Tzv. malým družstvem ve smyslu § 245 ObchZ je družstvo mající méně než 50 členů, u nějž působnost představenstva a kontrolní komise přešla dle stanov na členskou schůzi. Za tzv. malé družstvo nelze považovat to, které má úpravu orgánů nelišící se od běžné zákonné úpravy – vedle členské schůze představenstvo a kontrolní komise, byť má méně než 50 členů. Předsedovi družstva, a byl-li členskou schůze jmenován i pověřený člen družstva, pak i tomuto pověřenému členovi, zaniká funkce volbou nového předsedy družstva resp. nového pověřeného člena, dojde-li k této volbě v průběhu jejich funkčního období případně ve lhůtě tří měsíců od jeho uplynutí. Není-li ve lhůtě tří měsíců od uplynutí funkčního období předsedy družstva případně pověřeného člena družstva členskou schůzí jmenován nový předseda družstva resp. pověřný člen, zaniká jim funkce uplynutím této tříměsíční lhůty (počítané od skončení funkčního období).

7 Cmo 36/2010 - 96 U s n e s e n í Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského a soudců JUDr. Jaroslavy Vlčkové a JUDr. Jany Součkové ve věci navrhovatele: B. d. J.Z., se sídlem P., zast. Mgr.J. S., advokátem se sídlem P., o návrhu na zápis změn do obchodního rejstříku, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19.října 2009, č.j. F 124019/2009, F 125596/2009 / Dr 3498, t a k t o: Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19.října 2009, č.j. F 124019/2009, F 125596/2009 / Dr 3498 s e 1) v části ohledně změny ve složení statutárního orgánu m ě n í tak, že v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze v oddílu Dr, vložce číslo 3498 s e v y m a z á v á Statutární orgán: předseda družstva: Z. O., r.č. P. den vzniku funkce: 5.dubna 2006 místopředseda: S. Ch. P den vzniku funkce: 24.srpna 2006 den vzniku členství v představenstvu: 24.srpna 2006 s e z a p i s u j e u Z. O. den zániku funkce: 5.července 2009 u S. Ch. den zániku funkce: 7.října 2009 Statutární orgán: předseda družstva: M.D. Ú. L. den vzniku funkce: 7.října 2009 místopředseda: Ing.M. H. P. den vzniku funkce: 7.října 2009 2) v části ohledně zápisu dne vzniku členství ve statutárním orgánu p o t v r z u j e . - 2 - 7 Cmo 36/2010 - O d ů v o d n ě n í Usnesením ze dne 19.října 2009, č.j. F 124019/2009, F 125596/2009 / Dr 3498 Městský soud v Praze coby rejstříkový soud zamítl návrh na zápis změn u „společnosti“ B.d. J. Z. do obchodního rejstříku (výrok I.) a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení (výrok II). V odůvodnění soud uvedl, že navrhovatel se návrhem domáhal provedení zápisu změn v obchodního rejstříku, která se týkala složení „představenstva“. rejstříkový soud usnesením ze dne 14.10.2009 vyzval „společnost“ k doplnění návrhu o výpisy z rejstříku trestů a čestné prohlášení u nově navrhovaných členů statutárního orgánu družstva. Poté soud poukázal na upozornění doložené zápisem z členské schůze ze dne 7.10.2009, že na členské schůzi bytového družstva dne 7.10.2009 nedošlo k platné volbě předsedy a místopředsedy družstva s odůvodněním, že volba orgánů družstva dle pozvánky ze dne 24.9.2009 byla na programu členské schůze uvedena pod bodem 7, ale na schůzi byla čtyřmi hlasy proti třem požadována jako bod 2. Poté soud učinil odkaz na paragrafy 239, 182 odst.1 písm. a) a 185 odst.4, aniž uvedl zákonný předpis, s tím, že o změně pořadu bodů na členské schůzi musí souhlasit 100% hlasů a uzavřel, že M. D. se nestal předsedou a Ing.M. H. místopředsedou družstva, neboť neproběhla platná volba. Proti uvedenému usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání. V odvolání brojil proti tomu, že právní úprava řízení ve věcech obchodního rejstříku je od 1.7.2005 ovládaná registračním principem, z čehož dovodil, že zde není prostor pro zjišťování sporných skutečností jako v běžném občanskoprávním řízení, tedy pro věcný přezkum. Proto rejstříkový soud překročil rámec svých pravomocí. V této souvislosti odvolatel uvedl, že pokud je třeba k určení, zda proběhla platná volba předsedy a místopředsedy, provést dokazování, tak se tak má stát v nalézacím řízení žalobou na neplatnost usnesení členské schůze dle § 242 obch.zák., ale rejstříkový soud nemůže nahrazovat činnost nalézacího soudu. Dle odvolatele je nezpochybnitelné, že volba předsedy a místopředsedy na členské schůzi proběhla a že jak předseda, tak místopředseda získali nadpoloviční většinu všech hlasů, což nepřímo vyplývá i ze zápisu z členské schůze zpracované bývalou předsedkyní a místopředsedkyní družstva. Odvolatel také rozebíral příslušná zákonná ustanovení, o které opřel svůj zamítavý výrok rejstříkový soud. Dle jeho názoru ust. §182 odst.1 písm. a) a § 185 odst.4 obch.zák. upravují výslovně pouze záležitosti, které nebyly zařazeny do navrhovaného pořadu jednání, když nebyly uvedeny na pozvánce ke konání členské schůze a nelze je proto bez souhlasu všech členů družstva projednávat. Z ničeho nevyplývá, že by byl nutný souhlas všech členů družstva pro „přeskládání pořadu jednání se zachováním původního rozsahu“. K podpoře tohoto svého názoru uvedl příslušná rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR (sp.zn. 29 Odo 1206/2006, 29 Cdo 2340/2007, 29 Odo 524/2006). Odvolatel navrhl, aby usnesení rejstříkového soudu bylo změněno tak, že se návrhu vyhoví. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. Jako zcela první otázku bylo z hlediska dalších úvah soudu vyřešit otázku právní povahy družstva, zda se v daném případě jedná o tzv. „běžné“ či tzv.„malé“ družstvo podle § 245 obch.zák. Pod § 245 obch.zák. je uveden nadpis: „Orgány malého družstva“. V tomto zákonném ustanovení (odst.1) se stanoví, že v družstvu, jež má méně než 50 členů, mohou stanovy určit, že působnost představenstva a kontrolní komise plní členská schůze. Dle § 245 odst.2 obch.zák. je statutárním orgánem předseda, popř. další člen pověřený členskou schůzí. Pojmovými znaky tzv. malého družstva ve smyslu § 245 odst.1 a 2 obch.zák.je tedy počet členů družstva menší než 50 člen, a zároveň úprava orgánů družstva ve stanovách tak, že působnost představenstva a kontrolní komise plní členská schůze. Tyto znaky musí být naplněny kumulativně, tedy nepostačí, aby družstvo mělo méně než 50 členů a bylo proto považováno za tzv. malé družstvo ve smyslu § 245 odst.1 a 2 obch.zák. Dispozici ohledně přenesení působnosti představenstva a kontrolní komise na členskou schůzi tedy nemohou stanovy učinit u družstva, majícího více než 50 členů. Takový výklad je jak logický, tak i systematický, když pod ust. § 245 obch.zák. je nadpis „orgány malého družstva“. Považovali-li bychom za tzv. malé družstvo každé družstvo mající méně než 50 členů, postrádalo by smyslu, aby zákon speciálně upravoval orgány tzv. malého družstva. Na druhou stranu nelze za tzv. malé družstvo považovat to, které má úpravu orgánů nelišící se od běžné zákonné úpravy – vedle členské schůze představenstvo a kontrolní komise, byť má méně než 50 členů. Logika předmětného zákonného ustanovení spočívá v umožnění dispozice ve stanovách družstev s menším počtem členů, méně než 50 členů, jež by racionalizovala vnitřní strukturu družstva na toliko zcela nezbytné orgány – nejvyšší orgán – členská schůze, a statutární orgán – předseda družstva popřípadě ještě i pověřený člen družstva. Jen u družstva s relativně malým počtem členům lze totiž předpokládat funkčnost takové úpravy, kdy družstvu postačí k fungování toliko dva nejnutnější orgány, zatímco u družstev s větším počtem členů je dána nezbytnost orgánů standardních, běžných, tedy představenstva a kontrolní komise, samozřejmě vedle členské schůze. Tyto závěry jsou podpořeny i argumentem a contrario, tedy že nelze ve stanovách družstva delegovat působnost všech orgánů družstva na členskou schůzi, má-li družstvo více než 50 členů. Platí tedy, že nikoli každé družstvo mající méně než 50 členů je tzv. malé družstvo ve smyslu § 245 odst.1 a 2 obch.zák., leč je jím jen to, u nějž působnost představenstva a kontrolní komise přešla dle stanov na členskou schůzi. V daném případě podle části 8. Orgány družstva, čl.14 stanov posuzovaného družstva „družstvo spravuje své záležitosti za účasti členů prostřednictvím: A. členské schůze, B. předsedy a místopředsedy, C. dalších orgánů zvolených členskou schůzí“. Dle č. 16 pod bodem 8.6. „Předseda a místopředseda jsou statutárními orgány družstva“. Podle čl. 16 odst.8.7 členská schůze volí ze svých členů předsedu a místopředsedu na dobu tří let, podle odst.8.8 předseda družstva organizuje a řídí běžnou činnost družstva, část svých pravomocí může převést na místopředsedu, který jej též zastupuje v případě jeho nepřítomnosti, podle odst.8.9 předseda družstva a v případě jeho nepřítomnosti místopředseda zastupují družstvo vůči jiným právním subjektům ,mají podpisové právo ve věcech souvisejících s hospodářskou a finanční činností družstva a jsou zmocněni k veškerým jednáním týkajícím se družstva. Podle čl. 15 odst.8.1 nejvyšším orgánem družstva je členská schůze. Podle odst. 8.5 téhož článku do výlučné působnosti členské schůze patří a) přijímat a měnit stanovy případně další vnitřní předpisy, b) volit a odvolávat předsedu a místopředsedu družstva, c) schvalovat roční rozpočet, roční účetní závěrku, zprávu o hospodaření družstva a užití zisku, jakož i úhradu případné ztráty, d) rozhodovat o rozdělení, sloučení, splynutí, zrušení a přeměně družstva na jiný typ spoluvlastnictví nemovitosti, e) rozhodovat o zvýšení či snížení základního jmění, f) plnit funkci kontrolní komise družstva, g) schvalovat plán činnosti na běžný rok a kontrolovat jeho plnění, h) rozhodovat o přidělení bytů, které jsou ve výlučném vlastnictví družstva, o přijetí nových členů družstva, jedná-li se o právnické osoby, pak rozhodovat o převodu práv a povinností souvisejících s členstvím v družstvu a o pronájmu. Z výše uvedených ustanovení stanov vyplývá, že předmětné družstvo lze považovat za tzv. malé družstvo ve smyslu § 245 odst.1 a 2 obch.zák., neboť kromě toho, že má celkem 7 členů, jak vyplývá z doložených zápisů z členských schůzí, například ze schůze ze dne 7.10.2009, tedy méně než 50 členů, je naplněn i další předpoklad existence tzv. malého družstva. Působnost představenstva a kontrolní komise vykonává členská schůze družstva. Družstvo nemá dle stanov ani kontrolní komisi ani představenstvo, má toliko předsedu družstva. Vedle předsedy družstva pak i pověřeného člena družstva, za něhož lze považovat funkcionáře označeného jako „místopředseda družstva“, když jeho postavení pověřeného člena vyplývá právě z výše ve stanovách uvedené působnosti a postavení – je statutární orgán vedle předsedy družstva, volí jej členská schůze, „zastupuje družstvo vůči jiným právních subjektům“. Lze tak uzavřít, že členská schůze družstva v daném případě vykonává působnost kontrolní komise („plnit funkci kontrolní komise“ viz. čl. 15 odst.8.5 písm.f) Stanov) a představenstva („schvalovat plán činnosti na běžný rok a kontrolovat jeho plnění, rozhodovat o přijetí nových členů, o přidělení bytů…“ viz. čl. 15 odst.8.5 Stanov), pročež jde o malé družstvo mající coby statutární orgán předsedu družstva a pověřeného člena, ve stanovách označeného jako „místopředsedu družstva“. Navrhovatel se svým návrhem domáhal výmazu dosud zapsané předsedkyně a místopředsedkyně družstva a zápisu M. D. jako předsedy a Ing.M. H. jako místopředsedy předmětného bytového družstva se dnem vzniku funkce k 7.říjnu 2009, a to na základě jejich zvolení na členské schůzi družstva, která se konala dne 7.10.2009. Dle § 32 odst.2 obch.zák. návrh na zápis musí být doložen listinami o skutečnostech, které mají být do obchodního rejstříku zapsány. Seznam listin, které se k návrhům přikládají, jsou ve smyslu § 32 odst.4 obch.zák. stanoveny vyhláškou č.250/2005 Sb. Skutečnosti zapisované v části statutární orgán se dokládají v daném případě zápisem o usnesení členské schůze družstva o zvolení statutárním orgánem, výpisem z Rejstříku trestů ne staršího 3 měsíců a čestným prohlášení obsahujícím náležitosti, které jsou v této vyhlášce specifikované. Navrhovatel doložil zvolení M. D. jako předsedy a Ing.M. H. jako místopředsedy předmětného bytového družstva zápisem z členské schůze B. d. J. Z., konané dne 7.10.2009 od 19 hod. ve společných prostorách domu (chodba domu ve 3.NP). K výzvě soudu byly navrhovatelem předloženy ještě i další listiny, a to čestná prohlášení a výpisy z Rejstříku trestů M. D. a Ing.M. H. V navrhovatelem předloženém zápisu se konstatuje, že po podpisu prezenční listiny jsou přítomní všichni členové družstva (7 členů – poznámka soudu). Pod bodem 1 je uvedeno, že bylo navrženo hlasování nejdříve o volbě orgánů družstva, tedy aby se přednostně projednal bod 7 pozvánky – volba předsedy a místopředsedy družstva. Poté proběhlo hlasování, kde pro přijetí usnesení, že jako první bod schůze proběhne volba předsedy a místopředsedy družstva, uvedené pod bodem 7 pozvánky, hlasovali 4 členové, proti 3, nikdo se nezdržel hlasování. Pod bodem 2 zápisu je uvedeno, že byly předneseny dva návrhy, 1. předseda Z. O., místopředseda S. Ch., 2. předseda M. D., místopředseda Ing.M. H. Pro první návrh hlasovali 3 členové, proti byli 4, nikdo se nezdržel hlasování, pro návrh M. D. jako předsedy družstva hlasovali 4 členové, 3 proti, nikdo se nezdržel hlasování, pro návrh Ing. M. H. jako místopředsedy družstva hlasovali 4 členové, 3 byli proti, nikdo se nezdržel hlasování, bylo tedy přijato usnesení, že byli zvoleni: - předseda družstva M. D. a místopředseda Ing.M. H. Pod bodem 3 je uvedeno, že po diskusi podán návrh, že členové netrvají na projednání a hlasování o dalších bodech uvedených v pozvánce na členskou schůzi – pro hlasovalo 6 členů, proti nikdo, 1 člen se zdržel. Zápis je podepsán M. D., předsedou a Ing.M. H., místopředsedou družstva, dále jsou podepsáni jako ověřovatelé zápisu I. H. a T. S., obě členky družstva. Odvolací soud z pozvánky na předmětnou členskou schůzi zjistil, že na pořadu jednání pod bodem 2 jsou informace o hospodaření družstva, pod bodem 7 – volba předsedy a místopředseda družstva ve znění : „-návrh: předsedou zůstává Z.O. a místopředsedou S.Ch.“. V rejstříkovém spisu je založen též zápis z členské schůze předmětného bytového družstva, konané dne 7.10.2009, není však totožný se zápisem předloženým navrhovatelem. Zápis je podepsán pouze dvěmi osobami, a to Z.O. a S.Ch. Dle bodu 1 došlo k posouzení usnášeníschopnosti s konstatováním, že bylo přítomno všech 7 členů družstva. Pod bodem 2 (informace o hospodaření družstva) je uvedeno, že členům byly podávány informace o hospodaření družstva, ale do jednání začal nevhodně zasahovat Ing.H, vyrušoval, násilným způsobem zasahoval do průběhu i vedení schůze a požadoval, aby se stal předsedou družstva p.D. a on sám místopředsedou. Pak je v zápisu uveden výsledek hlasování o změně pořadu programu, že se změnou souhlasily 4 hlasy, nesouhlasily se změnou 3 hlasy, nikdo se nezdržel hlasování. Pod tímto zápisem výsledku hlasování je uvedeno, že tento poměr hlasů neodpovídá podmínce obchodního zákoníku - § 239, 182 odst.1 písm. a) a § 185 odst.4 o změně pořadu schůze, kdy o změně pořadu bodů na schůzi musí souhlasit 100% hlasů. Proto změna pořadu programu hlasováním neprošla a nebylo přijato žádné usnesení. Ing.H. přesto stále vyžadoval volbu předsedy a místopředsedy, kdy sám sebe navrhl do funkce místopředsedy a za předsedu požadoval p.D. Dále je v zápise uvedeno, že členové byli informováni o zásadní neslučitelnosti tohoto požadavku s § 249 obch.zák., neboť Ing.H je členem statutárních orgánů jiných právnických osob s prakticky stejnou činností, jak má družstvo. Proto se dle zákona Ing.H. místopředsedou družstva stát nemůže a nestal. Podle zákona proto byl další průběh schůze neplatný. Závěr: 1/ Nebylo přijato žádné usnesení, 2/ Neproběhla řádná volba předsedy a místopředsedy, předseda a místopředseda tedy nebyl zvolen.....3/ Ve vedení družstva tedy zůstává i nadále předsedkyně Z.O. a místopředsedkyně S.Ch. Zápis byl podepsán Z.O. a S.Ch. K zápisu byla přiložena prezenční listina, obsahující podpisy všech 7 členů či jejich z zástupců. Na základě obou ve spise založených zápisů z členské schůze družstva, konané dne 7.10.2009, dospěl odvolací soud k následujícímu skutkovému závěru. Členské schůze předmětného družstva, která se konala dne 7.10.2009, se zúčastnilo všech 7 členů družstva či jejich zástupců. Dle pořadu jednání v souladu s pozvánkou měla probíhat volba předsedy a místopředsedy družstva jako bod 7, avšak k návrhu Ing.H. bylo 4 hlasy proti 3 hlasům schváleno, že bod 7 pořadu jednání, jak uvedeno na pozvánce, bude projednán přednostně. Potud není ani zápis předložený navrhovatelem, podepsaný novým předsedou a místopředsedou družstva + dvěma ověřovatelkami správnosti zápisu) a zápis, který je podepsán bývalou předsedkyní a místopředsedkyní družstva, rozporný. Poté byl zvolen M. D. jako předseda a Ing.M.l H. jako místopředseda družstva, a to 4 hlasy proti 3 hlasům, což vyplývá ze zápisu předloženého navrhovatelem a stvrzeném čtyřmi osobami. Zápis předložený bývalou předsedkyní sice již tuto část jednání schůze nezachycuje, ale jen proto, protože v zápise předloženém bývalou předsedkyní je obsaženo i její subjektivní právní hodnocení s tím, že další průběh schůze nezachytila, když uvedla „Podle zákona byl proto další průběh schůze neplatný.“ Z uvedeného vyplývá, že oba zápisy nejsou v rozporu, jen zápis předložený bývalou předsedkyní zachycuje průběh schůze do té doby, po kterou ona sama pokládá její průběh v souladu se zákonem, a to je do doby hlasování o změně pořadu jednání. Není tedy skutkově sporné, že byl zvolen M. D. jako předseda a Ing.M. H. jako místopředseda družstva, a to 4 hlasy proti 3 hlasům. Ohledně platnosti volby předsedy a místopředsedy družstva dospěl odvolací soud k následujícím právním závěrům. Podle § 239 odst.2 obch.zák. věta poslední, který se týká členské schůze družstva, se ustanovení § 182 odst.1 písm. a) obch.zák. použije přiměřeně. Dle tohoto zákonného ustanovení, ve znění tehdy platném a účinném, na žádost akcionáře nebo akcionářů uvedených v § 181 odst.1 obch.zák. představenstvo zařadí jimi určenou záležitost na pořad jednání valné hromady; pokud žádost došla po zaslání pozvánky na valnou hromadu nebo po uveřejnění oznámení o jejím konání, uveřejní představenstvo doplnění pořadu jednání valné hromady ve lhůtě do deseti dnů před konáním valné hromady způsobem určeným zákonem a stanovami pro svolání valné hromady; jestliže takové uveřejnění není již možné, lze určenou záležitost na pořad jednání této valné hromady zařadit jen postupem podle § 185 odst. 4 obch.zák. Dle § 185 odst.4 obch.zák. záležitosti, které nebyly zařazeny do navrhovaného pořadu jednání valné hromady, lze rozhodnout jen za účasti a se souhlasem všech akcionářů společnosti. V případě družstva to tedy znamená, že určenou záležitost lze zařadit na pořad jednání členské schůze jen za účasti všech členů družstva a se souhlasem všech takto zúčastněných členů družstva. Z těchto zákonných ustanovení ovšem nelze, a to ani ve vztahu k družstvu dovodit více než to, že je v souladu se zásadou ochrany členů družstva před zneužitím funkce statutárních orgánů, aby na program členské schůze družstva nešlo zařadit bez souhlasu všech členů družstva další bod, který by byl nad rámec programu uvedeného v pozvánce na členskou schůzi. Pouze v takovém případě by došlo k zásahu do členských práv a povinností, byla-li by na pořad jednání členské schůze k rozhodování vnesena otázka, o jejímž projednávání na členské schůzi by členové družstva nebyli předem řádně informováni, a zároveň by s jejím vnesením na pořad schůze za přítomnosti všech členů družstva ti všichni členové nesouhlasili. Tato zákonná ustanovení ovšem dopadají na skutkově zcela odlišnou situaci, než se odehrála v posuzovaném případě. V tom se nestalo, že by členská schůze rozhodla o záležitosti, která by nebyla uvedena v pozvánce na členskou schůzi. Došlo jen k tomu, že byl pořad jednání uvedený v pozvánce pod bodem 7 projednán dříve, než bod 2 pořadu jednání, došlo tedy jen k přesunu bodů programu jednání uvedených v pozvánce, a to toliko a jen v rámci jednacího pořadí. Tím nemohlo dojít ke zkrácení práv žádného člena družstva, když byly na členské schůzi projednány všechny na ní zařazené body, dva z nich toliko v jiném pořadí. Z tohoto důvodu neshledal odvolací soud porušení zákona, konkrétně ustanovení § 185 odst. 4 ve spojení s § 239 odst.2 obch.zák. a z toho dovozovanou neplatnost členské schůze. Jinak řečeno, došlo k platné volbě předsedy a místopředsedy družstva. K zápisu navržené skutečnosti a údaje tedy ve smyslu § 200da odst.1 o.s.ř. vyplývají z doložených listin. Z výše uvedeného důvodu odvolací soud podle § 220 o.s.ř. usnesení soudu prvního stupně změnil tak, jak uvedeno ve výroku I. ad 1). Další otázkou, kterou je nucen odvolací soud se zabývat, je otázka délky výkonu funkce předsedy družstva a pověřeného člena (v daném případě označovaného za místopředsedu družstva). Podle § 243 odst.8 obch.zák. pro členy představenstva, popřípadě pro členy jiných orgánů podílejících se na řízení družstva platí obdobně § 194 odst.2 věta první až pátá obch.zák. Statutárním orgánem tzv. malého družstva je předseda popřípadě další člen pověřený členskou schůzí. Tyto osoby tedy jsou orgány družstva. Na druhou stranu podle § 245 odst.1 obch.zák. v tzv. malém družstvu mohou stanovy určit, že působnost představenstva a kontrolní komise plní členská schůze. I když je tedy v malém družstvu statutárním orgánem předseda a místopředseda, náleží mu resp. jim toliko jednání jménem družstva navenek, zatímco zbývající působnost představenstva přešla na členskou schůzi. Na předsedu resp. pověřeného člena z pozice statutárního orgánu ovšem nepřešla jen tzv. vnější jednatelská oprávnění, tedy jednání jménem družstva navenek, nýbrž nutně i minimálně část vnitřních jednatelských oprávnění. Pakliže u tzv. běžného družstva svolává členskou schůzi představenstvo, je logické, že u tzv. malého družstva tak musí nutně činit předseda družstva popřípadě i pověřený člen, když svolání členské schůze samotnou touto schůzí by bylo logickým nesmyslem. Předseda družstva (pověřený člen) tak vykonává (jí) i tzv. vnitřní jednatelská oprávnění. Podle § 243 odst.1 obch.zák. představenstvo řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech družstva, které nejsou obchodním zákoníkem nebo stanovami vyhrazeny jinému orgánu. Lze tak na jedné straně dovodit, že řízení družstva ve smyslu obchodního vedení resp. jeho logické části činí u malého družstva členská schůze, na druhé straně řízení družstva ve smyslu operativního řízení, jakož i logické části obchodního vedení přísluší nezbytně předsedovi družstva (pověřenému členovi). Předsedu družstva (pověřeného člena) lze tak v každém případě považovat za orgán podílející se na řízení malého družstva ve smyslu § 243 odst.8 obch.zák., pročež i na ně se obdobně použije ust. § 194 odst.2 věta první až pátá obch.zák. Podle § 194 odst.2 věta pátá obch.zák. ve spojení s § 243 odst.8 obch.zák. funkce předsedy malého družstva případně pověřeného člena zaniká volbou nového předsedy, případně pověřeného člena, nejpozději však uplynutím tří měsíců od uplynutí jeho funkčního období. To tedy znamená, že předsedovi družstva, a byl-li členskou schůze jmenován i pověřený člen družstva, pak i tomuto pověřenému členovi, zaniká funkce volbou nového předsedy družstva resp. nového pověřeného člena, pakliže k této volbě dojde v průběhu jejich funkčního období případně ve lhůtě tří měsíců od jeho uplynutí. Pakliže ani ve lhůtě tří měsíců od uplynutí funkčního období předsedy družstva případně pověřeného člena družstva není členskou schůzí jmenován nový předseda družstva resp. pověřený člen, zaniká jim funkce uplynutím řečené tříměsíční lhůty (počítané od skončení funkčního období). Den vzniku a den zániku funkce je ve smyslu § 35 písm. f) obch.zák. obligatorně zapisovaným údajem do obchodního rejstříku, přesto nebyl v daném případě navržen k zápisu. Odvolací soud proto rozhodl dle § 153 odst.2 ve spojení s § 211 o.s.ř. o zápisu tohoto obligatorně zapisovaného údaje. Dle stanov navrhovatele (čl. 16) trvá funkční období předsedy a místopředsedy 3 roky. Z výpisu z obchodního rejstříku odvolací soud zjistil, že Z. O. vznikla funkce předsedkyně dne 5.4.2006 a S. Ch. funkce místopředsedkyně dne 24.8.2006. Pro zánik jejich funkce je ve smyslu výše uvedeného třeba aplikovat ustanovení § 243 odst.8 obch.zák. ve spojení s § 194 odst.2 obch.zák. Je proto třeba připočíst tříměsíční lhůtu od uplynutí jejich funkčního období za předpokladu, že během této lhůty nedošlo k nové volbě, což soudu nebylo doloženo. Z. O. tedy zanikla funkce ke dni 5.7.2009 a u S. Ch. by zanikla funkce k 24.11.2009, avšak 7. října 2009 byl zvolen nový místopředseda, proto jí zanikla funkce tímto dnem . Protože v návrhu byl u předsedy a místopředsedy navrhován k zápisu kromě dne vzniku funkce i den vzniku členství ve statutárním orgánu, zabýval se odvolací soud i možností zápisu těchto skutečností. V této souvislosti odvolací soud odkazuje na své dřívější rozhodnutí sp.zn.7 Cmo 108/2009, ve kterém se podrobně zabýval otázkou rozlišování členství a funkcí v představenstvu, když k tomu uvedl následující: „V užším slova smyslu je třeba důsledně rozlišovat mezi vznikem pouhého členství ve statutárním orgánu (představenstvu) a vznikem funkce předsedy tohoto statutárního orgánu. Žádná funkce totiž pouhým členům představenstva nevzniká, těm vzniká zvolením členskou schůzí jen členství v představenstvu, proto je třeba u nich vyplnit ve formuláři jen rubriku den vzniku členství. Je-li na zasedání představenstva zvolen jeden z těchto členů předsedou představenstva, vznikla mu navíc funkce předsedy představenstva, a je proto třeba ve formuláři vyplnit u tohoto člena i rubriku den vzniku funkce (myslí se pouze funkce předsedy). Nikdo také nemůže být ve funkci předsedy představenstva, není-li předtím zvolen členem představenstva.“ Uvedené však platí pouze v případech, kdy v družstvu je představenstvo jedním z orgánů družstva. V případě navrhovatele je však situace odlišná, neboť předmětné družstvo nemá ve stanovách uvedeno mezi svými orgány představenstvo, ale jen předsedu a místopředsedu. Proto jim nemůže vzniknout členství v orgánu – představenstvu, když tento kolektivní orgán ustaven není, ale vzniká jim jen funkce předsedy a místopředsedy. Z výše uvedeného důvodu odvolací soud podle § 219 o.s.ř. usnesení soudu prvního stupně ve zbývající části zamítnutého návrhu potvrdil jako věcně správné. Jelikož navrhovatel je jediným účastníkem řízení, nepřichází v úvahu rozhodování o náhradě nákladů řízení. P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí ohledně výroku ad 1) je přípustné podat dovolání do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, ohledně výroku ad 2) není dovolání přípustné, ledaže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. V Praze dne 12.května 2010 JUDr. Josef H o l e j š o v s k ý, v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: J. Demešová