Ve věci nahlížení do listin společenství vlastníků jednotek, jež se týkají činnosti společenství, či o poskytnutí kopií těchto listin dle čl. XIV. odst. 1 bodu f) vzorových stanov, jež jsou přílohou nařízení vlády č. 371/2004 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013, jsou k řízení v prvním stupni dle § 9 odst. 1 o.s.ř. ve znění účinném do 31. 12. 2013 věcně příslušné okresní soudy.

14 Cmo 167/2014 - 127 U S N E S E N Í Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Ing. Davida Bokra a soudkyň JUDr. Olgy Římalové a Mgr. Kateřiny Horákové v právní věci žalobce Ing. A. N., nar. 20. 1. 1939, bytem J. H., proti žalovanému Společenství vlastníků Otín čp. 86, se sídlem Otín 86, 377 01 Jindřichův Hradec, IČO 260 65 584, zastoupenému JUDr. Vítem Pošvářem, advokátem, se sídlem Masarykovo náměstí 1, 377 01 Jindřichův Hradec, o vydání kopií dokladů a nahlížení do dokladů, k odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 1. 2014, č. j. 13 Cm 2160/2012-97, t a k t o : Rozsudek soudu prvního stupně s e z r u š u j e a věc s e p o s t u p u j e Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci. O d ů v o d n ě n í : Krajský soud v Českých Budějovicích v záhlaví uvedeným rozsudkem zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal na žalovaném umožnění nahlédnutí do listin specifikovaných ve výroku rozhodnutí a současně vydaní kopií tam specifikovaných listin na náklady žalobce (výrok I.) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 13.298 Kč (výrok II.). Soud prvního stupně vyšel po provedeném dokazování z toho, že žalobci nebylo bráněno v realizaci jeho práva nahlížet do dokladů Společenství vlastníků Otín čp. 86 (dále též jen „společenství“) či žádat kopie těchto dokladů dle bodu V odst. 1 písm. f) stanov společenství a v mezích § 13 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů. Společenství bylo opakovaně připraveno žalobci v tomto směru vyhovět; navíc žalobce měl k těmto listinám přístup z pozice předsedy výboru společenství v letech 2010 a 2011. Ve vztahu k listinám starším 5 let, tj. z let 2003 a 2004, nebylo možné žalobě vyhovět též s ohledem na pětiletou skartační lhůtu podle § 31 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl podle úspěchu ve věci s odkazem na § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „o. s. ř.“) a příslušná ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu). Proti rozsudku soudu prvního stupně podal žalobce odvolání, v němž navrhuje, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že žalobě vyhoví. V odvolání odvolatel obsáhle popisuje důvody, které jej vedou k setrvání na žalobním nároku (jež se z podstatné části vztahují k jím tvrzeným nesrovnalostem ve vyúčtování služeb a příspěvků do „fondu oprav“ k bytové jednotce č. 9 ve spoluvlastnictví Ing. A. G. a J. G.), dále namítá nevěrohodnost vyslechnutých svědků - bývalého předsedy výboru společenství Ing. A. G., bývalého správce V. P., bývalé předsedkyně výboru společenství J. V. a účetní A. J. a poukazuje na desetiletou skartovací lhůtu pro účetní závěrky a pro „pohyb peněžních prostředků“ dle § 31 a § 32 zmíněného zákona o účetnictví. Společenství ve vyjádření k odvolání navrhuje potvrzení rozsudku soudu prvního stupně jako věcně správného, vyvrací důvody odvolání, poukazuje na to, že v odvolání žalobce uplatňuje tvrzení a navrhuje důkazy, které neuplatnil před soudem prvního stupně. Podle čl. II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se s účinností od 1. 1. 2014 mění občanský soudní řád a některé další zákony, se pro řízení zahájená před nabytím účinnosti tohoto zákona použije občanský soudní řád ve znění účinném do 31. 12. 2013; to v projednávané věci platí pro řízení před soudem prvního stupně. V odvolacím řízení se použije občanský soudní řád v platném znění. Po přezkoumání napadeného rozsudku dle § 212 a § 212a odst.1 o. s. ř. v platném znění odvolací soud dospěl k níže uvedenému závěru. Předmětem řízení v projednávané věci je vydání kopií vymezených listin a nahlížení do listin společenství, a to žalobcem v postavení vlastníka jednotky. Věcná příslušnost se tak řídí § 9 odst. 1 o. s. ř., podle něhož nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy. Úprava věcné příslušnosti krajských soudů pro řízení v prvním stupni v § 9 odst. 2, 3 a 4 o. s. ř. na projednávanou věc nedopadá. Ustanovení § 9 odst. 3 písm. u) o. s. ř. sice zakládá věcnou příslušnost Krajských soudů pro řízení v prvním stupni v záležitostech společenství vlastníků jednotek, ale jen pro případy jednání shromáždění společenství vlastníků jednotek a sporů z toho vzniklých. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 26. 10. 2011, sp. zn. 29 Cdo 37/2011, uveřejněném pod číslem 45/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dostupném na www.nsoud.cz dovodil, že rozhodování o výši příspěvků členů společenství na správu domu a pozemku, jakož i o výši záloh na úhradu za služby a způsobu rozúčtování cen služeb spadá podle článku VII odst. 3 písm. f), g) a h) vzorových stanov společenství vlastníků jednotek [příloha nařízení vlády č. 371/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů] do působnosti shromáždění společenství vlastníků jednotek, a že tedy z procesního hlediska jde o obchodní věc ve smyslu § 9 odst. 3 písm. u) o. s. ř.; k tomu Nejvyšší soud odkázal shodně na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 1. 2008, sp. zn. Ncp 2702/2007, uveřejněné pod číslem 1/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Stejný závěr však v projednávané věci učinit nelze. Právo nahlížet do listin společenství, jež se týkají činnosti společenství, či žádat kopie těchto listin, je sice upraveno v bodu V odst. 1 písm. f) stanov společenství [podpůrně a v užším rozsahu v čl. XIV odst. 1 bodu f) vzorových stanov], avšak realizace tohoto práva žádné rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek nepředpokládá, jak vyplývá též z vymezení působnosti shromáždění vlastníků jednotek v čl. III bodu A stanov společenství [podpůrně z čl. VII odst. 3 vzorových stanov]. Na podporu této argumentace odvolací soud odkazuje na shodný závěr vyslovený Nejvyšším soudem v důvodech usnesení ze dne 6. 11. 2008, sp. zn. 22 Cdo 214/2008, při řešení otázky procesních podmínek pro připuštění přistoupení společenství vlastníků jednotek do řízení vedeného u okresního soudu dle § 92 odst. 1 o. s. ř. Nedostatek věcné příslušnosti Krajského soudu v Českých Budějovicích, který věc projednal v prvním stupni, je vadou řízení, ke které přihlíží odvolací soud z úřední povinnosti. Tuto vadu řízení nelze zhojit v odvolacím řízení; pokud by ji odvolací soud pominul, byla by důvodem pro zrušení rozhodnutí soudů obou stupňů v případném dovolacím řízení. Proto odvolací soud postupoval podle § 219a odst. 1 písm. a) a § 221 odst. 1 písm. b) o. s. ř. v platném znění, rozsudek soudu prvního stupně zrušil, a současně rozhodl o postoupení věci Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci jako soudu pro řízení v prvním stupni věcně a místně příslušnému. Místní příslušnost uvedeného soudu s ohledem na sídlo žalovaného společenství vyplývá z § 84 a § 85 odst. 3 o. s. ř. O nákladech odvolacího řízení rozhodne shora uvedený soud prvního stupně v rozhodnutí ve věci (§ 224 odst. 3 o. s. ř. v platném znění). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné jen za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř. v platném znění; lze jej podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích. V Praze dne 25. ledna 2016 Mgr. Ing. David B o k r, v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: J. Kalousková