Domáhat se vylovení neplatnosti usnesení členské schůze o vyloučení člena z družstva může vyloučený člen toliko podle § 231 odst.4 a 5 ObchZ, nikoli dle § 242 ObchZ, takový člen není povinen proti usnesení členské schůze o jeho vyloučení podávat námitky. Ust. § 231 odst.4 a 5 ObchZ je speciálním ustanovením ve vztahu k obecnému ust. § 242 ObchZ. Rozhoduje-li o vyloučení člena z družstva přímo členská schůze, nemá vyloučený člen povinnost před podáním návrhu na prohlášení usnesení členské schůze o jeho vyloučení za neplatné soudem odvolat se proti rozhodnutí o vyloučení ke členské schůzi, neurčují-li mu takovou povinnost stanovy. Podá-li člen, jemuž stanovy družstva neuložily u tzv. malého družstva povinnost podat ponejprv odvolání proti rozhodnutí o vyloučení z družstva ke členské schůzi družstva, jenž byl osobně přítomen na členské schůzi rozhodnuvší o jeho vyloučení, návrh k soudu ve lhůtě tří měsíců ode dne konání členské schůze, je návrh podán včas.

7 Cmo 341/2008 – 166 U s n e s e n í Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského a soudců JUDr. Jaroslavy Vlčkové a JUDr. Jany Součkové ve věci žalobkyně: O. J., bytem P., zastoupené Mgr. D. K., advokátem se sídlem P., proti žalovanému: B. d. Š 163, P., zastoupenému JUDr. Petrem Kališem, advokátem se sídlem Praha 2, Mánesova 5, 120 00, o určení neplatnosti usnesení členské schůze družstva konané dne 19.prosince 2006, k odvolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22.dubna 2008 č.j. 74 Cm 80/2007 – 120, t a k t o : Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22.dubna 2008 č.j. 74 Cm 80/2007 – 120 s e z r u š u j e a věc s e v r a c í soudu prvního stupně k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Navrhovatelka se návrhem doručeným soudu dne 23.února 2007 domáhala vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze předmětného družstva (dále jen „žalovaný“) konané dne 19.12.2006, jímž bylo rozhodnuto o vyloučení navrhovatelky z družstva. Svůj návrh odůvodnila tvrzením, že dne 28.5.2001 se stala členkou B.o d. Š 163, P. (dále jen odpůrce), založeného nájemci při privatizaci obecního bytového fondu. V listopadu 2006 byla žalobkyni doručena opakovaná výstraha advokáta Mgr. Pavla Trnky – žalovaného, neuhradí-li v dopise uvedených více než 100.000,-- Kč, bude 19.12.2006 z družstva vyloučena. Žalobkyně dopis s nepravdivým tvrzením o dluzích Mgr. T. vrátila s tím, že nepravdivost tvrzení prokáže, neboť nikdy členské povinnosti neporušila. Žalobkyně dále uvádí, že žalovaný má k 31.12.2006 přeplatek 18.000,-- Kč. Dle tvrzení žalobkyně je od roku 2004 výkon vlastnického práva v žalovaném družstvu veden způsobem, který je v hrubém rozporu se zásadami poctivého obchodního styku. Osobám zapsaným v obchodním rejstříku důvěřuje pouze jediná členka družstva M. Š., která spolu s nimi patří mezi skutečné dlužníky. Dle jejího tvrzení statutární orgány zneužívají své funkce, jejich rozhodování je nekvalifikované a jsou měněny původní dokumenty, čímž dochází k porušování zákona i stanov přiznávajících práva členů. Dne 19.12.2006 se sešla členská schůze družstva, kde bylo bez možnosti prokázat nepravdivost tvrzení o dluzích navrhovatelky hlasováno o vyloučení navrhovatelky z družstva. Žádný hodnověrný důkaz účetní jednotky žalovaného nebyl předložen, přičemž skutečnými dlužníky zůstávají K. W., M. Š., P. P. a cizí osoba N. T.. Poté se k svému vyloučení navrhovatelka vyjádřila, že jde o úmyslně hrubě zkreslování údajů hospodaření a jmění družstva, přičemž skuteční dlužníci vyloučeni z družstva nebyli. Od května 2001 do října 2003, než začalo vměšování cizích osob do chodu družstva, byl chod družstva i úhrady všech členů bez problémů. Do té doby existovala řádně vedená evidence, řádně vedený seznam členů a kontrola obou na sobě nezávislých evidencí, což vylučovalo nesrovnalosti a zaručovala právní jistoty členů. Na členské schůzi dne 27.11.2003 žalobkyně převzala rozpis úhrad platný od 01.01.2004, který zahrnoval i podíl na kupní ceně domu ve správné výši i možnosti úhrad. Nárok družstva na plnění (dle rozpisu úhrad platných od 1.1.2004, který zahrnoval i podíl na kupní ceně domu) 10.den v měsíci vyplývající ze smluvního vztahu s družstvem, žalobkyně řádně plnila hotově do pokladny družstva, tj. i v roce 2004-2007 a činí tak dosud. Pokladna je od založení družstva jediný řádně fungující článek družstva ošetřený vnitřním předpisem odpovědnosti i hodnověrnou evidencí včetně inventarizací podle zákona. Z pokladny jsou hrazeny závazky družstva (splátky domu, vodné, daň z nemovitosti, pojištění domu,odpad apod.), ke všem existují řádné doklady. Žalobkyně dále uvedla, že v r. 2004 žádné dluhy vůči družstvu z její strany neexistovaly a úplné účetnictví r. 2004 prokázalo dluhy v měsících leden, únor a březen ostatních členů družstva, nikoli navrhovatelky. Na schůzi konané dne 14.11.2005, jak vyplývá z bodu 15. zápisu, K. Weber na půdě domu ověřil řádně provedení střechy, přičemž úmyslně však zahájil účetní zápis z faktury za opravu střechy ve výši 340.000,-- Kč, přičemž tuto částku uhradila z pokladny družstva žalobkyně. Na základě toho, že se jednalo o bezúročné půjčky uvedených členů tzn. žalobkyně, Ing. Přibylové a pí Císařové poskytnutých družstvu. Nejedná se tedy o dluh žalobkyně a o nesplacení podílu na kupní ceně domu, ale o použití vybraných finančních prostředků na opravu střechy, kdy byla nečinnost K. Webera řešena zákonným postupem. Následně žalobkyně uvedla, že v případě Ing. Přibylové k vyloučení z družstva nedošlo, neboť na základě šikanování po převzetí výstrahy z úspor uhradila příslušná členka družstva po výstraze uvedené částky, přestože pro jejich úhradu neexistoval právní důvod. Žalovaný tak porušil ustanovení § 7 a 8 zák. č. 563/1991 Sb. o účetnictví, když úmyslně zatajil účetní zápis faktury za opravu střechy s tím souvisejícím tvrzením o dluzích. jedná se o hrubé zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění družstva a porušení majetkových práv dvou vyloučených členek. Vměšováním cizích osob do chodu družstva chaos. Takové jednání vážně ohrožuje majetková práva členů. Žalobkyně nikdy dluh neuznala, popírá jej, neboť nikdy nevznikl. Usnesení členské schůze družstva ze dne 19.12.2006 o jejím vyloučení není podle platným právním úkonem pro rozpor se zákonem, který podle ust § 3 odst.1 obč. zák. ve spojení s § 1 odst.2 věta druhá obch.zák. výkon práva odporující dobrým mravům nepřipouští. Neplatnost usnesení příslušné členské schůze žalovaného je rovněž způsobena tím, že pan Tuček není členem družstva a členská schůze tak nerozhodovala nadpoloviční většinou. Dále pak žalobkyně tvrdila, že platila svůj závazek vůči družstvu do pokladny družstva a žalovaný nemůže určovat ničím, a nikým, kam má své závazky platit. Dále pak žalovaný neprokázal, kolik na nájmu žalobkyně dluží. To se současně týká i služeb a vzhledem k tomu, že k vyúčtování těchto služeb nikdy nedošlo, nevznikla ani splatnost této dlužné částky. Dle žalobkyně stanovy družstva jsou v rozsahu části placení splátek na dům neplatné, neboť stanovy nemohou do budoucna zavazovat k placení zcela neurčité částky. Rovněž uvádí, že částky, pro které byla vyloučena jako členka družstva nejsou správně vyčísleny. K uzavření mandátní smlouvy došlo se zpětnou účinností k 01.01.2004, proto tedy žalovaný nemůže požadovat, aby došlo k placení na účet již v lednu 2004, když smlouva byla uzavřena později. Žalovaný ve svém vyjádření k návrhu uvedl, že žalobkyně se domáhá ve smyslu ust. § 242 obch.zák. neplatnosti rozhodnutí členské schůze žalovaného konané dne 19.12.2006, kterou byla vyloučena z družstva. Dle žalovaného není žalobkyně věcně legitimována k podání takovéto žaloby, neboť námitka žalobkyně nebyla družstvu resp. statutárním orgánům družstva zapsaným v obchodním rejstříku doručena a dokument označen jako námitka se dostal k žalovanému až v rámci tohoto soudního řízení a je mu znám až ze soudního spisu. Žalovaný dále uvedl, že družstvo má v současné době 7 členů a to žalobkyni, paní Z. C., K. W., P. P., M. T., paní Š. a paní P. Členská schůze je tvořena členy žalovaného. Je jeho nejvyšším orgánem a žalovaný byl založen na principu rozhodování většiny při současném rozhodování práv jednotlivých členů družstva. Statutárními orgány žalovaného jsou předseda a místopředseda, kteří zastupují družstvo navenek, družstvo řídí a rozhodují o všech záležitostech, které nespadají do působnosti členské schůze družstva. Mezi těmito členy družstva existuje dlouhodobé neshody. Žalobkyně napadá téměř každé rozhodnutí členské schůze družstva, nerespektuje statutární orgány družstva, jejich zápis do obchodního rejstříku, ač proběhlo, několik soudních řízení, ve kterých se soud zaobíral otázkou členství jednotlivých družstevníků, jakož i platností vzniku jejich mandátu. Žalobkyně tyto skutečnosti však nerespektuje. Sama potvrzuje, že nejsou a nebyly činěny žádné povinnosti členů družstva vůči statutárnímu orgánu, jakož i nebylo plněno dle pokynů statutárních orgánů, nebo členské schůze, protože žalobkyně tento právní vztah odmítá nyní i pro budoucnost respektovat. Žalovaný dále uvádí, že žalobkyni byla zaslána opakovaně výstraha, kde byla upozorněna na následky porušování svých povinností v rámci družstva, zejména povinnost platit splátky na nájem a související platby na služby a provoz domu, jakož i povinnost vydat statutárním zástupcům družstva veškeré listiny družstva, které měla ve svém držení dokud vykonávala svou funkci. Dále jí byla řádně zaslána pozvánka na členskou schůzi, konanou dne 19.12.2006 odpůrce. Dále je nesporné že existuje dluh, což potvrzuje LBD Praha 6 mandatář žalovaného a žalobkyně plnila neoprávněně své povinnosti místo vůči družstvu do pokladny družstva, která však nebyla k tomuto oprávněna. Žalobkyně tudíž porušila stanovy žalovaného a vznikl tak právní důvod pro její vyloučení. Je na pováženou, že nesplnění této povinnosti ze stanov u žalobkyně znamená, že se na úhradách podílí menší počet členů, kterým automaticky narůstají náklady za provoz domu, neboť fakticky plní za žalobkyni a paní C. Pokud se týká námitek žalobkyně ohledně členství pana T. v družstvu, žalovaný doložil několik soudních rozhodnutí, kde tato otázka byla projednána a členství pana T. bylo potvrzeno a nad rámec toho žalobkyně několikrát potvrdila písemně vznik členství paní S., právní předchůdkyni pana T. Ze všech výše uvedených důvodů odpůrce navrhl zamítnutí návrhu v plném rozsahu. Městský soud v Praze usnesením ze dne 22.dubna 2008 č.j. 74 Cm 80/2007 – 120 návrh na prohlášení rozhodnutí členské schůze družstva ze dne 19.12.2006 o vyloučení navrhovatelky za neplatné zamítl (výrok I.) a navrhovatel uložil povinnost zaplatit odpůrci na náhradu nákladů částku 18.921,- Kč (výrok II.). Soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že zjistil z provedených důkazů, že žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce dne 28.1l.2006 zaslal žalobkyni výstrahu před vyloučením z družstva, kterou odůvodnil tím, že ve smyslu článku 13 odst. Stanovy B. d. Š 163 má mimo jiné povinnost dodržovat stanovy družstva, platit včas nájemné a úhrady za plnění poskytování v souvislosti s užíváním bytu a ve smyslu čl.9 Stanov a povinností podílet se na splácení svého podílu z kupní ceny domu. Nesplácení podílu z kupní ceny je důvodem k vyloučení člena družstva. Protože žalobkyně neuhradila splátky svého podílu z kupní ceny domu za období leden 2004 až listopad 2006 včetně, v celkové výši 63.099,-- Kč a dále k dnešnímu dni neuhradila ani nájemné a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu za období leden 2004 až listopad 2006 včetně, v celkové výši 58.627,30 Kč. Žalovaný vyzval žalobkyni k uhrazení dlužných částek včetně jejich příslušenství a to, nejpozději do 15.12.2006 na účet družstva č. 216090463/0300. Výslovně upozornil žalobkyni na to, že v případě, že shora uvedené částky nebudou k tomuto dni uhrazeny, může ve smyslu § 231 odst.4 zák.513/1991 Sb. obch.zák. ve znění pozdějších předpisů členská schůze svolaná na den 19.12.2006 rozhodnout o vyloučení žalobkyně z Bytového družstva Š 163. Nad rámec toho žalovaný ve své výstraze uvedl, že již několikrát minulých letech byla družstvem vůči žalobkyni učiněna výstraha před vyloučením z bytového družstva. Soud dále zjistil, že žalobkyně doporučeným dopisem ze dne 30.11.2006 vrátila výstrahu právnímu zástupci žalovaného s uvedením, že tvrzení o porušování povinností a dlužných částek není pravdivé a jde o fiktivní pohledávku, a proto ji neuznává a neuhradí. Příslušné částky byly řádně uhrazeny a žalobkyně je připravena prokázat jejich úhradu a měli by tak učinit všichni členové družstva bez rozdílu. Dále odkázala na neplnění si povinností předsedy představenstva družstva. Z pozvánky na členskou schůzi ze dne 28.11.2006 soud zjistil, že pod bodem 4. je uveden program jednání projednání postupu proti dlužníkům Bytového družstva a v případě neuhrazení dlužných částek na základě výstrahy ze dne 28.11.2006 projednání jejich vyloučení. Pozvánka na členskou schůzi Bytového družstva, která se měla konat v úterý dne 19.12.2006 v 18,30 hod. v přízemí domu. Z presenční listiny dále soud zjistil, že přítomni bylo všech 7 členů družstva. Pod bodem IV. došlo k projednání postupu proti dlužníkům Bytového družstva a v případě neuhrazení dlužných částek na základě výstrahy ze dne 28.11.2006 projednání jejich vyloučení s tím, že předsedající seznámil přítomné s rozsahem dluhu manželů C. a manželů J. vůči družstvo na základě zprávy účetní a správní firmy družstva LBD Praha 6, družstvo a to, včetně vyčíslení dlužných částek, kdy celková dlužná částka manželů J. za období leden 2004 až listopad 2006 včetně, v celkové výši 63.099,-- Kč odpovídající jejich splátkám z kupní ceny domu a dále 58.627,30 Kč jakožto nájemné a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu v témže období. Předsedající členské schůze upozornil, že čl.9 odst.3 Stanov Bytového družstva Š 163 se stanoví, že nesplácení podílu z kupní ceny domu je důvodem k vyloučení člena družstva a dále bylo uvedeno, že manželé C. a manželé J. opětovně hrubě porušují povinnosti členů družstva i tím, že trvale neplatí nájemné a poplatky spojené s užíváním bytu, (vodné a stočné, odvoz, společnou elektřinou a další a příspěvek do fondu oprav) a to, přes písemnou výstrahu. Dále bylo uvedeno, že manželům C. i manželům J. byla doručena výstraha před vyloučením z družstva pro opakované nesplácení jejich dluhů spolu s výzvou a k jejich uhrazení do 15.12.2006, což se však do dnešního dne nestalo. Poté bylo hlasováno o vyloučení manželů O. a J. J. z B. d. Š 163, kdy „pro“ hlasovali čtyři členové družstva, „proti“ jedna členka družstva a „zdrželi se hlasování„ dva členové družstva. Proto došlo k vyloučení manželů O. a J. J. z B. d. Š l63 na základě rozhodnutí členské schůze. Z jistiny označené jako Námitka dle ust. § 242 odst. 1 obch. zák. a článku 15 odst. 7 Stanov družstva proti všem usnesením členské ze konané dne 19.12.2006, které je opatřeno datem „V Praze dne 04.01.2007“, že žalobkyně adresuje žalovanému námitku neplatnosti všech usneseních členské schůze konané dne 19.12.2006 z důvodů, že schůze nebyla řádně svolána, a to s ohledem k neurčitosti počtu členů družstva. Dále pak, že hlasování se zúčastnil pan M. Tuček, který není oprávněným nájemcem a s ohledem na bod 1. námitky není členem družstva a dále pak k hlasování o vyloučení členek družstva Z. C. a O. J., kdy toto řeší samostatné žaloby, členky nikdy neporušily členské povinnosti. Údajné fiktivní dluhy jsou výsledkem vědomého hrubého zkreslení údajů o stavu hospodaření a jmění družstva. Listina je opatřena podpisy O. J. a Z. C. a je zde napsáno „lx na vědomí pan Mgr. P. T. Podle ust. § 231 odst. 4 obch. zák. člen může být vyloučen, jestliže opětovně a přes výstrahu porušuje členské povinnosti, nebo z jiných důležitých důvodů uvedených ve stanovách. O vyloučení, které musí být členům písemně oznámeno, rozhoduje, pokud Stanovy neurčují jinak, představenstvo. Proti rozhodnutí o vyloučení má právo člen družstva podat odvolání k členské schůzi. Není-li právo na odvolání uplatněného do 3 měsíců ode dne, kdy se člen dověděl, nebo mohl dovědět o rozhodnutí o vyloučení, zaniká. Podle § 231 odst. 5 soud na návrh člena,jehož se rozhodnutí týká prohlásí rozhodnutí členské schůze o vyloučení za neplatné, je-li v rozporu s právními předpisy, nebo stanovami. Není-li právo na podán návrhu uplatněno do 3 měs. ode dne konání členské schůze, která vyloučení potvrdila, nebo jestliže nebyla řádně svolána ode dne, kdy se člen mohl dovědět o konání členské schůze, která vyloučení potvrdila, nejpozději ale do jednoho roku od jejího konání. Soud prvního stupně uvedl, že z platných stanov žalovaného z článku 15 bod 8. zjistil, že členská schůze plní působnost představenstva i kontrolní komise v souladu s ust. § 245 odst.1 obch. zák. a podle ust. § 245 odst.1 obch. zák. v družstvu, jež má méně než 50 členů mohou stanovy určit, že působnost představenstva a kontrolní komise plní členská schůze. Soud prvního stupně na základě výše uvedených skutečností o provedených zjištění dospěl k následujícím závěrům. Žalobkyně ve smyslu § 231 odst.4 věta poslední obch.zák. nepodala proti rozhodnutí o jejím vyloučení z družstva členskou schůzí ze dne 19.12.2006 odvolání k členské schůzi. Protože toto právo na odvolání k členské schůzi nebylo uplatněno ve lhůtě 3 měsíců ode dne konání členské schůze, které se žalobkyně zúčastnila, tak jí toto právo zaniklo. Protože žalobkyně nesplnila svou povinnost ve smyslu § 231 ods.4 obch.zák., nevzniklo jí ani právo podat návrh na prohlášení rozhodnutí členské schůze za neplatné soudem, neboť se nejednalo o rozhodnutí členské schůze, které by potvrzovalo její vyloučení z družstva, o kterém bylo rozhodnuto členskou schůzí dne 19.12.2006 v souladu se zákonem a Stanovami družstva. Ust. § 231 odst. 4 obch. zák. povinnost podat námitky vůči neplatnosti usnesení členské schůze družstva o vyloučení člena z družstva, nestanoví, neboť člen družstva by měl vyjádřit své námitky proti vyloučení již v odvolání proti rozhodnutí členské schůze, jímž by se obrátil na členskou schůzi. Žalobkyně dále opírala svá tvrzení o námitky opatřené datem 04.01.2007, které se týkaly všech usnesení členské schůze družstva, ale přitom žádným způsobem neprokázala doručení těchto námitek členské schůzi družstva, případně statutárnímu orgánu družstva. Soud však dospěl k závěru, že ani tak nejsou námitky odvoláním proti rozhodnutí členské schůze družstva. Protože lhůta uvedena v § 231 odst. 4 obch. zák. je 3 měsíční prekluzivní lhůta a zákon s její marným uplynutím výslovně spojuje zánik práva, proto navrhovatelka pozbyla práva i na podání návrhu soudu podle § 231 odst.5 obch.zák. Mimo řízení podle § 231 odst. 5 obch. zák. není soud oprávněn přezkoumávat platnost rozhodnutí o vyloučení. Z uvedeného vyplývá, že vyloučení navrhovatelky z družstva – odpůrce je definitivní. Soud nad rámec zjištěných skutečností neměl za důvodné provádět další listinné důkazy, jakož i svědecké výpovědi, které však směřovaly k tvrzením, že rozhodnutí členské schůze o vyloučení navrhovatelky z družstva je neplatné, protože je v rozporu s právními předpisy a stanovami družstva. Pouze na okraj soud prvního stupně konstatoval, že ani toto navrhovatelka neprokázala, neboť i z jejího tvrzení soud např. zjistil, že finanční prostředky vkládané do „ pokladny družstva“ nebyly používány v souladu se stanovami družstva a se zákonem, a to především ve smyslu ust. § 239 odst. 4,5 obch. zák., neboť z těchto prostředků byla uhrazena navrhovatelkou, o které nebylo rozhodnuto a dán k ní souhlas členskou schůzí družstva. Tolik k dalšímu právnímu závěru soudu, který byl učiněn nad rámec, neboť nebyly naplněny podmínky ust. § 231 odst. 5 obch. zák., neboť se nejednalo o rozhodnutí členské schůze družstva, která by potvrdila rozhodnutí členské schůze družstva ze dne 19.12.2006 o vyloučení navrhovatelky z družstva ve smyslu § 231 odst. 5 obch. zák., ale o rozhodnutí členské schůze konané ve smyslu ust. § 231 odst. 4 obch. zák., proti kterému nebylo odvolání navrhovatelky podáno. Proti usnesení soudu prvního stupně podala žalobkyně v zákonné lhůtě odvolání s tím, že v daném případě tzv. malého družstva nelze uplatnit princip tzv. dvojinstančnosti rozhodování o vyloučení člena, tedy aby podvakráte o vyloučení resp. odvolání se člena proti rozhodnutí členské schůze o něm rozhodovala členská schůze družstva. Odůvodnění soudu prvního stupně je místy nesrozumitelné, když družstvem tvrzeným důvodem vyloučení žalobkyně z družstva bylo neplacení a nikoli „že finanční prostředky z pokladny použila nezákonně nebo v rozporu se stanovami družstva“, jak uváděl v usnesení soud prvního stupně. Takový důvod je irelevantní, navíc pak i nepravdivý. Soud prvního stupně se nijak nevypořádal s tím, že o vyloučení nerozhodla nadpoloviční většina, že žalobkyně nic družstvu nedluží, protože platila do pokladny družstva, požadovaná částka k úhradě neodpovídá částce, kterou by odvolatelka dlužila, kdyby neplatila do pokladny družstva. O dlužné částce je mezi účastníky veden spor u Obvodního soudu pro prahu 7. Odvolatelka navrhla zrušit usnesení soudu prvního stupně a věc mu vrátit k dalšímu řízení. Žalované družstvo se dne 28.7.2008 vyjádřilo k odvolání s tím, že členská schůze dvakrát o jedné věci rozhodovat může, když plní funkci orgánu o věci rozhodujícího i orgánu odvolacího. Teprve po neúspěšném odvolání se ke členské schůzi proti rozhodnutí členské schůze o vyloučení z družstva je člen družstva aktivně legitimován k podání žaloby na určení neplatnosti usnesení o vyloučení, a to ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy členská schůze rozhodnutí potvrdila. Dále poukázal na to, že ve smyslu § 242 obch.zák. musí být proti rozhodnutí členské schůze podány ve lhůtě jednoho měsíce členem námitky. Ani jedna z řečených podmínek v daném případě splněna nebyla. Žalované družstvo se plně ztotožnilo s usnesením soudu prvního stupně. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl po provedeném jednání k závěru, že odvolání je důvodné. Ponejprv je nutné vyjasnit vztah ust. § 242 obch.zák. a ust. § 231 odst.4 a 5 obch.zák. Podle § 242 odst.1 obch.zák. na návrh člena družstva vysloví soud neplatnost usnesení členské schůze, pokud usnesení je v rozporu s právními předpisy nebo stanovami družstva. Návrh soudu může podat člen, požádal-li o zaprotokolování námitky na členské schůzi, která usnesení přijala, nebo jestliže námitku oznámil představenstvu do jednoho měsíce od konání této schůze, a nebyla-li řádně svolána do jednoho měsíce ode dne, kdy se o jejím konání dověděl, nejdéle však do jednoho roku od konání členské schůze. Návrh soudu lze podat jen do jednoho měsíce ode dne, kdy člen požádat o zaprotokolování námitky, nebo od oznámení námitky představenstvu. Podle § 231 odst.4 obch.zák. člen družstva může být vyloučen, jestliže opětovně a přes výstrahu porušuje členské povinnosti, nebo z jiných důležitých důvodů uvedených ve stanovách. Fyzická osoba může být vyloučena také, byla-li pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin, který spáchala proti družstvu nebo členu družstva. O vyloučení, které musí být členu písemně oznámeno, rozhoduje, pokud stanovy neurčují jinak, představenstvo. Proti rozhodnutí o vyloučení má právo podat člen odvolání k členské schůzi, není-li právo uplatněno do tří měsíců ode dne, kdy se člen dověděl nebo mohl dovědět o rozhodnutí o vyloučení, zaniká. Podle § 231 odst.5 obch.zák. soud na návrh člena, jehož se rozhodnutí týká, prohlásí rozhodnutí členské schůze o vyloučení za neplatné, je-li v rozporu s právními předpisy nebo stanovami. Není-li právo na podání návrhu uplatněno do 3 měsíců ode dne konání členské schůze, která vyloučení potvrdila, nebo jestliže nebyla řádně svolána, ode dne, kdy se člen mohl dozvědět o konání členské schůze, která vyloučení potvrdila, nejpozději do jednoho roku od jejího konání, zaniká. Z uvedených ustanovení zákona co do jejich obsahu, jakož i systematického řazení, když ust. § 231 obch.zák. je v dílu II hlavy druhé obchodního zákoníku s názvem „vznik a zánik členství“, zatímco ust. § 242 obch.zák. je v dílu III hlavy druhé obchodního zákoníku s názvem „orgány družstva„, vyplývá následující. Ust. § 242 obch.zák. je obecným ustanovením upravujícím možnost domoci se neplatnosti usnesení členské schůze družstva u soudu, tedy rozhodnutí soudu o neplatnosti usnesení členské schůze družstva jsoucího v rozporu s právními předpisy či stanovami družstva. Oproti tomu ust. § 231 odst.4 a 5 obch.zák. je ustanovením speciálním, upravujícím toliko možnost domoci se neplatnosti usnesení členské schůze družstva o vyloučení člena z družstva jsoucího v rozporu s právními předpisy či stanovami družstva. Tomu odpovídá jak systematické řazení ustanovení, tak i rozdílné zákonné podmínky v nich určené pro vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze soudem, včetně rozdílných lhůt. Podle obecné úpravy dle § 242 obch.zák. je logická nutnost námitky člena družstva proti usnesení družstva, když námitka má sloužit k tomu, aby družstvo v případě její důvodnosti samo učinilo úkony směřující k odstranění usnesení členské schůze jsoucího v rozporu s právními předpisy či stanovami. Členská schůze přitom rozhoduje toliko jednokolově, přezkum jejího usnesení činí až soud. Uplatní se měsíční lhůta. Podle speciální úpravy dle § 231 odst.4 a 5 obch.zák. se předpokládá v principu dvojkolové rozhodování o vyloučení člena z družstva, v prvním kole představenstvem popřípadě členskou schůzí, v druhém kole jeho přezkum vždy jen členskou schůzí. Potud není na místě již žádná námitka proti usnesení členské schůze, na druhou stranu je lhůta pro podání návrhu k soudu vzhledem k závažnosti následků vyloučení z družstva tříměsíční. Nemožnost použití ust. § 242 obch.zák. na případ vyloučení člena z družstva vyplývá kromě výše uvedeného i z principu nutnosti použít speciální úpravu na daný vztah, pakliže ji zákon upravuje, jež vylučuje použití úpravy obecné. Ostatně speciální úprava by neměla významu, pakliže by obecnou úpravu ohledně otázek, jež upravuje speciálně, připouštěla. Jinak řečeno,stanoví-li speciální úprava jinak než úprava obecná shodné otázky, použije se primárně úprava speciální. Obecnou úpravu by bylo možné použít jen na otázky, které speciální úprava neřeší, což není daný případ, neboť speciální úprava v ust. § 231 odst.4 a 5 obch.zák. řeší otázku neplatnosti prohlášení usnesení členské schůze soudem komplexně – aktivně věcně legitimovanou osobu, důvody prohlášení usnesení členské schůze za neplatné, prekluzivní lhůtu v níž je nutné právo u soudu uplatnit. Domáhat se vylovení neplatnosti usnesení členské schůze o vyloučení člena z družstva může vyloučený člen toliko podle § 231 odst.4 a 5 obch.zák., nikoli dle § 242 obch.zák., takový člen tedy není povinen proti usnesení členské schůze o jeho vyloučení podávat námitky. Další zásadní otázkou je v daném případě otázka nutnosti podání odvolání člena družstva proti usnesení členské schůze, jež rozhodla o jeho vyloučení. U běžného, nikoli tedy tzv. malého družstva platí, že ve smyslu § 231 odst.4 obch.zák. o vyloučení rozhoduje představenstvo, nestanoví-li stanovy jinak. I u běžného družstva tak může o vyloučení ponejprv rozhodovat jiný orgán než představenstvo, tedy i členská schůze. Podle § 245 odst.1 obch.zák. v družstvu, které má méně než 50 členů mohou stanovy určit, že působnost představenstva a kontrolní komise plní členská schůze. V daném případě podle čl.13 odst.1 stanov družstva jsou orgánem družstva členská schůze a předseda, místopředseda, člen, nejvyšším orgánem je členská schůze. Především pak podle čl. 15 odst.8 (jenž byl u odvolacího soudu přečten k důkazu) členská schůze plní působnost představenstva i kontrolní komise v souladu s ustanovením § 245 odst.1 obchodního zákoníku. Předmětné družstvo – žalovaný je tak tzv. malým družstvem dle § 245 odst.1 obch.zák. Protože malé družstvo nemá coby orgán zřízeno představenstvo a působnost představenstva plní členská schůze, pak jediným, kdo může ve smyslu § 231 odst.4 a 5 obch.zák. rozhodovat o vyloučení člena družstva je tato členská schůze. V tzv. prvním kole, tedy ponejprv a přímo tak v daném případě u předmětného družstva coby tzv. malého družstva byla oprávněna o vyloučení žalobkyně rozhodnout členská schůze žalovaného družstva. Ta tak také učinila dne 19.prosince 2006 a rozhodla o vyloučení žalobkyně z družstva. V případě, že o vyloučení člena družstva rozhoduje ponejprv, tedy v tzv. prvním kole přímo členská schůze, existují dvě možnosti právní úpravy dalšího postupu, jež přicházejí v úvahu. Tato právní úprava je dána především stanovami, rovněž pak zákonem (§ 231 odst.4 a 5 obhc.zák.). První možností je konstrukce ve stanovách, podle níž by byl vyloučený člen oprávněn odvolat se proti vyloučení z družstva rozhodnutím členské schůze (v tzv. prvním kole) opět k členské schůzi.Teprve pakliže by odvolání k členské schůzi nebylo úspěšné (v tzv. druhém kole by bylo potvrzeno rozhodnutí členské schůze učiněné v prvním kole), měl by právo obrátit se s návrhem k soudu. Taková právní úprava ve stanovách je dle odvolacího soudu možná, a do jisté míry i logická v případě, že pro přijetí rozhodnutí o vyloučení člena družstva v tzv. prvním kole by bylo nutné jiné kvorum hlasů než pro jeho „potvrzení“ v tzv. druhém kole, tedy při rozhodování o odvolání se člena družstva proti rozhodnutí členské schůze. Jestliže je podle platných stanov družstva nutné, aby se člen družstva, o jehož vyloučení rozhodla přímo členská schůze, proti tomuto rozhodnutí členské schůze odvolal opět k členské schůzi družstva, pak lhůta tří měsíců pro podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze o vyloučení člena družstva soudem podle § 231 odst.5 obch.zák. počíná běžet ode dne konání členské schůze, která vyloučení potvrdila, nebo jestliže nebyla řádně svolána, ode dne, kdy se člen mohl dozvědět o konání členské schůze, která vyloučení potvrdila, nejpozději lze návrh podat do jednoho roku od jejího konání. Druhou možností je, že buďto stanovy družstva výslovně nutnost odvolání se proti prvotnímu rozhodnutí členské schůze o vyloučení člena z družstva vylučují, nebo takovou nutnost neupravují. V takovém případě člen družstva, o jehož vyloučení bylo rozhodnuto přímo členskou schůzí, nemá povinnost před podáním návrhu na prohlášení neplatnosti usnesení členské schůze o jeho vyloučení soudem podat odvolání proti tomuto vyloučení ke členské schůzi. Rozhoduje-li tedy o vyloučení člena z družstva přímo členská schůze, nemá vyloučený člen povinnost před podáním návrhu na prohlášení usnesení členské schůze o jeho vyloučení za neplatné soudem odvolat se proti rozhodnutí o vyloučení ke členské schůzi, pakliže mu takovou povinnost neurčují stanovy (přímo ze zákona takový povinnost nevyplývá). Podá-li takový člen, jenž byl osobně přítomen na členské schůzi rozhodnuvší o jeho vyloučení, návrh k soudu ve lhůtě tří měsíců ode dne konání členské schůze, je takový návrh podán včas. Takový návrh nelze tedy zamítnout proto, že by pro jeho podání nebyla splněna podmínka odvolání se proti rozhodnutí členské schůze družstva o vyloučení člena ke členské schůzi družstva. Člen družstva, jemuž stanovy neurčily povinnost a zároveň i možnost podat proti rozhodnutí členské schůze družstva o jeho vyloučení odvolání k členské schůzi družstva, je z tohoto pohledu osobou aktivně věcně legitimovanou podat ve lhůtě tří měsíců ode dne konání členské schůze družstva, jež o jeho vyloučení rozhodla, návrh na prohlášení takového usnesení členské schůze za neplatné k soudu. V daném případě soud prvního stupně vyšel ze zásadně chybných právních názorů, pročež dospěl k chybným právním a potažmo tak i skutkovým závěrům. Dospěl k závěru, že návrh byl podán osobou k tomu neoprávněnou, jíž uplynula prekluzivní lhůta k podání návrhu dle § 231 odst.5 obch.zák., a věcí se prakticky dále již nezabýval. To je závěr chybný, neboť napadená členská schůze rozhodnuvší o vyloučení žalobkyně ze žalovaného družstva se konala dne 19.prosince 2006, pročež tříměsíční lhůta uplynula dnem 19.března 2007, návrh na prohlášení neplatnosti usnesení členské schůze o vyloučení žalobkyně z družstva byl však podán již dne 23.února 2007, a tedy včas. Lze plně přisvědčit žalobkyni v tom, že se soud prvního stupně prakticky ani skutkově, a už vůbec ne právně nezabýval otázkou zásadní, a to zda byly dány podmínky pro vyloučení žalobkyně z družstva. Řešil jen otázku používání prostředků pokladny družstva, nijak však neřešil, zda žalobkyně družstvu skutečně dluží, a pokud ano, kolik a z jakého právního titulu. Zda tedy porušovala povinnosti člena družstva či nikoli. V uvedeném směru navíc ani neprováděl žalobkyní navržené dokazování. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 219a odst.1 písm.a) a 2 o.s.ř. zrušil usnesení soudu prvního stupně a podle § 221 odst.1 písm.a) o.s.ř. mu věc vrátil k dalšímu řízení. V něm se soud prvního stupně začne zabývat samotnou otázkou porušování povinností člena družstva ze strany žalobkyně, obsahem i procedurálními otázkami vedoucími k přijetí usnesení členské schůze družstva o vyloučení žalobkyně z družstva, jakož i splněním všech ostatních podmínek nutných pro platné vyloučení člena z družstva. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustné dovolání. V Praze dne 16.dubna 2009 JUDr.Josef H o l e j š o v s k ý,v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Jaroslava Jáněová