Jestliže na valné hromadě nebylo vůbec hlasováno o navrženém usnesení, nelze vyslovit neplatnost usnesení valné hromady ohledně takovéhoto návrhu.

7 Cmo 56/2009 - 41 U s n e s e n í Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského a soudkyň JUDr. Jaroslavy Vlčkové a JUDr. Jany Součkové ve věci navrhovatele : H. m., P., zastoupený JUDr. F. G., advokátem se sídlem P., za účasti dalšího účastníka : P. a.s., P., o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady dalšího účastníka konané dne 11.července 2007, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21.října 2008 č.j. 78 Cm 323/2007 – 23, t a k t o : I. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21.října 2008 č.j. 78 Cm 323/2007 – 23 s e p o t v r z u j e . II. Navrhovatel je povinen zaplatit dalšímu účastníkovi na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 9.282,- Kč, do 15ti dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce. O d ů v o d n ě n í : Navrhovatel včas podaným návrhem žádal o vyslovení neplatnosti usnesení - bodu 3 - mimořádné valné hromady (dále je MVH) dalšího účastníka řízení konané dne 11.7.2007. V návrhu uvedl, že účastník řízení má pouze dva akcionáře a on je akcionářem minoritním. V pozvánce na MVH i v přijatém programu měla být pod bodem 4 projednána zpráva.o podnikatelské činnosti . O bodu 4 bylo přijato usnesení vedené pod č. 3. Pochybení spatřuje v tom, že dle čl. 14.2. písm. a) a čl. 18.8. písm. b) stanov účastníka řízení se však nejedná o zprávu o podnikatelské činnosti, která by měla být pouze vzata na vědomí, ale o zprávu o podnikatelské činnosti a stavu jejího majetku o které by měla rozhodovat valná hromada, přičemž její přijetí si vyžaduje všechny hlasy přítomných akcionářů. Zápis MVH nepodepsal zvolený ověřovatel Mgr. B. Č.. O přijetí zprávy o podnikatelské činnosti a stavu jejího majetku nebylo hlasováno, ale byla vzata pouze na vědomí, tím pádem byly stanovy porušeny i v tom, že zpráva nebyla přijata všemi hlasy přítomných akcionářů. Další účastník řízení navrhl zamítnutí návrhu. Uvedl, že navrhovatel v návrhu konkrétně netvrdí na jakých svých akcionářských právech byl jednáním účastníka řízení zkrácen, že neuvedení plného označení projednávaného bodu programu neznamená, že spolu se zprávou představenstva o podnikatelské činnosti nebude projednána i zpráva o stavu jejího majetku. Má za to, že na MVH byla zpráva představenstva přednesena, a to v rozsahu potřebném pro akcionáře k přijímání dalších rozhodnutí a k výkonu jejich ostatních akcionářských práv. Odkázal na body 5,6,7 a 8 MVH, z nichž akcionáři mohli získat detailní informace o veškeré činnosti společnosti a jejím majetku. Navrhovatel k účetní závěrce ani k hospodaření společnosti neuplatnil na MVH žádné námitky. Jako podstatnou argumentaci účastník řízení uvedl, že akcionáři na valné hromadě nemají možnost jakkoli zasahovat do obsahu zprávy o podnikatelské činnosti a tedy jejich hlasování o zprávě má povahu pouze vzetí na vědomí. Účastník řízení má za to, že ze strany navrhovatele jde o šikanózní výkon práva, kdy vzhledem k soudním sporům mezi společností účastníka řízení a navrhovatelem vedenými o využití pozemků v L., je navrhovateli ku prospěchu paralyzovat činnost orgánů společnosti, a tím i celou společnosti účastníka řízení . Městský soud v Praze usnesením ze dne 21.října 2008 č.j. 78 Cm 323/2007 – 23 rozhodl tak, že návrh na vyslovení, že usnesení označené v zápisu mimořádné valné hromady účastníka řízení ze dne 11.7.2007 pod bodem 3, je neplatné, se zamítá (výrok I.) a že navrhovatel je povinen zaplatit účastníkovi.řízení k rukám jeho právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku 18 921,--Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok II.) Soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že z provedených důkazů zjistil: - z pozvánky na MVH účastníka řízení ze dne 19.6.2007, že byla svolána MVH na den 11.7.2007 a pod bodem 4 je v programu uvedena zpráva představenstva o podnikatelské činnosti. Pod body 6, 7 a 8 byla na programu i roční účetní závěrka za rok 2006 a návrh na vypořádání hospodářského výsledku, zpráva dozorčí rady k účetní závěrce a návrh na vypořádání hospodářského výsledku a vztahy mezi ovládající a ovládanou společností a schválení řádné účetní závěrky za rok 2006 a dále rozhodnutí o vypořádání hospodářského výsledku za rok 2006; - z prezentační listiny MVH konané dne 11.7.2007 , že společnost P., a.s.má dva akcionáře, Hl.m. Prahu, která drží 11 ks akcií a společnost A., a.s., která vlastní 89 ks akcií; - ze zápisu z MVH účastníka řízení ze dne 11.7.2007, že pod bodem 4 byli akcionáři seznámeni se zprávou představenstva o podnikatelské činnosti v tom směru, že v roce 2006 nedošlo k zásadnější změně v přípravě projektu Pražského výstavního areálu, stále není schválena změna územního plánu a není ani pokračováno v převodu pozemků z PF ČR na Hl.m. Prahu. Magistrát Hl. m. Prahy byl vyzván dopisem ze dne 20.12.2006 k uzavření smluv o výpůjčce pozemků. Obchodní činnost společnosti je zatím zaměřena zejména na dopravní obsluhu areálu P. L. Pod body 6,7 a 8 byl projednán avizovaný program a došlo i na hlasování o řádné účetní závěrce za rok 2006 a rozdělení zisku za rok 2006. Na začátku MVH byli zvoleni dva ověřovatelé zápisu Mgr. B. Č. a Ing. O. Š., zápis byl podepsán pouze ověřovatelem Š.. Pod bodem 4 je uvedeno „usnesení č. 3“, do kterého je zapsáno, že „valná hromada bere na vědomí zprávu představenstva o podnikatelské činnosti“; - ze samotné zprávy představenstva o podnikatelské činnosti v roce 2006, že se týká informace o vlastnické změně majoritního akcionáře A, že dosud nebyla schválena změna územního plánu projektu P. v. a. ani není pokračováno v převodu pozemků z PF ČR na Hl. m. Prahu a následně na P. a.s., že Magistrát Hl. m. Prahy byl vyzván k uzavření smluv o výpůjčce pozemků, že obchodní činnost je zaměřena na dopravní obsluhu areálu P.L. a na úklid a údržbu na pronajatých plochách a že určitá činnost je limitována nově vydanou vyhl. č. 185/2005 Sb. ze dne 3.5.2005. Dále je zde uvedeno, že společnost dosáhla v r. 2006 určitého výkonu uvedeného v korunách a ve zprávě byla uvedena i výše zisku před zdaněním, což umožnilo, že veškeré provozní a režijní náklady společnosti v běžném roce jsou kryty a že vzhledem k tomu, že nedošlo ke schválení změny územního plánu Prahy v plánovaném termínu, nebylo možno dokončit rozpracované projektové práce v plánovaném termínu a práce jsou pozastaveny ve vysokém stupni rozpracovanosti. Společnost na jejich pokrytí vytvořila v r. 2006 dohadnou položku ve výši 2 665 tis. Kč. Ve zprávě jsou uvedena konkrétní čísla v případě výkonu a zisku; - ze stanov účastníka řízení z čl. 14 odst. 2 písm.a), že do působnosti valné hromady patří schvalovat zprávu představenstva o podnikatelské činnosti a stavu jejího majetku. Podle čl. 18 odst. 8 písm. b) stanov je ke schválení zprávy představenstva o podnikatelské činnosti a stavu jejího majetku třeba souhlasu všech přítomných akcionářů na valné hromadě. Podle čl. 21 odst. 2 písm. i) stanov do působnosti představenstva spadá zajišťování zpracování ročních zpráv o podnikatelské činnosti společnosti a stavu jejího majetku a to vždy nejpozději do 30.6. následujícího kalendářního roku za rok předcházející Podle § 192 odst. 2 obch. zák. platného v době rozhodování MVH ve lhůtách určených stanovami, nejméně však jednou za účetní období, předkládá představenstvo valné hromadě zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku. Tato zpráva je vždy součástí výroční zprávy zpracované podle zvláštního právního předpisu. Co spadá do působnosti valné hromady stanoví § 187 odst. l písm. a) až n) obch. zák. Podle písm n) do působnosti valné hromady spadá i rozhodnutí o dalších otázkách, které tento zákon nebo stanovy zahrnují do působnosti valné hromady. Z tvrzení účastníků řízení a provedeného dokazování zápisem z MVH ze dne 11.7.2007 a stanov účastníka řízení soud zjistil, že dne 11.7.2007 se konala MVH společnosti P., a.s., které se zúčastnilo 100% akcionářů. Akcionářskou základnu tvoří dva akcionáři, a to navrhovatel, který je minoritním akcionářem a společnost A., a.s. Jedním z bodů programu MVH byla i zpráva představenstva o podnikatelské činnosti. O tomto bodu programu nebylo hlasováno, ale byl vzat pouze na vědomí. Rovněž je obch. zákoníkem § 192 odst. 2 ve spojení s § 187 odst. l písm. n) a stanovami úč. ř. čl. 14 odst. 2 písm. a) a čl. 18 odst. 8 písm. b) prokázáno, že o této zprávě rozhoduje valná hromada a k jejímu schválení je třeba schválení všemi přítomnými akcionáři. Podle soudu prvního stupně pokud se akcionář domnívá, že na valné hromadě nebylo rozhodnuto o určité věci o které mělo být rozhodnuto, ať již proto, že tato věc nebyla zařazena do programu nebo byla zařazena do programu, ale nebylo o ni hlasováno, může požádat sám o svolání valné hromady s programem, který sám navrhne. Oba účastníci nakonec učinili nesporným, že na následné valné hromadě byl sporný bod programu zařazen a bylo o něm řádně hlasováno. Soud nepovažoval za nutné provádět další dokazování výslechy svědků, neboť měl za to, že další důkazy by nevznesly do věci nic nového. Soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí podotkl, že byť je v zápisu z MVH uvedeno „usnesení čl. 3“ a následuje “valná hromada bere na vědomí...“ nelze v kontextu takové „usnesení“ chápat ve smyslu rozhodnutí, a to právě z důvodu jakékoliv absence hlasování. Z celého procesu vyplývá, že zpráva byla informativní. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že podle stanov účastníka řízení má být zpráva o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku projednána na valné hromadě, má být o ni hlasováno a k jejímu přijetí je zapotřebí všech hlasů přítomných na valné hromadě. V posuzované věci se však o takové zprávě nehlasovalo, byla pouze vzata na vědomí. Právě proto, že se o ní nehlasovalo a není znám výsledek, zda byla nebo nebyla přijata, nevyplývají z toto žádné závazky pro nikoho , a to ani dovnitř společnosti ani vně společnosti. Jinými slovy se dá říci, že akcionáři byli pouze informováni o momentální činnosti společnosti a momentálním finančním stavu, ale tato informace navenek ani vně nemá žádný dopad. Protože šlo jen o informaci o které se nehlasovalo nemůže soud vyslovit neplatnost této části valné hromady, neboť nebylo přijato žádné rozhodnutí. Soud pak neshledal , že by minoritní akcionář byl krácen na svých právech, neboť mu nemohlo být odňato právo hlasovat, když o tomto bodu programu vůbec hlasováno nebylo. Vzhledem k tomu, že soud řešil bod valné hromady, který byl pouze informativní a návrhem byl napaden pouze tento jediný bod valné hromady, nemělo již významu zabývat se tím, zda např. nepodepsání zápisu MVH jedním ze dvou ověřovatelů má za následek neplatnost celé valné hromady, když celá MVH napadena není. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází odůvodnil soud prvního stupně použitím ust. § 142 odst. l o.s.ř. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel v zákonné lhůtě odvolání. Odvolatel brojil proti postupu společnosti resp. jejího představenstva, když dle jeho tvrzení nesvolalo předchozí valnou hromadu k žádosti navrhovatele – minoritního akcionáře. O zprávě představenstva o podnikatelské činnosti mělo být dle navrhovatele hlasováno, nehlasování o ní bylo porušením stanov. Představenstvo se tak fakticky vyhnulo hodnocení ze strany akcionářů. Závěry soudu prvního stupně představují „principiální základ pro posouzení správnosti úvahy nalézacího soudu, která je ryze pozitivistická a nepřihlíží k širšímu kontextu rozhodovací praxe, závěrům doktrinální literatury a zejména nerespektuje úmysl zákonodárce, duch samotné právní úpravy“. „Nelze proto souhlasit se zužujícím výkladem ust. § 131 odst.1 obch.zák. a omezovat její aplikaci pouze na případy věcného, obsahového sporu usnesení s příslušnými normami“. Odvolatel navrhl změnit usnesení soudu prvního stupně a navrhovateli vyhovět. Odvolatel rovněž široce rozebral smlouvu o založení společného podniku, okolnosti jejího vzniku a poukázal na probíhající soudní spory ohledně této smlouvy. K odvolání se při jednání u odvolacího soudu vyjádřil další účastník s tím, že na následné valné hromadě předmětné společnosti konané dne 28.1.2008 nebyla schválena zpráva představenstva o podnikatelské činnosti P. a.s. za rok 2006, když o tomto bylo na valné hromadě hlasováno. Představenstvo se tak rozhodování o dané otázce nevyhýbá. Ze strany majoritního akcionáře k žádnému zneužití práva nedošlo, navrhovatel ani netvrdil konkrétní skutečnosti k tomuto směřující. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Podle § 131 odst.1 ve spojení s § 183 obch.zák. může soud vyslovit neplatnost usnesení valné hromady, pokud je v rozporu s právními předpisy či stanovami. Podle § 131 odst.2 ve spojení s § 183 obch.zák. jestliže je důvodem návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení to, že tvrzené usnesení valná hromada nepřijala proto, že o něm nehlasovala, anebo to, že obsah tvrzeného usnesení neodpovídá usnesení, které valná hromada přijala, lze podat návrh do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o tvrzeném usnesení dozvěděl, nejdéle však do jednoho roku ode dne konání nebo tvrzeného konání valné hromady. Posledně citované ustanovení zákona dopadá na dva okuhy případů, a to jednak na případy, kdy navrhovatel tvrdí, že valná hromada nepřijala určité usnesení, neboť o něm nehlasovala. Jde tedy o situaci, kdy akciová společnost tvrdí, že bylo přijato určité usnesení valné hromady, neboť o něm bylo hlasováno, zatímco navrhovatel tvrdí, že nebylo přijato, neboť o něm vůbec hlasováno nebylo. Druhý případ předvídaný zákonem je, že narhovatel sice uznává, že určité usnesení valná hromada přijala, nicméně obsah tohoto usnesení společností tvrzený neodpovídá skutečně přijatému obsahu usnesení valné hromady. Pro oba tyto případy zákon stanoví speciální lhůtu pro podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady soudem. Jinak je zákone ovšem nijak neliší od případů ostatních. V daném případě však nejde ani o jeden z uvedených případů, když v daném případě navrhovatel netvrdí, že by valná hromada přijala určité usnesení, netvrdí to ani sama společnost. Toto vyplývá jak z písemných podání obou účastníků, tak i z prohlášení zástupců obou účastníků učiněných u odvolacího soudu. Ti učinili nespornou skutečnost, že „o předmětném usnesení č.3 resp. otázce pod bodem č.4 zápisu z předmětné valné hromady nebylo hlasováno“. V daném případě je tak zásadní otázkou, zda lze vyslovit neplatnost „usnesení“ valné hromady, o němž na této valné hromadě nebylo hlasováno. Odvolací soud je zajedno se soudem prvního stupně v názoru, že vyslovit neplatnost takového „usnesení“ nelze. Rozhodnutí, tedy usnesení valné hromady akciové společnosti je výslednicí vůlí jednotlivých akcionářů (jejich zástupců) přítomných na valné hromadě, majících hlasovací práva a hlasujících o návrhu tam vzneseném (návrh usnesení resp. rozhodnutí). Do jisté míry je i výslednicí vůlí akcionářů na valné hromadě nehlasujících, jak proto, že se hlasování zdrželi, tak proto, že tam nebyli přítomni a hlasovat nemohli. I jejich vůle zprostředkovaně spoluvytváří konečné rozhodnutí valné hromady, a to z poheldu její usnášeníschopnosti a nutného kvora pro přijetí usnesení. Akcionáři tak způsobem dle § 184 až § 186c obch.zák. realizují svá zákonná práva daná ust. § 180 obch.zák. účastnit se valné hromady, hlasovat na ní, uplatňovat návrhy a protinávrhy. Hlasováním o návrhu akcionář realizuje svoji vůli ve vztahu k tomuto návrhu, a to jak vůli kladnou směřující k přijetí návrhu, pakliže hlasuje pro návrh, tak zápornou vůli pakliže hlasuje proti návrhu, svou vůli nicméně vyjadřuje i tím, že se hlasování zdrží resp. vůbec nehlasuje. Výsledkem hlasování akcionářů přítomných na valné hromadě o určitém návrhu tak může být buďto přijetí návrhu obsahujícího usnesení, tedy schválení tohoto usnesení /rozhodnutí/ (hlasuje-li pro jeho přijetí potřebná většina ve smyslu § 186 obch.zák.) nebo nepřijetí návrhu, tedy neschválení navrženého usnesení /rozhodnutí/, a to pakliže pro přijetí usnesení nehlasuje dostatečný počet hlasů (§ 186 obch.zák.). Pakliže se ovšem o určitém návrhu nehlasuje, tedy pakliže se nehlasuje o navrženém usnesení /rozhodnutí/ vůbec, nemůže být takové usnesení přijato v žádném případě, neboť vůle akcionářů ve vztahu k navrženému nebyla vůbec, tedy jakkoli projevena. Tím, že akcionáři (jejich zástupci) nedostali vůbec možnost o určitém návrhu hlasovat, nemohli projevit svoji souhlasnou, nesouhlasnou či jinou vůli s tímto návrhem, pročež tato vůle nemohla být projevena v přijatém usnesení (rozhodnutí) valné hromady a nebyla ani projevena tím, že by usnesení valné hromady vzhledem k nedostatečnému počtu hlasů pro jeho přijetí přijato nebylo. Tím, že o návrhu nebylo na valné hromadě hlasováno, akcionáři (jejich zástupci) tam přítomní neprojevili svojí vůli ve vztahu k takovémuto návrhu a nemohlo tím spíše dojít k výslednici jejich vůlí projevených v rámci hlasování – přijetí či nepřijetí usnesení (rozhodnutí) valné hromady. Jestliže na valné hromadě nebylo vůbec hlasováno o návrhu, potažmo tak o navrženém usnesení, nelze vyslovit neplatnost usnesení valné hromady ohledně takovéhoto návrhu. Chybí totiž základní předpoklad pro přezkum soudu, tedy usnesení (rozhodnutí) valné hromady. Teprve bylo-li přijato takové usnesení resp. je-li tvrzeno, že bylo přijato, může soud přezkoumávat soulad tohoto usnesení se zákonem a stanovami akciové společnosti, včetně souladu postupu při svolávání valné hromady a jejím rozhodování. Pakliže však takovéto rozhodnutí valné hromady přijato nebylo, přičemž jeho přijetí není navrhovatelem ani tvrzeno, neexistuje předmět přezkumu soudu v řízení dle § 131 a § 183 obch.zák. V daném případě bylo mezi účastníky řízení učiněno nesporným , že „o předmětném usnesení č.3 resp. otázce pod bodem č.4 zápisu z předmětné valné hromady nebylo hlasováno“. To ostatně do jisté míry vyplývá i ze zápisu z této valné hromady, kde pod bodem 4. zápisu je uvedeno jako usnesení č. 3 „valná hromada bere na vědomí zprávu představenstva o podnikatelské činnosti“. Formulace v zápise je sice chybná v tom, že je skutečnost vzetí na vědomí zprávy představenstva o podnikatelské činnosti prezentována jako usnesení č.3, přičemž však o této otázce nebylo vůbec hlasováno a tudíž nebylo žádné usnesení přijato, nicméně oba účastníci řízení se shodli jako na nesporné skutečnosti na tom, že valná hromada o tomto bodu programu jednání vůbec nerozhodovala, tedy že o něm akcionáři vůbec nebylo hlasováno. Nepřesné označení v zápisu pod světlem uvedeného znamená, že předseda valné hromady akcionáře s touto zprávou seznámil a valná hromada k tomuto nepřijala žádné usnesení resp. vůbec o otázce přijímání jakéhokoli usnesení ke zprávě nehlasovala. O otázce resp. bodu programu jednání valné hromady „zpráva představenstva o podnikatelské činnosti“ valnou hromadou nebylo vůbec rozhodováno. Jak výše rozvedeno, v řízení dle § 131 a § 183 obch.zák. nelze vyhovět návrhu navrhovatele a prohlásit za neplatné usnesení, o kterém na valné hromadě vůbec nebylo hlasováno, nebyl tedy ohledně něj uplatněn proces rozhodování valné hromady (valné hromada o takovém usnesení vůbec nerozhodovala, tím spíše pak nerozhodla). Nebyl-li v daném případě splněn základní předpoklad pro prohlášení usnesení valné hromady akciové společnosti za neplatné, a to rozhodování valné hromady o takovémto usnesení, je bez významu z hlediksa řízení dle § 131 a § 183 obch.zák., zda došlo či nedošlo k porušení ust. § 56a obch.zák., nicméně v daném případě navíc nebyla ani doložena žádná skutečnost, jež by takovéto porušení prokazovala. Tím, že nebylo vůbec hlasováno a potažmo tak rozhodováno a rozhodnuto, majoritní akcionář ani nemohl využít resp. zneužít svého postavení a váhy hlasů k „prohlasování“ určitého návrhu, který by porušoval práva akcionáře minoritního. Dále je třeba konstatovat, že stejná argumentace platí i pro navrhovatelem – odvolatelem namítané skutečnosti ohledně společného podniku, když nebylo-li přijato valnou hromadou žádné usnesení, nemohlo mít ani vliv na práva a povinnosti vyplývající z takových závazkových vztahů. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle 219 o.s.ř. potvrdil. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst.1 a § 142 odst.1 o.s.ř., tedy dle úspěchu ve věci, kterýžto měl plný další účastník. Přiznal mu proto jím požadovanou náhradu nákladů řízení představovaných náklady na právní zastoupení advokátem, a to v celkové výši 9.282,- Kč. Tato výše je tvořena náhradou odměny právního zastoupení ve výši 7.500,- Kč ( § 7 písm.g) a § 18 odst.1 vyhl.č. 484/2000 Sb., náhradou hotových výdajů ve výši 300,- kč dle § 13 odst.3 vyhl.č. 177/1996 Sb. a daní z přidané hodnoty ve výši 19% z uvedených částek. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné, ledaže k odvolání podanému do dvou měsíců od doručení rozhodnutí prostřednictvím Městského soudu v Praze k Nejvyššímu soudu ČR tento dojde k závěru, že jde o otázku zásadního právního významu. V Praze dne 29.července 2009 JUDr. Josef H o l e j š o v s k ý,v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Jaroslava Jáněová