Obecně prospěšné služby mohou být představovány také i činnostmi, které jsou živnostmi ve smyslu živnostenského zákona. Navrhovatel podávající návrh na tzv. prvozápis obecně prospěšné společnosti do rejstříku obecně prospěšných společností není od placení soudního poplatku osvobozen, a proto je povinen zaplatit soudní poplatek za návrh na zahájení rejstříkového řízení ve výši 1. 000,- Kč, osvobozena je pouze již vzniklá obecně prospěšná společnost, mající právní subjektivitu.

7 Cmo 41/2010-85 U s n e s e n í Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského a soudců JUDr. Jaroslavy Vlčkové a JUDr. Jany Součkové ve věci navrhovatele: A., spol. s.r.o. se sídlem .........., právně zast. Mgr.Ladislavem Pavlíkem, r.č. 740929/0042, trvale bytem Nučická 575, Kladno, o návrhu na zápis obecně prospěšné společnosti PACE 2015, o.p.s. do rejstříku obecně prospěšných společností, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11.prosince 2009, č.j. F 142202/2009 - 63, t a k t o: Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. prosince 2009, č.j. F 142202/2009 – 63 s e I. v části, jíž byl zamítnut návrh na zápis dne vzniku funkce 2.11. 2009 u všech členů správní rady a všech členů dozorčí rady do rejstříku obecně prospěšných společností, p o t v r z u j e , II. ve zbývající části m ě n í tak, že a) ohledně zápisu druhu obecně prospěšné služby: vzdělávání zdravotnických pracovníků včetně pořádání certifikovaných kurzů a dalšího vzdělávání dle akreditace Ministerstva školství ČR, v rámci zápisu obecně prospěšné společnosti PACE 2015, o.p.s. do rejstříku obecně prospěšných společností, se návrh o d m í t á, b) ohledně zápisu obecně prospěšné společnosti PACE 2015, o.p.s. s e v rejstříku obecně prospěšných společností vedeném u Městského soudu v Praze v oddílu O vložce číslo 735 z a p i s u j e Název: PACE 2015, o.p.s. Sídlo: Praha 1, Na Poříčí 1079/3a, PSČ 110 00 Identifikační číslo: 247 05 527 Právní forma: Obecně prospěšná společnost Druh obecně prospěšných služeb: - podpora zvyšování odbornosti farmaceutů, lékařů, farmaceutických asistentů a zdravotnických sester, - podpora zvyšování odborné úrovně studentů farmacie a medicíny, - osvětová činnost v oblasti medicíny a farmacie, - propagace konzultační péče v lékárenství včetně identifikace a podpory projektů v této oblasti - prezentace, a to včetně výstavní, veletržní a publikační činnosti, internetová prezentace Statutární orgán - správní rada: Předseda: Ladislav Pavlík, r.č. 740929/0042, Nučická 575, 272 01 Kladno den vzniku funkce: dnem zápisu do rejstříku den vzniku členství: dnem zápisu do rejstříku - 2 – 7 Cmo 41/2010 - člen: Michal Hojný, r.č.760726/3829, Petržílkova 3305/21, 143 00 Praha 4 den vzniku členství: dnem zápisu do rejstříku člen: Marek Lžičař, r.č. 740610/3991, Vackova 50, 612 00 Brno den vzniku členství: dnem zápisu do rejstříku člen: Jarmila Skopová, r.č. 585718/0274, Pětidomky 625, 471 54 Cvikov den vzniku členství: dnem zápisu do rejstříku člen: PharmDr. Eva Švimberská, r.č. 645404/1451, Lidická 950, 258 01 Vlašim den vzniku členství: dnem zápisu do rejstříku člen: Ivana Sokolová, r.č. 646014/0203, Lukavec 25, 742 45 Fulnek den vzniku členství: dnem zápisu do rejstříku člen: Pavla Pikardová, r.č. 815704/0518, Ruzyňská 73/51, 161 00 Praha 6 den vzniku členství: dnem zápisu do rejstříku člen: MUDr.Martina Antenová, r.č.675706/0717, Starodvorská 24/255, 165 00 Praha 6 - Lysolaje den vzniku členství: dnem zápisu do rejstříku člen: Marek Krajčovič, r.č. 740430/7339, Domkovská 2563/50, 193 00 Praha – Horní Počernice den vzniku členství: dnem zápisu do rejstříku Způsob jednání správní rady: Jménem společnosti jedná předseda správní rady samostatně nebo dva členové správní rady současně. Dozorčí rada: Předseda: Ing.Dagmar Köllnerová, r.č.595805/009, Hrdličkova 2204, 148 00 Praha 4 den vzniku funkce: dnem zápisu do rejstříku den vzniku členství: dnem zápisu do rejstříku člen: Jan Šaloun, r.č.770804/1198, Purkyňova 1411, 440 01 Louny den vzniku členství: dnem zápisu do rejstříku člen: Michaela Lovětínská, r.č.755920/3971, Na Vyhlídce 528/22, 664 48 Moravany den vzniku členství: dnem zápisu do rejstříku Zakladatel: APOTEX (ČR), spol. s r.o., IČ 45314306, Na Poříčí 1079/3a, 110 00 Praha 1 - 3 – 7 Cmo 41/2010 - O d ů v o d n ě n í Usnesením ze dne 11. prosince 2009, č.j. F 142202/2009 – 63 Městský soud v Praze, coby rejstříkový soud, zamítl návrh na zápis obecně prospěšné společnosti PACE 2015, o.p.s. do rejstříku obecně prospěšných společností. Své rozhodnutí odůvodnil ustanovením § 2 odst.1 písm. b) zák.č. 248/1995 Sb., které stanoví, že obecně prospěšná společnost poskytuje veřejnosti obecně prospěšné služby za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek a dále tím, že účelem její existence je poskytování obecně prospěšných služeb veřejnosti, která musí být informována o podmínkách jejich užití. Dále soud citoval ust. § 4 odst.2 písm. d) z. č. 248/1995 Sb., dle kterého zakládací listina nebo zakládací smlouva obsahuje podmínky poskytování jednotlivých služeb. Ohledně příkladmo vypočteného druhu obecně prospěšných služeb (vzdělávání, konzultační a poradenská činnost, publikační činnosti nebo internetová prezentace) měl rejstříkový soud za to, že se nejedná o činnosti ve smyslu § 2 odst.1 písm. b) z.č. 248/1995 Sb. Poté uvedl služby, které považuje za služby vedoucí k realizaci obecně prospěšného cíle (služby směřující k rozvoji duchovních hodnot,ochraně přírodního prostředí, kulturních památek...). Rejstříkový soud uvedl, že uvedené činnosti (není zcela zřejmé, které služby měl rejstříkový soud na mysli) nejsou obecně prospěšnými službami proto, že třetí osobě (uživateli) není zcela zřejmé, jaké služby a komu vlastně budou poskytovány a dále, že mnohé z těchto činností se provozují v rámci živnostenského zákona jako předměty podnikání, např. u prezentace, a to včetně výstavní, veletržní a publikační činnosti není zcela patrné, co přesně bude společnost propagovat a koho bude prezentovat. Soud uzavřel, že zakládací smlouva musí být ohledně druhu a podmínek poskytovaných služeb natolik podrobná, aby každému uživateli bylo zřejmé, jaké podmínky musí splnit pro to, aby mu určitý druh obecně prospěšné služby byl poskytnut a je nepřípustné jejich absenci nahrazovat jakýmkoliv výkladem. Pokud je v zakladatelské listině uvedeno, že služby společnosti mohou být na základě rozhodnutí správní rady poskytovány i za úplatu, je toto určení absolutně nedostatečné. Z toho soud dovodil, že podmínky uvedené v zakládací smlouvě jsou pro třetí osoby naprosto nedostačující. Proti usnesení soudu prvního stupně podal v zákonné lhůtě navrhovatel odvolání. V odvolání uvedl k namítnutému „živnostenskému charakteru“ vyjmenovaných činností, že skutečnost, že konkrétní činnost může být provozována i jako podnikání (živnost) neznamená, že nemůže mít charakter obecně prospěšné činnosti, což je v souladu i s rozhodnutím Vrchního soudu v Praze, sp.zn.7 Cmo 306/2003 ze dne 2.5.2004. Odvolatel namítá, že soud prvního stupně u konkrétních činností dospěl neodůvodněně k závěru, že nejde o obecně prospěšné činnosti, a to přesto, že jde o činnosti, které evidentně směřují k realizaci obecně prospěšných cílů uvedených soudem prvního stupně. Navrhovaná činnost „vzdělávání zdravotnických pracovníků...“ je přímo vzděláváním, a proto nepochybně směřuje k naplnění obecně prospěšného cíle. Dále odvolatel brojil proti nesrozumitelnosti rozhodnutí soudu prvního stupně, neboť navrhovatel nenavrhoval k zápisu „konzultační a poradenskou činnost“ a takovou činnost neuvádí ani zakladatelská listina a vysvětloval pojem „konzultační péče v lékárenství“ tak, že se jedná o definovaný způsob poskytování zdravotní péče v lékárně a předmětem činnosti obecně prospěšné společnosti není poskytování nějakých konzultací, nýbrž propagace institutu „konzultační péče v lékařství“, jakožto určitého vyššího stupně zdravotní péče poskytované v lékárně pacientům, která přispívá k vyšší účelnosti i účinnosti farmakoterapie pacienta, ke zvýšení jeho spoluodpovědnosti za vlastní zdraví, často i ke snížení nákladů na léčbu pacienta... a v neposlední řadě i ke zvýšení vzdělanosti zdravotníků uplatňujících v praxi konzultační péči. Z těchto důvodů je dle odvolatele „propagace konzultační péče v lékárenství...“ obecně prospěšnou činností. Dále se odvolatel vyjádřil k činnosti „prezentace, a to včetně výstavní, veletržní a publikační činnosti, internetová prezentace“, neboť i tato je dle odvolatele činností obecně prospěšnou, když předmětem této prezentace a publikace budou ostatní činnosti společnosti (výsledky její činnosti), což má sloužit ke zvýšení odbornosti zdravotnické veřejnosti. Dále odvolatel vyvracel výtku soudu o tom, že není zcela zřejmé, komu budou vlastně služby poskytovány odkazem na článek V.odst.1 zakládací listiny, kde jsou jednoznačně definováni uživatelé služeb – zdravotničtí odborníci, přičemž tento pojem je vymezen zákonem č.95/2004 Sb. a z.č. 96/2004 Sb. a nemohou tak vzniknout pochyby o okruhu adresátů služeb a dále studenti medicíny a farmacie. K podmínkám poskytování obecně prospěšných služeb se odvolatel vyjádřil tak, že úprava v zakládací listině je zcela srozumitelná, jednoznačná a nijak nevybočuje z obvyklé úpravy zakladatelských dokumentů již existujících obecně prospěšných společností a odkázal na článek V. zakladatelské listiny, který podrobně rozebíral a argumentoval nemožností stanovit tyto podmínky ještě konkrétněji. Odvolatel navrhl, aby návrhu na zápis PACE 2015, o.p.s. do rejstříku obecně prospěšných společností bylo vyhověno. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. Pro posouzení věci odvolacím soudem bylo klíčové, aby vymezil co možno nejpřesněji pojem obecně prospěšné služby při absenci její legální definice v současně platném a účinném právním řádu České republiky. Podle § 2 odst.1 písm. b) zák.č. 248/1995 Sb. obecně prospěšná společnost je právnickou osobou, která poskytuje veřejnosti obecně prospěšné služby za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek. I když zák.č.248/1995Sb. výslovně nevymezuje obecně prospěšnou službu, nejde o pojem v našem právním řádu zcela neznámý. Podle odvolacího soudu jsou obecně prospěšnými službami ty služby, jež vedou k realizaci obecně prospěšného cíle. Použití ust. § 1 odst.1 zák.č. 227/1997 Sb. ve znění novel, o nadacích a nadačních fondech na režim obecně prospěšné společnosti ohledně vymezení toho, co je obecně prospěšnou činností je namístě coby použití právního předpisu nejbližšího. Obecně prospěšná společnost a nadace a nadační fond mají obdobný cíl svého založení a existence v tom, že představují tzv. neziskovou sféru, v níž obecně prospěšné společnosti svojí činností realizují obecně prospěšné cíle, zatímco nadace a nadační fondy k takovým cílům, jejich naplnění, shromažďují peníze a majetek, jenž následně předisponovávají osobám, které takové obecně prospěšné cíle naplňují. Podle uvedeného zákonného ustanovení je obecně prospěšným cílem zejména rozvoj duchovních hodnot, ochrana lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot, ochrana přírodního prostředí, kulturních památek a tradic a rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu. Rovněž i historicky byl takový cíl chápán shodně, kdy podle ustanovení § 20b občanského zákoníku, v dříve platném a účinném znění, týkající se nadací, vymezil pojem tzv. obecně prospěšného cíle tak, že je jím zejména rozvoj duchovních hodnot, ochrana lidských práv nebo jiných humanitních cílů, ochrana a tvorba životního prostředí, zachování přírodních hodnot i ochrana kulturních památek. Z uvedeného tedy vyplývá, v jakých hranicích by měla být obecně prospěšná společnost zakládána – může svojí činností realizovat služby v oblasti ekologie,ochrany života a zdraví osob i ochrany zvířat, vědy a vzdělávání, tělovýchovy a sportu, sociální péči, zdravotnictví, humanitární péče a kultury apod. Jinak řečeno za obecně prospěšné služby je nutné pokládat služby, jimiž je dosahováno obecně prospěšných cílů, kterýmiž jsou rozvoj duchovních hodnot, ochrana lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot, ochrana přírodního prostředí, kulturních památek a tradic a rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu. Dalším kritériem pro vymezení obecně prospěšné služby je způsob, jakým může obecně prospěšná společnost naložit v zákonných mezích s případným ziskem. Odpověď na tuto otázku dává opět ustanovení § 2 odst.1 písm. b) zák.č.248/1995 Sb., když stanoví, že hospodářský výsledek (zisk) nesmí být použit ve prospěch zakladatelů obecně prospěšné společnosti, členů jejích orgánů nebo zaměstnanců a musí být použit na poskytování obecně prospěšných služeb, pro které byla obecně prospěšná společnost založena. Jinými slovy řečeno, z hlediska zisku není obligatorním požadavkem zákona, aby poskytování služeb, které budou poskytovány jako obecně prospěšné, současně neumožňovalo generovat zisk. Ustanovení § 5 odst. 4 zákona č. 248/1995 Sb., které výslovně připouští výkon činností, resp. obecně prospěšných služeb, při kterých bude generován zisk, když stanoví, že pokud obecně prospěšná společnost bude vykonávat činnosti, k jejichž výkonu se vyžadují zvláštní podmínky, popř. způsob jejich provádění, je zakladatel povinen splnění těchto skutečností prokázat, přičemž zákon odkazuje například na živnostenský zákon, podle něhož je jedním z pojmových znaků živnosti dosahování zisku (§ 2 živnostenského zákona). Z ustanovení § 2 odst.1 písm. b) a § 5 odst.4 zák.č.248/1995 Sb. tedy vyplývá, že obecně prospěšné služby mohou být představovány také i činnostmi, které jsou živnostmi ve smyslu živnostenského zákona. Živnosti jsou provozovány ve své většině podnikatelskými subjekty za účelem dosahování zisku (§ 2 odst.1 z.č.513/1991 Sb.). Zásadní rozdíl oproti podnikatelům a jejich provozování činností jsoucích živnostmi ovšem spočívá v zákonné limitaci možnosti naložit se ziskem obecně prospěšné společnosti. Zatímco podnikatel je v mezích zákona a případně zakladatelského resp. vnitřního dokumentu oprávněn rozdělit zisk mezi své podílníky (např. valná hromada společnosti s ručením omezeným podle § 125 odst.1 písm.b) obch.zák. je oprávněna rozhodovat o rozdělení zisku svým společníkům), tak ustanovení § 2 odst.1 písm. b) z.č.248/1995 Sb. zakazuje obecně prospěšné společnosti použít zisk ve prospěch jejích zakladatelů, členů orgánů nebo zaměstnanců. Stručně shrnuto, obecně prospěšná společnost smí poskytovat pouze obecně prospěšné služby splňující podmínku, že jejich účelem je dosahování obecně prospěšného cíle, jak byl vymezen výše. Je-li při této činnosti, resp. službách dosahován i zisk, musí být reinvestován na poskytování obecně prospěšných služeb, nikoli rozdělen mezi zakladatele, členy orgánů či zaměstnance předmětné obecně prospěšné společnosti. Právní úprava tedy a priori nevylučuje, aby služby, které jsou poskytovány za účelem dosažení obecně prospěšného cíle, nesměly být ziskové, vyloučena je jen možnost distribuovat tento zisk ve prospěch zakladatelů, členů orgánů a zaměstnanců příslušné obecně prospěšné společnosti. Nelze tedy než souhlasit s názorem odvolatele, že pouhá skutečnost, že konkrétní činnost může být provozována i jako podnikání (živnost) neznamená, že nemůže mít charakter obecně prospěšné činnosti. Připuštění výkladu, který učinil rejstříkový soud, by ve svém důsledku znamenalo automatickou diskvalifikaci jakékoliv služby, byť by byla poskytována za účelem dosahování obecně prospěšného cíle, kdyby ji současně poskytovaly i podnikatelské subjekty, jejichž účelem je dosahování zisku. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud po posouzení, zda obecně prospěšné služby navržené k zápisu v rámci zápisu obecně prospěšné společnosti PACE 2015, o.p.s. do rejstříku obecně prospěšných společností splňují požadavky zákona o obecně prospěšných společnostech podle výše rozebraných kritérií, došel k závěru, že tyto podmínky splněny jsou, a to i ohledně námitky soudu prvního stupně, že třetí osobě (uživateli) není zcela zřejmé, jaké služby a komu vlastně budou poskytovány a dále, že např. u prezentace, a to včetně výstavní, veletržní a publikační činnosti není zcela patrné, co přesně bude společnost propagovat a koho bude prezentovat. Dle § 4 odst.2 písm. d) zák.č. 248/2008 Sb. zakládací listina nebo zakládací smlouva obsahuje podmínky poskytování jednotlivých druhů obecně prospěšných služeb, když splnění tohoto zákonného požadavku vyplývá ze zakládací listiny obecně prospěšné společnosti PACE 2015, o.p.s. sepsané ve formě notářského zápisu sp.zn. N 195/2009, NZ 182/2009, z článku V., ve kterém jsou uvedeny podmínky poskytování obecně prospěšných služeb následovně: „1. Obecně prospěšné služby (dále jen „služby“) jsou poskytovány všem zdravotnickým odborníkům a studentům medicíny a farmacie, kteří o to řádně požádají, až do vyčerpání kapacity poskytované služby (například naplnění maximálního počtu účastníků vzdělávací akce). Přístup k čerpání služeb může být podmíněn prokázáním dosažené odbornosti nebo určitého stupně vzdělání či praxe, přičemž podmínky budou vždy pro všechny žadatele o čerpání služeb stejné. 2. Cena je pro všechny uživatele dané služby stejná. Pravidla pro stanovení cen poskytovaných služeb stanoví správní rada, pokud nestanoví pravidla poskytovatel dotace nebo jiných veřejných prostředků.“ Podmínky, které musí uživatel splnit, aby mu byla služba poskytnuta, jsou tedy zřejmé. Z tohoto ustanovení vyplývá cenové kritérium, další kritérium je dáno, zjednodušeně řečeno, vzdělanostním statutem (odborností, praxí) ve zdravotnictví a poslední je kapacitní kritérium. Odvolací soud tedy nesdílí názor soudu prvního stupně, že podmínky stanovené v zakládací smlouvě jsou naprosto nedostačující, když nastavení podmínek poskytovaných obecně prospěšných služeb v zakládací listině obecně prospěšné společnosti přes určitou míru podrobnosti si musí zachovat i jistou dávku obecnosti, aby bylo možno reagovat na v čase se měnící okolnosti, které není objektivně možno předvídat v době založení obecně prospěšné společnosti. Příkladem mohou být inflační tlaky na vývoj cen a „vstupů“ pro poskytování obecně prospěšných služeb, proto nemohou být v zakládací listině konkrétně stanoveny ceny či nelze příliš konkrétně stanovit okruh „zdravotnických osob“ dle určité dosažené odbornosti, které mají nárok na poskytování služeb, protože od doby založení obecně prospěšné společnosti mohou být otevřeny nové studijní obory, které v době založení ještě nejsou známy a neuvedení těchto osob ve výčtu osob, které mají přístup k obecně prospěšným službám v zakládací listině by v důsledku znamenalo omezení jejich přístupu k těmto službám, proto musí být podmínky pro poskytování obecně prospěšných služeb nastaveny trochu šířeji, aby bylo možno reagovat na vývoj společnosti, který je obzvlášť ve zdravotnických oborech poměrně dynamický. Odvolacímu soudu tak po konfrontaci s článkem V. zakládací listiny není zřejmé, jak dospěl soud prvního stupně k závěru, že třetí osobě (uživateli) vlastně není zřejmé, jaké služby a komu budou poskytovány, když odpověď na otázku „komu“ je uvedena hned v první větě tohoto článku: „Obecně prospěšné služby (dále jen „služby“) jsou poskytovány všem zdravotnickým odborníkům a studentům medicíny a farmacie, kteří o to řádně požádají, až do vyčerpání kapacity poskytované služby (například naplnění maximálního počtu účastníků vzdělávací akce).“ a určitý korektiv je obsažen ve větě druhé. Jaké služby budou poskytovány pak vyplývá z článku IV. zakládací listiny, který stanoví, že společnost bude poskytovat tyto obecně prospěšné služby: a) podpora zvyšování odbornosti farmaceutů, lékařů, farmaceutických asistentů a zdravotnických sester, b) podpora zvyšování odborné úrovně studentů farmacie a medicíny, c) vzdělávání zdravotnických pracovníků včetně pořádání certifikovaných kurzů a dalšího vzdělávání dle akreditace Ministerstva školství ČR, d) osvětová činnost v oblasti medicíny a farmacie, e) propagace konzultační péče v lékárenství včetně identifikace a podpory projektů v této oblasti f) prezentace, a to včetně výstavní, veletržní a publikační činnosti, internetová prezentace Zakládací listina tak obsahuje i obligatorní náležitost dle § 4 odst. 2 písm. c) zák.č. 248/2008 Sb. – druh obecně prospěšných služeb, které má obecně prospěšná společnost poskytovat. Podle § 5 odst.5 zákona o obecně prospěšných společnostech, nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro vedení rejstříku a řízení ve věcech rejstříku obecně propspěšných společností obdobně ustanovení obchodního zákoníku a občanského soudního řádu o obchodním rejstříku. Dle § 200da odst.1 o.s.ř. nebyl-li návrh odmítnut podle § 200d, soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být dle zvláštního právního předpisu k návrhu doloženy, zda navrhovaná obchodní firma není zaměnitelná s jinou již existující obchodní firmou, případně, není-li klamavá. Povinnost doložit návrh na zápis do rejstříku listinami o skutečnostech, které se do rejstříku zapisují je stanovena v § 32 odst.2 obch.zák., který stanoví, že návrh na zápis musí být doložen listinami o skutečnostech, které mají být do obchodního rejstříku zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin. Navrhovatel svůj návrh doložil následujícími listinami: - zakládací listina ve formě notářského zápisu sp.zn. N 195/2009, NZ 182/2009, - výpis z Rejstříku trestů členů dozorčí a správní rady, čestná prohlášení členů dozorčí a správní rady, - zápis ze zasedání správní rady, - zápis ze zasedání dozorčí rady, výpis z katastru nemovitostí, souhlas vlastníka nemovitosti s umístěním sídla a k výzvě odvolacího soudu předložený výpis z živnostenského rejstříku k předmětu podnikání: Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Odvolací soud tedy přezkoumal, zda z doložených listin vyplývají zapisované skutečnosti (navrhovaný zápis obecně prospěšné společnosti PACE 2015, o.p.s., do rejstříku obecně prospěšných společností) a dospěl ke kladnému závěru vyjma zápisu druhu obecně prospěšné služby: vzdělávání zdravotnických pracovníků včetně pořádání certifikovaných kurzů a dalšího vzdělávání dle akreditace Ministerstva školství ČR. Navrhovatel se totiž svým návrhem domáhal zápisu předmětné obecně prospěšné společnosti do rejstříku obecně prospěšných společností, v rámci jejíhož zápisu navrhoval zapsat mj. tyto obecně prospěšné služby: - vzdělávání zdravotnických pracovníků včetně pořádání certifikovaných kurzů a ..., - prezentace, a to včetně výstavní, veletržní a publikační činnosti, internetová prezentace, aniž předložil příslušná podnikatelská oprávnění. Tyto obecně prospěšné služby se však skládají z více oborů činností, které náleží do živnosti volné (14. Vydavatelské činnosti, ... a 72.Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení včetně lektorské činnosti, 73. Provozování kulturních, kulturně vzdělávacích a zábavních zařízení, pořádání...výstav, veletrhů..), proto bylo nezbytné, aby navrhovatel předložil soudu výpis z živnostenského rejstříku, kterým prokáže získání živnostenského oprávnění pro uvedené živnosti volné a dále akreditaci Ministerstva zdravotnictví ČR (pro obecně prospěšnou službu: vzdělávání zdravotnických pracovníků včetně pořádání certifikovaných kurzů a dalšího vzdělávání dle akreditace Ministerstva školství ČR /dle § 13 zákona č.95/2004 Sb./), kterou k výzvě odvolacího soudu ve smyslu § 200d odst.3 o.s.ř. nepředložil, tudíž navrhovanou službu nelze zapsat a je tak zde dán důvod pro odmítnutí návrhu v této části dle § 200d odst.1 písm. e) o.s.ř., resp. pro změnu této části návrhu tak, že se návrh v této části zápisu druhu obecně prospěšné služby: vzdělávání zdravotnických pracovníků včetně pořádání certifikovaných kurzů a dalšího vzdělávání dle akreditace Ministerstva školství ČR, v rámci zápisu obecně prospěšné společnosti PACE 2015, o.p.s. do rejstříku obecně prospěšných společností, odmítá. Jinak nic nebrání zápisu příslušné obecně prospěšné společnosti do rejstříku obecně prospěšných společností, když ostatní zákonné podmínky jejího zápisu do obchodního rejstříku splněny jsou. Z výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 220 odst.1 o.s.ř. usnesení soudu prvního stupně v příslušné části změnil tak, že obecně prospěšnou společnost PACE 2015, o.p.s. do rejstříku obecně prospěšných společností zapsal a ohledně zápisu druhu obecně prospěšné služby: vzdělávání zdravotnických pracovníků včetně pořádání certifikovaných kurzů a dalšího vzdělávání dle akreditace Ministerstva školství ČR, v rámci zápisu obecně prospěšné společnosti PACE 2015, o.p.s. do rejstříku obecně prospěšných společností, návrh v této části o d m í t l dle § 200d odst.1 písm. e) o.s.ř. Dále odvolací soud konstatuje, že členství ve správní a dozorčí radě nově zapisované obecně prospěšné společnosti nemohlo vzniknout k datu 2.11.2009 jak požadoval zapsat navrhovatel, neboť dle § 5 odst.1 zákona o obecně prospěšných společnostech obecně prospěšná společnost vzniká dnem zápisu do rejstříku obecně prospěšných společností. Teprve tímto dnem získává právní subjektivitu, tedy vzniká v právním slova smyslu. Z logiky věci plyne, že nemůže nikomu vzniknout členství v žádném orgánu společnosti, tedy ani ve správní či dozorčí radě, dokud společnost coby právnická osoba s právní subjektivitou sama nevznikla. Z výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 219 o.s.ř. usnesení soudu prvního stupně v části, jíž byl zamítnut návrh na zápis dne vzniku funkce 2.11.2009 u všech členů správní rady a všech členů dozorčí rady do rejstříku obecně prospěšných společností, potvrdil jako věcně správné. Pro úplnost by chtěl odvolací soud poukázat na své dřívější usnesení ze dne 4.června 2009, sp. zn. 7 Cmo 108/2009, ve kterém se zabýval problematikou rozlišování mezi členstvím a funkcí v představenstvu družstva (akciové společnosti) z hlediska obchodního zákoníku, přičemž tyto závěry jsou zcela aplikovatelné i v případě kolektivního statutárního orgánu –správní rady obecně prospěšné společnosti. V užším slova smyslu je třeba důsledně rozlišovat mezi vznikem pouhého členství ve statutárním orgánu (správní radě) a vznikem funkce předsedy tohoto statutárního orgánu. Žádná funkce totiž „pouhým“ členům správní rady nevzniká, těm vzniká jmenováním zakladatelem (pokud zakladatel nestanovil v zakládací listině jinak) jen členství ve správní radě, proto je třeba u nich vyplnit ve formuláři jen rubriku den vzniku členství. Je-li na zasedání správní rady zvolen jeden z těchto členů předsedou správní rady, vznikla mu navíc funkce předsedy správní rady, proto je třeba ve formuláři vyplnit u tohoto člena i rubriku den vzniku funkce (myslí se pouze funkce předsedy). Nikdo také nemůže být ve funkci předsedy správní rady, není-li předtím jmenován členem správní rady. Jde tedy o rozlišování mezi vznikem členství a vznikem funkce ve správní radě stricto sensu. Tudíž u pouhých členů správní a dozorčí rady nejde zapsat žádné datum vzniku funkce, když jim žádná funkce nevznikla. Podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. m) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích se od poplatku osvobozují obecně prospěšné společnosti ve věcech rejstříku obecně prospěšných společností. Tzn., že od soudního poplatku je osvobozena pouze obecně prospěšná společnost, a to v případě, že podá návrh, jenž se týká zápisu do rejstříku obecně prospěšných společností. Od poplatku tudíž není osvobozen navrhovatel, podávající návrh na tzv. prvozápis společnosti do rejstříku obecně prospěšných společností, neboť tímto navrhovatelem je dle ustanovení § 5 odst. 2 zákona č. 248/1995 Sb. zakladatel nebo osoba k tomu zakladatelem písemně zmocněná, nikoli sama společnost. Proto poplatková povinnost podáním návrhu na zápis společnosti navrhovateli vznikla (když se na něho nevztahuje osvobození podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. m) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích), a to podle položky 2 písm. c) sazebníku soudních poplatků, jenž je přílohou zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, dle které soudní poplatek za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem není peněžité plnění, činí 1.000,- Kč. Ke shodnému závěru Vrchní soud v Praze dospěl již ve svém dřívějším rozhodnutí sp.zn. 14 Cmo 79/2009. Rejstříkový soud proto vrátí navrhovateli přeplatek na zaplaceném soudním poplatku ve výši 4.000,-Kč dle § 10 zákona o soudních poplatcích. P o u č e n í: Proti tomuto usnesení ohledně výroku I. není dovolání přípustné, ledaže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam, ohledně výroku II. lze podat dovolání do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze. V Praze dne 2. srpna 2010 JUDr. Josef H o l e j š o v s k ý, v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: J. Demešová