Věcně příslušným je okresní soud pro řízení, v němž žalobce po společenství vlastníků jednotek coby žalovaném požaduje umožnění nahlédnout do zápisů ze shromáždění žalovaného včetně prezenčních listin, přehledů o výsledcích hlasování o jednotlivých bodech programu shromáždění a plných mocí za určité období od vzniku, jakož i pořízení si na vlastní náklady opisů či kopií všech listin.

7 Cmo 101/2016 – 88 U S N E S E N Í Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského a soudkyň JUDr. Jany Součkové a JUDr. Lenky Grollové v právní věci žalobce: Ing. K. V., bytem P., zastoupený Mgr. Leonou Polákovou, advokátkou, se sídlem Pardubice, Zelené Předměstí, třída Míru 450, PSČ 530 02, proti žalovanému: Společenství vlastníků domu čp. 842 – 845 Bartoňova, Pardubice, se sídlem Pardubice, Bartoňova čp. 842, PSČ 530 12, identifikační číslo 28848799, zastoupené JUDr. Robertem Kubou, advokátem, se sídlem Hradec Králové, Slezské Předměstí, Bieblova 782/7, PSČ 500 03, o uložení povinnosti umožnit žalobci nahlédnout do dokladů a pořídit si jejich opisy či kopie, k odvolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 15. ledna 2016 č.j. 55 Cm 63/2015-77, t a k t o : Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 15. ledna 2016 č.j. 55 Cm 63/2015-77 s e z r u š u j e a věc s e p o s t u p u j e Okresnímu soudu v Pardubicích. O d ů v o d n ě n í : Žalobce (coby člen společenství vlastníků jednotek) se žalobou doručenou soudu prvního stupně dne 5.5.2015 domáhal po žalovaném (coby společenství vlastníků jednotek jehož je členem) umožnění nahlédnout do zápisů ze shromáždění žalovaného, včetně prezenčních listin, přehledů o výsledcích hlasování o jednotlivých bodech programu shromáždění a plných mocí za období od vzniku žalovaného do 30.4.2015 a pořízení si na vlastní náklady opisů či kopií všech listin. Rozsudkem ze dne 13.10.2015 č.j. 55 Cm 63/2015-47 soud žalobě vyhověl a současně uložil žalovanému povinnost k náhradě nákladů řízení. Rozsudek napadl žalovaný odvoláním, které soud usnesením ze dne 24.11.2015 č.j. 55 Cm 63/2015-55 odmítl pro opožděnost. Podáním ze dne 4.12.2015 požádal žalovaný prostřednictvím svého zástupce o prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání proti rozsudku ze dne 13.10.2015 č.j. 55 Cm 63/2015-47. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně návrh žalovaného na prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání proti rozsudku ze dne 13.10.2015 č.j. 55 Cm 63/2015-47 zamítl, neboť dospěl k závěru, že žalovaný, resp. jeho právní zástupce neměl žádný omluvitelný důvod pro zmeškání lhůty k podání odvolání proti napadenému rozsudku, pro který by byl vyloučen z úkonu, který mu příslušel. Proti tomuto usnesení podal žalovaný včasné odvolání. Namítal, že rozsudek mu byl doručen dne 4.11.2015 a na svého zástupce se obrátil s žádostí o podání odvolání až poslední den lhůty pro podání odvolání, tedy dne 19.11.2015, neboť další postup ve věci bylo nezbytné projednat v příslušných orgánech žalovaného. Z důvodu zdravotní indispozice svého zástupce a k jeho pokynu žalovaný přikročil k podání blanketního odvolání, avšak až jeden den po uplynutí zákonné odvolací lhůty. Vyvrací názor soudu o tom, že z doložených lékařských zpráv neplyne omluvitelný důvod, který by zástupce žalovaného objektivně vyloučil z možnosti podat odvolání blanketní formou. Navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že se žalovanému promíjí zmeškání lhůty k podání odvolání proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13.10.2015 č.j. 55 cm 63/2015-47, případně napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k doplnění dokazování. Podle ust. § 103 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). V daném případě nebyla naplněna podmínka věcné příslušnosti soudu. Předmětem řízení ve věci samé je uložení povinnosti umožnit žalobci nahlédnout do dokladů žalovaného a pořídit si jejich opisy či kopie. Podle § 9 odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy. Úprava věcné příslušnosti krajských soudů pro řízení v prvním stupni je obsažena v ust. § 9 odst. 2 o. s. ř., ovšem na projednávanou věc nedopadá. Podle § 9 odst. 2 písm. l) o.s.ř. krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně ve věcech jednání shromáždění společenství vlastníků a sporů z toho vzniklých, s výjimkou sporů o příspěvky členů společenství vlastníků na správu domu a pozemku, sporů o zálohy na úhradu za služby a způsobu rozúčtování cen služeb. Ust. § 9 odst. 2 písm. l) o. s. ř. tedy sice zakládá věcnou příslušnost krajských soudů pro řízení v prvním stupni v záležitostech společenství vlastníků jednotek, ale jen pro případy jednání shromáždění společenství vlastníků jednotek a sporů z toho vzniklých. Za „jednání“ společenství vlastníků jednotek je přitom nutné považovat jeho rozhodování (zcela přesně řečeno shromáždění společenství vlastníků jednotek coby jeho nejvyšší, kolektivní orgán ve smyslu § 152 o.z. permanentně existující leč toliko někdy „zasedající“ rozhoduje na svých schůzích - zasedáních) resp. ve smyslu § 1209 odst. 2 o.z. i situaci nepřijetí jeho rozhodnutí. Shromáždění vlastníků jednotek jednat za společenství vlastníků jednotek coby právnickou osobu nemůže, neb není jeho statutárním orgánem ani jiným orgánem se zákonným jednatelským oprávněním (a zákon mu v rámci dispozice zřejmě takové jednatelské oprávnění neumožňuje stanovit ani ve stanovách společenství). Takovýmto sporem však není věc, kdy žalobce požaduje po společenství coby žalovaném umožnění nahlédnout do zápisů ze shromáždění žalovaného včetně prezenčních listin, přehledů o výsledcích hlasování o jednotlivých bodech programu shromáždění a plných mocí za období od vzniku žalovaného do 30.4.2015 a pořízení si na vlastní náklady opisy či kopie všech listin. Ust. § 9 odst. 2 písm. l) o.s.ř. má v hmotněprávní rovině vazbu na ust. § 1209 odst. 1o.z., podle něhož „je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí; není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká“. Podle § 1209 odst.2 o.z. „je-li pro to důležitý důvod, může každý vlastník jednotky navrhnout soudu, aby rozhodl o záležitosti, která byla shromáždění řádně předložena k rozhodnutí, ale o které nebylo rozhodnuto pro nezpůsobilost shromáždění usnášet se“. Je tak zjevné, že poskytování informací, byť ohledně průběhu shromáždění vlastníků jednotek, není věcí, u níž by byla dána věcná příslušnost krajského soudu v prvním stupni. O spor, který by vznikl z „jednání shromáždění společenství vlastníků“, se tak v posuzované věci nejedná. Uskutečnění práva nahlédnout do dokladů žalovaného a pořízení si jejich opisů nebo kopií žádné rozhodnutí shromáždění vlastníků nepředpokládá, jak vyplývá i ze stanov žalovaného ze dne 16.10.2014 založených na č.l. 10 až 20. K výše uvedeným závěrům odvolací soud dospívá též i s přihlédnutím k ustanovením § 2 a § 3 z.ř.s. (zák.č. 292/2013 Sb.), jímž jsou upravena řízení „o některých otázkách týkajících se právnických osob a svěřenského fondu“ (§ 2 písm. e) z.ř.s.). Krajské soudy dle § 3 odst.2 písm .a) rozhodují jako soudy prvního stupně ve statusových věcech právnických osob, včetně jejich zrušení a likvidace, jmenování a odvolání členů jejich orgánů nebo likvidátora, přeměn a otázek statusu veřejné prospěšnosti. Takovým řízením dané řízení není, když v něm nejde o status právnické osoby – společenství vlastníků jednotek, neboť případné právo na nahlížení do listin společenství vlastníků jednotek jeho členem – vlastníkem jednotky vyplývá právě ze statusu tohoto vlastníka jednotky – člena společenství, nikoli však statusu společenství. Nejde ani o jinou věc dle § 3 odst.2 písm. a) z.ř.s. Požaduje-li žalobce po společenství vlastníků jednotek coby žalovaném umožnění nahlédnout do zápisů ze shromáždění žalovaného včetně prezenčních listin, přehledů o výsledcích hlasování o jednotlivých bodech programu shromáždění a plných mocí za určité období od vzniku, jakož i pořízení si na vlastní náklady opisy či kopie všech listin, jde o věc, v němž je věcně příslušným okresní, nikoli krajský soud. Protože ve věci rozhodoval soud, který nebyl k rozhodování věcně příslušný, odvolací soud usnesení soudu prvního stupně pro nedostatek podmínky řízení zrušil podle § 219a odst. písm. a) o.s.ř. a podle § 221 odst. 1 písm. b) o.s.ř. věc postoupil příslušnému okresnímu soudu, aniž by se mohl zabývat věcnou správností napadeného usnesení. P o u č e n í : Do tohoto usnesení je přípustné dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky do dvou měsíců od jeho doručení, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 239 o.s.ř.). V Praze dne 25. července 2016 JUDr. Josef H o l e j š o v s k ý , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Edita Fialová