Ustanovení § 107a o.s.ř. se u smírčího řízení dle § 67 a násl. o.s.ř. neuplatní.

14 Cmo 379/2019 USNESENÍ Vrchní soud v Praze rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Michaelou Janouškovou a soudců Mgr. Kateřiny Horákové a Mgr. Ing. Davida Bokra ve věci navrhovatele: Z. Z., narozený XY bytem H. zastoupený advokátem JUDr. Luďkem Lissem, Ph.D., LL.M. sídlem Jablonského 640/2, Praha 7 – Holešovice za účasti: D. K., narozený XY, bytem H. zastoupený advokátem Mgr. Lukášem Trojanem sídlem Na strži 2102/61a, Praha 4 o návrhu na zahájení smírčího řízení, k odvolání účastníka D. K. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. července 2019, č. j. 2 Nc 1/2019-19, takto: Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že se nevydává. Odůvodnění: 1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl, že na místo dosavadního navrhovatele Z. Z., bude v řízení pokračováno s G. S., narozeným XY, bytem P, coby novým navrhovatelem. 2. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil odkazem na § 107a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) tím, že navrhovatel smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 29. června 2019 postoupil právo uplatněné předmětným návrhem na G. S., navrhovatel navrhl postup dle § 107a o. s. ř. a G. S. s návrhem souhlasil. 3. Proti tomuto usnesení podal účastník D. K. odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně „zrušil a rozhodl o zamítnutí“ předmětného návrhu. Argumentuje odkazem na § 1881 odst. 2 o. z. a odbornou literaturu, dovozuje (absolutní) neplatnost smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 29. června 2019 s tím, že postoupením pohledávky na třetí osoby spočívající v právu na vydání a navrácení akcií (čehož se navrhovatel domáhá v řízení vedeném před Krajským soudem v Hradci Králové, sp. zn. 38 Cm 28/2019, a to včetně zrušení smlouvy o koupi cenných papírů ze dne 24. dubna 2018) bez povinnosti vrátit kupní cenu, by došlo k významné změně pohledávky v jeho neprospěch. S ohledem na obsah smlouvy o postoupení pohledávky rovněž namítá nedostatek aktivní legitimace právního nástupce pro předmětné smírčí řízení, jímž se navrhovatel domáhá po účastníku zaplacení částky 200 000 000 Kč, neboť pohledávka je ve smlouvě specifikována jako “vydání a navrácení akcií zpět postupiteli (navrhovateli)“, z titulu zrušení smlouvy o koupi cenných papírů. Návrhem uplatněné právo tak na G. S. převedeno převodní smlouvou nebylo. Rozhodnutí považuje za nepřezkoumatelné, není z něj zřejmé, na podkladě kterého konkrétního důkazu, měl soud prvního stupně za prokázané, že došlo ke změně osoby oprávněné domáhat se uplatněného nároku a že právě G. S. měl vstoupit do práv navrhovatele. 4. Navrhovatel s podaným odvoláním nesouhlasil, navrhl potvrzení rozhodnutí soudu prvního stupně. Smlouvu o postoupení pohledávky považuje za platnou, svou argumentaci odkazem na výklad § 1881 o. z. blíže rozvádí. Má rovněž za to, že aktivní legitimace přešla na postupníka (G. S.). Odkazem na § 1793 o. z. poukazuje na vztah předmětného řízení a řízení vedeného u Krajského soud v Hradci Králové pod sp. zn. 38 Cm 28/2019, jímž se navrhovatel domáhá vrácení akcií. Nárok navrhovatele na vrácení akcií dle § 1793 o. z. je dle jeho názoru ex lege spojen s právem protistrany ubránit se doplacení kupní ceny, spolu tak tvoří jeden funkční, právní a ekonomický celek. 5. Po přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu dle § 212 a § 212a o. s. ř. odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 6. Z obsahu spisu se podává, že navrhovatel se návrhem na zahájení smírčího řízení dle § 67 o. s. ř. ze dne 28. března 2019 domáhá, aby soud učinil pokus o smír a rozhodl o schválení smíru, dle nějž by se účastník D. K. zavázal zaplatit navrhovateli částku 200 000 000 Kč ve lhůtě 15 dnů od právní moci, jakožto doplatku kupní ceny ze smlouvy prodeji akcií ve společnosti M., IČO XY, sídlem H., uzavřené dne 24. dubna 2018 s kupní cenou 150 000 000 Kč, neboť skutečná hodnota akcií k okamžiku uzavření kupní smlouvy činila 350 000 000 Kč. Domáhá se práv z neúměrného zkrácení, upřednostňuje smírné vyřešení před zrušením smlouvy pro neúměrné zkrácení. Podáním z 1. července 2019 navrhovatel navrhl vstup G. S. (jenž s uvedeným postupem souhlasil) do předmětného řízení na místo dosavadního navrhovatele s tím, že smlouvou ze dne 29. června 2019 (jež předložil) postoupil na G. S. svou pohledávku za účastníkem. 7. Podle § 67 odst. 1 věty prvé o. s. ř. připouští-li to povaha věci, lze navrhnout u kteréhokoli soudu, který by byl věcně příslušný k rozhodování věci, aby provedl pokus o smír (smírčí řízení) a, došlo-li k jeho uzavření, aby rozhodl i o jeho schválení. 8. Odvolací soud se v prvé řadě zabýval zodpovězením otázky, zda u smírčího řízení v režimu § 67 a násl. o. s. ř. přichází postup § 107a o. s. ř. v úvahu a dospěl závěru, že se § 107a o. s. ř. u smírčího řízení dle § 67 a násl. o. s. ř. nepoužije. 9. Je tomu tak s ohledem na systematický výklad a výklad e ratione legis citovaného § 67 o. s. ř. (k výkladovým pravidlům srov. například nález Ústavního soudu ze dne 17. prosince 1997, sp. zn. Pl. ÚS 33/97, uveřejněný pod č. 30/1998 Sb., nález Ústavního soudu ze dne 28. března 2006, sp. zn. Pl. ÚS 42/03, uveřejněný pod č. 280/2006 Sb., jež jsou veřejnosti dostupné na webových stránkách Ústavního soudu). 10. Ustanovení § 67 o. s. ř. upravující smírčí řízení bylo zákonodárcem umístěno do části druhé (hlavy první) občanského soudního řádu, označené jako „Činnost soudu před zahájením řízení“, ustanovení § 107a o. s. ř. je zařazeno (až) v části třetí (hlavě první) citované právní normy, označené jako „Řízení v prvním stupni“. Ustanovení třetí části občanského soudního řádu se vztahují na řízení upravená ustanoveními druhé části občanského soudního řádu jenom tehdy, jestliže to vyplývá z ustanovení druhé části občanského soudního řádu, popř. jestliže je to výslovně uvedeno v ustanovení třetí části občanského soudního řádu (shodně viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 30. června 1965, sp. zn. 5 Cz 31/66). Vzhledem k tomu, že § 69 o. s. ř. obsahuje pouze odkaz na § 99 o. s. ř., v části třetí občanského soudního řádu výslovný odkaz zakotven není, pak nastíněný výklad vede k závěru o nemožnosti aplikovat § 107a o. s. ř. u smírčího řízení dle § 67 o. s. ř. 11. Ke shodnému závěru vede i výklad teleologický (e ratione legis) dotčené právní normy. Smyslem a účelem smírčího řízení dle § 67 a násl. o. s. ř. je (v zájmu předcházení soudním sporům) pokus soudu o dohodu, jíž by účastníci upravili vzájemná práva a povinnosti, a to v (relativně) krátkém časovém úseku, jedná se de facto o alternativní metodu (vy)řešení sporu účastníků, při níž nedochází autoritativnímu rozhodování o právech a povinnostech stran; navíc je-li pokus o smír neúspěšný, smírčí řízení zahájené dle § 67 o. s. ř. tím končí. Lze tak dovodit, že smyslem poněkud stručné úpravy bylo ponechat řízení o prétorském smíru co nejméně formálním. 12. Odvolací soud tak dospěl k závěru, že § 107a o. s. ř. se u smírčího řízení dle § 67 a násl. o. s. ř. neuplatní. 13. Posuzoval-li soud prvního stupně, zda jsou naplněny podmínky pro vydání usnesení o vstupu nového účastníka řízení podle § 107a o. s. ř. aplikoval nesprávně určenou právní normu, odvolací soud tak z uvedeného důvodu usnesení soudu prvního stupně změnil (§ 220 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.) tak, že se nevydává. Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Praha 23. ledna 2020 JUDr. Michaela Janoušková, v.r. předsedkyně senátu