Jestliže předmět zajištění byl zpeněžen před konkursem při výkonu rozhodnutí a do konkursní podstaty vydán výtěžek tohoto zpeněžení, je namístě postupovat podle § 28 odst. 3, 4 ZKV a oddělenému věřiteli vydat 70% čistého výtěžku zpeněžení.

1Ko 168/2008 -215 U S N E S E N Í Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a ze soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Ivany Mlejnkové v konkursu vedeném na majetek úpadce: V&W, s.r.o. se sídlem v Ú., o odvolání Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, sídlem v P., adresa pro doručování Krajská pobočka Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky pro Ústecký kraj, sídlem v Ústí nad Labem, Bratislavská 8, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. června 2008 č.j. 43 K 44/2004-203 t a k t o : Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. června 2008 č.j. 43 K 44/2004-203 se potvrzuje. O d ů v o d n ě n í : Krajský soud v Ústí nad Labem napadeným usnesením ze dne 23. června 2008 č.j. 43 K 44/2004-203 v konkursu vedeném na majetek úpadce V&W, s.r.o. rozhodl s odkazem na § 30 a násl. zákona o konkursu a vyrovnání (dále též ZKV) o rozvrhu výtěžku zpeněžení majetku konkursní podstaty, přičemž jednotlivé konkursní věřitele jmenovitě uvedl, včetně výše zjištěných pohledávek i částek, jež jim mají být na jejich uspokojení vyplaceny. Na zjištěnou pohledávku odděleného věřitele (Česká správa sociálního zabezpečení) ve výši 1.594.253,-Kč má být takto zaplaceno 184.151,10Kč, pohledávky druhé třídy mají být uspokojeny v poměru 0,0072915. Zároveň správci konkursní podstaty Ing. Zdeňce Boháčkové (dále jen správce) soud uložil rozvrh provést a soudu o tom podat zprávu. Věřitelům uložil, aby správci oznámili čísla účtů, na něž mají být příslušné sumy poukázány. V odůvodnění rozhodnutí soud zejména odkázal na pravidla, jimiž se rozvrhové usnesení řídí, a uvedl, že pravomocným usnesením ze dne 21. ledna 2008 č.j. 43 K 44/2004-197 schválil konečnou zprávu o zpeněžení majetku z podstaty a vyúčtování odměny a výdajů správce (dále jen konečné zpráva). Podle schválené konečné zprávy je pro rozvrh určena částka 227.124,-Kč. Z této sumy náleží oddělenému věřiteli 184.151,10Kč, k poměrnému uspokojení věřitelů s pohledávkami druhé třídy zbývá 42.972,90Kč. Vysvětlil, že oddělený věřitel přihlásil pohledávku ve výši 2.184.655,-Kč, z toho pohledávku s právem na oddělené uspokojení ve výši 1.594.253,-Kč. Protože tato pohledávka byla v konkursu zjištěna, přísluší dosud neuspokojenému oddělenému věřiteli 70% (184.151,10Kč) čistého výtěžku zpeněžení (263.073,-Kč), a to i za situace, kdy ke zpeněžení zástavy došlo v rámci výkonu rozhodnutí, jenž však nebyl uzavřen rozvrhovou fází, neboť 7. února 2005 byl na majetek úpadce prohlášen konkurs. Usnesení o příklepu nabylo právní moci dne 12. ledna 2005. Protože zástavní práva zanikají ve výkonu rozhodnutí až právní mocí rozvrhového usnesení, okresní soud již nemohl přistoupit k rozdělení výtěžku podle zásad stanovených v občanském soudním řádu a výtěžek přikázal do konkursní podstaty.Soud proto správcův návrh na rozvrh akceptoval. Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem podal odvolání v záhlaví uvedený věřitel a namítal, že udělil-li v rámci výkonu rozhodnutí Okresní soud v Litoměřicích usnesením ze dne 9. prosince 2004 příklep ve prospěch vydražitele, stal se ten zpětně ke dni příklepu vlastníkem nemovitosti a právo na oddělené uspokojení již nemůže být v konkursu uplatněno a schváleno. Správce navrhl potvrzení napadeného usnesení z důvodu jeho věcné správnosti. Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Krajský soud v Ústí nad Labem dostatečným způsobem zjistil skutkový stav věci (ostatně v tomto směru žádné odvolací výhrady vznášeny nebyly) a rovněž tak právní posouzení věci je prosto pochybení. Odvolací soud proto pro stručnost na pečlivé a přesvědčivé odůvodnění napadeného usnesení odkazuje, a sám toliko pro úplnost dodává následující: Zásadním pro posouzení důvodnosti odvolání je náhled na to, jak má být uspokojen konkursní věřitel se zjištěnou pohledávkou na oddělené uspokojení (pro zjednodušení zvažováno zajištění pohledávky zřízením zástavního práva) za situace, kdy předmět zajištění byl zpeněžen při výkonu rozhodnutí a výtěžek následně vydán správci konkursní podstaty. Odlišně od stanoviska odvolatele a shodně s postojem správce i soudu prvního stupně je též odvolací soud přesvědčen o tom, že je namístě postupovat dle § 28 odst. 3,4 ZKV a oddělenému věřiteli vydat 70% čistého výtěžku zpeněžení. Jedná se totiž o problematiku podobnou té, kterou řešil Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 27. září 2006 sp. zn. 29 Odo 961/2006, jenž byl publikován ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 72/2007. Zde dovolací soud uzavřel, že zástavní věřitel, jehož právo zaniklo tím, že do konkursní podstaty osobního dlužníka plnil zástavní dlužník, má právo na vyplacení takového plnění, přičemž správce konkursní podstaty je povinen zajistit výplatu plnění věřiteli i v případě, že došlo ke zrušení konkursu. Stejný režim musí nutně platit i za situace, kdy zástava je zpeněžena v procesu výkonu rozhodnutí, neboť nebyl-li výtěžek před prohlášením konkursu vydán oprávněnému, náleží do konkursní podstaty (viz usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15. prosince 2004 sp. zn. 20 Co 471/2004, jež bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 86/2006). Z toho je zřejmé, že zajištěný věřitel již za popsané situace nemůže být uspokojen v režimu výkonu rozhodnutí, není však rozumného důvodu odpírat mu právo na oddělené uspokojení zjištěné pohledávky v rámci konkursu. Jinak řečeno, věřitel zásadně nemůže přijít o práva plynoucí ze zástavní smlouvy, tedy o nárok na přednostní uspokojení své pohledávky ze zástavy, jenom proto, že v důsledku prohlášení konkursu na majetek zástavního dlužníka nebude uspokojován v režimu výkonu rozhodnutí, ale v řízení konkursním. Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání důvodným a napadené usnesení jako věcně správné podle § 219 občanského soudního řádu potvrdil. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné, ledaže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. V Praze dne 12. září 2008 JUDr. František Kučera,v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: