1. Odštěpovaná část jmění při rozdělení společnosti (družstva) odštěpením může být představována pouze majetkem, nikoliv však pouze závazky. 2. Hodnota čistého obchodního jmění stanovená znalcem v posudku pro část jmění, jež má v rámci rozdělení akciové společnosti odštěpením přejít, musí být nejméně taková, jaká je výše základního kapitálu vznikající akciové společnosti v případě rozdělení odštěpením se vznikem nové akciové společnosti (společností), nebo částka zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění rozdělované společnosti při rozdělení odštěpením sloučením.

list č. 1 Sp. zn. 7 Cmo 296/2009 7 Cmo 296/2009 - 342 U s n e s e n í Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského a soudců JUDr. Jaroslavy Vlčkové a JUDr. Lenky Grollové ve věci návrhu navrhovatelů: a) N. I., a.s. se sídlem P. b) V.K., a.s. se sídlem P., oba zastoupeni JUDr. M. V., advokátem se sídlem v P., o zápisu změny rozdělení odštěpením sloučením do obchodního rejstříku, k odvolání navrhovatelů proti usnesení Městského soudu v Praze, č.j. F 64470/2009, F 24573/2009 / B 2708, B 1667-326 ze dne 19.června 2009, t a k t o: I. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19.června 2009, č.j. F 64470/2009, F 24573/2009 / B 2708, B 1667-326 s e m ě n í takto: a) V obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze v oddílu C, vložce číslo B 2708 s e z a p i s u j e Ostatní skutečnosti: V důsledku rozdělení obchodní společnosti N. I., a.s. se sídlem P. odštěpením sloučením s obchodní společností V.K., a.s. se sídlem P. došlo k odštěpení části jmění uvedené v projektu rozdělení. b) V obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze v oddílu C, vložce číslo B 1667 s e z a p i s u j e Ostatní skutečnosti: V důsledku rozdělení odštěpení sloučením obchodní společnosti N. I., a.s. se sídlem P. přešla část jejího jmění uvedená v projektu rozdělení na obchodní společnost V.K., a.s. se sídlem P. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. O d ů v o d n ě n í Usnesením č.j. F 64470/2009, F 24573/2009 / B 2708, B 1667-326 ze dne 19.června 2009 Městský soud v Praze coby rejstříkový soud zamítl společný návrh zúčastněných společností na zápis přeměny - rozdělení obchodní společnosti N. I., a.s. odštěpením části jejího jmění se sloučením s obchodní společností V.K, a.s. (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). Rejstříkový soud v odůvodnění uvedl, že listiny, které byly založeny spolu s návrhem a k výzvě soudu jsou v souladu se zákonem č.125/2008 Sb. o přeměnách, s výjimkou projektu rozdělení. Dle soudu projekt rozdělení neobsahuje náležitosti projektu dle ust. § 250 zákona o přeměnách, konkrétně dle písmene b) určení, v jaké struktuře nástupnická obchodní společnost přebírá složky vlastního a cizího kapitálu rozdělované obchodní společnosti, jež nejsou závazkem, podle písmene d) práva, jež nástupnická obchodní společnost poskytne vlastníkům emitovaných dluhopisů, popřípadě opatření, jež jsou pro ně navrhována, podle písmene e) den, od kterého vzniká právo na podíl na zisku akcionářům z vyměněných akcií, jakož i zvláštní podmínky týkající se tohoto práva, pokud existují, a dále dle písmene h) určení, jaký majetek a jaké závazky přecházejí na jednotlivé nástupnické obchodní společnosti nebo zůstávají rozdělované obchodní společnosti. Dle soudu je při tomto určení možno použít odkazu na konečnou rozvahu zanikající nebo rozdělované obchodní společnosti a soupisy jmění z provedené inventarizace, jestliže takové určení umožňují. Soud také konstatoval, že navrhovatelé sice v projektu uvedli některé z výše uvedených bodů (písmen § 250 odst.1 „obch.zák.“, správně z.př.), ale pouze vágně popřípadě částečně. Například v projektu zcela chybí „písm.b § 250 odst.1 obch. zák.“, správně z.př., u bodu 7 projektu je uvedeno, že rozdělením nepřecházejí na nástupnickou společnost žádné závazky (písm.h), ale neurčili již, jaký majetek z rozdělované společnosti přechází na nástupnickou společnost nebo u bodu 8 projektu sice uvedli, že nástupnická společnost přebírá odštěpovaný majetek jako aktiva dlouhodobého investičního majetku společnosti N. I., a.s., ale projekt již postrádá odkaz, jakých aktiv se to týká, a z jakých účtů je vzali. Rejstříkový soud uzavřel, že pokud projekt rozdělení neobsahuje všechny zákonem stanovené náležitosti, nelze jej považovat za projekt vypracovaný v souladu se zákonem, a jako takový nemůže obstát ani jako podklad pro zápis změny do obchodního rejstříku, není-li v souladu se zákonem, proto návrh zamítl. Proti usnesení soudu prvního stupně podali navrhovatelé N. I., a.s. a V.K, a.s. v zákonné lhůtě odvolání. V něm namítli, že soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a nesprávně posoudil danou věc z hlediska práva, neboť projekt dle jejich názoru obsahuje všechny zákonem stanovené náležitosti. Odvolatelé uvedli, že odštěpovaná část jmění rozdělované společnosti N. I., a.s. je v projektu označena v bodu 5 projektu jako soubor 74 kusů kmenových listinných akcií na majitele společnosti N. a.s. o jmenovité hodnotě 1 mil. Kč. Jedná se o cenné papíry v majetku rozdělované společnosti. Tento majetek byl v souladu s § 25 odst.1. písm. f) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví oceněn v účetních knihách v pořizovacích cenách a zachycen v rozvaze společnosti v souladu s § 8 vyhlášky 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona 563/1991 Sb. V bodu 7 projektu je uvedeno, že na nástupnickou společnost rozdělením nepřecházejí žádné závazky. Tím je v projektu zcela konkrétně a určitě vymezen předmět rozdělení odštěpením sloučením, resp. odštěpovaná část jmění. Struktura této části jmění, v jaké ji přebírá nástupnická společnost, vyplývá z označení v projektu jako aktiva dlouhodobého investičního majetku. Tak je přesně definován majetek a jeho charakter po stránce účetní i ekonomické, neboť akcie jsou především nástroji investičními do společnosti s cílem jejího ovládání. Na základě tohoto vymezení ve struktuře majetku je v konečné účetní závěrce rozdělované společnosti N. I., a.s. sestavené k 31.12.2008 odštěpovaná část jmění vedena jako dlouhodobý finanční majetek v položce B. III. Shodně je odštěpovaná část jmění zobrazena i v zahajovací rozvaze nástupnické společnosti V.K., a.s. sestavené k rozhodnému dni 1.1.2009, kde se promítlo ocenění provedené znalcem jmenovaným soudem. Oba účetní dokumenty byly ověřeny auditorem. Odvolatelé nesouhlasí s názorem soudu prvního stupně o vágnosti označení majetku, který přechází z rozdělované společnosti na nástupnickou společnost a absencí označení jeho struktury. Majetek, který rozdělením přechází na nástupnickou společnost, je v projektu označen určitým způsobem vylučujícím jakoukoliv pochybnost či nebezpečí záměny s jiným majetkem, o čemž svědčí i soulad konečné účetní závěrky rozdělované společnosti, znaleckého posudku a zahajovací rozvahy nástupnické společnosti. K soudem prvního stupně namítané nesplněné náležitosti v projektu podle § 250 písm. d) z.č. 125/2008 Sb. odvolatelé uvedli, že rozdělovaná společnost N. I., a.s. žádné dluhopisy nevydala a poskytnutí práv nebo opatření vlastníkům dluhopisů společnosti V.K, a.s. postrádá důvod, neboť rozdělením na společnost V.K, a.s. přechází jmění značné hodnoty, jak vyplývá z posudku znalce, a to bez závazků. Ohledně soudem prvního stupně vytýkané chybějící náležitosti v projektu podle § 250 písm. d) z.č. 125/2008 Sb. odvolatelé uvedli, že v projektu rozdělení není uveden den, od kterého vzniká akcionářům právo na podíl na zisku z vyměněných akcií v souladu s § 250 písm. e) z.č. 125/2008 Sb., protože k výměně akcií v souvislosti s rozdělením nedochází, jak výslovně vyplývá z projektu rozdělení. Odvolatelé navrhli, aby Vrchní soud v Praze změnil výrok Městského soudu v Praze tak, že se zapisuje do obchodního rejstříku rozdělení obchodní společnosti N. I., a.s. odštěpením části jejího jmění sloučením s obchodní společností V.K, a.s. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud, jemuž byla věc soudem prvního stupně k rozhodnutí o odvolání předložena, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. Ponejprv se musel odvolací soud vypořádat s otázkou, kterou se soud prvního stupně vůbec nezabýval, zda je možné, aby na nástupnickou společnost v důsledku rozdělení sloučením přešly jako odštěpovaná část jen akcie, coby dlouhodobý finanční majetek, tedy zda musí na nástupnickou společnost v daném případě přejít jak majetek, tak závazky (má-li rozdělovaná společnost nějaké závazky). Při rozdělení odštěpením sloučením jsou zúčastněnými obchodními společnosti nebo rozdělovaná obchodní společnost jedna nebo více nástupnických obchodních společností (§ 243, § 24 odst.3 zák.č. 125/2008 Sb. ve znění změn provedených zák.č. 215/2009 Sb. a zák.č. 227/2009 Sb., dále jen „PřemZ“). Zanikající, rozdělované i nástupnické obchodní společnosti a družstva musí mít při rozdělení stejnou právní formu, ledaže zákon nestanoví jinak viz. § 312 PřemZ. Rozdělením odštěpením sloučením se rozdělovaná obchodní společnost neruší ani nezaniká, ale vyčleněná část jejího jmění přechází na existující nástupnickou společnost ( § 244 odst.2 PřemZ). Základním rysem rozdělení odštěpením tedy je trvání obchodní společnosti, družstva, z níž je část jejího jmění vyčleněna, i po rozdělení. V případě rozdělení odštěpením sloučením, tedy s přechodem jmění na již existující společnost, družstvo (společnosti, družstva) je tak na jedné straně účelem zachování rozdělované společnosti, na straně druhé přesun určitých složek podnikání (majetku a závazků) na nástupnickou společnost. Vedle tohoto účelu však mohou být dány i účely jiné, další, například v případě odštěpení jmění představujícího podnik či jeho část může být účelem dosažení provozování podniku či jeho části v rámci odlišné obchodní společnosti, družstva. Zásadní otázkou je u odštěpení, a to bez ohledu na jeho formu, co vše představuje či může resp. co musí představovat odštěpovaná část jmění. Z výše uvedeného hlediska účelu je zřejmé, že část jmění odštěpovaného v případě odštěpení se vznikem nové společnosti musí u kapitálových společností představovat hodnoty dostatečné minimálně pro vytvoření základního kapitálu, u družstva zapisovaného základního kapitálu, viz. ust. §265 PřemZ a jeho doslovné znění. U odštěpení s přechodem jmění na již existující nástupnickou společnost však tuto funkci jmění nemá resp. mít nemusí. Podstatou rozdělením odštěpení je tedy přechod vyčleněné části jmění na nástupnickou společnost (družstvo), společnosti (družstva). Obsah pojmu „jmění“ je dán ust. § 6 odst.2 obch.zák., když ten definuje „obchodní jmění“ a používá pro něj legislativní zkratku“jmění“. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že obchodní zákoník je ve vztahu k zákonu o přeměnách v postavení speciálního předpisu, přičemž protože ten pojem jmění nedefinuje, je třeba vyjít z definování obsaženém v obchodním zákoníku. Podle § 6 odst.2 obch.zák. je jměním podnikatele, který je právnickou osobou, soubor jeho veškerého majetku a závazků. Obchodním majetkem podnikatele - právnické osoby se rozumí veškerý její majetek (§ 6 odst.1 obch.zák.), přičemž čistým obchodním majetkem je obchodní majetek po odečtení veškerých závazků (§ 6 odst.3 obch.zák.). Správněji a logičtěji by ovšem zákon měl hovořit o čistém obchodním jmění, když představuje-li obchodní jmění veškerý majetek podnikatele (obchodní majetek) a všechny jeho závazky, pak je logické, aby majetek po odečtení veškerých závazků nebyl nazýván čistým obchodním majetkem, ale čistým obchodním jměním. Jinak totiž nemá logiku, aby jmění bylo veškerým majetkem spolu se závazky, obchodní majetek byl jen veškerým majetkem, a přitom čistým obchodním majetkem má být obchodní majetek po odečtení veškerých závazků, když přitom veškerý majetek představuje již sám obchodní majetek. Z uvedeného zákonného definičního pojetí tedy vyplývá, že jměním podnikatele – právnické osoby je veškerý její obchodní majetek, jímž je veškerý její majetek, a dále veškeré jeho závazky. Akciová společnost je ve smyslu § 2 odst.2 písm.a) a § 34 odst.1 písm.a) obch.zák. podnikatelem – právnickou osobou. Hovoří-li tedy zákon o vyčleněné části jmění rozdělované společnosti, jde o vyčleňovanou část veškerého majetku a závazků. Jinak řečeno, z veškerého majetku a veškerých závazků rozdělované společnosti (tedy z jejího jmění), přejde zápisem rozdělení do obchodního rejstříku (§ 59 odst.1 obch.zák.) část určená v projektu rozdělení. Otázkou tak je, zda může přejít i jen majetek nebo zda musí přejít majetek jedině spolu se závazky, či dokonce zda mohou přejít i jen závazky. Obecně tomu nic nebrání, mantinely jsou však dány hodnotou výše čistého obchodního jmění odštěpované části jmění vyplývající z posudku znalce ve vztahu k základního kapitálu nástupnické společnosti resp. součtem zvýšení vkladů v této společnosti (§ 265 PřemZ). Z pohledu rozdělované společnosti jsou mantinely dány vztahem vlastního kapitálu rozdělované společnosti vykázaného v její zahajovací rozvaze k jejímu základnímu kapitálu (§ 266 PřemZ). Základní kapitál nástupnické akciové společnosti nemůže být vyšší, než hodnota části čistého obchodního majetku rozdělované akciové společnosti vyplývající z posudku znalce pro ocenění jmění pro příslušnou nástupnickou společnost (§ 265 PřemZ). Při rozdělení odštěpením akciové společnosti nechá rozdělovaná společnost ocenit posudkem znalce pouze odštěpovanou část svého jmění, má-li tato část přejít na jedinou nástupnickou společnost (§ 254 odst.1 PřemZ). Přechází-li odštěpovaná část jmění na více nástupnických společností, ocení se v posudku znalce odštěpované části jmění pro každou jednotlivou nástupnickou společnost samostatně (§ 254 odst.2 přemZ). Posudek znalce musí obsahovat alespoň popis části jmění rozdělované společnosti, které má přejít na nástupnickou společnost, použité způsoby ocenění a částku resp. částky, mna které se oceňují části jmění rozdělované společnosti, jež má přejít na nástupnickou společnost, společnosti (§ 256 přemZ). Z uvedených ustanovení tedy vyplývá, že znalec ocení obchodní majetek a závazky – jmění, jež má v případě rozdělení odštěpením být „odštěpen“, tedy přejít na nástupnickou společnost resp. nástupnické společnosti. Musí tedy v rámci ocenění zvlášť uvést obchodní majetek a zvlášť závazky, aby odečtením veškerých závazků od veškerého majetku společnosti mohl být zjištěn čistý obchodní majetek (§ 6 odst.3 ObchZ). Zákon totiž požaduje, aby základní kapitál nástupnické společnosti nebyl vyšší než hodnota čistého obchodního majetku rozdělované společnosti vyplývající z posudku znalce pro ocenění jmění pro příslušnou nástupnickou společnost je proto třeba zjistit výši čistého obchodního majetku a porovnat ji s výší základního kapitálu nástupnické společnosti. Zásadní otázka v dané souvislosti zní, zda je ust. § 265 přemZ aplikovatelné na všechny typy rozdělení odštěpením (akciové společnosti), či jen na některé. Řečené zákonné ustanovení se vztahuje na všechna rozdělení, tedy nejenom na rozdělení odštěpením, leč i na další typy rozdělení – rozdělení se vznikem nových společností, rozdělení sloučením. Obecně lze konstatovat, že použitelné je na všechny varianty rozdělení odštěpením, neboť základní logika tohoto ustanovení je taková, že výše základního kapitálu nástupnické společnosti musí být „pokryta“ majetkem přecházejícím na nástupnickou společnost z rozdělované společnosti. To je ovšem podstatné jen pro rozdělení odštěpením se vznikem jedné nebo více nových obchodních společností, když pro ty je pokrytí základního kapitálu čistým obchodním majetkem. Navíc výši jmenovitých hodnot akcií resp. základního kapitálu nástupnické společnosti při rozdělení speciálně upravuje ust. 194 PřemZ. Pro rozdělení odštěpením, včetně odštěpení sloučením to vzhledem k tomu, že posudkem znalce se ve smyslu § 254 odst.1 a 2 PřemZ oceňuje jen odštěpovaná část jmění rozdělované společnosti znamená, že základní kapitál nástupnické společnosti nemůže být vyšší, než hodnota části čistého obchodního majetku připadající na odštěpovanou část či odštěpované části rozdělované společnosti. Ze zákonného vymezení kriteria hodnoty části čistého obchodního majetku, tedy veškerého majetku rozdělované společnosti po odečtení všech jejích závazků, ovšem jen ve vztahu k odštěpované části jmění, vyplývá, že znalec oceňuje sice jmění (obchodní majetek plus závazky), nicméně pro porovnání s výší základního kapitálu nástupnické společnosti je rozhodná hodnota čistého obchodního majetku rozdělované společnosti resp. jeho v rámci rozdělení odštěpované části. Čistým obchodním majetkem je přitom obchodní majetek po odečtení závazků. Jinak řečeno pro to, aby vůbec byla dána existence čistého obchodního majetku ohledně odštěpované části rozdělované společnosti (jmění) je třeba, aby hodnota majetku převyšovala hodnotu závazků (ohledně rozdělované části společnosti (jmění)). Z toho tedy vyplývá, že odštěpovaná část jmění (byť jmění je samo o sobě součet majetku a závazků) nemůže být představována jen závazky a dále, že hodnota závazků v této části jmění nesmí být vyšší, než hodnota majetku. Z hlediska výše základního kapitálu nástupnické společnosti pak rozdíl mezi hodnotou majetku a závazků ohledně odštěpované části společnosti (jmění) musí být nejméně kladný ve prospěch majetku a nejméně takový, jaká je výše základního kapitálu nástupnické společnosti. Aby tedy hodnota čistého obchodního majetku odštěpované části rozdělované společnosti (jmění), tedy hodnota majetku po odečtení závazků ohledně této odštěpované části, nebyla nižší, než je základní kapitál nástupnické společnosti. Z doslovného výkladu § 265 PřemZ vyplývá, že celý základní kapitál nástupnické společnosti by i v případě rozdělení odštěpením musel být „pokryt“ hodnotou čistého obchodního majetku na nástupnickou společnost přešlého z odštěpením sloučením rozdělované společnosti. Tento prvotní závěr postrádá věcnou logiku, jakož je i bezúčelný, neboť podstatou věci není dosáhnout situace, že čistý obchodní majetek představovaný odštěpovanou částí „pokryje“ celý základní kapitál již existující nástupnické společnosti, ale zajistit, aby majetek, jenž má přejít na nástupnickou společnost „pokryl“ minimálně součet nových výší vkladů resp. jmenovitých hodnot nově vydávaných akcií, jsou-li vydávány. Jinak řečeno hodnota čistého obchodního majetku stanovené znalcem v posudku pro část jmění, jež má v rámci rozdělení odštěpením sloučením přejít na nástupnickou společnost limituje součet jmenovitých hodnot všech akcií nástupnické společnosti, které mají být při rozdělení odštěpením vydány. Ust. § 294 PřemZ je k ust., § 265 PřemZ ve vztahu speciality. Podle § 294 PřemZ součet jmenovitých hodnot všech akcií nástupnické společnosti, které mají být při rozdělení odštěpením vydány, nemůže být vyšší, než hodnota odštěpované části čistého obchodního majetku rozdělované společnosti vyplývající z posudku znalce pro ocenění jmění pro příslušnou nástupnickou společnost. To však není daný případ, nové akcie být vydány nemají. Při rozdělení odštěpením nesmí být vlastní kapitál rozdělované společnosti s ručením omezeným vykázaný v její zahajovací rozvaze nižší než její základní kapitál (§ 266 odst.1 PřemZ). Vlastní kapitál přitom tvoří vlastní zdroje financování obchodního majetku podnikatele a v rozvaze se vykazuje na straně pasiv (§ 6 odst.4 ObchZ). Jde tak o vlastní zdroje financování veškerého majetku společnosti s ručením omezeným viz. § 6 odst.1 ObchZ. Zahajovací rozvaha se sestavuje k rozhodnému dni přeměny (§ 11 odst.3 PřemZ). Lze tak konstatovat, že zdroje financování majetku rozdělované společnosti nesmí být nižší, než její základní kapitál, což sice představuje jeden ze základních hodnotových předpokladů možnosti rozdělení odštěpením, jako jedné z forem rozdělení, nijak to však neodpovídá na otázku, zda odštěpovaná část jmění může být tvořena i jen majetkem, jen závazky či zda resp. jaká kriteria se pro ni uplatní. Dle názoru odvolacího soudu tak v daném případě při rozdělení akciové společnosti odštěpením nic nebrání tomu, aby na nástupnickou společnost (společnosti) přešly i jen akcie, coby majetek (dlouhodobý finanční majetek). Z hlediska posuzování splnění požadavku § 200da odst.1 o.s.ř. byl odvolací soud povinen zkoumat, zda údaje o skutečnostech, které se do obchodního rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu podle zvláštního právního předpisu doloženy. Ve smyslu § 32 odst.4 obch.zák. a dle vyhl. č.250/2005 Sb. se návrh na zápis rozdělení obchodní společnosti do obchodního rejstříku dokládá následujícími listinami: a) stejnopis notářského zápisu o rozhodnutí valné hromady podle § 21 odst. 4 z.př. b) konečná účetní závěrka zúčastněné obchodní společnosti podle § 11 odst. 1 z.př. a zpráva auditora, jestliže se takové ověření vyžaduje c) zahajovací rozvaha nástupnické obchodní společnosti nebo družstva podle § 11 odst. 3 z.př., a zpráva auditora o jejím ověření, jestliže se takové ověření vyžaduje, d) doklad o poskytnutí jistoty věřiteli zúčastněné obchodní společnosti podle § 35 odst. 3 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, pokud zákon její poskytnutí vyžaduje, nebo prohlášení zúčastněné obchodní společnosti, že právo na poskytnutí jistoty nebylo uplatněno, e) posudek znalce na ocenění části jmění rozdělované obchodní společnosti, případně další listiny ve smyslu § 32 odst.2 obch.zák. Všechny výše uvedené listiny a další listiny navrhovatelé rejstříkovému soudu předložili: notářský zápis č.j. NZ 254/2009, N 370/2009 – rozhodnutí valné hromady rozdělované obchodní společnosti N. I., a.s., NZ 255/2009, N 371/2009 – rozhodnutí jediného akcionáře při výkonu působnosti valné hromady nástupnické obchodní společnosti V.K., a.s., konečné účetní závěrky rozdělované a nástupnické společnosti (jako součást výroční zprávy za rok 2008), včetně zprávy auditora a zahajovací rozvahy rozdělované a nástupnické společnosti, včetně zprávy auditora. Dále pak též znalecký posudek č.2062-7/09, prohlášení každé zúčastněné společnosti, že rozdělením obchodní společnosti N. I., a.s. se nesnížila dobytnost pohledávek žádného věřitele společnosti N. I., a.s. nebo V.K., a.s., a že dosud žádný z věřitelů obou společností nepožádal o poskytnutí dostatečné jistoty, prohlášení každé zúčastněné společnosti, že rozdělení nepodléhá souhlasu orgánu veřejné moci, zejména ve smyslu zákona č.143/2001Sb. povolení Úřadu pro hospodářkou soutěž, doklad o zveřejnění oznámení o uložení projektu do sbírky listin u obou zúčastněných společností, doklad o uložení projektu do sbírky listin u obou zúčastněných společností. Z předložených notářských zápisů, jejichž přílohu tvoří projekt rozdělení, odvolací soud ve vztahu k soudem prvního stupně namítané „vágnosti“ projektu, resp. chybějícím náležitostem projektu (§ 250 písm. b),d),e),h) PřemZ) zjistil, že projekt rozdělení obsahuje všechny zákonné náležitosti. Soud prvního stupně namítl, že v projektu není určen majetek z rozdělované společnosti, který přechází na nástupnickou společnost, a následně uvedl, že „navrhovatelé u bodu 8 projektu sice uvedli, že nástupnická společnost přebírá odštěpovaný majetek jako aktiva dlouhodobého investičního majetku společnosti N. I., a.s., ale projekt postrádá odkaz, jakých aktiv se to týká a z jakých účtů je vzali“. S tímto závěrem soudu prvního stupně nelze souhlasit, neboť pod bodem 5 projektu je přesně specifikovaná odštěpovaná část majetku, a to tak, že se jedná o 74 kusů kmenových listinných akcií na majitele o jmenovité hodnotě 1.000.000,-Kč společnosti N. a.s., je zde tedy vyloučena jakákoliv pochybnost ohledně identifikace tohoto majetku či jeho záměny s jiným majetkem. Dle bodu 7 projektu rozdělením nepřecházejí na nástupnickou společnost žádné závazky. Z uvedeného tedy vyplývá, že projekt obsahuje náležitost dle § 250 pod písm. h) PřemZ. Rovněž projekt obsahuje náležitost dle § 250 pod písm. b) PřemZ, tedy určení, v jaké struktuře nástupnická obchodní společnost přebírá složky vlastního a cizího kapitálu rozdělované obchodní společnosti, jež nejsou závazkem, když pod bodem 7 projektu je uvedeno, že nástupnická společnost přebírá odštěpovaný majetek jako aktiva dlouhodobého investičního majetku společnosti N. I., a.s. Investiční majetek (dlouhodobý majetek v aktuální terminologii) se člení na hmotný investiční majetek (dlouhodobý hmotný majetek v aktuální terminologii), nehmotný investiční majetek (dlouhodobý nehmotný majetek v aktuální terminologii) a finanční investice (dlouhodobý finanční majetek v aktuální terminologii), pod které spadají mj. i akcie. Akcie lze tedy bezpochyby označit jako aktiva dlouhodobého investičního majetku s tím, že je nade vší pochybnost zřejmé, že tyto akcie budou v zahajovací rozvaze nástupnické společnosti uvedeny jako dlouhodobý finanční majetek – podíly v ovládaných a řízených osobách, a to na straně aktiv, tedy že se jedná o aktiva dlouhodobého finančního majetku. Dále soud prvního stupně uvedl, že projekt rozdělení neobsahuje náležitost dle § 250 písm. d) PřemZ, tedy práva, jež nástupnická obchodní společnost poskytne vlastníkům emitovaných dluhopisů, popř. opatření, jež jsou pro ně navrhována. Vyplývá z logiky věci, že tato náležitost projektu je obligatorní náležitostí projektu pouze v případě, že by rozdělovaná společnost vydala nějaké dluhopisy. Nevydala-li společnost žádné dluhopisy, stává se tato náležitost bezpředmětnou, jako v daném případě. Tato skutečnost nevyplývá jenom z tvrzení odvolatele, ale i z konečné účetní závěrky společnosti N. I., a.s. ověřené auditorem, a to na straně pasiv (cizí zdroje – dlouhodobé závazky – vydané dluhopisy 0), kterou měl soud prvního stupně k dispozici, když rozhodoval. Poslední náležitost, která „není obsažena“ v projektu rozdělení, a kvůli které soud prvního stupně návrh zamítl, je absence uvedení dne, od kterého vzniká právo na podíl na zisku akcionářům z vyměněných akcií, jakož i zvláštní podmínky týkající se tohoto práva, pokud existují, pod § 250 písm. e) PřemZ. Taktéž v tomto případě vyplývá z logiky věci, že pokud nedochází k výměně akcií, tak je tato náležitost v projektu bezpředmětná. Na valné hromadě společnosti N. I., a.s., která je osvědčena notářským zápisem NZ 254/2009, N 370/2009, oba přítomní akcionáři prohlásili, že se vzdávají práva na výměnu akcií a práva na podíl ve společnosti V.K, a.s., tudíž není důvodu, aby byla v projektu uvedena náležitost dle § 250 písm. e) PřemZ, když se stala díky tomuto prohlášení bezpředmětnou. Také tento notářský zápis měl soud prvního stupně k dispozici v době rozhodování. Odvolací soud tedy přezkoumal projekt rozdělení, u nějž přezkoumal jeho soulad se zákonem jak z hlediska obecných náležitostí (§ 250 PřemZ), tak i speciálních náležitostí dle § 290 PřemZ. Odvolací soud přezkoumal také další k návrhu přiložené listiny a zjistil, že z předložených listin vyplývají údaje o zapisovaných skutečnostech (§ 200da odst.1 o.s.ř.). Dle odvolacího soudu byly tak splněny všechny podmínky proto, aby bylo návrhu vyhověno v plném rozsahu. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 220 odst.1 o.s.ř. usnesení soudu prvního stupně změnil tak, jak uvedeno ve výroku. P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí je přípustné podat dovolání do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze. V Praze dne 29.prosince 2010 JUDr. Josef H o l e j š o v s k ý, v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: J. Demešová