Člen představenstva akciové společnosti, který je zároveň v postavení zákonného zástupce téže společnosti musí jménem společnosti jednat jedině ze svého postavení člena představenstva, nikoli z postavení zákonného zástupce (např. ředitele) společnosti. Označení člena představenstva akciové společnosti jednajícího odlišně od dalších členů představenstva je možné i jeho dalším postavením v rámci společnosti. Označení člena představenstva v rámci určení způsobu jednání jménem akciové společnosti neznamená jeho jednání z titulu tohoto postavení (například zákonného zástupce), ale toliko bližší označení člena představenstva jednajícího určitým způsobem za představenstvo jménem akciové společnosti, z titulu člena statutárního orgánu – představenstva. Způsob jednání představenstva (jeho členů) jménem akciové společnosti, podle nějž by člen představenstva „jednal za představenstvo společnosti samostatně ve věcech spadajících do působnosti své ředitelské funkce“ je nepřípustný.

7 Cmo 369/2009 - 3278 U s n e s e n í Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského a soudců JUDr. Jaroslavy Vlčkové a JUDr. Jany Součkové ve věci navrhovatele: P. P., a.s., se sídlem P., o návrhu na zápis změny do obchodního rejstříku, k odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. F 18685/2009 / B 227 -3247 ze dne 10.srpna 2009, t a k t o: Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. F 18685/2009 / B 227 -3247 ze dne 10.srpna 2009 s e ve výroku II. p o t v r z u j e. O d ů v o d n ě n í Usnesením č.j. F 18685/2009 / B 227 -3247 ze dne 10.srpna 2009 Krajský soud v Plzni coby rejstříkový soud vyhověl části návrhu na zápis změn do obchodního rejstříku včetně návrhu na zápis části způsobu jednání jménem společnosti ve znění : „jménem společnosti jedná představenstvo společnosti, za představenstvo společnosti jedná navenek ve všech věcech samostatně předseda nebo místopředseda představenstva (výrok I.), zamítl návrh na zápis změn do obchodního rejstříku ohledně zápisu části textu způsobu jednání jménem společnosti „Jestliže bude některý z dalších členů představenstva jmenován do funkce ředitele společnosti, je oprávněn po dobu, po kterou bude tuto souběžnou funkci zastávat, za představenstvo společnosti jednat samostatně, a to ve věcech spadajících do působnosti dané ředitelské funkce. Všichni členové představenstva se přitom podepisují tak, že k obchodní firmě společnosti připojí svůj podpis.“ (výrok II.). Své zamítavé rozhodnutí odůvodnil soud prvního stupně tím, že rozsah zapisovaných skutečností do rejstříku společenství vlastníků jednotek (správně mělo být „do obchodního“ rejstříku) je vymezen zákonem a jiné skutečnosti, které navrhovatel uvede k zápisu bez opory v zákonném textu, nelze zapsat. Odkázal také na ustanovení § 35 písm. f) obch.zák., které citoval. Dále rejstříkový soud uvedl, že způsobem jednání členů představenstva akciové společnosti ve smyslu § 191 odst.1 obch.zák. se rozumí, zda jednotliví členové, kteří jsou oprávněni zavazovat společnost, tak činí samostatně, nebo zda v některých či dokonce ve všech věcech jednají společně, popř. kteří tak činí společně. Uvedl také, že způsob, jakým se členové představenstva podepisují, nepatří mezi údaje zapisované do obchodního rejstříku. Rovněž zápis skutečnosti, pokud některý z členů představenstva bude jmenován do funkce ředitele, je oprávněn po dobu výkonu ředitelské funkce za představenstvo jednat samostatně, nemá oporu v žádném ustanovení obchodního zákoníku. Proti výroku II. usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel v zákonné lhůtě odvolání. V odvolání namítl, že z ustanovení § 191 odst.1 obch.zák. nelze dovodit, že způsob jednání jménem společnosti je limitován pouze na určení, zda jednotliví členové, kteří jsou oprávněni zavazovat společnost, tak činí ve všech věcech společnosti samostatně, nebo zda v určitých věcech jednají společně, popř. kteří tak činí společně. Dle odvolatele jiný způsob jednání členů představenstva znamená odlišný způsob jednání od dispozitivní varianty, kdy každý člen představenstva jedná jménem společnosti samostatně. Volnost, jak způsob jednání jménem společnosti konstruovat je omezena pouze tím, že se nepřipouští společné jednání statutárního orgánu a zástupce, což však není případ navrhovatele. Z platného znění obch.zák. nevyplývá zákaz upravit ve stanovách způsob jednání tak, jak to učinil navrhovatel. Z tohoto důvodu také neplatí závěr soudu prvního stupně o tom, že by navržený způsob jednání neměl oporu v obchodním zákoníku. Odvolatel též poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky, sp.zn. 31 Odo 11/2006, ze kterého část citoval: „pokud by totiž nejvyšší orgán (společníci či členové) byl srozuměn s tím, aby konkrétní člen statutárního orgánu, který současně vykonává v právnické osobě činnost, ze které by jinak vyplynulo zákonné zastoupení, jednal jménem společnosti samostatně, nic mu nebrání v tom, aby ve stanovách (společenské smlouvě) rozhodl o způsobu jednání jménem právnické osoby tak, že jmenovitě uvedený člen statutárního orgánu anebo člen statutárního orgánu zastávající určitou funkci, jedná jménem právnické osoby samostatně.“ V rozhodnutí Nejvyššího soudu je dle odvolatele přímo předvídána situace, která je předmětem návrhu na zápis způsobu jednání navrhovatele, totiž že dochází k souběhům výkonu funkce statutárního orgánu a funkce, ze které vyplývá zákonné zastoupení. V takovém případě nejvyšší soud připouští, aby stanovy sice zakotvily určitý způsob společného jednání, resp. možnost jednat samostatně pro určité funkce v rámci představenstva, současně ale předvídaly, že pokud určitá osoba (např. „řadový člen představenstva) zaujme ve společnosti též další post, může (jako statutární orgán či jeho člen) jednat jménem společnosti samostatně. Způsob jednání členů představenstva akciové společnosti proto může být ve stanovách upraven tak, že za představenstvo společnosti obecně jedná navenek ve všech věcech samostatně předseda nebo místopředseda představenstva, jestliže bude ovšem některý z dalších členů představenstva zastávat funkci např. obchodního ředitele, může takový člen po dobu, po kterou bude vykonávat takovou funkci, jednat za společnost samostatně, a to při úkonech náležejících do působnosti jeho ředitelské funkce. Odvolatel navíc uvedl, že je tento jeho právní názor podpořen i článkem uveřejněném v časopise Právní rádce 2/2009 (str.29), P.Č. Ohledně závěru soudu prvního stupně, že podepisování nepatří mezi zapisované údaje do obchodního rejstříku se odvolatel ztotožnil s právním názorem soudu prvního stupně. V rámci odvolacího petitu navrhl, aby odvolací soud změnil zamítavý výrok II. odvoláním napadeného usnesení soudu prvního stupně tak, že se v obchodním rejstříku v rámci údaje o způsobu jednání jménem společnosti zapisuje: „jestliže bude některý z dalších členů představenstva jmenován do funkce ředitele společnosti, je oprávněn po dobu, po kterou bude tuto souběžnou činnost zastávat, za představenstvo jednat samostatně, a to ve věcech spadajících do působnosti dané ředitelské funkce“. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. V dané věci je zásadní otázka souběžnosti výkonu funkce člena představenstva akciové společnosti a výkonu činnosti vyplývající z postavení ředitele takové společnosti, jde-li o jednu a tutéž osobu. Jak vyplývá judikatury pracovněprávního senátu Nejvyššího soudu ČR, nemůže vzniknout pracovní poměr v případě, že se překrývá sjednaný druh práce s povinnostmi plynoucími z funkce statutárního orgánu nebo jeho člena, a to ani jako faktický pracovní poměr (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 17.11.1998 sp.zn. 21 Cdo 11/98; ze dne 15.1.2003 sp.zn. 21 Cdo 963/2002; ze dne 13.9.2002 sp.zn. 21 Cdo 1850/2001; ze dne 28.4.2004 sp.zn. 21 Cdo 2507/2003 a ze dne 30.5.2007 sp.zn. 21 Cdo 2093/2006). Na druhou stranu nelze však zcela vyloučit, aby jedna a táž osoba byla jak v postavení statutárního orgánu či jeho člena, tak v postavení pracovníka (vyplývajícího z pracovního poměru) v rámci jedné a téže obchodní společnosti, pakliže se náplně činností v ní vykonávaných v rámci pracovního poměru či v rámci výkonu funkce nepřekrývají resp. alespoň z části nepřekrývají. Člen představenstva akciové společnosti je ve smyslu § 191 odst.1 obch.zák. členem statutárního orgánu společnosti a přísluší mu tak činnosti vyplývající z této funkce. Jsou to jak činnosti realizované úkony člena představenstva dovnitř společnosti (například svolávání valné hromady), tak činnosti - úkony vně společnosti (např. uzavírání smluv jménem společnosti se třetími osobami). V rámci takovýchto úkonů představenstvo zabezpečuje obchodní vedení společnosti včetně řádného vedení účetnictví společnosti, předkládá valné hromadě společnosti příslušnou účetní závěrku, zprávu o podnikatelské činnosti a o stavu jejího majetku (viz. § 192 obch.zák.). Pojem „obchodní vedení“ je v právní teorii převážně vykládán jako řízení společnosti, tj. zejména organizování a řízení její podnikatelské činnosti včetně rozhodování o podnikatelských záměrech (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 29 Odo 479/2003). Je-li však osoba, u které jsou co do jejího postavení zákonného zástupce společnosti splněny podmínky ustanovení § 15 obch.zák., současně statutárním orgánem podnikatele – právnické osoby, nemůže být v rozsahu výkonu funkce člena představenstva zákonným zástupcem této osoby, což platí i pro zákonného zástupce v postavení ředitele společnosti. Opačný výklad by vedl k nepřípustnému obcházení zákona, kdy by se členové představenstva akciové společnosti, mající speciální právní odpovědnost dle § 194 odst.5 a 6 obch.zák., vyhnuli této odpovědnosti tím, že úkony by činili nikoli jménem společnosti coby členové statutárního orgánu jednající jejím jménem, ale jako její zákonní zástupci ve smyslu § 15 obch.zák., kteří coby zaměstnanci společnosti takovouto odpovědnost nemají (viz. rozsudek NS ČR ze dne 15.10.2008 sp.zn. 31 Odo 11/2006). Způsob jednání členů představenstva akciové společnosti může být ve stanovách upraven tak, že jménem společnosti jedná navenek ve všech věcech samostatně předseda, místopředseda představenstva nebo členové či člen představenstva. Nelze vyloučit ani takový způsob jednání, kdy určitý člen představenstva či členové představenstva, (konkrétně určený jménem či speciálním označením funkce) bude dle způsobu jednání jednat jménem společnosti samostatně, zatímco další členové budou jednat společně. Nelze tedy ani zcela vyloučit označení člena představenstva, jenž bude jednat samostatně, tedy odlišně od dalších členů představenstva jednajících společně, jeho dalším postavením (například obchodní či finanční ředitel apod.). Toto označení v rámci určení způsobu jednání jménem akciové společnosti ovšem neznamená a ani nemůže znamenat jeho jednání z titulu zákonného zástupce, leč toliko bližší označení člena představenstva jednajícího za představenstvo jménem akciové společnosti samostatně, samozřejmě z titulu člena statutárního orgánu. Bude - li tedy některý ze členů představenstva v postavení zákonného zástupce společnosti, např. obchodního či finančního ředitele, neznamená to, že by takový člen nemohl jednat jménem společnosti samostatně, pakliže tak určuje způsob jednání jménem společnosti ve stanovách společnosti. Nelze však z výše uvedených důvodů souhlasit s tím, že by mohl jednat jménem společnosti při úkonech náležejících do působnosti člena představenstva z titulu postavení ředitele, tedy zákonného zástupce společnosti. Nemožnost „překryvu“ výkonu funkce člena představenstva a současně činností vykonávaných téže osobou v postavení zákonného zástupce společnosti vyplývá z výše citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp.zn.31 Odo 11/2006, kterého se odvolatel dovolává. Jak již uzavřel Nejvyšší soud ČR ve svém dřívějším rozhodnutí ze dne 17.8.2004, sp.zn. 21 Cdo 737/2004, činnost statutárního orgánu společnosti (popř. jeho člena) nevykonává fyzická osoba v pracovním poměru, neboť funkce statutárního orgánu společnosti není druhem práce ve smyslu zákoníku práce. Jinak řečeno, z důvodu neslučitelnosti těchto pozic je vyloučeno, aby v daném případě člen statutárního orgánu (představenstva) jednal jménem společnosti coby takovýto člen představenstva ve věci spadající do jeho působnosti coby zákonného zástupce (např. ředitele). Tedy aby ředitel byl oprávněn jednat ve věcech patřících do působnosti statutárního orgánu a aby se jednatelské oprávnění člena statutárního orgánu odvíjelo od činnosti (rozsahu činnosti) ředitele společnosti. Je tak zřejmé, že není možné akceptovat způsob jednání jménem společnosti, v němž bude obsažen sám řečený rozpor jsoucí v rozporu se zákonem, tedy způsob, dle nějž by člen představenstva z titulu své funkce člena statutárního orgánu vykonával v rámci této funkce působnost ředitele v akciové společnosti. K zápisu navržený způsob jednání jménem akciové společnosti tedy nelze akceptovat ne proto, že jedna a táž osoba je zároveň ve funkci ředitele a člena představenstva, za předpokladu, že tyto funkce se nepřekrývají co do své obsahové náplně, leč proto, že způsob jednání daného člena představenstva je chybně, v rozporu se zákonem vymezen tak, že v rámci své působnosti člena představenstva bude tato osoba vykonávat činnosti zákonného zástupce – ředitele. Podstata nepřípustnosti daného způsobu jednání jménem akciové společnosti není ani v označení člena představenstva oprávněného k samostatnému jednání jménem společnosti, ovšem za předpokladu, že výkon jeho činnosti vyplývající z postavení ředitele společnosti není totožný s náplní funkce člena představenstva akciové společnosti. Spočívá v tom, že byl-li by určený člen představenstva ve funkci ředitele dle k zápisu do obchodního rejstříku navrženého způsobu jednání „jednal za představenstvo společnosti samostatně ve věcech spadajících do působnosti své ředitelské funkce“, jednal by tak nikoli z titulu člena představenstva a v rámci jeho působnosti a rovněž i odpovědnosti (viz. výše citované rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 31 Odo 11/2006), leč jak praví návrh na zahájení řízení „ve věcech spadajících do působnosti dané ředitelské funkce“ Jednal by tedy jako zákonný zástupce společnosti, a rovněž i v jeho odpovědnosti (oproti odpovědnosti člena představenstva užšího rozsahu). Takový způsob jednání představenstva (jeho členů) jménem akciové společnosti je nepřípustný. Ti ve shora vymezeném smyslu mohou a musí jménem společnosti jednat jedině ze svého postavení členů představenstva akciové společnosti, nikoli z postavení zákonného zástupce (např. ředitele) společnosti. Na základě uvedeného nelze navržené části způsobu jednání společnosti - „jestliže bude některý z dalších členů představenstva jmenován do funkce ředitele společnosti, je oprávněn po dobu, po kterou bude tuto souběžnou funkci zastávat, za představenstvo společnosti jednat samostatně, a to ve věcech spadajících do působnosti dané ředitelské funkce“, vyhovět. Z výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 219 o.s.ř. usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném zamítavém výroku II. potvrdil jako věcně správné. Navrhovatel (odvolatel) je jediným účastníkem rejstříkového (tzv.nesporného) řízení, pročež je rozhodování o nákladech pojmově vyloučeno (nebylo by možno vůči komu náhradu nákladů řízení přiznat). P o u č e n í: Proti tomuto usnesení lze podat dovolání do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni. V Praze dne 12. května 2010 JUDr. Josef H o l e j š o v s k ý, v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: J. Demešová