soudem nebo jiným státním orgánem podle tohoto nebo jiného zákona, 3b) uložena platební povinnost do státního rozpočtu, územních rozpočtů nebo fondů, nebo vznikla-li povinnost tohoto plnění přímo ze zákona bez vydání rozhodnutí (dále jen "platební povinnost"), postupuje se při jejím placení, které zahrnuje evidování a vybrání, popřípadě vymáhání, podle části šesté tohoto zákona jako při placení daní, s výjimkou ustanovení § 63, § 67 až 69, § 71 a 72, a s tím, že ustanovení ostatních částí tohoto zákona se použijí, pokud jsou k uplatnění části šesté nezbytná; to platí za podmínky, že zákon, podle kterého byla platební povinnost uložena, nestanoví jinak. Správní orgán, soud nebo jiný státní orgán, věcně příslušný ke správě placení platební povinnosti, je považován za správce daně. Podle § 59 odst. 6 první a druhé věty SpDP správce daně je povinen přijmout každou platbu daně, i když není provedena daňovým dlužníkem, a zachází s ní stejným způsobem, jako by ji vykonal daňový subjekt. Vrácení platby tomu, kdo ji za dlužníka zaplatil, není přípustné. Pokud by měl být správný názor žalovaného, že soud měl povinnost zaslat výzvu k zaplacení soudního poplatku též přímo žalovanému, bylo by nutno dovodit z ustanovení § 45c odst. 3 o. s. ř., že soudní poplatek může zaplatit toliko účastník a je vyloučeno přijmout platbu soudního poplatku od osoby odlišné od účastníka. Tak tomu ale není. Případy ve smyslu § 45c odst. 3 o. s. ř., kdy má účastník osobně v řízení něco vykonat, se rozumějí takové případy, kdy je jednání účastníka nezastupitelné (např. v zákoně uvedená povinnost dostavit se k výslechu u soudu, nebo poskytnout součinnost znalci apod.). Takovým jednáním není povinnost zaplatit peněžní částku, z toho důvodu se jak usnesení o povinnosti zaplatit soudní poplatek, tak i např. rozsudky, ukládající povinnost zaplatit peněžitou částku, doručují pouze zástupci účastníka s plnou mocí. Tomuto závěru plně odpovídá i ustanovení § 59 odst. 6 SpDP, které dokonce zakazuje správci daně (v dané věci soudu dle legislativní zkratky použité v § 1 odst. 4 SpDP) nepřijmout platbu daně (v dané věci soudního poplatku dle legislativní zkratky použité v § 1 odst. 1 SpDP) i od osoby odlišné od poplatníka. Z uvedených důvodů je nesprávný názor žalovaného, že soud byl povinen zaslat výzvu k zaplacení soudního poplatku nejen právní zástupkyni žalovaného, ale též přímo žalovanému. Žalovanému vznikla podáním odvolání poplatková povinnost ve výši 16.060,- Kč podle položky 17 písm. b) sazebníku poplatků tvořícího přílohu SoudP, snížená soudem v důsledku částečného osvobození na částku 10.000,- Kč. S ohledem na bezvýslednost obou výzev k zaplacení soudního poplatku postupoval soud správně, když řízení zastavil dle § 9 odst. 1 SoudP. Soud též správně rozhodl o náhradě nákladů řízení dle § 146 o. s. ř. v neprospěch žalovaného, neboť v dané věci nebyl dán důvod pro rozhodnutí o náhradě nákladů dle § 146 odst. 2 druhé věty o. s. ř. Odvolací soud z těchto důvodů usnesení jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdil. Nebylo zjištěno, že by žalobkyni vznikly v odvolacím řízení náklady, které by byl povinen hradit žalovaný dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Odvolací soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu těchto nákladů. Poučení: proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. V Praze dne 21. března 2007 JUDr. Ladislav D e r k a , v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: J. Štěpánková