Ve sporech o nárocích vycházejících z průmyslového vlastnictví, o nárocích z ohrožení a porušení práv z průmyslového vlastnictví a o nárocích na vydání bezdůvodného obohacení získaného na úkor toho, komu svědčí práva z průmyslového vlastnictví, a o nárocích podle části první zákona č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví, jako soud prvního stupně může jednat a rozhodovat výhradně jen Městský soud v Praze. Věcná a místní příslušnost jiného krajského soudu k vedení řízení v těchto věcech je vyloučena.

7 3 Cmo 343/2008-33 3 Cmo 364/2008 U S N E S E N Í Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Macka a soudců Mgr. Michaely Kudějové a Mgr. Jiřího Čurdy v právní věci žalobce: B.Š., s místem podnikání K., IČ, zastoupeného JUDr. L.J., advokátem se sídlem O., proti žalovanému: B. s.r.o., se sídlem B., IČ, zastoupenému JUDr. M.K., advokátem se sídlem B., o návrhu na vydání předběžného opatření, o námitce věcné nepříslušnosti, o odvolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. července 2008 č.j. 2 Nc 1073/2008-8 a odvolání žalovaného proti usnesení téhož soudu ze dne 13. srpna 2008 č.j. 2 Nc 1073/2008-23, takto: I. Soudem věcně příslušným k rozhodnutí o návrhu žalobce ze dne 1.7.2008 na vydání předběžného opatření je Městský soud v Praze. II. Usnesení soudu prvního stupně ze dne 13. srpna 2008 č.j. 2 Nc 1073/2008-23 se potvrzuje. III. Usnesení soudu prvního stupně ze dne 3. července 2008 č.j. 2 Nc 1073/2008-8 se ve výrocích II. a III. potvrzuje. O d ů v o d n ě n í : Návrhem doručeným soudu prvního stupně 3.7.2008 domáhal se žalobce vydání předběžného opatření, jímž by soud uložil žalovanému povinnost 1/ zdržet se provozování doménového jména www.a-b.cz, a to provozování internetových stránek pod tímto doménovým jménem, přesměrování na jiné doménové jméno prostřednictvím doménového jména www.a-b.cz, umístění odkazu na internetové stránky pod toto doménové jméno a zdržet se publikování informací prostřednictvím tohoto doménového jména, 2/ zdržet se změny registračních údajů doménového jména www.a-b.cz, zdržet se zřízení zástavního nebo předkupního práva k doménovému jménu www.a-b.cz, zdržet se pronajmutí doménového jména a zdržet se bezplatného poskytnutí doménového jména ve prospěch třetích osob, vyjma osoby žalobce, 3/ zdržet se převodu doménového jména www.a-b.cz na třetí osobu, vyjma osoby žalobce. K odůvodnění návrhu tvrdil žalobce, že je vlastníkem internetové domény www.ab.cz, kterou má zaregistrovánu od 25.3.2004, na níž provozuje inzertní server na prodej nového i použitého zboží pro děti a jejich matky. Server nabízí členění zboží podle druhu, značek, novosti, ceny i dalších kritérií. Označení www.ab.cz si žalobce dále registroval jako národní ochrannou známku s právem přednosti od 15.3.2006, zapsána mu byla 26.3.2007 pro třídu výrobků a služeb č. 9 (mj. informace v elektronické podobě), 35 (mj. reklamní, inzertní a propagační činnost prostřednictvím počítačové sítě, on-line inzerce), tř. 38 (provozování uzlu sítě Internet), tř. 42 (tvorba stránek do Internetu). Jak žalobce dále uvedl, vedle serveru www.ab.cz, chráněného co do označení i prostřednictvím ochranné známky, provozuje další servery obdobné povahy, jako www.as.cz (označení je rovněž chráněno zapsanou ochrannou známkou ms), www.aa.cz. Podle žalobce jeho domény získaly značnou známost mezi spotřebiteli a pro žalobce se označení ve tvaru „a“+dodatek stalo příznačným. Žalovaný je vlastníkem domény www.a-b.cz od 7.5.2007, přičemž počátkem roku 2008 žalobce zjistil, že pod touto doménou provozuje žalovaný inzertní a aukční server identického zaměření, jako je zaměření serveru www.ab.cz žalobce i dalších jeho serverů, rovněž žalovaný provozuje další server ea.cz, kam je také zájemce přesměrován ze serveru a-b.cz. Jednání žalovaného, jenž provozuje server zcela obdobného zaměření jako je server žalobce, a to pod označením www.a-b.cz oproti žalobcem užívanému jménu www.ab.cz, je dle žalobce jednáním nekalé soutěže – vyvoláním nebezpečí záměny a porušením jeho práv k ochranné známce podle § 8 zákona o ochranných známkách. Přes výzvu žalobce žalovaný závadné jednání, jímž zneužívá známosti označení žalobce a zaměnitelnosti obou označení ve svůj prospěch, neukončil a vzhledem k narůstající újmě žalobce z jednání žalovaného je na místě dle žalobce upravit poměry účastníků ještě před zahájením řízení ve věci samé navrženým předběžným opatřením. Soud prvního stupně usnesením ze dne 3.7.2008 zamítl návrh na vydání předběžného opatření na uložení povinnosti zdržet se provozování doménového jména www.a-b.cz, a to provozování internetových stránek pod tímto doménovým jménem, přesměrování na jiné doménové jméno prostřednictvím doménového jména www.a-b.cz, umístění odkazu na internetové stránky pod toto doménové jméno a zdržet se publikování informací prostřednictvím tohoto doménového jména (výrok I. usnesení), ve výroku II. vydal předběžné opatření a žalovanému uložil povinnost zdržet se změny registračních údajů doménového jména www.a-b.cz, zdržet se zřízení zástavního nebo předkupního práva k doménovému jménu www.a-b.cz, zdržet se pronajmutí doménového jména a zdržet se bezplatného poskytnutí doménového jména ve prospěch třetích osob, vyjma osoby žalobce, zdržet se převodu doménového jména www.a-b.cz na třetí osobu, vyjma osoby žalobce. Výrokem III. usnesení soud uložil žalobci podat ve lhůtě 30 dnů od doručení rozhodnutí o předběžném opatření žalobu ve věci samé. V odůvodnění usnesení uvedl tvrzení žalobce, jak shora uvedeno, a vzal za osvědčené, že žalobce je vlastníkem slovní ochranné známky č. ….. ve znění ab pro třídu výrobků a služeb č. 9, 35, 38, 42, slovní ochranné známky as č. ….., že v jeho prospěch je registrováno doménové jméno ab.cz (od 23.5.2004), pro žalovaného doménové jméno a-b.cz (od 7.5.2007) a ea.cz (od 15.2.2006) a že za měsíc květen 2008 navštívilo webové stránky ab.cz 480.595 lidí, žalobce i osvědčil, že žalovaného vyzval k ukončení provozování inzertního a aukčního serveru a-b.cz, zaměřeného na prodej zboží pro děti a matky, a k převedení domény na žalobce. Soud prvního stupně dále uvedl podmínky pro vydání předběžného opatření podle § 74 a násl. občanského soudního řádu, zdůraznil, že žalobce uplatňuje nárok z titulu ochrany proti jednání nekalé soutěže a ochrany práv vlastníka ochranných známek. Dovodil s ohledem na datum zápisu domény žalovaného (7.5.2007), že zde schází naléhavost potřeby upravit poměry účastníků způsobem, jak žalobce navrhl v první části návrhu na vydání předběžného opatření. Naproti tomu soud vyhověl té části návrhu, jež směřuje k zamezení dispozice žalovaného s předmětným doménovým jménem, a to z důvodu vyloučení zmaření případného výkonu rozhodnutí a k zamezení eventuelních změn v osobě držitele domény a tedy i účastníka řízení. V závěru ještě soud odkazem na zákonnou úpravu odůvodnil výrok o povinnosti žalobce podat návrh ve věci samé. Uvedené usnesení napadl svým odvoláním žalovaný, navrhl, aby bylo zrušeno ve výroku II. a III. a vyslovena věcná a místní nepříslušnost Městského soudu v Praze. Soudu prvního stupně vytkl, že není věcně a místně příslušným soudem k rozhodnutí věci, neboť z návrhu plyne, že žalobce svůj návrh opírá zejména o právo nekalé soutěže a právo k internetové doméně – nejde tedy o věci, předpokládané v zákoně č. 6/2002 Sb. a v zákoně č. 221/2006 Sb. I pokud by argument žalovaného neobstál, měla by věc být postoupena vzhledem k sídlu účastníků Krajskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti. Soud prvního stupně ve věci pak dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním, vedle toho zde jsou další skutečnosti nebo jiné důkazy, dosud neuplatněné. Soud nezkoumal, pro jaké výrobky a služby je ochranná známka žalobce ab č. ….. zapsána, byť to bylo podstatné – žalovaný nemůže porušovat jakákoli práva z ochranné známky žalobce, pokud je žalobce nemá. V řízení také nebylo prokázáno nekalosoutěžní jednání žalovaného - ten nemá žádný zájem registrační údaje své domény jakkoli měnit. Žalovaný nesouhlasí s posouzením zaměnitelnosti obou domén ani tvrzenou příznačností domény ab pro žalobce, neboť to, kdo je vlastníkem domény, se uživatel může dozvědět až vyhledáním tohoto údaje v sekci Kontakty, není tedy toto na pohled ze stránek domény žalobce zřejmé. Soud prvního stupně vyzval žalobce k podání vyjádření k námitce věcné nepříslušnosti, ten poukázal na zákonnou úpravu s tím, že s námitkou nesouhlasí, ve věci by neměl rozhodovat jiný místně příslušný soud a ani nesouhlasí s přikázáním věci z důvodu vhodnosti. Usnesením ze dne 13. srpna 2008 pak soud prvního stupně zamítl námitku místní nepříslušnosti, v odůvodnění uvedl, že ve věci jde o vydání předběžného opatření z titulu ochrany práv vlastníka ochranné známky a ochrany před jednáním nekalé soutěže, přitom ust. § 6 zákona č. 221/2006 Sb. stanoví výlučnou věcnou a místní příslušnost Městského soudu v Praze k rozhodování sporů o nárocích z ohrožení a porušení práv z průmyslového vlastnictví. Námitka místní nepříslušnosti je proto nedůvodná a soud ji s odkazem na § 105 odst. 4 občanského soudního řádu zamítl. Zároveň spis předložil Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o námitce věcné nepříslušnosti (§ 104a občanského soudního řádu). Usnesení ze dne 13.8.2008 napadl žalovaný svým dalším odvoláním, vytkl soudu, že se nevyrovnal s jeho námitkou, že je žalováno rovněž z titulu ochrany před jednáním nekalé soutěže, kde žádná zvláštní příslušnost soudu prvního stupně dána není a žalovanému je tak upřeno právo na zákonného soudce. Měl proto soud postupovat tak, že žalobce vyzve k upřesnění, na základě čeho se svých tvrzených nároků domáhá. Navrhl proto, aby odvolací soud usnesení zrušil a vyhověl jeho námitkám. Vrchní soud v Praze nejprve jako soud nadřízený posoudil podle § 104a odst. 2 a 5 občanského soudního řádu námitku věcné nepříslušnosti soudu prvního stupně, jak byla vznesena v obsahu podání žalovaného ze dne 23.7.2008, a dospěl k závěru, že důvodná není, a to z těchto důvodů: Ve věci jde o návrh na vydání předběžného opatření podaný před zahájením řízení ve věci samé, pak pro určení příslušnosti soudu platí § 74 odst. 3 občanského soudního řádu (zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o.s.ř.“), tj. že rozhoduje o něm soud, jenž je příslušným rozhodnout o věci samé. Není sporné, že návrh na vydání předběžného opatření se opírá o tvrzené dva právní tituly, tvrzeno je porušení práva vlastníka ochranné známky a tvrzeno je jednání nekalé soutěže žalovaného. Pak i pro žalobu ve věci samé je třeba předpokládat, že i tato bude argumentovat právem z ochranné známky a právem na ochranu proti jednání nekalé soutěže – to je rozhodné pro posouzení věcné a místní příslušnosti soudu k rozhodnutí o návrhu na vydání tohoto předběžného opatření. Pokud žalobce tvrdí, že žalovaný porušuje určitým konkrétním jednáním práva žalobce chráněná právně ze dvou titulů a požaduje konkrétní nárok, jenž může být z obou těchto titulů i uplatněn, pak není důvod pro to, aby soud žalobce vyzýval k rozdělení, co žádá konkrétně z toho kterého titulu (jak požaduje žalovaný), ale je na místě, aby rozhodl o uplatněném nároku z obou titulů, když ve věci samé je věcně příslušným soud téhož stupně pro takto „věci spojené“. Zde – jak i dále uvedeno – je k věci z nekalé soutěže příslušným věcně krajský soud podle § 9 odst. 3 písm. l/ o.s.ř. a k věci z ochranné známky Městský soud v Praze dle § 6 odst. 1 písm. a/ zákona č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví, dále jen „ZVPPV“, a případné rozdělení věci na věcí vícero s případným vyloučením jedné věci a jejím postoupením jinému soudu téhož stupně je v rozporu s ekonomikou řízení i úpravou § 89 o.s.ř. Je přitom dané spojení věcí z průmyslového práva s nekalou soutěží (ale i např. s právem autorským) spíše pravidlem než výjimkou, což plyne již z toho, že ve vztazích soutěžitelů porušení průmyslového práva jednoho soutěžitele soutěžitelem druhým je také (vedle porušení konkrétního průmyslového práva) pravidelně porušením dobrých mravů soutěže. Podle § 6 odst. 1 ZVPPV, písm. a/, Městský soud v Praze rozhoduje jako soud prvního stupně ve sporech o nárocích vycházejících z průmyslového vlastnictví, o nárocích z ohrožení a porušení práv z průmyslového vlastnictví a o nárocích na vydání bezdůvodného obohacení získaného na úkor toho, komu svědčí práva z průmyslového vlastnictví, a o nárocích podle části první zákona (tj. ZVPPV). Městský soud v Praze v těchto řízeních jedná a rozhoduje ve specializovaných senátech (§ 6 odst. 2 ZVPPV). Právní úprava nabyla účinnosti 1.1.2008. Podle 9 odst. 3 písm. o/ o.s.ř. (znění účinné od 1.1.2001 dosud) krajský soud rozhoduje v obchodních věcech jako soud prvního stupně ve sporech o nárocích vycházejících z průmyslového vlastnictví, o nárocích z ohrožení a porušení práv z průmyslového vlastnictví a o nárocích na vydání bezdůvodného obohacení získaného na úkor toho, komu svědčí práva z průmyslového vlastnictví, podle § 36a odst. 3 o.s.ř. (znění účinné rovněž od 1.1.2001 dosud) v řízení před krajským soudem jako soudem prvního stupně jedná a rozhoduje samosoudce. Podle názoru odvolacího soudu při uplatnění zásady lex posterior derogat priori (pozdější zákon „ruší“ dřívější) i lex specialis derogat generali (zvláštní zákon „ruší“ obecný) nelze učinit jiný závěr, než že úprava § 9 odst. 3 písm. o/ o.s.ř. se stala obsoletní a po 1.1.2008 pro věci nově zahájené nepoužitelnou. Podle Listiny základních práv a svobod platí, že každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu (Čl. 36, odst. 1) a že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (Čl. 38, odst. 1). Zákon také stanovil příslušným (měřeno stávajícím pojmoslovím výlučně věcně i výlučně místně) k rozhodování věcí dle § 6 odst. 1 písm. a/ ZVPPV (a shodně dle § 39 odst. 2 zákona o soudech a soudcích č. 6/2002 Sb. v platném znění) v prvním stupni řízení pouze Městský soud v Praze a žádný soud jiný. Pokud by snad jiný soud v takových věcech rozhodoval, pak účastníkům by byl odňat jejich zákonný soud v zákonem stanoveném obsazení a ostatně by tento soud rozhodoval v rozporu se zákonem jak co do své příslušnosti, tak v obsazení samosoudcem. Nepřichází v úvahu proto také postoupení věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, jak navrhoval žalovaný, neboť není zde jiného (věcně a) místně příslušného soudu k rozhodování daných věcí, jenž by také i mohl rozhodovat v prvním stupni v těchto věcech v senátě. Z uvedených závěrů se také odvíjí konečný závěr pro případ, kdy je žalobcem uplatněn nárok z různých právních titulů, kdy je jím v podstatě spojeno pro jedno řízení více věcí - pak vždy je třeba oproti obecné úpravě dát přednost úpravě speciální. Za stavu, kdy jiný krajský soud než právě jen Městský soud v Praze nesmí rozhodovat o právu z ochranné známky, naproti tomu Městský soud v Praze jako krajský soud je věcně příslušným k rozhodování věcí z nekalé soutěže (§ 9 odst. 3 písm. l/ o.s.ř.), pak soudem, jenž o žalobě s nároky z nekalé soutěže a z ochranné známky je povolán rozhodnout, může být jen Městský soud v Praze. Vrchní soud v Praze proto rozhodl, že věcně příslušným k rozhodnutí o návrhu na vydání předběžného opatření je Městský soud v Praze. Vrchní soud v Praze dále jako soud odvolací přezkoumal podle § 212 a násl. o.s.ř. usnesení soudu prvního stupně, jímž byla zamítnuta námitka místní nepříslušnosti soudu prvního stupně, a z důvodů, jak o nich podrobně shora, dovodil, že jediným soudem (tedy i jediným soudem věcně a místně příslušným) o předmětném návrhu rozhodnout v prvním stupni je Městský soud v Praze. Námitka místní nepříslušnosti proto neobstojí, pokud ji soud prvního stupně zamítl, je jeho rozhodnutí správné a bylo proto podle § 219 o.s.ř. potvrzeno. Odvolací soud poté přezkoumal napadený výrok II. usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo nařízeno předběžné opatření, a související výrok III. o povinnosti podat žalobu ve věci samé, přičemž při posouzení odvolání pak vycházel ze zásady, vyjádřené v § 75c odst. 4 o.s.ř., tedy že i pro odvolací řízení je rozhodný stav, jaký tu byl v době vydání rozhodnutí soudem prvního stupně o předběžném opatření, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. V daném případě bylo třeba vyjít z toho, že žalobce osvědčil, že je vlastníkem ochranné známky slovní ab, zapsané mj. i pro provozování uzlu sítě internet, tvorbu webových stránek, pro on-line inzerci, reklamu prostřednictvím počítačové sítě, dále že účastníci provozují internetové obchodování s nabídkou zboží obdobné povahy a určení, přičemž žalobce k tomu využívá domény ab.cz, as.cz, aa.cz, žalovaný a-b.cz a ea.cz, tedy že jsou také soutěžiteli. Pokud žalobce tvrdil, že užívání doménového jména a-b.cz znamená zásah do slovní ochranné známky a vyvolání nebezpečí záměny s jím užívaným doménovým jménem, pak takové posouzení jednání žalovaného není v řízení ve věci samé vyloučeno. Ve shodě se soudem prvního stupně i soud odvolací má však za to, že předpoklady k vydání navrženého předběžného opatření, v části, v jaké i soud návrhu vyhověl, byly splněny již z důvodu vyloučení zmaření případného výkonu rozhodnutí. Vzhledem k povaze vztahů registrátora a registrujícího, kdy není zde žádné překážky k okamžitým a několikanásobným změnám v subjektech držitelů domén, uvedený příkaz předběžného opatření směřující k znemožnění dispozice s doménovým jménem má pak především povahu preventivní, vyjadřující požadavek umožnit ve věci rozhodnout bez průtahů, vyvolaných možnými změnami v okruhu účastníků a dále rovněž umožnit splnit i bez průtahů případné vyhovující rozhodnutí, přitom však nejde o nijak nepřiměřené omezení žalovaného. Pokud soud prvního stupně návrhu na vydání předběžného opatření v napadeném výroku II. vyhověl, pak nepochybil a odvolací soud proto jeho rozhodnutí ze shora uvedených důvodů podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné včetně souvisejícího výroku III. potvrdil. O nákladech tohoto odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně podle § 145 o.s.ř. v rozhodnutí ve věci samé. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustné dovolání. V Praze dne 13. října 2008 JUDr. Jiří M a c e k v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: J. Balabánová