Je-li základní kapitál společnosti s ručením omezeným snižován výlučně o vklad vážící se k obchodnímu podílu, jenž přešel na společnost (§ 113 odst.5 ObchZ), není z podstaty věci obligatorní náležitostí usnesení valné hromady společnosti o snížení základního kapitálu ani údaj, jak se mění výše vkladů společníků, ani údaj o tom, zda částka odpovídající snížení základního kapitálu bude celá nebo zčásti vyplacena společníkům nebo zda bude prominuta povinnost splatit vklad anebo jakým jiným způsobem bude s touto částkou naloženo.

7 Cmo 260/2014 U S N E S E N Í Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského a soudců JUDr. Jany Součkové a JUDr. Lenky Grollové ve věci navrhovatele:  SUN EU s.r.o. (dříve R. s.r.o.), se sídlem Praha 10- Strašnice, Na Výsluní 201/13, PSČ 100 00, identifikační číslo 261 24 793, o návrhu na zápis změny do obchodního rejstříku, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. dubna 2014 č.j.  C 72301-RD40/MSPH, Fj 92723/2014, t a k t o: Usnesení  Městského soudu v Praze ze dne 18. dubna 2014 č.j. C 72301-RD40/MSPH, Fj 92723/2014  s e   z r u š u j e   a  věc   s e  v r a c í  soudu prvního stupně k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í V záhlaví označeným usnesením Městský soud v Praze coby rejstříkový soud rozhodl, že „ Návrh na zápis změn ze dne 11. dubna 2014, pod F 92723/2014/MSPH, spočívající v zápisu snížení základního kapitálu se zamítá.“. Návrhem, došlým soudu dne 11.4.2014 se navrhovatel domáhal zápisu změn, spočívající ve snížení základního kapitálu o částku 1.200.000,- Kč na částku 220.000,- Kč. K návrhu navrhovatel doložil  notářský zápis č. NZ 78/2014 ze dne 13.2.2014, ze kterého soud zjistil, že společník Blanka Martincová, jako jediný společník společnosti SUN EU s. r. o. s ohledem na to, že společnost SUN EU s.r.o. jako vlastník druhého obchodního podílu není oprávněn k výkonu hlasovacích práv (podíl na společnost přešel v důsledků exekuce obchodního podílu společníka Antonína Vaňka), rozhodla o snížení základního kapitálu o částku 1.200.000,- Kč, tedy o obchodní podíl společnosti SUN EU s.r.o. Dále navrhovatel doložil zveřejnění oznámení v obchodním věstníku a prohlášeni podle § 239 odst. 2 písm. b) zák. č. 90/2012 Sb. Z předloženého notářského zápisu soud zjistil, že bylo rozhodnuto, že základní kapitál se snižuje o celý vklad bývalého společníka a že snížením vkladu nedochází ke změně vkladu Blanky Martincové. Z článku 3 rozhodnutí vyplývá, že s částkou bude naloženo tak, že bude odúčtována z účtu  č. 411 – základní kapitál. Dle názoru soudu prvního stupně je tento bod rozhodnutí neurčitý ve vztahu k § 233 písm. c) z.o.k., kdy má rozhodnutí určit, jak bude s částkou naloženo (např. zda bude vyplacena společníkovi, použita na úhradu ztráty). Může ji použít na vrácení části vkladů společníkům, popř. k tvorbě rezervního fondu. Vzhledem k tomu, že údaj, že částka bude odúčtována, je zcela neurčitý, když není zřejmé, jakým způsobem společnost s částkou 1.200.000,-Kč naloží (např. komu vyplatí), návrh pro neurčitost právního úkonu zamítl. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání. V odvolání namítl, že došlo k exekučnímu postiženi obchodního podílu bývalého společníka pana Antonína Vaňka, v důsledku toho obchodní podíl přešel na společnost R. s.r.o. (nyní SUN EU s.r.o.) a podle příslušných ustanoveni obchodního zákoníku musela valná hromada společnosti rozhodnout o tom, jak bude s uvolněným obchodním podílem naloženo. Valná hromada (respektive jediný zbývající společník) nakonec rozhodla o snížení základního kapitálu o vklad odpovídající uvolněnému obchodnímu podílu, jak umožňuje obchodní zákoník. Poukázal na skutečnost, ze v tomto případě se jedná o specifický důvod snížení základního kapitálu, při kterém se ve společnosti neuvolní žádné finanční prostředky, které by společnost mohla jakkoli používat. Exekučním postižením obchodního podílu pana Antonína Vaňka vzniklo tomuto bývalému společníkovi právo na vypořádací podíl, které však je právě předmětem exekuce, tedy společnost SUN EU s.r.o. nesmí vypořádací podíl bývalému společníku vyplatit, ani s ním jakkoli jinak nakládat, společnost musí vypořádací podíl zaplatit exekutorovi, který z něho uspokojí oprávněného v exekučním řízení. Pro úplnost uvedl, že  v tomto případě jsou již na obchodní podíl pana Antonína Vaňka vedeny dvě exekuce, a to soudními exekutory JUDr. Monikou Elfmarkovou a JUDr. Arnoštem Hofmanem. Veškeré tyto skutečnosti by měly být soudu známy, soudu by tedy mělo být rovněž známo, že s částkou 1.200.000,00 Kč společnost SUN EU s.r.o. nijak nakládat nemůže a že tato částka je pouze účetním údajem, který se nijak neodráží v reálných právních vztazích. Vypořádací podíl, respektive jeho výše, nemá se základním kapitálem ani s částkou, o kterou byl základní kapitál snížen, žádnou souvislost.  Společnost SUN EU s.r.o. v důsledku snížení základního kapitálu provede pouze účetní operaci, podobné jako je tomu v případě, kdy dochází ke snížení základního kapitálu z důvodu úhrady ztrát. V případe snížení na úhradu ztrát by soudu zřejmě postačovalo uvést, že částka bude použita na úhradu ztráty, neboť tuto eventualitu v napadeném usnesení výslovně připouští a přitom se rovněž jedná pouze o účetní operaci, při které nedochází k žádnému nakládání s finančními prostředky. Odvolatel  se proto domnívá,  že rovněž údaj, který je uveden v čl. 3 rozhodnutí společníka dle notářského zápisu č. NZ 78/2014, je dostatečný a nemůže být považován za neurčitý. Navrhl, aby bylo usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18.4.2014 změněno tak, že se návrhu vyhovuje. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. Nejprv musel odvolací soud vyřešit otázku, kterou právní úpravou se bude posuzovaná  věc  řídit, zda zákonem č. 513/1991 Sb. -  obchodní zákoník (dále jen obch. zák.)  či zákonem č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích, (dále jen z.o.k.). Dle § 775 z.o.k.  tímto zákonem  se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne jeho účinnosti. Účinnosti zákon nabyl dne 1. ledna 2014.  V daném případě ovšem  práva a povinnosti ve vztahu k předmětnému obchodnímu podílu vznikly přede dnem 1.1.2014. K postižení obchodního podílu společníka Antonína Vaňka byl vydán exekuční příkaz ze dne 31.1.2011 č.j. 115 EX 51910-019,  a to na základě usnesení o nařízení exekuce ze dne 9.12.2010 č.j.49 EXE 4244/2010-12, které nabylo právní moci dne 8.2.2011. K tomuto dni tedy ve smyslu § 148 odst. 2 obch. zák. zanikla Antonínu Vaňkovi coby společníku společnosti SUN EU s.r.o, účast na této společnosti. To vyplývá též i z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddílu C, vložky číslo 72301, když dne  24.července 2013 byl společník Antonín Vaněk  definitivně vymazán z obchodního rejstříku coby společník předmětné  obchodní společnosti  SUN EU s.r.o. a na jeho místo byla zapsána tato obchodní společnost (podíl 10/11, vklad 1,200.000,- Kč, splacený ze 100%), a to v důsledků skutečností předpokládaných ustanovením § 148 odst. 2 obch. zák. V předloženém notářském zápisu sp. zn. NZ 78/2014, N 86/2014 ze dne 13.2.2014, je v čl. I. bodu 2. uvedeno, že základní kapitál se snižuje o celý vklad bývalého                         společníka – Antonína Vaňka, nar. 9.6.1938, jehož účast ve společnosti zanikla dle § 148 odst. 2 obch. zák. a jehož obchodní podíl tak přešel na společnost. Taktéž obchodní společnost byla povinna naložit s uvolněným obchodním podílem ve smyslu § 113 odst. 5 a 6 obch. zák., přičemž tato povinnost jí však vznikla již za platnosti a účinnosti obch. zák. Z výše citovaného ustanovení zákona ve spojení s výše uvedeným vyplývá, že z.o.k. se aplikuje na povinnosti vzniklé ode dne jeho účinnosti, avšak povinnost předmětné společnosti naložit s uvolněným obchodním podílem vznikla podle výše uvedených ustanovení obch. zák. (§ 148 odst. 2 ve spojení s § 113 odst. 5 a 6 obch. zák.), pročež  je na snížení základního kapitálu předmětné společnosti třeba aplikovat příslušná ustanovení obchodního zákoníku. Dle § 146 odst. 1 obch. zák. rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu musí obsahovat a) částku, o kterou se základní kapitál snižuje,  b) údaj, jak se mění výše vkladů společníků, c) údaj o tom, zda částka odpovídající snížení základního kapitálu bude celá nebo zčásti vyplacena společníkům nebo zda bude prominuta povinnost splatit vklad anebo jakým jiným způsobem bude s touto částkou naloženo. Toto ustanovení zákona nicméně nelze vykládat izolovaně, jak učinil soud prvního stupně, ale v souvislosti s dalšími ustanoveními.  Hned dle § 146 odst. 2 obch. zák. z důvodu snížení základního kapitál může zaniknout pouze ten vklad, který připadá na obchodní podíl v majetku společnosti.  Podle  § 113 odst.5 ve spojení s § 148 odst. 1 a 2 obchodní podíl společníka, jehož účast zanikla v důsledku  exekučního příkazu k postižení  obchodního podílu ve smyslu § 148 odst. 2 písm. d) obch. zák.,  přechází na společnost s ručením omezeným, která jej může převést na jiného společníka nebo třetí osobu.   Je tedy třeba vidět, že v případě zániku účasti společníka dle                § 148 odst. 2 obch. zák. přechází jeho podíl na společnost, ta s ním pak dle § 113 odst. 5  obch. zák. naloží, a to tak, že jej převede na jiného společníka nebo třetí osobu.  Nedojde-li k takovému převodu, rozhodne valná hromada buďto o snížení základního kapitálu o vklad společníka, jehož účast ve společnosti zanikla, nebo o jeho poměrném převzetí zbylými společníky; jinak může být společnost soudem i bez návrhu zrušena. Snížení základního kapitálu o vklad společníka, jehož účast ve společnosti zanikla,  je tak možnou  zákonnou povinností společnosti resp. jejího nejvyššího orgánu  - valné hromady. Snížení základního kapitálu u společnosti s ručením omezeným  lze obecně  dělit na snížení nominální a snížení efektivní. Efektivním snížením je situace, kdy je v rámci snížení základního kapitálu jejím majetkem disponováno, například ve směru ke společníkům či jiným naložením. Například tedy,  kdy se efektivně majetek v podobě části vkladů o něž se základní kapitál snižuje resp. jejich valnou hromadou určené části dostává  zpět společníkům. Proto je obligatorní náležitostí  usnesení valné hromady o takovémto snížení základního kapitálu též i údaj o tom, zda částka odpovídající snížení základního kapitálu bude celá nebo zčásti vyplacena společníkům resp. jak je s touto částkou naloženo.. Zákon však zná též i tzv. nominální snížení, jež představuje případy snížení základního kapitálu, kdy je tento snižován toliko jen coby určitá nominální hodnota (zapsaná v obchodním rejstříku, uvedená ve společenské smlouvě a vedená v účetnictví), aniž by došlo k odlivu majetku společnosti. Nominální snížení představuje například snížení základního kapitálu z důvodu úhrady ztráty (viz. např. § 147 odst.1 obch. zák.). Z tohoto hlediska je případ, kdy je základní kapitál snižován o vklad bývalého společníka, jemuž účast ve společnosti zanikla, aniž by jeho podíl byl převeden či přešel na jinou osobu kromě společnosti, resp. o vklad náležející k obchodnímu podílu, jež přešel na společnost, nominálním snížením základního kapitálu. Nominalita takového snížení však není jedinou nominalitou v takovém případě, když další se snížením základního kapitálu spojenou skutečností je nutnost zániku obchodního podílu přešlého na společnost a s tím spojený zánik vkladu (coby svým způsobem nominálního vyjádření obchodního podílu). Při snížení základního kapitálu z důvodu dle § 113 odst. 6 obch. zák. jde tedy o to, že obchodní podíl přešlý na společnost zaniká (na společnost přešel primárně za účelem, aby byl prodán – převeden zájemci, případně aby poměrně přešel na zbývající společníky),  pročež nutně musí zaniknout též i vklad s ním spojený. V případě tohoto specifického důvodu snížení základního kapitálu je tedy z podstaty věci dané účelem snížení základního kapitálu  vyloučeno, aby byly ve smyslu § 146 odst. 1 písm. b) obch. zák. snižovány vklady společníků, a potažmo tak, aby nutnou součástí výroku usnesení valné hromady byla tato skutečnost. Z  týchž důvodů je i vyloučeno, aby obligatorní náležitostí usnesení o snížení základního kapitálu podle § 113 odst. 6 obch. zák.  o vklad přešlý na společnost dle § 113 odst.5 obch. zák.,  byl   „údaj o tom, zda částka odpovídající snížení základního kapitálu bude celá nebo zčásti vyplacena společníkům nebo zda bude prominuta povinnost splatit vklad anebo jakým jiným způsobem bude s touto částkou naloženo“. V daném případě totiž  zaniká spolu s obchodním podílem přešlým na společnost též i celý vklad k němu se vážící, a to bez jakékoli náhrady. Uvedený  závěr vyplývá i z výkladu logického, neboť v opačném případě, tedy pakliže by pro takový případ bylo připuštěno vyplacení vkladu coby částky odpovídající snížení základního kapitálu či jiné její převedení do majetku společnosti (formou případělu do rezervního či jiného fondu společnosti tvořeného z vlastního jmění),  došlo by majetkově k naprosto zbytečné a formální situaci, kdy by majetek společnosti byl coby vklad představující snížení základního kapitálu vyplacen opět této společnosti a dostal se tak opět do jejího majetku.  Je zjevné, že taková operace je absurdní.  Je-li tedy základní kapitál společnosti s ručením omezeným snižován výlučně  o vklad vážící se k obchodnímu podílu,  jenž přešel na společnost (§ 113 odst. 5 obch.zák.),  není z podstaty věci obligatorní náležitostí usnesení valné hromady společnosti o snížení základního kapitálu ani údaj, jak se mění výše vkladů společníků, ani  údaj o tom, zda částka odpovídající snížení základního kapitálu bude celá nebo zčásti vyplacena společníkům nebo zda bude prominuta povinnost splatit vklad anebo jakým jiným způsobem bude s touto částkou naloženo. Primárně je to dáno tím,  že vklad o nějž je základní kapitál snižován, v důsledku tohoto snížení zaniká. Zaniká též obchodní podíl k němuž se vklad váže. Vzhledem k zásadně odlišnému právnímu názoru odvolacího soudu, a to primárně ohledně samotného právního předpisu, jenž má být na věc  použit (obchodní zákoník a nikoli zákon o obchodních korporacích), následně rovněž také ohledně výkladu samotných  ustanovení obch.zák. o snížení základního kapitálu společnosti s ručením omezeným,  tomuto nezbylo než podle § 219a odst. 1 písm. b) o.s.ř. zrušit  usnesení soudu prvního stupně coby částečně nepřezkoumatelné a podle § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. mu věc vrátit k dalšímu řízení. Ten je ve smyslu § 226 odst. 1 o.s.ř. vázán právním názorem odvolacího soudu. P o u č e n í :  Proti  tomuto  rozhodnutí  je  dovolání  přípustné,  jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání (§ 237 až 238a o.s.ř.) je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. V Praze dne 26. listopadu 2014 JUDr. Josef H o l e j š o v s k ý, v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Iva Beránková