Námitka žalovaného podle § 106 odst. 1 o.s.ř. - že věc má být projednána v řízení před rozhodci nebo rozhodčí komisí spolku - musí být zřetelná již z obsahu vyjádření žalovaného učiněného nejpozději při prvním jeho úkonu ve věci samé, jinak dojde ke "zkonzumování" práva žalovaného vznést tuto námitku. Soud se nezabývá otázkou pravomoci rozhodců nebo rozhodčí komise spolku věc projednat a rozhodnout z úřední povinnosti, ale jde o relativní překážku řízení, jejíž existencí se soud zabývá teprve na základě případné včasné námitky žalovaného.

Číslo jednací: 14 Cmo 16/2019 - 135 USNESENÍ (anonymizovaný opis) Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Ing. Davida Bokra a soudkyň JUDr. Olgy Římalové a JUDr. Michaely Janouškové ve věci žalobce: Ing. [příjmení] [příjmení], CSc., [datum narození], bytem [adresa], zastoupen Mgr. [jméno] [příjmení], advokátem, sídlem [adresa], proti žalované: [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], o určení, že žalobce je společníkem [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], k odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. listopadu 2018, č. j. 75 Cm 92/2014 - 123, takto: Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odůvodnění: 1. V záhlaví uvedeným usnesením Městský soud v Praze zastavil řízení (výrok I.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč (výrok II.). 2. Rozhodnutí soud prvního stupně odůvodnil tím, že se žalobce v řízení domáhal určení, že je společníkem [právnická osoba], spol. s r. o., [IČO], sídlem [adresa], protože smlouva o úvěru [číslo] uzavřená dne [datum] mezi žalobcem a právním předchůdcem žalované je neplatná, stejně jako mezi nimi uzavřená smlouva o převodu obchodního podílu ve společnosti z téhož dne, obsahující zajišťovací převod práva k tomuto obchodnímu podílu. Žalobce v řízení poukazoval na neplatnost rozhodčích doložek obsažených v těchto smlouvách pro rozpor s dobrými mravy a ochranou spotřebitele, když vybrané osoby rozhodců neposkytují dostatečné záruky transparentnosti rozhodčího řízení, jež má být navíc provedeno jen na základě listinných důkazů. 3. Soud prvního stupně dále v odůvodnění usnesení uvedl, že žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne [datum] vznesla neurčitou námitku nepříslušnosti soudů k rozhodnutí věci dle § 106 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“ /, proto ji vyzval dle § 43 odst. 1 o. s. ř. k odstranění tohoto nedostatku, což učinila podáním ze dne [datum]. V něm uvedla, že věc nemá být rozhodována před soudem, ale před rozhodcem dle platně sjednané rozhodčí doložky. Soud prvního stupně dovodil, že argumentaci žalobce o neplatnosti rozhodčí doložky přisvědčit nelze, jde o doložku platnou, k tomu snáší obsáhlou argumentaci. A jelikož žalovaná vznesla námitku nepříslušnosti soudů, rozhodl o zastavení řízení. Výrok o nákladech řízení soud prvního stupně odůvodnil odkazem na § 146 odst. 2 o. s. ř. a tím, že procesní odpovědnost za zastavení řízení nese žalobce, neboť řízení mělo probíhat před rozhodcem. Žalovaná má dle § 151 odst. 3 o. s. ř. nárok na paušální náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to za podané vyjádření ve věci samé (§ 1 odst. 3 písm. a/ a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady (…)). 4. Proti usnesení soudu prvního stupně podal žalobce odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně „změnil tak, že se v řízení pokračuje“. Odvolatel soudu prvního stupně vytýká nesprávné právní posouzení věci, obsáhle opakuje argumentaci o neplatnosti rozhodčí doložky. 5. Žalovaná ve vyjádření k odvolání vyvrací argumentaci odvolatele, odkazujíc na obsah svých dosavadních podání, navrhujíc potvrzení usnesení soudu prvního stupně. 6. Po přezkoumání napadeného usnesení soudu prvního stupně odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. 7. Podle § 106 odst. 1 o. s. ř. jakmile soud k námitce žalovaného uplatněné nejpozději při prvním jeho úkonu ve věci samé zjistí, že věc má být podle smlouvy účastníků projednána v řízení před rozhodci nebo rozhodčí komisí spolku, nemůže věc dále projednávat a řízení zastaví; věc však projedná, jestliže účastníci prohlásí, že na smlouvě netrvají nebo že netrvají na projednání věci před rozhodčí komisí spolku. Soud projedná věc i tehdy, jestliže zjistí, že věc nemůže být podle práva České republiky podrobena rozhodčí smlouvě, nebo že rozhodčí smlouva je neplatná, popřípadě že vůbec neexistuje nebo že její projednání v řízení před rozhodci přesahuje rámec pravomoci přiznané jim smlouvou, anebo že rozhodčí soud odmítl věcí se zabývat. 8. Z obsahu spisu se podává podání žaloby s výše uvedenou argumentací rekapitulovanou soudem prvního stupně. 9. Soud prvního stupně usnesením ze dne 8. dubna 2016, č. j. 75 Cm 92/2014 - 43, rozhodl o přerušení řízení do pravomocného skončení řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 24 C 159/2014, v němž se žalobce [příjmení] [příjmení] domáhal určení neplatnosti zmíněné uvěrové smlouvy. Toto řízení bylo pravomocně skončeno rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 2. března 2017, č. j. 58 Co 435/2016 - 141, jímž byl potvrzen zamítavý rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 4. května 2016, č. j. 24 C 159/2014 - 103. Usnesením ze dne 10. listopadu 2017, č. j. 75 Cm 92/2014 - 73, soud prvního stupně rozhodl o pokračování řízení. V návaznosti na tuto skutečnost soud prvního stupně usnesením ze dne 19. února 2018, č. j. 75 Cm 92/2014 - 76, vyzval žalovanou dle § 114b odst. 1 o. s. ř. k vyjádření k žalobě. Žalovaná tak učinila obsáhlým podáním ze dne [datum]. Soud prvního stupně z tohoto podání dovodil, že obsahuje„ byť neurčitou“ námitku nepříslušnosti soudů dle § 106 odst. 1 o. s. ř. Proto soud prvního stupně usnesením ze dne 17. září 2018, č. j. 75 Cm 92/2014 - 111, vyzval žalovanou s odkazem na § 43 o. s. ř. k odstranění zmíněné neurčitosti jasným vyjádřením, zda tuto námitku vznáší či nikoliv. V následném podání ze dne [datum] žalovaná uvedla, že tuto námitku jednoznačně a bezpodmínečně vznáší. Na to soud prvního stupně reagoval vydáním přezkoumávaného usnesení. 10. Podle mínění odvolacího soudu nebyl v poměrech projednávané věci dán důvod pro zastavení řízení dle citovaného § 106 odst. 1 věty první o. s. ř. 11. Odvolací soud se neztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že by podání žalované ze dne [datum] obsahovalo„ byť neurčitou“ námitku nepříslušnosti soudů dle § 106 odst. 1 o. s. ř. Toto podání je zcela konkrétní, žalovaná se v něm obsáhle vyjadřuje k argumentaci žalobce o neplatnosti shora uvedených smluv a v nich obsažených rozhodčích doložek, ale neobsahuje ani sebemenší náznak úmyslu žalované tímto procesním úkonem ve smyslu § 106 odst. 1 o. s. ř. vyloučit příslušnost soudů k projednání a rozhodnutí nadepsané věci. V části VIII. vyjádření se sice žalovaná obsáhle zabývá rozhodčími doložkami, ale i zde jde jen o její reakci na argumentaci žalobce bez projevu záměru dovolat se příslušnosti daného rozhodce projednat a rozhodnout tento spor. Konečně v závěru podání žalovaná sama navrhuje, aby „nadepsaný soud žalobu žalobce, jakož i tam obsažený návrh na vydání předběžného opatření, zamítl“. Ostatně před soudy proběhlo i výše zmíněné řízení o určení neplatnosti smlouvy o úvěru, v jejímž článku VII. odst. 4 je obsažena totožná rozhodčí doložka jako v článku V. odst. 2 smlouvy o převodu obchodního podílu. Nelze automaticky vyjít z toho, že jakékoliv vyjádření žalované k rozhodčím doložkám představuje námitku dle § 106 odst. 1 o. s. ř. Z podání by námitka, že věc má být projednána v řízení před rozhodcem, musela vyplývat. Tak tomu ale nebylo, přitom se jednalo o první úkon žalované ve věci samé. Důvod pro zmíněnou (návodnou) výzvu soudu prvního stupně nebyl dán a obsah následného podání žalované ze dne [datum] je z hlediska § 106 odst. 1 o. s. ř. irelevantní. Předchozím vyjádřením ve věci ze dne [datum] došlo ke „zkonzumování“ práva žalované požadovat projednání věci před rozhodcem dle sjednané rozhodčí doložky. Soud se totiž nezabývá otázkou pravomoci rozhodce či rozhodců věc projednat a rozhodnout z úřední povinnosti, ale jde o relativní překážku řízení, jejíž existencí se soud zabývá teprve na základě případné včasné námitky žalované strany. V poměrech projednávané věci žalovaná takovou námitku nevznesla včas. Je tedy nadbytečné zabývat se otázkou platnosti daných rozhodčích doložek. 12. S ohledem na shora uvedené důvody odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 219a odst. 1 písm. a/ a § 221 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.). 13. V dalším řízení soud prvního stupně věc projedná a rozhodne. 14. Podle § 226 odst. 1 o. s. ř. je právní názor odvolacího soudu pro soud prvního stupně závazný. Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Praha 14. května 2019 Mgr. Ing. David Bokr předseda senátu