Konání náhradního shromáždění, u kterého by bylo sníženo zákonné kvórum pro usnášeníschopnost a jehož předmětem by byla volba členů výboru nebo pověřeného vlastníka, je u společenství vlastníků jednotek vyloučeno.

7 Cmo 494/2009 - 270 U s n e s e n í Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského a soudců JUDr. Jaroslavy Vlčkové a JUDr. Jany Součkové ve věci navrhovatele: S. v. j. B. a P., se sídlem P., o návrhu na zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu Praze ze dne 5.října 2009, č.j. F 94761/2009, F 108938/2009, F 118107/2009 / S 1086 - 260, t a k t o: Usnesení Městského soudu Praze ze dne 5. října 2009, č.j. F 94761/2009, F 108938/2009, F 118107/2009 / S 1086 - 260 se potvrzuje. O d ů v o d n ě n í Návrhem ze dne 3. srpna 20009 se navrhovatel domáhal zápisu změny do rejstříku společenství vlastníku jednotek, konkrétně výmazu místopředsedy výboru Ing.J. F. (den zániku funkce 28.5.2009), výmazu člena výboru O. D. (den zániku členství 28.5.2009), a dále zápisu místopředsedy výboru R. O. (den vzniku funkce 18.6.2009), zápisu členky výboru B. Č. (den vzniku členství 28.5.2009), a zápisu členky V. S. (den vzniku členství 28.5.2009). K návrhu doložil následující listiny: zápis z jednání 7.shromáždění vlastníků bytových jednotek ze dne 30.5.2007, zápis z jednání 8. shromáždění vlastníků bytových jednotek ze dne 2.6.2008, zápis z jednání 9. shromáždění vlastníků bytových jednotek ze dne 28.5.2009 + pozvánku a prezenční listinu, zápis z jednání výboru společenství vlastníků ze dne 18.6.2009, plné moci, notářský zápis ze dne 4.6.2004, č. NZ 123/2004 N 147/2004 a podpisové vzory. Usnesením č.j. F 94761/2009, F 108938/2009, F 118107/2009 / S 1086 – 260 ze dne 5.října 2009 Městský soud v Praze coby rejstříkový soud návrh na zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek doručený soudu dne 3.8.2009, pod č.j. F 94761/2009 zamítl (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). V odůvodnění svého rozhodnutí rejstříkový soud uvedl, kterých změn v zápisu do rejstříku společenství vlastníků jednotek se navrhovatel domáhal, a které listiny k návrhu předložil. Poté rejstříkový soud citoval ustanovení zák.č.72/1994 Sb. o vlastnictví bytů, ve znění novel, konkrétně ustanovení §10 odst. 4, § 9 odst.12, § 11 odst.2 a 3 řečeného zákona. Soud konstatoval, že ze zápisu z jednání 9. shromáždění vlastníků bytových jednotek ze dne 28.5.2009 vyplývá, že bylo přítomno 47 649 podílů z 110 378 podílů. Účast dosahuje 43,2% (schůze nebyla usnášeníschopná), proto bylo dle pozvánky svoláno do 30 minut náhradní shromáždění. Náhradní schůzi lze svolat do 15ti dnů a k tomuto je třeba pozvat všechny vlastníky bytových jednotek. Všichni vlastníci nebyli pozváni na náhradní shromáždění SVJ do 15 dnů. Soud uzavřel, že z ust. § 9 odst.12 z.č.72/1994 Sb. vyplývá, že ke zvolení výboru je zapotřebí, aby na schůzi shromáždění byli přítomni vlastníci jednotek, kteří mají většinu hlasů a člen výboru je zvolen, hlasuje-li pro něj nadpoloviční většina hlasů všech vlastníků, přičemž tato povinnost splněna nebyla, a proto soud návrh zamítl. Proti usnesení soudu prvního stupně podal v zákonné lhůtě navrhovatel dle obsahu tohoto podání odvolání (byť je podání označeno jako vyjádření). V odvolání odvolatel namítl, že všechny podmínky pro svolání náhradní schůze byly splněny, když náhradní členská schůze byla svolána do 30ti minut, což odpovídá 15ti denní lhůtě, o níž byli všichni vlastníci předem informováni na pozvánce. Odvolatel navrhl, aby bylo vyhověno původnímu návrhu. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. V dané věci je nutné prvotně objasnit, co lze rozumět pod pojmem náhradní shromáždění vlastníků jednotek, když zákon o vlastnictví bytů tento pojem neupravuje ani nedefinuje. V ustanovení § 10 odst.4 zákona o vlastnictví bytů (dále jen „byt.zák.“), na které poukázal soud prvního stupně, se sice v případě rejstříku společenství vlastníků jednotek, jeho vedení a řízení odkazuje na obdobné použití ustanovení obchodního zákoníku a občanského soudního řádu, která se vztahují na obchodní rejstřík, jeho vedení a řízení, nestanoví-li zákon o vlastnictví bytů jinak, ale tato zákonem daná možnost analogického použití občanského soudního řádu a obchodního zákoníku, resp. jen jeho procesních ustanovení, se týká jen rejstříkového řízení, nikoliv tedy hmotněprávní problematiky. Ohledně vyjasnění hmotněprávního institutu náhradní schůze nejvyššího kolektivního orgánu právnické osoby tak odvolací soud vyšel z právní normy upravující svolávání náhradních valných hromad a náhradních členských schůzí družstva, charakterově shromáždění vlastníků bližších, obsaženou v obchodním zákoníku. Nejvyšším orgánem akciové společnosti je valná hromada, u družstva členská schůze (§184 odst.1 a § 239 odst.1 obch.zák.) a u společenství vlastníků jednotek je tímto orgánem shromáždění vlastníků jednotek (§ 9 odst.8 byt.zák.). Svou povahou a charakterem je družstvo (bytové), upravené obch.zák., společenství vlastníků jednotek bližší, než akciová společnost. Podle § 238 odst.3 obch.zák., nestanoví-li obchodní zákoník jinak, vyžaduje se pro platnost usnesení členské schůze družstva přítomnost nadpoloviční většiny členů a souhlas většiny hlasů přítomných členů. Podle § 239 odst.8 není-li členská schůze schopna se usnášet, svolá představenstvo náhradní členskou schůzi tak, aby se konala do 3 týdnů ode dne, kdy se měla konat členská schůze původně svolaná. Náhradní členská schůze musí být svolána novou pozvánkou s nezměněným pořadem jednání. Pozvánka musí být odeslána nejpozději do 15 dnů ode dne, na který byla svolána původní členská schůze,...Náhradní členská schůze je schopna se usnášet bez ohledu na ustanovení § 238 odst.3 obch.zák. Též u povahově vzdálenější akciové společnosti náhradní valnou hromadu svolává představenstvo novou pozvánkou, přičemž tato náhradní valná hromada je usnášeníschopná bez ohledu na zákonem stanovené kvorum v § 185 odst.1 obch.zák. (30%). Z těchto zákonných ustanovení vyplývá, že zákonodárce výslovně umožňuje u těchto právnických osob upravených obchodním zákoníkem, aby nebyly paralyzovány v případě nesejití se dostatečného počtu členů družstva (i akcionářů u a.s.) nutných pro usnášeníschopnost příslušného orgánu, díky institutu náhradní členské schůze (valné hromady), aby družstvo (a.s.) mohlo rozhodovat o příslušných záležitostech i v případě, kdy členové družstva (akcionáři) neshledají záležitosti, které se mají projednávat na členské schůzi (valné hromadě) ze svého pohledu tak důležitými, aby se museli zúčastnit hlasování o těchto záležitostech na členské schůzi (valné hromadě), a mohla tak členská schůze (valná hromada) rozhodovat i při nižším kvoru stanoveném obecně pro usnášeníschopnost členské schůze (valné hromady). Stručně řečeno, zákonodárce výslovně umožňuje v případech, kdy členové družstva či akcionáři nejsou dostatečně aktivní v účasti na členské schůzi (valné hromadě), aby mohla být novou pozvánkou a s nezměněným pořadem jednání v určité lhůtě svolána náhradní členská schůze (valná hromada), a to bez ohledu na původní kvorum vyžadované pro usnášeníschopnost. V případě společenství vlastníků jednotek je tomu z hlediska možnosti konání náhradního shromáždění jinak, než u družstva či akciové společnosti. Dle ust. § 11 odst.2 byt.zák. shromáždění je schopné usnášení, jsou-li přítomni vlastníci jednotek, kteří mají většinu hlasů, k přijetí usnesení je zapotřebí nadpoloviční většiny přítomných hlasů. Speciálně pro volbu statutárního orgánu jsou však stanovena pravidla v ust.§ 9 odst.12 byt.zák., jež stanoví, že k platnosti zvolení členů výboru nebo pověřeného vlastníka je zapotřebí, aby na schůzi shromáždění byli přítomni vlastníci jednotek, kteří mají většinu hlasů. Člen výboru nebo pověřený vlastník je zvolen, hlasuje-li pro něj nadpoloviční většina hlasů všech vlastníků. Povaha tohoto zákonného ustanovení je kogentní, tedy není možno platně se od něj odchýlit. Z toho vyplývá, že nelze uvažovat o možnosti konání náhradního shromáždění vlastníků jednotek chápaného v následujícím (užším) pojetí. Princip náhradní členské schůze (valné hromady) totiž spočívá ve snížení kvora pro usnášeníschopnost oproti původně svolané členské schůzi (valné hromadě), na níž musí být dodržena určitá míra účasti osob (členů, akcionářů) jako podmínka usnášeníschopnosti. To tedy znamená, že konání náhradního shromáždění, u kterého by bylo sníženo kvorum pro usnášeníschopnost a jehož předmětem by byla volba členů výboru nebo pověřeného vlastníka, je u společenství vlastníků jednotek vyloučeno pro povahu kogentního ustanovení § 9 odst.12 byt.zák., které stanoví jako nepřekročitelnou podmínku pro usnášeníschopnost shromáždění ohledně volby statutárního orgánu přítomnost vlastníků jednotek, kteří mají většinu hlasů. Jinak řečeno tím, že náhradní shromáždění má zákonem kogentně předepsané kvorum pro usnášeníschopnost ohledně volby členů výboru případně pověřeného vlastníka - přítomnost vlastníků jednotek, kteří mají nadpoloviční většinu hlasů, nelze platně konat shromáždění, u něhož by toto kvorum bylo jakkoli sníženo, a to ani v rámci úpravy stanov. Navíc pak tím, že zákon neumožňuje dispozici ve stanovách ani směrem k přísnější úpravě kvora pro usnášeníschopnost ve stanovách, nepřichází v úvahu konání náhradního shromáždění v užším pojetí z jeho principu, neboť to by bylo možné jen jestliže by pro původní shromáždění bylo kvorum určeno „přísněji“, než je v zákoně, a pro náhradní by platilo kvorum zákonné, nebo, když by pro původní shromáždění platilo kvorum zákonné a pro náhradní kvorum nižší, určené stanovami, což však z výše uvedených důvodů rovněž není možné. Kogentní zákonné kvorum bez možnosti dispozice ke zpřísnění – zvýšení, či změkčení – snížení, tedy neguje možnost konání náhradního shromáždění, chápaného ve výše uvedeném smyslu jako shromáždění, pro jehož usnášeníschopnost je třeba přítomnost vlastníků, kteří mají méně hlasů, než bylo nutné pro původní shromáždění. Stanovy družstva (akciové společnosti) a i společenství vlastníků jednotek mohou obecně vzato upravovat určité otázky odchylně od zákona, je-li toto zákonné ustanovení, od kterého se přijaté stanovy odchylují, dispozitivní. Upravuje-li však ustanovení zákona určitou otázku kogentně, tedy bez možnosti dispozice, tak se ani přijaté stanovy nemohou odchýlit od tohoto ustanovení zákona. Odchylující se ustanovení stanov by bylo pro rozpor se zákonem absolutně neplatné (§ 39 obč.zák.). Pro upřesnění je nutné konstatovat, že u společenství není náhradní shromáždění vyloučeno zcela, ovšem lze je konat toliko v tzv. širším smyslu, tedy jako shromáždění svolané z důvodu, že se původní shromáždění nesešlo, se stejným programem jako původní, leč svolané v odlišné (kratší) lhůtě pro jeho svolání určené přijatými stanovami společenství, přičemž kvorum pro usnášeníschopnost tohoto náhradního shromáždění však bude shodné jako u původně svolaného shromáždění, tedy přítomnost vlastníků jednotek, kteří mají většinu hlasů. Takovéto shromáždění by mohlo být sice v souladu se zákonem konáno, lze je však chápat jen jako náhradní schromáždění v širším smyslu, neodpovídající pravému účelu náhradního shromáždění vyplývajícího jak ze srovnání s jinými právními formami – družstvem či akciovou společností, tak i z logiky věci a srovnávacího výkladu. Tímto účelem je možnost konání náhradního shromáždění se sníženým kvorem pro jeho usnášeníschopnost. Takto však kvorum pro usnášeníschopnost shromáždění být dle stávající platné právní úpravy sníženo nemůže. Jak odvolací soud z posledního znění stanov společenství, které tvoří přílohu notářského zápisu sepsaného dne 4.6.2004, č.j. N 147/2004, NZ 123/2004, zjistil, dle článku VII. bodu 15 Stanov ke zvolení členů výboru nebo pověřeného vlastníka je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech členů společenství. Ze zákona a shodně i ze stanov daného společenství vyplývá, že shromáždění vlastníků jednotek, jež má volit členy výboru (nebo pověřeného vlastníka), je usnášeníschopné za předpokladu účasti vlastníků jednotek, kteří mají většinu hlasů s tím, že člen výboru je platně zvolen, hlasovala-li pro něj nadpoloviční většina hlasů všech vlastníků. Dle zápisu z jednání 9.shromáždění vlastníků jednotek předmětného společenství dosáhla účast 43,2%, proto dle navrhovatele bylo v souladu s pozvánkou svoláno „náhradní shromáždění“ do 30ti minut, se stejnou účastí. Jelikož se shromáždění resp. schůze shromáždění neúčastnil potřebný počet vlastníků jednotek v souladu s ust. § 9 odst.12 byt.zák. a tedy ani v souladu se stanovami, nelze považovat ani tuto náhradní schůzi shromáždění konanou dne 28.5.2009 za platnou resp. usnesení na ní přijatá za platná. Podle § 200da odst.1 o.s.ř. a § 10 odst.4 byt.zák. rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy. V daném případě z výše uvedených doložených listin vyplývá, že rozhodnutí shromáždění delegátů resp. „náhradního“ shromáždění delegátů nelze z výše uvedených důvodů považovat za platné, pročež z něj nevyplývá, že by platně došlo ke změnám v osobách členů resp. funkcionářů výboru. Skutečnosti rozhodné pro navržený zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek tedy soudu doloženy nebyly, když doložené doklady o nich nesvědčí. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 219 o.s.ř. usnesení soudu prvního stupně potvrdil jako správné. Jelikož navrhovatel je jediným účastníkem řízení, nepřichází v úvahu rozhodování o náhradě nákladů řízení. Pro úplnost odvolací soud dodává, že je-li některý člen výboru tzv. opětovně zvolen, tedy znovu zvolen do funkce, která mu již zanikla či zaniká k okamžiku znovuzvolení, pak tím, že mu funkce zanikla a znovu vznikla (na nové funkční období), tedy znovu vzniklo tzv. členství ve statutárním orgánu, je společenství povinno navrhnout výmaz takového člena a jeho opětovný zápis. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné, ledaže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. V Praze 2.února 2010 JUDr. Josef H o l e j š o v s k ý, v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: J. Kalousková