Rozhodování soudu o návrhu (žalobě) na zrušení výboru společenství a nařízení volby nového výboru patří do působnosti krajských soudů. Na řízení ve věcech jednání shromáždění společenství vlastníků jednotek a sporů z toho vzniklých podle § 9 odst.3 písm.u) OSŘ nedopadá speciální ustanovení § 200e OSŘ o tom, kdy ve věcech obchodních společností, družstev a dalších právnických osob lze rozhodovat bez nařízení jednání. Na řízení dle § 9 odst.3 písm.u) OSŘ se proto použije obecné ustanovení § 115a OSŘ o tom, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání.

7 Cmo 257/2009 - 100 U S N E S E N Í Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského a soudkyň JUDr. Jaroslavy Vlčkové a JUDr. Jany Součkové ve věci žalobce: V. F., bytem Ch., proto žalovanému: S. d. č.p.744 – 745, sídlem Ch., o zrušení výboru společenství vlastníků jednotek, k odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích ze dne 17.března 2009 č.j. 55 Cm 230/2008 - 68, t a k t o : Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích ze dne 17. března 2009 č.j. 55 Cm 230/2008 – 68 s e z r u š u j e a věc s e v r a c í soudu prvního stupně k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í Žalobou ze dne 3. listopadu 2008 se výše uvedený žalobce coby člen společenství vlastníků jednotek a vlastník jednotky, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by „výbor SVJ T. 745, Ch. zapsaný v rejstříku společenství vlastníků jednotek“ byl zrušen a byla nařízena volba nového výboru předmětného společenství vlastníků jednotek. Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 17. března 2009 č.j. 55 Cm 230/2008 – 68 návrh zamítl (výrok I.) a vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). Proti rozsudku soudu prvního stupně podal žalobce v zákonné lhůtě odvolání s tím, že kromě toho, že soud prvního stupně dle něj chybně vyhodnoti důkazy, „soud zapřel jeho vyjádření a rozhodl bez účasti na jednání“. Navrhl zrušit rozsudek soudu prvního stupně a věc mu vrátit k dalšímu řízení. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. Ponejprv byl odvolací soud nucen zabývat se otázkou věcné příslušnosti k danému řízení. Podle § 9 odst.3 písm.u) krajské soudy rozhodují v obchodních věcech jako soudy prvního stupně ve věcech jednání shromáždění společenství vlastníků jednotek a sporů z toho vzniklých. Je nutné konstatovat, že občanský soudní řád nepřesně, v rozporu s ust. § 9 odst.7 zák.č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů, ve znění novel, nazývá nejvyšší orgán společenství vlastníků jednotek „shromážděním společenství vlastníků jednotek“, ačkoli v řečeném speciálním zákoně je tento orgán nazván „shromážděním vlastníků jednotek“, s možnou legislativní zkratkou „shromáždění“. Obsahově tedy jde o týž orgán, byť je v občanském soudnímu řádu nesprávně označen. Z uvedeného tedy vyplývá, že krajské soudy rozhodují věci týkající se jednání shromáždění vlastníků jednotek, pročež však pojem „jednání“ shromáždění není zcela zřejmý. Sromáždění je vnitřním orgánem právnické osoby, pročež jeho jednání ve smyslu úkonů činěných navenek není možné (k takovémuto jednání je u každé právnické osoby z hlediska orgánů oprávněn v zásadě statutární orgán (u společenství vlastníků jednotek tedy výbor nebo pověřený vlastník), v určitých speciálních případech může ze zákona vyplývat oprávnění jednat jménem právnické osoby navenek i pro jiný orgán resp. jeho členy. V daném případě však vzhledem ke kontextu jeho užití lze, jakož i z hlediska speciální právní úpravy obsah pojmu „jednání“ shromáždění vztahovat k rozhodování shromáždění a úkonům a skutečnostem s tímto rozhodováním spojeným. Podle ust. § 11 odst.3 zák.č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů, ve znění novel, jde-li o důležitou záležitost, může přehlasovaný vlastník jednotky požádat soud, aby o ní rozhodl. Dále pak při rovnosti hlasů nebo nedosáhne-li se potřebné většiny hlasů nebo dohody, rozhodne na návrh kteréhokoliv vlastníka jednotky soud. Pravomoc soudu jako takového je tedy dána přinejmenším pro řečené dva typy rozhodování, tedy rozhodování soudu v případě, že shromáždění vlastníků jednotek nepřijalo určité rozhodnutí (pro nedostatek hlasů), a dále rozhodování soudu, jestliže byl některý z vlastníků jednotky přehlasován při přijímání rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek a zároveň jde o důležitou záležitost. Pro uvedené typy rozhodování jsou tedy podle § 9 odst.3 písm.u) o.s.ř. příslušné krajské soudy Vedle dvou uvedených typů rozhodují dle převládající soudní praxe krajské soudy coby soudy prvního stupně rozhodují rovněž i všechny další věci týkající se rozhodování shromáždění vlastníků jednotek či s tímto rozhodováním spojených. V daném případě sice žalobce přímo nenavrhl zrušit rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek či vydání jiného rozhodnutí k tomuto shromáždění se vážícího, ale navrhl zrušit výbor společenství a nařídit volbu nového výboru. Výbor společenství vlastníků jednotek je jeho výkonným a statutárním orgánem (§ 9 odst.7, odst.11 – 13 zák.č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů, ve znění novel). Ve smyslu § 9 odst.7,8 a 12 zák.č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů, ve znění novel a čl. VIII odst.3 vl.nař. 371/2004 Sb. ve znění novel, je výbor (jeho členové) popřípadě pověřený vlastník volen shromážděním vlastníků jednotek. Tento výbor je tedy orgánem voleným nejvyšším orgánem společnosti – shromážděním, jeho složení je proto výsledkem „jednání“ resp. rozhodování shromáždění. Rovněž tak o odvolání členů výboru rozhoduje shromáždění. Mezi obsazením výboru jednotlivými členy a jednáním resp. rozhodováním shromáždění je tak vzájemná souvislost, podmiňující minimálně vznik funkce členů výboru (v případě odvolání i zánik funkce). Lze tak dovodit, rozšiřujícím i teleologickým výkladem (viz. níže), že rovněž i rozhodování soudu o návrhu (žalobě) na zrušení výboru společenství a nařízení volby nového výboru patří do působnosti krajských soudů. Odvolací soud je si vědom i možného zužujícího výkladu. Výbor společenství vlastníků jednotek jeho výkonným a statutárním orgánem (§ 9 odst.7, odst.11 – 13 zák.č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů, ve znění novel) a tedy orgán odlišný od shromáždění vlastníků jednotek. Podle ust. § 9 odst.3 písm.u) o.s.ř. přitom krajské soudy jako soudy prvního stupně rozhodují toliko ve věcech jednání shromáždění vlastníků jednotek, přesněji a správněji řečeného ve věcech týkajících se rozhodování shromáždění vlastníků jednotek. O zrušení výboru společenství vlastníků jednotek tedy není v prvním stupni příslušný k rozhodování krajský, nýbrž okresní soud. Taký výklad se odvolacímu soudu jeví jako nesystémový, nesystematický, neúčelný a nesprávný. Společenství vlastníků jednotek je právnickou osobou (§ 9 odst.1 zák.č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů, ve znění novel), vznikající účelově ke správě domu rozděleného na jednotky. Pakliže občanský soudní řád z hlediska věcné příslušnosti soudů dává rozhodování ohledně věcí týkajících se shromáždění vlastníků jednotek krajským soudům, což se jeví jako systematické řešení, když tyto soudy rovněž rozhodují statusové věci bytových družstev, některých otázek týkajících se nadací, nadačních fondů a obecně prospěšných společností – jejich rušení, otázky související s jejich zakládáním, pak by u společenství vlastníků jednotek coby právnické osoby zapisované do veřejného rejstříku společenství vlastníků jednotek (družstva jsou zapisována do obchodního rjestříku, nadace a nadační fondy jsou zapisovány do nadačního rejstříku a obecně prospěšné společnosti do rejstříku obecně prospěšných společností) mělo být rozhodování ohledně všech jeho statusových věcí dáno jednotně do věcné příslušnosti krajských soudů. Bylo by nesystémové, aby věci ohledně jednoho orgánu společenství byly rozhodovány krajským soudem, a věci ohledně orgánu jiného okresním soudem. Navíc v případě vztahu výboru a shromáždění je dána podmíněnost vzniku výboru tím, že jeho členové jsou voleni shromážděním, mohou jím být též odvoláni. Další zásadní otázkou v dané věci je, zda soud prvního stupně porušil zákon, když o žalobě žalobce rozhodl, aniž by konal jednání. Podle § 115a o.s.ř. ve znění rozhodném v předmětné době, k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst.2 o.s.ř. Podle § 120 odst.2 o.s.ř. ve věcech o některých otázkách obchodních společností, družstev a jiných právnických osob (§ 200e o.s.ř.) je soud povinen provést i jiné důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu, než byly účastníky navrhovány. Řízeními dle § 200e o.s.ř. jsou ve smyslu § 200e odst.1 o.s.ř. řízení dle § 9 odst.3 písm.b),d) až g) a w) o.s.ř. Nicméně podle § 200e odst.4 o.s.ř. ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání jen ve věcech uvedených v § 9 odst.3 písm.b),d) až f) a w) o.s.ř. a jen tehdy, jestliže se neprovádí dokazování. Ust. § 200e odst.4 o. s.ř. o tom, kdy lze ve věcech týkajících se obchodních společností, družstev a jiných právnických osob rozhodnout bez nařízení jednání je tedy ustanovením speciálním ve vztahu k ust. § 115a o.s.ř. Z toho vyplývá, že jsou-li splněny zákonné podmínky dle § 200e odst.4 o.s.ř., není nutné, aby účastníci řízení souhlasili s tím, že bude rozhodováno bez jednání. Pro předmětnou věc je ovšem podstatné, že se ust. § 200e odst.4 o.s.ř. neřídí. Ust. § 9 odst. 3 o.s.ř. ve znění účinném ode dne 1.ledna 2008 (změna provedena zák.č.296/2007 Sb.) upravuje věcnou příslušnost krajských soudů pro řízení v prvním stupni tak, že tyto soudy jednají a rozhodují „ve věcech jednání shromáždění společenství vlastníků jednotek a sporů z toho vzniklých“, a to pod písm.u). Pod písmenem w) ust. § 9 odst.3 o.s.ř. jsou uvedena „řízení ve věci přeměn obchodních společností a družstev podle zvláštního právního předpisu“. Ust.§ 200e odst.4 o.s.ř. odkazující na § 9 odst.3 písm.w) (a písm. b),d) až f), tedy neodkazuje na ust. § 9 odst.3 písm.u) o.s.ř., jež dopadá na řízení týkající se shromáždění společenství vlastníků jednotek. Na toto řízení tedy nedopadá speciální ustanovení procesního předpisu – občanského soudního řádu o tom, kdy ve věcech obchodních společností, družstev a dalších právnických osob lze rozhodovat bez nařízení jednání. Na řízení „ve věcech jednání shromáždění společenství vlastníků jednotek a sporů z toho vzniklých“ (§ 9 odst.3 písm.u) o.s.ř. se proto použije obecné ustanovení § 115a o.s.ř. o tom, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání. Musí být tedy splněny dvě podmínky. První podmínkou je, že věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Druhou podmínkou, která musí být splněna kumulativně s podmínkou první je, že účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdají popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V daném případě druhá podmínka splněna nebyla, když žalobce ve svém podání soudu došlém dne 5.března 2009, učiněným k výzvě soudu ze dne 11.února 2009, doručené mu dne 25.února 2009, výslovně uvedl, že nesouhlasí s uplatněním § 115a o.s.ř. Dal tak jasně na jevo, že se ani nevzdává práva účasti na projednání věci ani nesouhlasí s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. Soud prvního stupně nicméně i přesto jednání nekonal a rozhodl výše uvedeným rozsudkem ze dne 17.března 2009 ve věci samé – žalobu žalobce zamítl. Odvolatel kromě jiného i tuto skutečnost v odvolání napadl, pročež z výše uvedeného je zřejmé, že oprávněně. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 219a odst.1 písm.a) o.s.ř. zrušil rozsudek soudu prvního stupně, neboť v řízení byla účastníku řízení – žalobci odňata možnost účastnit se jednání soudu, když toto jednání ve věci nebylo vůbec nařízeno, což je závažná vada řízení, jež mohla mít vliv na správnost rozhodnutí ve věci. Podle § 221 odst.1 písm.a) o.s.ř. odvolací soud věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V tom soud po proběhnuvším jednání ve věci rozhodne. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné. V Praze dne 11.listopadu 2009 JUDr. Josef H o l e j š o v s k ý, v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: J. Kalousková