Neobsahuje-li společenská smlouva, jíž se společnost s ručením omezeným řídí, žádná pravidla pro přijímání rozhodnutí společníků mimo valnou hromadu (per rollam), jež by odporovala kogentním ustanovením ZOK a ani rozhodování per rollam nevylučuje, je jednáno v souladu se zákonem, je-li rozhodnutí per rollam přijato postupem dle § 175 – 177 ZOK to platí i pro společnost s ručením omezeným jež se podle § 777 odst.5 ZOK nepodřídila ZOK. Pojmenování různých druhů podílů společníků společnosti s ručením omezeným jakož i určení práv a povinností s jednotlivými druhy podílů spojených, ve společenské smlouvě, znamená nutnost zápisu těchto údajů do obchodního rejstříku.

7 Cmo 171/2014 U S N E S E N Í Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Broučkové a soudkyň JUDr. Jany Součkové a JUDr. Lenky Grollové v právní věci navrhovatele HM Group s.r.o., se sídlem Praha 9, Kamensová 59, PSČ 198 00, identifikační číslo 63978547, o návrhu na zápis změny do obchodního rejstříku, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. března 2014 č.j. C 40204-RD6/MSPH, Fj 42697/2014, t a k t o: Usnesení soudu prvního stupně se v části, týkající se zápisu údajů do obchodního rejstříku, m ě n í jen tak, že do obchodního rejstříku vedeného u Městského soudu v Praze v oddílu C vložce číslo 40204 s e z a p i s u j e : Počet členů statutárního orgánu: 2 ve zbylé části se potvrzuje. O d ů v o d n ě n í: Městský soud v Praze rozhodl shora uvedeným usnesením tak, že návrh na zápis změn ze dne 3. března 2014, pod F 42697/2014/MSPH se zamítá. V odůvodnění usnesení uvedl, že navrhovatel se návrhem ze dne 3.3.2014 domáhal změny spočívající v zápisu počtu členů statutárního orgánu a zápisu druhu podílu ke každému společníkovi, a) podílu auditora, b) podíl daňového poradce. K návrhu přiložil „ návrh rozhodnutí per rollam“ ( návrh rozhodnutí valné hromady) s použitím § 175 zákona o obchodních korporacích. Tímto návrhem bylo rozhodnuto o novém znění společenské smlouvy ve společnosti a byly upraveny další pojmy: základní kapitál, a podíly, včetně článku VIII. – podíly. Rejstříkový soud zjistil, že společnost rozhodovala per rollam s použitím § 175 zákona o korporacích bez toho, aniž by se podřídila zákonu. Dále soud prvého stupně upozornil, že název druhu podílu jak navrhovatel uvádí v návrhu ze dne 3.3.2014 není zapisovanou skutečností. Podíl, se kterým nejsou spojena žádná zvláštní práva a povinnosti, je podíl základní. Dle ust. § 136 téhož zákona, různé druhy podílu a jejich obsah se určí ve společenské smlouvě. Společník může vlastnit více podílů, stejného i odlišného druhu. Rozhodná je v tomto společenská smlouva. Společenská smlouva musí vymezit práva a povinnosti spojené s podíly, např. limity, co lze v rámci podílu sjednat. Zákon předpokládá vymezení druhu podílu společenskou smlouvou a jiným způsobem jejich obsah vymezit nelze. Soud prvního stupně dospěl k názoru, že předložený návrh rozhodnutí per rollam ze dne 7.2.2014 je absolutně neplatný vzhledem k tomu, že se společnost nepodřídila zákonu a nebylo rozhodnuto o změně společenské smlouvy formou veřejné listiny a soud proto návrh zamítl. Proti usnesení soudu prvého stupně se včas odvolal navrhovatel, který namítal, že v usnesení je uvedeno, že společnost rozhodovala per rollam s použitím § 175 zákona o korporacích bez toho, aniž by se podřídila zákonům, přitom společnost dodržela a doložila všechny náležitosti, které vyžadoval zákon o korporacích, konkrétně § 175, a to § 175 odst. 3, kdy vyžaduje-li tento zákon, aby rozhodnutí valné hromady bylo osvědčeno veřejnou listinou, uvede se ve vyjádření společníka i obsah návrhu rozhodnutí valné hromady, jehož se vyjádření týká; podpis na vyjádření musí být úředně ověřen. Tím byla jednoznačně založena alternativa k rozhodnutí valné hromady formou notářského zápisu, v případě rozhodování per rollam splnění podmínky ověření podpisu je splněna podmínka osvědčení veřejnou listinou (viz. jednoznačné komentáře k § 175 zákona o korporacích). Dále namítal, že v odůvodnění usnesení je uváděn jakýsi souhrn týkající se informací o základních podílech, ale ve spojitosti se stejnými právy a povinnostmi. To je v případech odvolatele naprosto irelevantní, neboť jako společnost s licencí k auditorské činnosti musela v minulosti splňovat požadavek, že minimálně 60% hlasovacích práv mají auditoři, nyní stačí prostá většina. Proto byla v původní společenské smlouvě stanovena odchylka práv a povinností od poměru vkladu společníka k základnímu kapitálu, § 114 obchodního zákoníku. Nutnost zachování této odchylky je vyjádřena podle nového zákona o korporacích nutnou úpravou společenské smlouvy stanovení jiných než základních podílů. Žádost o zapsání těchto podílů plně koresponduje se zákonem 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob § 48. Doplňující skutečnosti zapisované do obchodního rejstříku, protože splnění povinností stanovených dle zákona o auditorech se dokládá výpisem z obchodního rejstříku, logické je žádosti o zápis těchto podílů s jejich označení přímo do rejstříku, mimochodem ve všech adekvátních školeních je zdůrazňována nutnost v případě jiných, než základních podílů, je označit specifickým jménem. Pokud by nebyl tento zápis změn podílu běžný, přesto náš požadavek není v rozporu se zákonem s ohledem na zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Na základě uvedeného se navrhovatel domnívá, že návrh na zápis do obchodního rejstříku byl naprosto v souladu se zákonem, a to jak po stránce věcné tak formální a navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvého stupně změnil tak, že jeho návrhu na zápis změn do obchodního rejstříku vyhoví. Vrchní soud jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v rozsahu napadeném odvolaní a dospěl k závěru, že odvolaní není z části důvodné. Podle § 777 odst. 1 zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech (dále jen ZOK). ujednání společenských smluv, která jsou v rozporu s donucujícími ustanoveními tohoto zákona se zrušují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ). Podle odst. 2 věta první obchodní korporace přizpůsobí do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona listiny podle odst. 1 úpravě tohoto zákona a doručí je do sbírky listin. Neučiní-li tak, rejstříkový soud je k tomu vyzve a stanoví ve výzvě dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti. Podle odst. 4 má se za to, že obsahem společenských smluv obchodních korporací, které vznikly před účinností tohoto zákona, jsou i dosavadním ustanovení obchodního zákoníku, která upravovala práva a povinnosti společníků, pokud nejsou v rozporu s donucujícími ustanovením tohoto zákona nebo se od nich společníci neodchýlili ve společenské smlouvě. Podle odst. 5 obchodní korporace uvedené v odstavci IV. se mohou nejpozději do 2 let ode dne účinnosti tohoto zákona změnou svých společenských smluv podřídit tomuto zákonu jako celku. Údaje o tom zapíše obchodní korporace do obchodního rejstříku. Změna společenské smlouvy nabývá v tomto případě účinnosti až zveřejněním zápisu o podřízení se tomuto zákonu jako celku v obchodním rejstříku. Podle ust. § 779 odst. 2 zák. č. 90/2012 Sb ZOK bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona učiněno právní jednání vedoucí k rozhodnutí orgánu obchodní korporace, dokončí se takto zahájený proces podle dosavadních právních předpisů. Podle ust. § 175 odst. 1 ZOK nevyloučí-li společenská smlouva rozhodování mimo valnou hromadu (dále také jen „rozhodování per rollam“), zašle osoba oprávněná svolat valnou hromadu návrh rozhodnutí na adresu uvedenou v seznamu společníků nebo jiným způsobem určeným společenskou smlouvou. Podle odst. 2 návrh rozhodnutí obsahuje také a) lhůtu pro doručení vyjádření společníka, určenou společenskou smlouvou, jinak 15 dnů; pro začátek jejího běhu je rozhodné doručení návrhu společníkovi, b) podklady potřebné pro jeho přijetí a c) další údaje, určí-li tak společenská smlouva. Podle odst. 3 vyžaduje-li tento zákon, aby rozhodnutí valné hromady bylo osvědčeno veřejnou listinou, uvede se ve vyjádření společníka i obsah návrhu rozhodnutí valné hromady, jehož se vyjádření týká; podpis na vyjádření musí být úředně ověřen. Odvolací soud zjistil z výpisu z obchodního rejstříku vedeného u Městského soudu v Praze pro společnost HM Group s.r.o. oddíl C vložka 40204, a to z webových stránek www.justice.cz, že navrhovatel nemá v obchodním rejstříku zapsaný údaj o tom, že se obchodní korporace podřídila zákonu jako celku postupem podle § 777 odst. 5 ZOK. Odvolací soud se nejprve zabýval otázkou přípustnosti přijetí rozhodnutí společníků per rollam dle ust. § 175 ZOK o změně společenské smlouvy, když se společnost nepodřídila ustanovením tohoto zákona dle § 775 odst. 5 ZOK. K tomu odvolací soud uvádí, že v případě otázek valných hromad společníků, práva účasti a práva hlasování společníků lze obecně konstatovat, že se jedná většinou o kogentní ustanovení zákona, která jsou nahrazována ustanoveními novými, tedy ustanoveními ZOK. Odvolací soud v této věci shledal, že v tomto případě právní jednání – zaslání návrhu rozhodnutí per rollam ze dne 7.4.2014, vedoucí k rozhodnutí společníků per rollam, učinil společník a jednatel společnosti Ing. Lubomír Harna, za účinnosti ZOK a dosud platná společenská smlouva společnosti neobsahuje žádná pravidla pro přijímání rozhodnutí společníků mimo valnou hromadu dle § 130 obch. zák., které by neodporovalo kogentním ustanovením ZOK a ani takové rozhodnutí nevylučuje. Odvolací soud tak na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl k závěru, aniž by zatím posuzoval obsah přijatého rozhodnutí, že společníci přijali toto rozhodnutí v souladu s ust. § 777 ZOK dle §175 ZOK, neboť jednatel rozeslal společníkům návrh usnesení ze dne 7.2.2014, jehož nedílnou přílohu tvoří úplné znění společenské smlouvy společnosti po zapracování změn ve smyslu ust. § 175 odst. 2 ZOK a společník společnosti Antonie Michláková se k návrhu písemně vyjádřila dne 11.2.2014 ve lhůtě dle ust. § 175 odst. 2 písm. a) ZOK tak, že s návrhem usnesení včetně úplného znění společenské smlouvy souhlasí bez výhrad a připomínek a listina a podpis na vyjádření byl úředně ověřen dne 11.2.2014 dle ust. § 175 odst. 3 ZOK a společník Ing. Lubomír Harna nar. 30.12.1950 se k návrhu písemně vyjádřil dne 19.2.2014 ve lhůtě dle ust. § 175 odst. 2 písm. a) ZOK tak, že s návrhem usnesení včetně úplného znění společenské smlouvy souhlasí bez výhrad a připomínek a listina a podpis na vyjádření byl úředně ověřen dne 19.2.2014 dle ust. § 175 odst. 3 ZOK. Dále se odvolací soud zabýval dle ust. § 90 odst. 1 zák.č. 304/2013 o veřejných rejstřících fyzických a právnických osob tím, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vplývají z přijatého usnesení perr rollam, tedy z listin doložených k návrhu. Odvolací soud z rejstříkového spisu zjistil, že navrhovatel k návrhu na zápis počtu členů statutárního orgánu: 2 doložil rozhodnutí společníků o změně společenské smlouvy per rollam přijaté v souladu s ust. § 175 ZOK, jak již bylo uvedeno výše, dle kterého se mění společenská smlouva společnosti tak, že Článek VIII Podíly bod 4. v článku X se doplňuje odst. 2. Počet jednatelů dva. Odvolací soud proto dospěl k závěru, že údaje o počtu členů statutárního orgánu, je skutečností, která se do veřejného rejstříku zapisuje dle ust. § 25 odst. 1 písm. g) zák.č. 304/2013 o veřejných rejstřících fyzických a právnických osob, a vyplývá z přijatého usnesení per rollam, tedy z listin doložených k návrhu a zákonné podmínky pro provedení zápisu počtu členů statutárního orgánu: 2 jsou tak splněny. Pokud se týká návrhu na zápis druhu podílu ke každému společníkovi odvolací soud z rejstříkového spisu zjistil, že navrhovatel se návrhem domáhá výmazu údajů u společníka Ing. Lubomíra Harny výše vkladu: 50 000,- Kč, splaceno: 100%, obchodní podíl: 60% a zápisu údajů výše vkladu: 50 000,- Kč, splaceno: 100%, výše obchodního podílu: 49%, druh podílu: podíl auditora a výmazu údajů u společníka Antonie Michálkové, výše vkladu: 50 000,- Kč, splaceno: 100%, obchodní podíl: 40% a zápisu údajů výše vkladu: 50 000,- Kč, splaceno: 100%, výše obchodního podílu: 49%, druh podílu: podíl daňového poradce. Dále z úplného znění společenské smlouvy platné od 18.9.2002 čl. IX. bod 1, že obchodní podíly se stanoví takto: a) Ing. Lubomír Harna 60%, b) Antonie Michálková 40%. Dále z ní zjistili, že čl. VIII. obsahuje pod body 1. a 2. charakteristiku společnosti. Z rozhodnutí společníků o změně společenské smlouvy per rollam přijaté v souladu s ust. § 175 ZOK, jak již bylo uvedeno výše, dle kterého se mění společenská smlouva společnosti tak, že bod 3. celé znění článku VIII. původní smlouvy se ruší a nahrazuje tímto zněním: Článek VIII. Podíly 1. Touto smlouvou se stanovují tyto podíly a) podíl auditora, tento podíl má společník Ing. Lubomír Harna s vkladem do základního kapitálu ve výši 50.000,- Kč, s tímto podílem je spojeno hlasovací právo ve výši 51%, b) podíl daňového poradce, tento podíl má společník Antonie Michálková, s vkladem do základního kapitálu ve výši 50.000,- Kč, s tímto podílem je spojeno hlasovací právo ve výši 49 %. Z úplného znění společenské smlouvy, která byla nedílnou přílohou rozhodnutí společníků společnosti per rollam, že již neobsahuje čl. VIII. charakteristiku společnosti, ale v čl. VIII. jsou upraveny podíly, jak je uvedeno v přijatém rozhodnutí společníků, a čl. IX. je označen Zákaz konkurence. Podle ust. § 31 ZOK podíl představuje účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí. Podle ust. § 133 ZOK podíl společníka ve společnosti s ručením omezeným se určuje podle poměru jeho vkladu na tento podíl připadající k výši základního kapitálu, ledaže společenská smlouva určí jinak. Podle ust. § 135 odst.1 ZOK společenská smlouva může připustit vznik různých druhů podílů. Podíly, se kterými jsou spojena stejná práva a povinnosti, tvoří jeden druh. Podíl, se kterým nejsou spojena žádná zvláštní práva a povinnosti, je podíl základní. Podle ust. § 136 různé druhy podílů a jejich obsah se určí ve společenské smlouvě. Odvolací soud vzhledem k uvedenému shledal, že ačkoliv došlo v přijatém rozhodnutí per rollam k chybnému označení článků měněné společenské smlouvy platné od 18.9.2002 (zřejmě bylo společníky chybně vycházeno ze znění společenské smlouvy o založení obchodní společnosti ze dne 14.9.1995, která článek VIII. o charakteristice společnosti neobsahovala), je zřejmé dle obsahu přijatého rozhodnutí a úplného znění společenské smlouvy, která je nedílnou přílohou tohoto rozhodnutí, že úmyslem společníků bylo rozhodnout o změně společenské smlouvy platné od 18.9.2002, a to čl. IX. Podíly a odvolací soud tuto chybu v číselném označení článků neshledal chybou vyvolávající neplatnost přijatého rozhodnutí. Dále odvolací soud shledal, že společníci společnosti ve svém rozhodnutí učiněném per rollam o změně společenské smlouvy nerozhodli o tom, že společenská smlouva připouští různé duhy obchodních podílů podle ust. § 135 odst. 1 ZOK a podle ust. § 135 ZOK, což by případně mohlo být zhojeno i tím, že by společenská smlouva přesně určila druhy obchodních podílů a práva a povinnosti s nimi spojená. K tomu je třeba uvést, že každý obchodní podíl má svoji kvantitativní stránku, která je určena mírou účasti společníka ve společnosti v porovnání s mírou účasti ostatních společníků a dále má i svou kvalitativní stránku, která je spojena s právy a povinnostmi, která náležejí jednotlivým společníkům a nejedná se pouze o hlasovací práva společníků, jak se mylně domnívá odvolatel. Odvolací soud tak dospěl k závěru, že společníci společnosti ve svém rozhodnutí učiněném per rollam o změně společenské smlouvy nerozhodli o změně výše obchodních podílů, pouze ve společenské smlouvě určili obsah různých druhů podílů dle ust. § 135 ZOK, tak že určily rozdílná hlasovací práva spojená s obchodním podílem každého společníka, z čehož však automaticky nevyplývá, že došlo ke změně výše obchodního podílu, než jak byla určena ve společenské smlouvě platné od 18.9.2002. Odvolací soud proto uzavírá, že z listin předložených navrhovatelem k zápisu změn údajů o výši obchodních podílů společníků tato skutečnost nevyplývá, a proto není splněn zákonný předpoklad pro provedení zápisu změn údajů o výši obchodních podílů do obchodního rejstříku. Návrh na zápis druhu obchodních podílů pak není v souladu s ust. § 48 odst. 1 písm. j) zák.č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, neboť návrh neobsahuje popis práv a povinností s nimi spojených alespoň s odkazem na společenskou smlouvu, přičemž je zřejmé, že různé druhy podílů společníků ve společnosti a práva a povinnosti s nimi spojená společníci váží k jejich výši, jak vyplývá i z tvrzeních odvolatele, která však změněna jejich rozhodnutím nebyla, jak bylo již výše uvedeno. Odvolací soud na okraj uvádí, že se neztotožňuje s upozorněním soudu prvního stupně, že název druhu podílu jak navrhovatel uvádí v návrhu ze dne 3.3.2014 není zapisovanou skutečností. Pokud společenská smlouva pojmenuje různé druhy obchodních podílů, což žádné ustanovení ZOK nezakazuje a určí jaká práva a povinnosti jsou s těmito druhy podílů spojená, jsou pak tyto údaje dle názoru odvolacího soudu zapisovanými skutečnostmi dle ust. § 48 ost. 1 písm. j) zák.č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob kde se stanoví, že se u společnosti s ručením omezeným zapisuje druh podílů a popis práv a povinností s nimi spojených. Odvolací soud tento svůj názor opírá o princip na kterém je postaven ZOK a potažmo zákon o veřejných rejstřících fyzických a právnických osob, pakliže zákon nemá kogentní ustanovení, která by uvedené přímo zakazovala, či ukládala jinou povinnost, je zápis názvu druhů obchodního podílu do obchodního rejstříku, pokud nejde o základní podíl, možný tak, jak si je navrhovatel ve společenské smlouvě pojmenoval. Odvolací soud vzhledem ke všemu výše uvedeném rozhodl podle ust. § 220 odst. odst. 2 b) tak, že usnesení soudu prvního stupně v části týkající se zápisu údajů do obchodního rejstříku o počtu členů statutárního orgánu změnil a v části týkající se zápisu údajů do obchodního rejstříku o výši obchodních podílů společníků a druhu podílů podle ust. § 219 jako věcně správné potvrdil, ale z jiných důvodů. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). V Praze dne 20. října 2014 JUDr. Lenka B r o u č k o v á, v.r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Iva Beránková