Ke dni 1.1.2014 jsou zrušená ustanovení společenských smluv (zakladatelských listin) obchodních korporací jsoucí v rozporu s kogentními ustanoveními zákona o obchodních korporacích (zák.č. 90/2012 Sb.), jakož i v rozporu s kogentními ustanoveními občanského zákoníku (zák.č. 89/2012 Sb.). Nahrazení původního znění společenské smlouvy u způsobu jednání statutárního orgánu jménem obchodní korporace jsoucího v rozporu s kogentním ustanovením zákona ke dni 1.1.2014 novým zněním vymezení způsobu jednání člena statutárního orgánu za obchodní korporaci představuje zákonnou změnu společenské smlouvy bez nutnosti rozhodování o ní.

list č. 5 Sp. zn. 7 Cmo 273/2014 7 Cmo 273/2014 U S N E S E N Í Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského a soudců JUDr. Jany Součkové a JUDr. Lenky Grollové ve věci navrhovatelky: AUTOBAZAR DAVO, s.r.o., se sídlem U tvrze, Malešice, 108 00 Praha 10, IČO 273 69 111, zast. JUDr. Annou Márovou, LL.M., advokátkou, se sídlem Myslíkova 1998/30, 120 00 Praha 2, o zápisu změny do obchodního rejstříku, k odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soud v Praze ze dne 2. května 2014 č.j. C 108908-RD7/MSPH, Fj 78793/2014, t a k t o: Usnesení soudu prvního stupně s e m ě n í ve výroku II. tak, že se návrh v části, jíž se navrhovatelka domáhala v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze v oddílu C, vložce číslo 108 908 v ý m a z u v údaji způsob jednání statutárního orgánu: „Jménem společnosti jedná jednatel samostatně.“ a z á p i s u v tomto údaji: „Jednatel jedná za společnost ve všech záležitostech samostatně.“ n e o d m í t á. O d ů v o d n ě n í V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně výrokem I. vyhověl návrhu a zapsal změny v obchodní firmě a předmětu podnikání a výrokem II. odmítl návrh v části způsob jednání statutárního orgánu ve znění „Jednatel jedná za společnost ve všech záležitostech samostatně.“ Rejstříkový soud v odůvodnění uvedl, že navrhovatel se domáhal mimo jiné zápisu způsobu jednání statutárního orgánu. K návrhu byl připojen notářský zápis a výpis z živnostenského rejstříku, dokládající změnu názvu obchodní firmy a rozšíření předmětu podnikání. Usnesením ze dne 9.4.2014 byl navrhovatel vyzván k doložení změny společenské smlouvy sepsané formou notářského zápisu, ze které bude zřejmá změna způsobu jednání statutárního orgánu, neboť k návrhu přiložené listiny navržený způsob jednání statutárního orgánu nedokládaly. Lhůta k doložení změny společenské smlouvy byla stanovena 20 dnů ode dne doručení usnesení. Usnesení byla doručeno navrhovateli 10.4.2014. Rejstříkový soud návrh odmítl z důvodu nepředložení změny společenské smlouvy sepsané formou notářského zápisu, a to s odkazem na § 19 ve spojení s § 86 písm. e) z.v.ř. Proti zamítavému usnesení soudu prvního stupně navrhovatelka podala v zákonné lhůtě odvolání. V odvolání uvedla, že soud posoudil chybně navrhovatelkou doložené listiny a dospěl tak k nesprávnému závěru, když trval na předložení změny zakladatelského dokumentu ve formě notářského zápisu a změnu nezapsal na základě předloženého úplného znění zakladatelského dokumentu. Navrhovatelka nezměnila způsob jednání statutárního orgánu na základě jí učiněného projevu vůle. Do 31.12.2013 obsahovaly společenské smlouvy v souladu s ust. § 110 odst. 1 písm. e) obch. zák. způsob jakým jednají jednatelé jménem společnosti, přičemž toto ustanovení korespondovalo s koncepcí jednání podnikatele a jeho statutárního orgánu, tak jak ji upravovalo do 31.12.2013 ust. § 13 a 133 obch. zák. S účinností od 1.1.2014 došlo ke změně obecně závazného právního předpisu a ke změně koncepce jednání právnické osoby – ustanovení § 161 – 167 o.z.. Novou koncepci reflektuje ust. § 146 odst. 1 písm. g) z.o.k. Navrhovatelka tedy pouze reflektovala znění obecně závazného předpisu. Požadavek soudu není po právu a vytvářel by nedůvodné náklady navrhovatelky. Odvolatelka navrhla, aby odvolací soud změnil napadené usnesení a požadovanému návrhu vyhověl. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. Podle § 3 odst. 3 zák. č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích (dále jen „z.o.k.“) společenskou smlouvou se podle hlavy I. a IV rozumí i stanovy a zakladatelská listina. Toto ustanovení zákona je třeba vyložit účelovým a rozšiřujícím výkladem tak, že dopadá též i na případy dle části druhé zák. č. 90/2012 Sb., tedy i na přechodné ustanovení § 777 z.o.k. Dle § 777 odst. 1 z.o.k. ujednání společenských smluv, která jsou v rozporu s donucujícími ustanoveními tohoto zákona, se zrušují dnem nabytím účinnosti tohoto zákona. Podle § 777 odst. 2 z.o.k. obchodní korporace přizpůsobí do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (účinnosti nabyl dne 1.1.2014) listiny dle § 777 odst. 1 z.o.k. (tedy společenské smlouvy, do nichž ve smyslu § 3 odst. 3 z.o.k. náleží i zakladatelské listiny jednočlenných společností) úpravě zákona o obchodních korporacích a doručí je do sbírky listin. Neučiní-li tak, rejstříkový soud je k tomu vyzve a stanoví ve výzvě dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti. Uplyne-li dodatečná lhůta marně, soud na návrh rejstříkového soudu nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, zruší obchodní korporaci a nařídí její likvidaci. Dle § 3041 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z.“) ustanovení společenské smlouvy nebo statutu právnických osob uvedených v § 3041 odstavci 1 o.z., která odporují donucujícím ustanovením tohoto zákona, pozbývají závaznosti dnem nabytí jeho účinnosti; právnická osoba přizpůsobí do tří let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona společenskou smlouvu nebo statut úpravě tohoto zákona a doručí je orgánu veřejné moci, který vede veřejný rejstřík, do něhož je právnická osoba zapsána. Neučiní-li tak, příslušný orgán veřejné moci ji k tomu vyzve a stanoví ve výzvě dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti; uplyne-li dodatečná lhůta marně, soud právnickou osobu na návrh orgánu veřejné moci nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, zruší a nařídí její likvidaci. Výše citovaná dvě přechodná ustanovení dvou různých právních předpisů je pro obchodní korporace (ve smyslu § 1 odst.1 z.o.k. pro obchodní společnosti a družstva) nutné vykládat v jejich vzájemné souvislosti a přitom brát v úvahu i míru speciality. Potud je tedy ust. § 777 odst. 1 a 2 z.o.k. pro obchodní korporace ustanovením speciálním. Nicméně, vzhledem k tomu, že samotné postavení statutárního orgánu je upraveno i pro obchodní korporace jen v rámci obecných ustanovení o.z. o postavení statutárního orgánu právnických osob (viz § 163 – 165, jakož i § 436 a násl. o.z.), není upraveno v rámci zákona o obchodních korporacích, je třeba ve smyslu ust. § 777 odst.1 a 2 z.o.k. za zrušené dnem účinností o.z. i z.o.k. (dnem 1.1.2014) považovat též i ustanovení společenských smluv obchodních korporací jsoucí v rozporu s kogentními ustanoveními o.z. Za takové kogentní ustanovení lze považovat i ust. § 164 odst. 1 o.z., podle nějž „člen statutárního orgánu může zastupovat právnickou osobu ve všech věcech“. Ke dni 1.1.2014 jsou tedy zrušená ustanovení společenských smluv (zakladatelských listin) obchodních korporací jsoucí v rozporu s kogentními ustanoveními zákona o obchodních korporacích (zák. č. 90/2012 Sb.), jakož i v rozporu s kogentními ustanoveními občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.), včetně ustanovení občanského zákoníku podle nějž „člen statutárního orgánu může zastupovat právnickou osobu ve všech věcech“ (§ 164 odst.1 o.z.). Z uvedeného vyplývá, že měla-li obchodní korporace v rámci společenské smlouvy upraven způsob jednání statutárního orgánu či jeho člena jménem obchodní korporace, přímo ze zákona (dle § 777 odst.1 z.o.k. ve spojení s § 164 o.z.) je toto ustanovení ke dni 1.1.2014 zrušeno v tom, v čem odporuje ust. § 164 odst. 1 o.z.. Zrušená jsou tak ustanovení společenských smluv jsoucí v rozporu s § 164 odst. 1 o.z., tedy s tím, že člen statutárního orgánu může zastupovat právnickou osobu ve všech věcech. Nepřijala-li obchodní korporace změnu společenské smlouvy ohledně způsobu jednání statutárního orgánu za obchodní korporaci kopírující ust. § 164 odst.1 o.z. (což nelze zcela vyloučit ani u změn, jež nastaly přímo ze zákona, byť taková změna by znamenala jen deklarování nastalé zákonné změny), bylo zrušené znění společenské smlouvy ke dni 1.1.2014 nahrazeno (přímo ze zákona) zákonným způsobem jednání členů statutárního orgánu dle § 164 odst. 1 o.z. , tedy zněním zákona – „člen statutárního orgánu může zastupovat obchodní korporaci ve všech věcech“. Bylo-li původní znění společenské smlouvy ohledně způsobu jednání statutárního orgánu jménem obchodní korporace jsoucí v rozporu s kogentním ustanovením zákona ke dni 1.1.2014 nahrazeno novým zněním vymezení způsobu jednání člena statutárního orgánu za obchodní korporaci, jde o zákonnou změnu společenské smlouvy bez nutnosti rozhodování o ní. V postavení statutárního orgánu právnické osoby se projevuje fikční teorie právnických osob, podle níž jsou právnické osoby umělé právní útvary, jež nemohou mít vlastní vůli a nemohou samostatně jednat. Podle dřívější koncepce v hmotném právu do 31.12.2013 měly právnické osoby svou vlastní vůli, kterou projevovaly prostřednictvím jednání svých statutárních orgánů. Tato koncepce byla ovšem po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku opuštěna. Podle § 151 odst. 1 o.z. zákon stanoví, popřípadě zakladatelské právní jednání určí, jakým způsobem a v jakém rozsahu členové orgánů právnické osoby za ni rozhodují a nahrazují její vůli. Dle § 164 o.z. člen statutárního orgánu může zastupovat právnickou osobu ve všech záležitostech. Nutné je zdůraznit, že ust. § 164 odst. 1 o.z. obsahuje dvě podstatná pravidla. Jednak vymezuje působnost statutárního orgánu právnické osoby tak, že v jeho působnosti je jednání za právnickou osobu ve všech věcech, dále pak z něj vyplývá i způsob jednání - za právnickou osobu. V rámci obecného vymezení z něj plyne i to, že není-li ve stanovách resp. smlouvě právnické osoby (viz. § 125 odst.1 o.z.), pro obchodní korporace tedy ve společenské smlouvě resp. v zakladatelské listině, stanoveno jinak, jedná každý člen statutárního orgánu samostatně. Ustanovení § 164 o.z. zakládá generální zástupčí oprávnění členů statutárního orgánu zastupovat právnickou osobu ve všech záležitostech. Přímé jednání právnických osob svými statutárními orgány bylo od 1.1.2014 nahrazeno koncepcí zastoupení statutárním orgánem. Statuární orgán již nejedná přímo jménem právnické osoby, ale jedná coby zástupce právnické osoby. Připomenout je ovšem třeba zákonné definování zástupce coby toho, kdo je oprávněn právně jednat jménem jiného viz. § 436 odst. 1 o.z.. S tím souvisí i to, že kdo právnickou osobu zastupuje, dá najevo, co ho k tomu opravňuje, neplyne-li to již z okolností. Kdo za právnickou osobu podepisuje, připojí k jejímu názvu svůj podpis, popřípadě i údaj o své funkci nebo o svém pracovním zařazení (§ 161 o.z.). Podle § 13 odst.1 obch. zák. “právnická osoba jedná statutárním orgánem nebo za ni jedná zástupce“. Dle § 133 odst.1 obch. zák. statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným je jeden nebo více jednatelů. Je-li jednatelů více, je oprávněn jednat jménem společnosti každý z nich samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy jinak. Od 1.1.2014 platí z výše uvedených důvodů i pro společnost s ručením omezeným obecné pravidlo, že „člen statutárního orgánu může zastupovat právnickou osobu ve všech záležitostech“ (§ 164 odst. 1 o.z.). Přitom právnická osoba si tvoří orgány o jednom členovi (individuální) nebo o více členech (kolektivní) viz. § 152 odst.1 o.z. Tak i jediný jednatel společnosti s ručením omezeným je členem orgánu. Speciální právní úprava společnosti s ručením omezeným určuje, že statutárním orgánem této společnosti je každý jednatel, ledaže společenská smlouva určí, že více jednatelů tvoří kolektivní orgán ( § 44 odst. 5 z.o.k.). Podle § 194 odst.1 z.o.k. je statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným jeden nebo více jednatelů. Určí-li tak společenská smlouva, tvoří vice jednatelů kolektivní orgán, ust. § 440 až 444 z.o.k. se použijí obdobně. Ohledně způsobu jednání jednatelů zákon o obchodních korporacích stanoví jen, že způsob jednání jednatelů za společnost je obligatorní náležitostí společenské smlouvy viz. § 146 odst.1 písm. g) z.o.k. Ohledně způsobu jednání jde o jistou změnu oproti dosavadní právní úpravě, viz. § 110 odst.1 písm. e) obch. zák., podle nějž bylo obligatorní náležitostí společenské smlouvy „jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti“. Od 1.1.2014 u společnosti s ručením omezeným došlo ze zákona ke změně společenské smlouvy. Tato změna spočívá v tom, že jednatel jedná za společnost (nikoli jejím jménem), coby zástupce. To u jediného jednatele znamená, že „jednatel společnosti může společnost zastupovat ve všech věcech“. Má-li společnost více jednatelů, z nichž byl každý dosud oprávněn jednat jménem společnosti samostatně, ze zákona platí, že „každý jednatel společnosti může společnost zastupovat ve všech věcech“. Má-li společnost více jednatelů jednajících společně, pak zůstává v platnosti společenská smlouva ohledně vymezení počtu resp. osob společně jednajících s tím, že společné jednání se děje za společnost (nikoli jménem společnosti), a to ve všech věcech. Předložila – li navrhovatelka v dané věci k návrhu „zakladatelský dokument“, který obsahoval v čl. 9 nazvaném „Jednání jménem společnosti“ s textem „Jménem společnosti jedná jednatel samostatně.“ a posléze předložila k výzvě soudu tento dokument (úplné znění ke dni 17.4.2014) s čl. 9 nazvaným „Jednání za společnost“ s textem „Jednatel jedná za společnost ve všech záležitostech samostatně.“, tak jen reflektovala v podstatně doslovně (viz § 164 o.z.) výše nastalou zákonnou změnu právní úpravy do úplného znění zakladatelské listiny. Ke změně zakladatelské listiny však nedošlo až vyhotovením úplného znění 17.4.2014, ale již k 1.1.2014 ex lege, aniž by o tom musel společník jakkoli rozhodovat. Z uvedeného vyplývá, že soud prvního stupně pochybil, pokud vyžadoval po navrhovatelce změnu „společenské smlouvy“ sepsané formou notářského zápisu ohledně změny způsobu jednání statutárního orgánu. Změna způsobu jednání jménem společnosti s ručením omezeným, která nastala přímo ze zákona, tak jako tomu bylo v daném případě, není předmětem rozhodování společníka resp. společníků společnosti. Dle § 197 z.o.k. jednatel bez zbytečného odkladu poté, co se dozví, že došlo ke změně společenské smlouvy na základě jakékoli právní skutečnosti, vyhotoví úplné znění společenské smlouvy a uloží je spolu s listinami prokazujícími změnu do sbírky listin obchodního rejstříku, pročež v daném případě tak jednatel správně vyhotovil úplné znění zakladatelské listiny (§ 8 odst. 2 a § 11 z.o.k.) odrážející její ex lege nastalé změny. Na základě výše uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení ve výroku II. podle § 220 odst.1 o.s.ř. změnil, jak uvedeno ve výroku, když sám nemohl ve věci samé – o zápisu do obchodního rejstříku rozhodnout vzhledem k procesní povaze rozhodnutí soudu prvního stupně. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání (§ 237 až 238a o.s.ř.) je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. V Praze dne 1. prosince 2014 JUDr. Josef H o l e j š o v s k ý, v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Iva Beránková