Má-li být jednatel, který je současně společníkem společnosti s ručením omezeným, odvolán z funkce pro porušení povinností, musí být tato skutečnost zřejmá z návrhu usnesení valné hromady uvedeného v pozvánce, jak plyne z § 184 odst. 1 s přihlédnutím k § 173 písm. c) z.o.k.

Číslo jednací: 14 Cmo 357/2020- 274 USNESENÍ (anonymizovaný opis) Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Ing. Davida Bokra a soudkyň Mgr. Kateřiny Horákové a JUDr. Michaely Janouškové ve věci navrhovatele: [osobní údaje navrhovatele] bytem [adresa] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] za účasti: [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa] zastoupená advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] [příjmení] sídlem [adresa] o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ze dne [datum], k odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 21. září 2020, č. j. 49 Cm 19/2019 - 226 takto: I. Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že se vyslovuje neplatnost usnesení valné hromady společnosti [právnická osoba] konané ze dne [datum] o odvolání navrhovatele z funkce jednatele. II. Účastnice řízení [právnická osoba] je povinna zaplatit navrhovateli k rukám jeho právního zástupce na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 40 184 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci usnesení. Odůvodnění: 1. Krajský soud v Plzni v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti [právnická osoba] /dále též jen „společnost“ / konané ze dne [datum] /dále jen „valná hromada“ / o odvolání navrhovatele z funkce jednatele společnosti (výrok I.) a navrhovateli uložil povinnost zaplatit společnosti na náhradě nákladů řízení částku 35 828 Kč (výrok II.). 2. Soud prvního stupně po provedeném dokazování vyšel z těchto skutkových zjištění: - navrhovatel je 50% společníkem společnosti; - pozvánka na valnou hromadu byla doručena navrhovateli do vlastních rukou dne [datum], jak vyplývá z doručenky. Pod bodem 3 programu bylo v pozvánce odvolání navrhovatele z funkce jednatele; - odvolání jednatele z funkce patří dle článku 10 společenské smlouvy do působnosti valné hromady; - na valnou hromadu se navrhovatel nedostavil a hlasy druhého 50% společníka [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byl odvolán z funkce jednatele pro porušování povinností při výkonu této funkce s poukazem na § 173 odst. 1 písm. c) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen„ z. o. k.“ /. Z obchodního rejstříku byl vymazán [datum] se dnem zániku funkce [datum]; - podle zápisu z valné hromady bylo společnosti doručeno usnesení Policie České republiky, podle něhož se navrhovatel měl dopustit přisvojení cizí věci, která mu byla svěřena, a to bez právního důvodu a bez oprávněného spojení s výkonem funkce jednatele a převedl finanční částku ve výši 5 400 000 Kč na jiný účet a způsobil společnosti i další škody; - podle rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 12. května 2020, č. j. 12 To 73/2019 - 1278, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 9. října 2019, č. j. 2 T 4/2019 - 1045, byl navrhovatel shledán vinným ze zločinu zpronevěry podle § 206 odst. 1, 5 písm. a) trestního zákoníku, jehož se měl dopustit, když jako jednatel a společník společnosti [právnická osoba] se záměrem neoprávněně se obohatit na úkor společnosti dne [datum] bez právního důvodu a bez souvislosti s výkonem funkce jednatele prostřednictvím internetového bankovnictví převedl finanční částku ve výši 5 400 000 Kč z bankovního účtu společnosti na svůj osobní účet s odůvodněním, že tak učinil v souladu se závěry valné hromady společnosti o rozdělení zisku z prodeje tohoto majetku mezi společníky. Za tento zločin byl navrhovatel odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 5 let, současně mu byl uložen peněžitý trest v souhrnné výši 500 000 Kč a byla mu uložena povinnost k náhradě škody společnosti ve výši 5 400 000 Kč; - další důkazy provedené před právní mocí zmíněných trestních rozhodnutí k výše uvedené škodě způsobené ze strany navrhovatele společnosti soud prvního stupně pro nadbytečnost nehodnotil; 3. Na tomto základě soud prvního stupně dospěl k tomuto právnímu posouzení věci: - pozvánka byla navrhovateli doručena včas, má veškeré náležitosti potřebné k tomu, aby valná hromada mohla rozhodovat o odvolání navrhovatele z funkce jednatele, což také učinila; - navrhovateli správně nebylo umožněno hlasovat na valné hromadě, jak vyplývá z § 173 odst. 1 písm. c) z. o. k., a to vzhledem k porušení povinností konstatovanému ve shora uvedeném pravomocném soudním rozhodnutí; - návrh tak není důvodný. 4. Výrok o nákladech řízení soud prvního stupně odůvodnil s odkazem na § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“ /, a na vyhlášku č.177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), úspěchem společnosti v řízení. Společnosti podle soudu prvního stupně náleží náhrada - odměny advokáta za 7 úkonů právní služby po 3 100 Kč, 4 režijních paušálů po 300 Kč, cestovních výdajů ve výši 4 710 Kč, za zmeškaný čas 2 000 Kč, 21% DPH ve výši 6 218 Kč; celkem 35 828 Kč. 5. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 6. Odvolatel poukazuje na to, že usnesení soudu prvního stupně o pokračování v řízení ze dne 5. srpna 2020, č. j. 49 Cm 19/2019 - 212, ještě nenabylo právní moci, neboť odvolací soud dosud nerozhodl o odvolání navrhovatele. Meritorní rozhodnutí tak soud prvního stupně vydal nezákonně. Dále odvolatel argumentuje podaným dovoláním proti zmíněnému trestnímu rozsudku Vrchního soudu v Praze. Podle odvolatele § 184 z. o. k . sice stanoví, že součástí pozvánky je i návrh usnesení valné hromady, což stricto sensu splněno bylo, nicméně v daném případě bylo třeba vzít v potaz, že nešlo o „běžné“ odvolání navrhovatele z funkce jednatele společnosti, ale o odvolání, při němž odvolatel jako společník nemohl vykonávat hlasovací práva dle § 173 odst. 1 písm. c) z. o. k . Aby byl zachován účel pozvánky, tj. seznámit společníka s pořadem jednání valné hromady, aby mohl zvážit účast a mohl se řádně připravit, bylo třeba, aby [anonymizováno] [příjmení] v pozvánce uvedl důvod odvolání odvolatele z funkce jednatele. To platí tím spíše, že v dřívějším dopisu zaslaném [anonymizováno] [příjmení] dne [datum] odvolatel poukazoval na to, že z funkce jednatele nemůže být odvolán, neboť disponuje 50 % hlasů. Na to měl [anonymizováno] [příjmení] v pozvánce reagovat. Uvedením důvodu odvolání by bylo odvolateli umožněno se na valné hromadě hájit. Takto [anonymizováno] [příjmení] uvedl odvolatele v omyl a takové jednání nemůže požívat zákonné ochrany. Odvolatel při jednání odvolacího soudu rozporoval též včasné doručení pozvánky na valnou hromadu. K doručení pozvánky společnost předkládá dvě doručenky, a to z 19. a [datum]. Pokud by došlo k doručení pozvánky skutečně až [datum], šlo by o doručení opožděné. 7. Společnost navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Podle jejího mínění má usnesení o pokračování v přerušeném řízení povahu řízení, jímž se upravuje vedení řízení, takže podle § 202 odst. 1 písm. a) o. s. ř. proti němu není odvolání přípustné. Nesprávné poučení o přípustnosti odvolání na tom nic nemění. Soud prvního stupně nemusel takové usnesení vůbec vydávat. Odvolateli újma na procesních právech nevznikla. Záměr odvolatele podat ve zmíněné trestní věci dovolání není důvodem pro to, aby soud ve věci nejednal. K tomu společnost odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2015, sp. zn. 23 Cdo 4119/2014. K obsahu pozvánky společnost odkazuje na vyjádření odvolacího soudu v usnesení ze dne 20. března 2020, č. j. 14 Cmo 44/2020 - 192. V 15. odstavci odůvodnění odvolací soud uvedl, že pozvánka na valnou hromadu kromě uvedení data a času zahájení jednání, musí obsahovat uvedení bodů pořadu jednání a text návrhu usnesení, které má být valnou hromadou přijato (§ 184 odst. 4 z. o. k.), body pořadu jednání musí být popsány určitě, aby se společníci mohli seznámit s pořadem jednání a připravit se na jeho projednání (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2001 sp. zn. 29 Odo 155/2001). Tyto požadavky byly v daném případě splněny, z předmětné pozvánky je zřejmé, že valná hromada měla (mimo jiné) na pořadu jednání právě odvolání stávajícího jednatele společnosti (viz bod 3 pořadu jednání). Podle společnosti tak odvolateli nebyla upřena možnost se na jednání valné hromady připravit, neboť program jednání znal. Ani tato námitka odvolatele není důvodná. Společnost též poukazuje na absenci protestu navrhovatele dle § 192 odst. 2 z. o. k., přičemž na valnou hromadu se navrhovatel nedostavil dobrovolně. 8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné, byť argumentaci odvolatele lze přisvědčit jen z části. 9. Na projednávanou věc s ohledem na konání valné hromady dne [datum] dopadá níže uvedená úprava v zákoně o obchodních korporacích ve znění účinném do [datum], tj. ve znění před novelizací provedenou s účinností od [datum] zákonem č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (…). 10. Podle § 191 odst. 1 z. o. k. každý společník, jednatel, člen dozorčí rady, je-li zřízena, nebo likvidátor se může v mezích tohoto ustanovení dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo společenskou smlouvou. Bylo-li rozhodnuto mimo valnou hromadu nebo bylo-li rozhodnutí valné hromady přijato dodatečně, právo podat návrh zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí podle § 174 odst. 3 nebo § 177, nejdéle však uplynutím 1 roku od přijetí tohoto rozhodnutí. Totéž platí, rozhodl-li v působnosti valné hromady jediný společník. 11. Podle § 192 odst. 2 z. o. k. neplatnosti usnesení valné hromady se společník nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán protest, ledaže nebyl podaný protest zapsán chybou zapisovatele nebo předsedy valné hromady nebo navrhovatel nebyl na valné hromadě přítomen, případně důvody pro neplatnost usnesení valné hromady nebylo možné na této valné hromadě zjistit. 12. Podle § 184 odst. 1 z. o. k. termín konání valné hromady a její pořad se společníkům oznámí písemně nejméně 15 dnů přede dnem jejího konání, neurčí-li společenská smlouva jinak; součástí pozvánky je i návrh usnesení valné hromady. 13. Podle § 173 odst. 1 písm. c) z. o. k. společník nevykonává hlasovací právo, jestliže valná hromada rozhoduje o tom, zda jemu nebo osobě, s níž jedná ve shodě, má být prominuto splnění povinnosti, anebo zda má být odvolán z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce. 14. Odvolací soud paralelně vydaným usnesením ze dne 15. listopadu 2021, č. j. 14 Cmo 356/2020 - 271, potvrdil jako věcně správné usnesení soudu prvního stupně ze dne 5. srpna 2020, č. j. 49 Cm 19/2019 - 212, o pokračování v přerušeném řízení. Skutečnost, že soud prvního stupně v mezidobí fakticky pokračoval v řízení a vydal zde řešené meritorní rozhodnutí, nepředstavuje v poměrech projednávané věci žádné procesní pochybení, jež by bylo vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ve smyslu § 219a odst. 1 písm. a/ o. s. ř. 15. Odvolací soud znovu provedl důkaz pozvánkou na valnou hromadu svolanou na [datum], dopisem navrhovatele ze dne [datum], pozvánkou na valnou hromadu, zápisem z valné hromady a článkem 10 společenské smlouvy. Ve zmíněných pozvánkách není jakákoliv informace o tom, že navrhovatel má být odvolán z funkce jednatele pro porušování povinností. V obou případech je příslušný bod pořadu jednání valné hromady formulován jako „Odvolání stávajícího jednatele společnosti“ a návrh usnesení v obou případech zní: „Valná hromada odvolává z funkce jednatele společnosti [příjmení] [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa]. Výkon funkce jednatele končí k dnešnímu dni konání valné hromady.“ Odvolatel reagoval na pozvánku na valnou hromadu dopisem ze dne [datum]. Z tohoto dopisu rovněž nevyplývá, že by byl odvolatel informován o tom, že má být odvolán z funkce jednatele pro porušení povinností při jejím výkonu. Odvolatel v dopisu uvádí, že ani na tuto valnou hromadu nemá důvod se dostavit, neboť se svým odvoláním z funkce jednatele nesouhlasí. Podotýká, že odpovídající snaha [anonymizováno] [příjmení] je „iracionální“, neboť bez přítomnosti odvolatele na valné hromadě a jeho souhlasu nemůže k takovémuto odvolání dojít, přesto účast na valné hromadě zváží v závislosti na postupu [anonymizováno] [příjmení] v otázce změny sídla společnosti (k tomu odvolatel zejména uvádí, že nesouhlasí s umístěním sídla na adrese chatky s evidenčním číslem ve vlastnictví neznámé osoby, pravděpodobně německého občanství). Závěrem (mimo jiné) uvádí, že „podává zprávu a zprávu očekává“. Ze zápisu z valné hromady plyne účast druhého společníka a jednatele [příjmení] [příjmení], nepřítomnost odvolatele a rozhodnutí o jeho odvolání ve znění navrženém v pozvánce s tím, že před přijetím rozhodnutí je obsáhlé odůvodnění s odkazem na shora uvedené trestní stíhání (společnosti doručené usnesení Policie České republiky ze dne 31. října 2018, č. j. KRPK-46203-69/TČ-2018) a v účetnictví společnosti dohledané odpovídající kroky odvolatele. Současně je v zápisu konstatováno, že odvolatel nemůže vykonávat hlasovací právo dle § 173 odst. 1 písm. c) z. o. k. Podle článku 10 společenské smlouvy valná hromada je schopná se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina hlasů všech společníků a rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných společníků, nevyžaduje-li zákon jinak. 16. Odvolací soud si je v poměrech projednávané věci vědom absence protestu odvolatele dle shora citovaného § 192 odst. 2 z. o. k. Odvolací soud rovněž zná výklad dovozený Nejvyšším soudem pro poměry akciových společností v usnesení ze dne 17. prosince 2019, sp. zn. 27 Cdo 787/2018, dostupném na www.nsoud.cz, podle něhož výjimka pro nepřítomné akcionáře upravená v § 424 odst. 1 z. o. k. dopadá toliko na ty akcionáře, kteří se jednání valné hromady nezúčastnili z vážných (omluvitelných) důvodů, přičemž podle mínění odvolacího soudu se tento výklad prosadí i v poměrech společností s ručením omezeným ve vztahu ke shora citovanému § 192 odst. 2 z. o. k. Lze tak dovodit, že absence protestu brání odvolateli dovolávat se vyslovení přijatého usnesení valné hromady z důvodů, o kterých mohl vědět a v protestu je uplatnit, a to případně i před samotným konáním svolané valné hromady. Tento závěr dopadá na nyní namítané opožděné svolání valné hromady. Už jen proto se odvolací soud tímto důvodem neplatnosti usnesení valné hromady dále nemohl zabývat. Ovšem podle mínění odvolacího soudu je situace u odvolatelem od počátku řízení namítané a dokazováním zjištěné absence důvodu odvolání z funkce jednatele v pozvánce na valnou hromadu odlišná. Z textu již zmíněného dopisu ze dne [datum] nevyplývá, že by odvolatel věděl o důvodu, pro který má být z funkce odvolán a v důsledku o sistaci svého hlasovacího práva dle shora citovaného § 173 odst. 1 písm. c) z. o. k. Naopak, odvolatel evidentně vycházel z úpravy usnášeníschopnosti valné hromady ve zmíněném článku 10 společenské smlouvy, tedy z toho, že bez jeho účasti nebude valná hromada schopna přijmout v pozvánce prezentovaná rozhodnutí. Ve světle toho pak zvážil svoji (ne) účast na valné hromadě. Pokud by mu tato skutečnost byla v pozvánce sdělena, mohl by se v tomto ohledu rozhodnout jinak. Logické by bylo, kdyby se v takovém případě rozhodl valné hromady účastnit a snažil se na ní vyvrátit společností dovozované porušení povinností. A kdyby důvod odvolání odvolatele z funkce byla společnost v pozvánce skutečně povinna uvést, jak odvolatel namítá, pak by nebylo možné dovodit povinnost odvolatele proti porušení této povinnosti protestovat, neboť o ní logicky před konáním valné hromady ještě nemohl vědět a o účasti na valné hromadě by se rozhodoval na základě takto vadně svolané valné hromady. 17. Druhou otázkou pak je, zda společnost skutečně měla povinnost v pozvánce uvést navržené odvolání odvolatele právě pro porušení povinností při výkonu funkce jednatele Odvolací soud je toho názoru, že tomu tak bylo. V tomto ohledu odvolací soud připouští názorový posun ve srovnání s (jen na okraj) vysloveným závěrem v usnesení ze dne 20. března 2020, č. j. 14 Cmo 44/2020 - 192, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o přerušení řízení. 18. Odvolací soud nyní vychází z teleologického a logického výkladu již citovaného § 184 odst. 1 z. o. k . V rozhodovací praxi soudů je jednota v tom, že pozvánka na valnou hromadu společnosti s ručením omezeným je podle úpravy účinné od [datum] právním jednáním společnosti činěným vůči společníkům (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. března 2020, sp. zn. 27 Cdo 4108/2018). Takže na ni nepochybně dopadá požadavek určitosti a srozumitelnosti vyplývající z § 553 zákona č. 89/2021 Sb., občanského zákoníku /dále jen „o. z.“ /. Jinou otázkou pak je podrobnost v pozvánce uvedeného programu a navržených usnesení valné hromady. Při posuzování splnění tohoto požadavku je třeba vyjít z účelu zmíněného § 184 odst. 1 z. o. k. Tím je zcela jistě společníkům umožnit, aby se mohli seznámit s pořadem jednání valné hromady a s obsahem k přijetí navržených usnesení a včas se rozhodnout, zda se valné hromady zúčastní či nikoliv. Pokud se rozhodnou, že se valné hromady zúčastní, tak aby si pro tuto účast mohli vytvořit podmínky a měli možnost se na valnou hromadu připravit. K dosažení tohoto účelu musí společnost učinit vše, co po ní lze spravedlivě požadovat, aby takovou informovanost společníků zajistila (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. ledna 2008, sp. zn. 29 Odo 1429/2006, uveřejněné pod číslem 22/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Takže v prvé řadě formulace navržených usnesení valné hromady musí být natolik určitá, aby bylo možné právě vyloženého účelu úpravy obsažené v § 184 odst. 1 z. o. k. dosáhnou. Jestliže má být společník odvolán z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce, a mají tak být ze zákona sistována jeho hlasovací práva (přičemž k tomu dochází jen při odvolání z funkce z tohoto důvodu), musí být tento důvod odvolání z návrhu usnesení valné hromady zřejmý. Jde o klíčovou informaci pro rozhodování daného společníka o účasti na valné hromadě, kde pak v případě své účasti může brojit proti společností dovozovanému porušení povinností. 19. Odvolací soud v této souvislosti poukazuje na závěr zformulovaný Nejvyšším soudem v již zmíněném usnesení ze dne 25. září 2001, sp. zn. 29 Odo 155/2001, podle něhož„ Za situace, kdy obchodní zákoník umožňuje zvýšení základního jmění společnosti s ručením omezeným jednak novými vklady a jednak z vlastních zdrojů společnosti, přičemž každý z uvedených způsobů má zcela jiný dopad do vnitřních poměrů společnosti a do práv společníků, je nezbytné, aby bylo v programu, jenž je obsahem pozvánky na valnou hromadu, uvedeno, který z uvedených způsobů má být použit a jaký má být rozsah zvýšení“. Nejvyšší soud na půdorysu právní úpravy účinné do 31. prosince 2013 (která ještě nestanovila, že součástí pozvánky je i návrh usnesení valné hromady) za použití stejných výkladových metod obdobně vychází z povinnosti formulovat jednotlivé body programu valné hromady tak, aby společníci měli možnost se „včas a se znalostí obsahu jednání valné hromady rozhodnout, zda se valné hromady zúčastní, aby si mohli zajistit podmínky pro tuto účast a připravit se na jednání valné hromady. Formulace jednotlivých bodů programu valné hromady proto musí být do té míry určitá, aby dosažení tohoto cíle umožňovala“. 20. Odvolací soud má za to, že požadavek, aby návrh usnesení valné hromady na odvolání člena orgánu společnosti s ručením omezeným obsahoval v odpovídajících případech i důvod odvolání spočívající v porušení povinností při výkonu funkce, není nikterak nepřiměřený. Společnost řádné sdělení této informace relevantním způsobem nezatíží. 21. V poměrech projednávané věci absence důvodu odvolání odvolatele z funkce jednatele společnosti - tj. že má být odvolán pro porušení povinností při výkonu funkce - přestavuje porušení § 184 odst. 1 z. o. k. se shora popsanými závažnými právními následky v poměrech odvolatele. Prostor pro aplikaci § 260 odst. 1 o. z. není dán. 22. S ohledem na shora uvedené skutečnosti odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že se vyslovuje neplatnost řešeného usnesení valné hromady (§ 220 odst. 1 písm. b/ o. s. ř.). 23. Pro úplnost odvolací soud dodává, že ze shora uvedených skutkových zjištění lze dovodit závěr, že odvolateli následně po konání valné hromady zanikla funkce jednatele ztrátou bezúhonnosti dle § 46 odst. 1 z. o. k., to bude třeba promítnout do obchodního rejstříku. 24. O nákladech řízení před soudy obou stupňů odvolací soud rozhodl dle § 142 odst. 1 ve spojení s 224 odst. 2 o. s. ř. a přiznal jejich náhradu navrhovateli. Náklady řízení na straně navrhovatele se podle obsahu spisu skládají z mimosmluvní odměny advokáta za celkem 10 úkonů právní služby - v 8 případech v plné výši po 3 100 Kč a u dvou úkonů v poloviční výši 1 550 Kč - dle § 11 odst. 1 písm. a), b), d), g), k ), § 11 odst. 2 písm. c), § 9 odst. 4 písm. c), § 7 bodu 5) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, dvě podání ve věci z [datum] a [datum], dvě odvolání do procesního usnesení z [datum] a [datum], odvolání proti meritornímu rozhodnutí z [datum] včetně doplnění, účast u ústního jednání před soudem prvního stupně z [datum] a [datum], účast u ústního jednání před odvolacím soudem), 10 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, náhrady za použití vozidla dle § 13 odst. 1 advokátního tarifu za cesty k ústním jednáním ve výši celkem 3 484 Kč, náhrady za 18 půlhodin zmeškaného času dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu po 100 Kč, náhrady za zaplacené soudní poplatky za návrh a odvolání po 2 000 Kč Celkem činí náklady řízení na straně navrhovatele 40 184 Kč. Poučení: Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné jen za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř.; lze je podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Plzni. Praha 15. listopadu 2021 Mgr., Ing. David Bokr předseda senátu