Počátek měsíční subjektivní lhůty pro oznámení námitky člena družstva proti usnesení členské schůze družstva nemůže předcházet okamžik přijetí usnesení této členské schůze, proti němuž je námitka podávána, což platí tím spíše v případě, že taková členská schůze nebyla řádně svolána.

7 Cmo 10/2009 - 159 U s n e s e n í Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského a soudců JUDr. Jaroslavy Vlčkové a JUDr. Evy Svobodové ve věci navrhovatele : V. K., bytem M., právně zast. Mgr. M.K., AK P., za účasti dalšího účastníka : Z.O.D. M., se sídlem M., právně zast. JUDr. J.M., AK B. o neplatnost usnesení členské schůze družstva, k odvolání navrhovatele a k odvolání dalšího účastníka proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 12.srpna 2008 č.a. 13 Cm 1695/2007 - 125, t a k t o : I. Usnesení soudu prvního stupně s e a) ve výroku I. mění tak, že návrh na prohlášení usnesení výroční členské schůze družstva konané dne 7.12.2007, jímž členská schůze zvolila Františka Písaříka členem představenstva družstva s e z a m í t á ; b) ve výroku II. p o t v r z u j e . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. O d ů v o d n ě n í : Návrhem ze dne 31.12.2007 se výše uvedený navrhovatel domáhal vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze dalšího účastníka – družstva, konané dne 7.12.2007, jímž byl do funkce člena představenstva zvolen J. B. a do funkce člena představenstva zvolen F. P. Navrhovatel ve svém návrhu uvedl, že dne 7.12.2007 proběhla členská schůze družstva, která svým usnesením o volbě „členů představenstva“ zvolila za člena J. B. a F. P. Žalobce má zato, že obě tato usnesení jsou neplatná, neboť podle čl. 16 stanov má být svolání členské schůze každému členovi oznámeno zasláním pozvánky proti podpisu o převzetí minimálně čtrnáct dní předem. Tato podmínka nebyla splněna, neboť pozvánka byla navrhovateli jako členu družstva doručena dne 26.11.2007 tj. pouhých jedenáct dní před konáním členské schůze. Navíc volba F. P. byla v rozporu se stanovami, neboť podle čl.20.1. stanov mohou být členové do orgánu opětovně zvoleni, nejdéle však na dvě volební období (neplatí pro předsedu nebo ředitele). F. P. byl za člena představenstva zvolen již minimálně dvakrát, a to poprvé v roce 1992 a podruhé v roce 1996. Zvolením na členské schůzi 7.12. byl zvolen potřetí do funkce člena představenstva. Sám F. P. na členské schůzi prohlásil, že v případě tohoto jeho zvolení jde již o čtvrté funkční období. Tímto došlo k porušení stanov družstva. Navrhovatel předal své námitky k těmto usnesením členské schůze představenstvu družstva dne 20.12.2007. Tato usnesení byla přijata v rozporu se stanovami družstva a proto navrhl, aby soud usnesení žalovaného družstva, jímž byl jako člen představenstva zvolen J. B. a F.P., prohlásil za neplatná. Další účastník - družstvo ve svém vyjádření uvedlo, že navrhovatel sám tvrdí, že pozvánku obdržel 26.11.2007 tj. 11 dní před konáním členské schůze. Navrhovatel byl na členské schůzi přítomen a nepožádal o zaprotokolování žádné námitky. Námitky družstvu byly doručeny dne 2.1.2008, návrh na neplatnost usnesení členské schůze byl soudu doručen dne 31.12.2007 tj. ještě před podáním námitek žalovanému družstvu, navrhovatel tedy nesplnil nutnou podmínku pro podání návrhu podle obchodního zákoníku tj. zaprotokolování námitek na členské schůzi nebo jejich oznámení představenstvu. Z toho důvodu navrhlo žalované družstvo zamítnutí žaloby, neboť porušení 14-ti denní lhůty s doručením pozvánky považuje družstvo za nepodstatné, které nemělo žádné právní následky, neboť navrhovatel se na schůzi osobně zúčastnil. Pokud jde o tvrzené porušení čl. 20 při zvolení F. P., tak ustanovení stanov, že členové mohou být do orgánu opětovně zvoleni nejdéle však na dvě období, neplatí pro předsedu nebo ředitele. F. P. byl až do členské schůze 7.12.2007 ve funkci předsedy představenstva a vztahuje se na něj výjimka v čl. 20 odst. 1 a tedy mohl být opětovně řádně zvolen členem představenstva. Družstvo však pro úplnost uvedlo, že toto ustanovení nepovažuje za praktické a připravuje jeho vypuštění z nově připravovaných stanov. Stejně tak vyslovení neplatnosti volby J. B. za člena představenstva a jeho zrušení družstvo vidí jako nepodstatné porušení, to shledává jako podstatný zásah do práv získaných v dobré víře třetími osobami a oběma jmenovanými členy představenstva. Odkazuje na ustanovení § 131 odst. 3 písm. c) obch. zák., kdy soud v takových případech nevysloví neplatnost usnesení členské schůze. Navrhlo proto zamítnutí návrhu v celém rozsahu. Navrhovatel na svém návrhu setrval, neboť opožděné doručení námitky družstvu až 2.1.2008 není jeho chybou, tyto odeslal doporučeně dne 21.12.2007 a návrh odesílal až po uplynutí jednoho týdne tj. 28.12.2007. To, že návrh došel soudu dříve, ač byla odeslán o týden později než námitky družstvu není jeho vinou, nemůže jít k jeho tíži, neboť družstvo nepřebíralo řádně listovní zásilky. Odkázal přitom na ustanovení Nejvyššího soudu ČR ze dne 16.3.2005 sp.zn. 26 Cdo 864/2004. Družstvo mělo objektivní možnost si zásilku s námitkami žalobce vyzvednout a seznámit se s jejím obsahem. Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 12.srpna 2008 č.j. 13 Cm 1695/2007 – 125 rozhodl tak, že usnesení výroční členské schůze žalovaného družstva konané dne 7.12.2007, kterým členská schůze schválila zvolení F. P. do představenstva žalovaného družstva je n e p l a t n é (výrok I.), žaloba, že usnesení výroční členské schůze žalovaného družstva konané dne 7.12.2007, kterým členská schůze schválila zvolení J. B. do představenstva žalovaného družstva je neplatné se z a m í t á (výrok II.) a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). Soud prvního stupně z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Mezi účastníky je nesporné, že žalobce je členem žalovaného družstva a byl jím i v den konání členské schůze. Dne 7.12.2007 se konala členská schůze žalovaného družstva a žalobce byl na této schůzi přítomen a na této schůzi nevznesl žádné své námitky. Dále je nesporné, že námitky žalobce žalované družstvo převzalo dne 2.1.2008, a že tyto byly podána na poště v M. dne 21.12.2007 pod číslem zásilky R 001860587. Zástupce žalovaného družstva před soudem uvedl oznámení o výsledku reklamačního řízení žalobce u pošty v M. soud zjistil, že zásilka žalobce, že dne 27.12.2007 uložená na poště M. a dne 2.1.2008 dodána do sídla adresáta. Právní zástupce žalovaného družstva před soudem uvedl, že žalované družstvo má pouze tři administrativní pracovníky, kteří čerpali mezi vánočními svátky 2007 řádnou dovolenou, a proto zásilka byla družstvem převzata až 2.1.2008. Mezi účastníky je i nesporné to, pozvánka na členskou schůzi byla žalobci doručena dne 26.11.2007. Mezi účastníky je také nesporné, že F. P. byl nepřetržitě předsedou družstva a tím pádem členem představenstva družstva od roku 1992. Volební období družstvu po tříleté a ostatní pětiletá. Nesporná je i skutečnost, že J. B. byl zvolen za člena představenstva poprvé. V námitkách navrhovatele sepsaných dne 20.12.2007 soud prvního stupně zjistil, že tento vznesl námitku opožděného svolání členské schůze v rozporu se stanovami a usnesení takové schůze je neplatné. V případě F. P. odkázal na § 21 stanov, kdy může být člen volen do orgánu nejdéle na dvě funkční období, když F. P. byl zvolen již minimálně dvakrát a v tomto případě by šlo o jeho třetí volení do funkce člena představenstva. V námitkách byly uvedeny ještě další důvody neplatnosti usnesení z členské schůze, které však nejsou předmětem této žaloby. Z pozvánky na výroční členskou schůzi dne 7.12.2007 je prokázáno, že v bodě 6. byla v programu jednání dovolba představenstva a kontrolní komise. Mezi účastníky je také nesporné, že žalobce byl přítomen na této výroční členské schůzi a zastupoval ještě další členy družstva na základě plné moci. Ze zápisu z jednání výroční členské schůze žalovaného družstva dne 7.12.2007 je prokázáno, že členská schůze v bodě 11. schválila usnesení, že do představenstva byli zvoleni J. B. a F. P. Ze stanov družstva schválených na ustavující členské schůzi dne 4.12.1992 a dle tvrzení účastníků platných v den konání členské schůze v čl.16.3. soud zjistil, že svolání členské schůze musí být oznámeno každému členu družstva zasláním pozvánky proti podpisu o převzetí minimálně 14 dní předem. Pozvánka musí obsahovat údaje o pořadu jednání, době a místě konání členské schůze. V čl. 20 stanov je stanoveno, že funkční období členů orgánu pro založení družstva je stanoveno na dobu nejvýše tři roky, další období může být pětileté. Členové mohou být do orgánu opětovně zvoleni, nejdéle však na dvě období (neplatí pro předsedu nebo ředitele). Z prokázaných skutečností soud prvního stupně učinil následující závěry o skutkovém stavu. Navrhovatel, který je členem družstva prokázal, že pozvánka na výroční členskou schůzi nebyla navrhovateli jako členovi družstva doručena v souladu s čl. XVI. bodu 3 stanov tj. proti podpisu minimálně čtrnáct dní předem. Pozvánka byla doručena pouze jedenáct dní předem. Navrhovatel se výroční členské schůze 7.12.2007 zúčastnil. Toto opožděné doručení pozvánky je porušením čl. 16.3. stanov a současně § 239 odst. 2 obch. zákoníku. Podle tohoto ustanovení se členská schůze schází ve lhůtách určených stanovami, nejméně jednou za rok. Svolání členské schůze musí být členům oznámeno způsobem určeným stanovami. Tato povinnost družstvem splněna nebyla. Navrhovatel byl přítomen jednání výroční členské schůze 7.12.2007, na této členské schůzi námitky nevznesl. Tyto námitky zaslal soudu písemně podáním na poště v M. dne 21.12.2007 a družstvu byly tyto námitky doručeny až 2.1.2008. Žaloba byla podána u zdejšího soudu dne 31.12.2007. Podle § 242 obch. zákoníku na návrh člena vysloví soud neplatnost usnesení členské schůze, pokud je usnesení v rozporu s právními předpisy nebo stanovami družstva. Návrh soudu může člen podat, požádal-li o zaprotokolování námitky na členské schůzi, která usnesení přijala, nebo jestliže námitku oznámil představenstvu do jednoho měsíce od konání této schůze a nebyla-li svolána řádně do jednoho měsíce ode dne, kdy se o jejím konání dozvěděl, nejdéle však do jednoho roku od konání členské schůze. Podle tohoto ustanovení návrh byl podán v době do jednoho měsíce od konání výroční členské schůze družstva a také námitky byly uplatněny navrhovatelem ve lhůtě zákonem stanovené tzn. do jednoho měsíce. Navrhovatel prokázal, že tyto námitky zpracoval písemně 20.12.2007 a podal je dne 21.12.2007 na poště v M. Z reklamace pošty v M. bylo zjištěno, že tato pošta doručovala tuto zásilku dne 27.12.2007 a pro nepřítomnost adresáta byla zásilka žalobce uložena na poště a poštou předána družstvu až dne 2.1.2008. Dle vyjádření zástupce družstva tato skutečnost byla způsobena čerpáním dovolené pracovníků kanceláře družstva, po vánočních svátcích do konce roku 2007. Navrhovatel tedy splnil zákonnou povinnost pro uplatnění návrhu u soudu, neboť tvrzení družstva, že návrh byl podán dříve než námitky, je pravdivé, ale tato předčasnost je zaviněna chováním družstva to tím, že dne 27.12.2007 družstvo nepřebíralo poštu. Navrhovatel dle soudu prvního stupně prokázal, že zvolením F. P.za člena představenstva došlo k porušení čl. 20 stanov, neboť F. P. byl zvolen za člena představenstva více než dvakrát, jak umožňují stanovy. Soud proto prohlásil za neplatné usnesení výroční členské schůze, kterým byl F. P. zvolen již více než dvakrát dle vyjádření žalovaného již počtvrté za člena představenstva družstva, neboť jeho přijetím tohoto usnesení došlo k porušení čl. 20.3 stanov. Obrana družstva spočívající v tom, že toto ustanovení stanov neplatí pro předsedu nebo ředitele družstva a byl již čtvrté období vždy předsedou družstva, je nedůvodná. Předseda družstva musí být členem představenstva, neboť předsedu družstva volí představenstvo ze svých členů. Tímto došlo také k porušení § 243 odst. 5 obch. zákoníku ve kterém je stanoveno, že představenstvo volí ze svých členů předsedu družstva (představenstva) pokud stanovy neurčují, že jsou voleni členskou schůzí. Naproti tomu soud prvního stupně zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení výroční členské schůze, jímž byl zvolen do funkce člena představenstva J.B. Navrhovatel prokázal porušení stanov při svolání výroční členské schůze,; a to doručení pozvánky se zpožděním o čtyři dny. Navrhovatel se konání této valné hromady zúčastnil a neuvedl pro zrušení tohoto usnesení žádné jiné důvody, soud prvního stupně tedy v této části návrh zamítl, neboť zjistil, že by prohlášením neplatnosti podstatně zasáhl do práv J. B., který volbu za člena získal v dobré víře, stejně tak i ostatní členové družstva. Soud tuto část návrhu zamítl v souladu s ust. § 242 odst. 2 obch. zákoníku, kde je odkazováno na § 131 obch. zákoníku. Podle § 131 odst. 3 obch. zákoníku soud neplatnost členské usnesení nevysloví, jestliže by zrušením došlo k podstatnému zásahu do práv získaných v dobré víře třetími osobami. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. a nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěch obou sporných stran je stejný. Proti usnesení soudu prvního stupně, do výroku II. a III. podal navrhovatel v zákonné lhůtě odvolání s tím, že soud prvního stupně chybně dospěl k závěru, že porušení stanov při volbě J. B. není natolik podstatným, aby bylo nutno vyslovit neplatnost usnesení členské schůze o jeho volbě. Navrhovateli není zřejmé, do jakých práv třetích osob by mělo být zasaženo, poukázal přitom na ust. § 30 odst.1 obch.zák. Odvolatel navrhl usnesení soudu prvního sutpně ve výrocích II. a III. změnit, prohlásit usnesení členské schůze družstva konané dne 7.12.2007 o volbě J. B. členem představenstva družstva za neplatné a přiznat navrhovateli právo na náhradu nákladů před soudy obou stupňů. Proti usnesení soudu prvního stupně co do jeho výroku I. a III. podal odvolání další účastník - družstvo s tím, že námitky lze podat jen do jednoho měsíce od okamžiku, kdy se o konání členské schůze člen dozvěděl. Námitky byly družstvu doručeny až dne 2.ledna 2008, návrh na prohlášení usnesení členské schůze družstva za neplatné byl soudu doručen již dne 31.prosince 2007, čímž navrhovatel nesplnil zákonnou podmínku pro podání návrhu. V průběhu jednání u odvolacího soudu svojí argumentaci další účastník poopravil tak, že došlo k opožděnému podání námitek, neboť již dne 26.11.2007 byla doručena navrhovateli pozvánka na předmětnou členskou schůzi, což je nespornou skutečností, přičemž námitky tak měl podat v jednoměsíční lhůtě plynoucí od tohoto data, tedy do dne 26.12.2007, což neučinil. Poukázal na nutnost uplatnění ust. § 242 odst.1 obch.zák. pro chybné svolání vlané hromady, kdy jednoměsíční lhůta pro podání námitek počíná ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o konání členské schůze. Dále poukázal na nutnost použití ust. § 131 odst.3 obch.zák., kdy porušení práva navrhovatele na včasné doručení pozvánky na členskou schůzi nemělo závažné právní následky, když se navrhovatel schůze osobně zúčastnil. Vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze týkající se F. P. by dle odvolatele bylo podstatným zásahem do práv členů družstva získaných v dobré víře. Odvolatel navrhl usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. změnit a návrh na vyslovení neplatnosti usnesení předmětné členské schůze ohledně F. P. zamítnout, uložit navrhovateli povinnost náhrady nákladů řízení před soudy obou stupňů. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že odvolání dalšího účastníka je důvodné, odvolání navrhovatele důvodné není. Odvolací soud se plně ztotožňuje se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně. Ztotožňuje se rovněž s jeho skutkovými závěry ohledně konání předmětné členské schůze, podání námitek proti jejím napadeným usnesením a podání návrhu na jejich prohlášení za neplatné k soudu. Členská schůze družstva se konala dne 7.prosince 2007. Námitky lze vznést přímo na schůzi a požádat o jejich zaprotokolování, nebo do jednoho měsíce od konání této schůze. Podle § 242 odst.1 obch.zák. nebyla-li svolána členská schůze řádně, do jednoho měsíce ode dne, kdy se o jejím konání člen dověděl, nejdéle však do jednoho roku od konání členské schůze. V daném případě není mezi účastníky sporu o tom, že předmětná členská schůze nebyla svolána řádně, když podle čl. 16 odst. Stanov „svolání členské schůze musí být oznámeno každému členu družstva zasláním pozvánky proti podpisu o převzetí minimálně 14 dní předem“. V daném případě tak učiněno nebylo, když pozvánka na členskou schůzi byla navrhovateli doručena až dne 26.11.2007, tedy 11 dní předem. Ve vztahu k naplnění požadavku ust. § 242 odst.1 obch.zák. tedy otázka stojí tak, zda, jak tvrdí další účastník v takovém případě nikoli řádného svolání členské schůze má být lhůta pro podání námitek počítána ode dne, kdy se člen o usnesení členské schůze dozvěděl, tedy v daném případě již ode dne 26.11.2007, či nikoli. Odvolací soud stojí jednoznačně na stanovisku, že ust. § 242 odst.1 obch.zák. sleduje pro případ, že členská schůze nebyla svolána řádně, ochranu členů družstva směřující k zajištění možnosti podání námitek proti usnesení členské schůze. Toto ustanovení zákona tedy primárně dopadá na případy, kdy se člen družstva vzhledem k nikoli řádnému svolání členské schůze dozví o jejím konání ex post, tedy následně poté co se členská schůze již konala, pročež pak zcela logicky může námitky podat až od okamžiku, kdy se o jejím konání a jejím rozhodování dozvěděl. Jeho subjektivní měsíční lhůta k podání námitek tak z tohoto hlediska může běžet kdykoli ode dne konání členské schůze, kdykoli od tohoto okamžiku mohl nastat okamžik, kdy se dozvěděl o konání schůze a tam přijatých rozhodnutích, a je omezena toliko lhůtou objektivní, jež činí jeden rok ode dne konání členské schůze. Rozhodující pro počátek běhu subjektivní lhůty pro člena družstva vznášejícího námitky proti rozhodnutí členské schůze je okamžik, kdy se o jejím konání dozvěděl, přičemž toto „konání“ v sobě subsumuje možnost člena dozvědět se i o rozhodnutích, která členská schůze přijala. Účelem ustanovení zákona je umožnit takovému členovi, jenž nebyl řádně zpraven o konání členské schůze, podat v přiměřené objektivní a subjektivní lhůtě (lhůtách určených zákonem) námitky proti rozhodnutí této členské schůze. Zásadní je tedy objektivní možnost vztažená ke konkrétnímu subjektu – členovi družstva, námitky podat. Podle § 242 odst.1 obch.zák. „na návrh člena vysloví soud neplatnost usnesení členské schůze, pokud je usnesení v rozporu s právními předpisy nebo stanovami družstva; návrh soudu může člen podat, požádá-li o zaprotokolování námitky na členské schůzi, která usnesení přijala….“. Je zjevné, že námitky člena tedy směřují proti určitému usnesení členské schůze družstva (či více usnesením či všem usnesením), přičemž důvody jeho rozporu se zákonem mohou být jak v rovině procesní – chybné svolání členské schůze, chybný proces přijímání usnesení atd., tak i v rovině věcné- přijato rozhodnutí, jež do působnosti členské schůze nepatří, přijato usnesení v rozporu s kogentním ustanovením zákona – hmotněprávní úpravou atd. U nikoli řádného svolán členské schůze to tedy znamená, že měsíční subjektivní lhůta běží ode dne, kdy se o konání a potažmo tak i rozhodnutí (usnesení) členské schůze člen dozvěděl. Kdyby se totiž člen družstva nedozvěděl o obsahu usnesení přijatého členskou schůzí, nemohl by logicky proti němu ani vznášet námitky. Dozvědět se o tom, kdy a kde se členská schůze koná, tedy o konání v užším smyslu mohl člen dříve, než se členská schůze konala a rozhodovala (jako v daném případě), rovněž i později. O přijatém usnesení členské schůzi resp. usneseních se však člen vždy může dozvědět nejdříve k okamžiku jejich přijetí, je-li na členské schůzi přítomen, nebo později. To tedy znamená, že o konání členské schůze v širším smyslu, tedy i o tom, jaké usnesení členská schůze přijala, se člen nemůže dozvědět dříve, než členská schůze usnesení přijme. Nebyla-li svolána členská schůze řádně, může člen družstva námitku proti jejímu rozhodnutí vznést nejdříve na této schůzi či později, v jednoměsíční lhůtě ode dne, kdy se o konání členské schůze v širším smyslu zahrnujícím i přijaté usnesení členské schůze dozvěděl. Počátek měsíční subjektivní lhůty pro oznámení námitky člena družstva proti usnesení členské schůze družstva tedy nikdy nemůže předcházet okamžik přijetí usnesení této členské schůze, proti němuž je námitka podávána, což platí tím spíše v případě, že taková členská schůze nebyla řádně svolána. Tento výklad je jak systematický a teleologický, tak i logický. Nelze souhlasit s absurdním názorem dalšího účastníka, že navrhovateli v daném případě tato měsíční lhůta plynula již ode dne 25.11.2007, kdy se o svolání členské schůze, byť nikoli řádném, dozvěděl, neboť v případě chybného svolání členské schůze by člen, jenž by se jí zúčastnil (jako v daném případě), byl znevýhodněn proti tomu členovi, vůči němuž byla členská schůze svolána řádně. Tomu by totiž lhůta pro podání námitek běžela ode dne konání členské schůze resp. přijetí rozhodnutí, zatímco nikoli řádně informovanému členovi (jako v daném případě navrhovateli), by běžela již ode dne, kdy se, byť v rozporu se stanovami družstva, o svolání členské schůze dozvěděl, tedy i od okamžiku předcházejícího konání a rozhodování členské schůze. Takový výklad je zcela nepřijatelný a zjevně absurdní, když účelem ust. § 242 odst.1 obch.zák. věta druhá je, jak výše rozvedeno, ochrana práv člena družstva, vůči němuž nebyla členská schůze řádně svolána, a nelze je tedy vykládat tak, aby práva takového člena družstva byla menší, než práva členů ostatních resp. těch, vůči nimž by bylo svolání členské schůze řádné. V daném případě plynula jednoměsíční lhůta pro podání námitek proti usnesení členské schůze konané dne 7.12.2007 od tohoto dne, neboť navrhovatel byl na schůzi osobně přítomen (dozvěděl se tak o jejím konání a především o přijetí namítaných usnesení), pročež jeho námitky doručené družstvu dne 2.ledna 2008 byly podány řádně a včas. Měsíční lhůta je lhůtou hmotněprávní, pročež je zásadní, kdy jsou námitky doručeny družstvu, v daném případě se tak stalo v zákonné měsíční lhůtě. Pokud jde o námitku družstva o tom, že návrh byl podán předčasně, pak je za prvé nutné konstatovat, že tomu tak není. Podle § 242 odst.1 obch.zák. poslední věta „návrh soudu lze podat jen do jednoho měsíce ode dne, kdy člen požádal o zaprotokolování námitky, nebo od oznámení námitky představenstvu“. Zákon tuto prekluzivní měsíční lhůtu stanoví coby ochranu družstva před tím, aby mohly být návrhy podávány v blíže neurčené době do budoucna, což by znamenalo trvající právní nejistotu družstva o tom, zda usnesení členské schůze bude či nebude napadeno. Zákon stanoví jako podmínku pro podání návrhu na prohlášení usnesení členské schůze za neplatné podání námitky, a to v závislosti na tom, zda námitka byla podána přímo na členské schůzi či oznámena představenstvu následně. Základním účelem námitky je odstranění případných nedostatků usnesení členské schůze tak, aby nemusel být podáván návrh dle § 242 obch.zák., tedy dání možnosti družstvu vyřešit věc „smírně“, bez soudního řízení. Z hlediska prekluzivního charakteru měsíční lhůty pro podání návrhu na prohlášení neplatnosti usnesení členské schůze družstva soudem ovšem podání resp. oznámení námitky znamená skutečnost rozhodnou pro počátek jejího běhu. Je-li tedy námitka doručena družstvu později, než byl podán samotný návrh, nelze takovou skutečnost vykládat k tíži navrhovatele, neboť v takovém případě se okamžikem oznámení námitky konvaliduje takovýto nedostatek podmínky zahájení řízení. Navíc v daném případě je nutné vidět, že námitky byly družstvu odeslány několik dní před podáním návrhu, pročež toliko z viny družstva, kdy jeho kancelář nepřijímala mezi vánočními svátky a Silvestrem resp. Novým rokem poštu, tuto přijímala ponejprv až dne 2.ledna 2008 a námitky mu byly doručeny až po podání návrhu. Další zásadní otázkou je, zda lze prohlásit usnesení předmětné členské schůze ze neplatné jen proto, že bylo její konání oznámeno navrhovateli coby členovi družstva nikoli ve lhůtě 14ti dnů dle stanov, leč fakticky ve lhůtě 11ti dní, a tento se členské schůze zúčastnil. Soud prvního stupně ve svém rozhodnutí správně poukázal na ust. § 242 odst.2 obch.zák. poslední větu, podle níž „v ostatním se použije ustanovení § 131 obch.zák. obdobně“. Podle obdobně použitého ust. § 131 odst.3 písm.a) obch.zák. na družstvo soud neplatnost usnesení členské schůze nevysloví, jestliže došlo k porušení právních předpisů či stanov, jehož důsledkem je jen nepodstatné porušení práv osob oprávněných domáhat se rozhodnutí o neplatnosti usnesení členské schůze nebo jiných osob nebo jestliže porušení nemělo závažné důsledky. Odvolací soud dospěl k závěru, že v daném případě sice došlo k porušení práva navrhovatele na včasné oznámení o konání členské schůze družstva (porušení stanov), nicméně toto porušení je jen nepodstatným porušením řečených členských práv. Bylo prokázáno a účastníci ani nerozporují skutečnost, že navrhovateli bylo oznámení o konání valné hromady doručeno resp. je obdržel s třídenním zpožděním, a dále, že se předmětné členské schůze osobně zúčastnil. Vzhledem k programu této schůze i délce doby, o níž mu bylo konání členské schůze oznámeno později, nejednalo se o podstatné porušení práva navrhovatele. O tom svědčí také skutečnost, že se navrhovatel v daný čas na dané místo osobně dostavil a členské schůze se zúčastnil. Z jeho námitek proti předmětným usnesením členské schůze je patrné, že byl dobře informován jak o programu schůze, tak o tam přijatých rozhodnutích. V daném případě tedy důvodem pro prohlášení neplatnosti ani jednoho z napadených usnesení členské schůze není skutečnost, že navrhovateli bylo její svolání oznámeno nikoli ve lhůtě 14ti, ale ve lhůtě 11ti dnů. Ohledně volby F. P. resp. usnesení předmětné členské schůze o jeho zvolení členem představenstva lze konstatovat, že toto usnesení nebylo v rozporu s čl. 20 Stanov družstva. Podle čl. 20 odst.1 Stanov družstva „funkční období členů orgánu po založení družstva je stanoveno na dobu nejvýše 3 roky, další období muže být pětileté; členové mohou být do orgánů opětovně zvoleni, nejdéle však na dvě období (neplatí pro předsedu a ředitele)“. Podle čl. 18 odst.5 Stanov družstva „představenstvo volí ze svých členů předsedu družstva (představenstva) a místopředsedu“. Ze stanov tedy vyplývá, že předsedou je míněn předseda představenstva. Ze stanov je rovněž zřejmé, že odlišují mezi tzv. běžným členem orgánů družstva, tedy členem orgánu družstva, jenž zároveň není předsedou či místopředsedou příslušného kolektivního orgánu (představenstva,kontrolní komise) a volbou předsedy kolektivního orgánu (představenstva, kontrolní komise). Zatímco běžný člen představenstva tak může být opětovně volen jen na dvě funkční období, předseda představenstva nikoli. U něj není míra opětovnosti volby členem představenstva omezena. To ovšem platí jen tehdy, je-li resp. byl-li předsedou představenstva (případně kontrolní komise). Odvolací soud nijak nezpochybňuje právní závěr o tom, že každý jiný funkcionář družstva, jehož funkce je ještě i jiná než člen kolektivního orgánu, musí být zároveň tímto členem kolektivního orgánu. Tak tedy i předseda či místopředseda představenstva musí být zároveň, ba dokonce prvotně členem představenstva. Stanovy nicméně pro osobu, jež je předsedou kolektivního orgánu, tedy i představenstva, konstruují speciální postavení v tom, že pro takovou osobu neplatí, že může být opětovně zvolena nejdéle na dvě funkční období. Opětovnost volby takové osoby není stanovami nijak omezena. Takové omezení nevyplývá ani ze zákona. Mezi účastníky je nesporná skutečnost, že František Písařík byl nepřetržitě předsedou družstva a tím pádem členem představenstva družstva od roku 1992, přičemž první volební období bylo tříleté a ostatní pětiletá. Dne 7.prosince 2007 se jednalo tedy o jeho pátou po sobě jdoucí volbu resp. byl členem představenstva více než dvě po sobě jdoucí funkční období. Zásadní a podstatná však je skutečnost, nezpochybněná, že do doby jeho volby na předmětné členské schůzi byl předsedou představenstva, na nějž se nevztahovalo pravidlo určené stanovami o opětovné volbě maximálně na dvě období. Z uvedeného pohledu tedy volba Františka Písaříka členem představenstva nebyla v rozporu se Stanovami družstva. Odvolací soud z výše uvedených důvodů neshledal, že by usnesení členské schůze družstva konané dne 7.12.2007 o volbě F. P. a J. B. členy představenstva družstva byla v rozporu s právními předpisy či stanovami. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 220 odst.1 o.s.ř. usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. změnil tak, že návrh na prohlášení usnesení výroční členské schůze družstva konané dne 7.12.2007, jímž členská schůze zvolila F. P. členem představenstva družstva zamítl. Podle § 219 o.s.ř. odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ve výroku II. jako věcně správné potvrdil. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů rozhodl odvolací soud podle § 150 o.s.ř. a nepřiznal úspěšnému družstvu právo na jejich náhradu, neboť družstvo porušilo své povinnosti podle stanov při svolávání předmětné členské schůze, na níž byla přijata usnesení napadená navrhovatele. Jeví se tak jako spravedlivé, aby tomu, kdo porušil své povinnosti (nevčasné svolání členské schůze družstva), nebylo právo na náhradu nákladů řízení přiznáno. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení ohledně výroku I. písm. a) lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu ČR ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení, prostřednictvím Městského soudu v Praze, ohledně výroku I. písm.b) není dovolání přípustné, ledaže k dovolání podanému do 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR, prostřednictvím Městského soudu v Praze, dospěje dovolací soud k tomu, že jde o otázku zásadního právního významu. V Praze dne 10.září 2009 JUDr. Josef H o l e j š o v s k ý,v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Jaroslava Jáněová