Podá-li, některý z oprávněných dědiců společníka společnosti s ručením omezeným bez souhlasu dědiců ostatních včas návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, je třeba řízení přerušit do skončení řízení o pozůstalosti. Přerušení řízení však mohou jak dědicové, tak společnost odvrátit tím, že podají návrh podle § 42 odst. 2 z. o. k. Jakmile soud, který vede řízení o dědictví, jmenuje správce pozůstalosti, přejde aktivní legitimace na správce pozůstalosti. Soud, který vede řízení o neplatnosti usnesení valné hromady, s ním začne jednat namísto původního navrhovatele, jakmile se o jeho ustanovení dozví účastníky o tom uvědomí.

Číslo jednací: 6 Cmo 108/2023- 117 USNESENÍ (anonymizovaný opis) Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Švantnera a soudců JUDr. Stanislava Bernarda a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci navrhovatelky: [osobní údaje navrhovatelky] bytem [adresa] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. sídlem [adresa] za účasti: [anonymizována čtyři slova] s.r.o., [IČO] sídlem [adresa] zastoupena advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o neplatnost usnesení valné hromady z 14. 12. 2021, o odvolání účastníka proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. 4. 2023, č. j. 38 Cm 126/2022-105, takto: Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. dubna 2023, č. j. 38 Cm 126/2022-105, se mění tak, že řízení se nepřerušuje. Odůvodnění: 1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 22. 5. 2022 se navrhovatelka domáhá, aby soud určil, že a. „ rozhodnutí“ [právnická osoba] [anonymizována tři slova] s.r.o. (dále jen„ společnost“),„ přijaté“ formou notářského zápisu sepsaného notářem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 14. 12. 2021, NZ 1959 /2021, kterým smluvní strany potvrzují, že dne 14. 12. 2021 uzavřely smlouvu o poskytnutí příplatku mimo základní kapitál formou vkladu obchodního závodu a že byly splněny všechny zákonné předpoklady pro uzavření takové smlouvy, uznávají tuto smlouvu za platnou a uznávají za platná všechna svá práva a své povinnosti z uvedené smlouvy, sjednávají, že smlouva má nabýt účinnosti bezodkladně a přejí si, aby tento doklad byl uložen do sbírky listin rejstříkového soudu, a dále sjednávají, že ke dni účinnosti smlouvy vypracují zápis o předání závodu společnosti, je neplatné, b. „ rozhodnutí“ společnosti přijaté stejného dne formou notářského zápisu sepsaného týmž notářem pod NZ 1960 /2021, kterým byla změněna společenská smlouva společnosti a valná hromada udělila souhlas s rozdělením podílů a s převody podílů, a pro případ smrti společníka [jméno] [příjmení] udělila souhlas s rozdělením jeho podílů, přechodem těchto podílů na vyjmenované dědice a dnem zániku funkce jednatele [jméno] [příjmení] zvolila jednatelem [jméno] [příjmení], je neplatné a nicotné (srov. též doplnění učiněné do protokolu u jednání soudu prvního stupně dne 9. 3. 2023). 2. V návrhu navrhovatelka uvádí, že je dcerou společníka [jméno] [příjmení], který zemřel (podle obsahu spisu dne 1. 1. 2022 - dále jen „zůstavitel“), a že je závětí povolána za dědičku podílu č. 1 a 3.1 na společnosti. Navrhovatelka poukazuje na řadu chyb v obou notářských zápisech a na vnitřní rozpor dvou článků změněných stanov. Společenská smlouva je změněna tak, že odporuje kogentním ustanovením zákona, napadené rozhodnutí je neurčité a nesrozumitelné a zavazuje k nemožnému plnění. Usnesení valné hromady je v rozporu se zákonem, společenskou smlouvou i dobrými mravy, neboť zásadním způsobem zasáhlo do práv menšinového společníka. 3. U jednání soudu dne 9. 3. 2023 navrhovatelka doplnila, že v době sepisu obou notářských zápisů byl zůstavitel v terminální fázi bolestivého onemocnění, bral psychofarmaka, marihuanu v podobě esence a morfium. Nebyl tak schopen právně jednat. 4. Společnost ve svém vyjádření upozorňuje na to, že notářským zápisem sub 1a) byl sepsán doklad o poskytnutí příplatku mimo základní kapitál formou vkladu obchodního závodu. Uložení tohoto dokladu do sbírky listin obchodního rejstříku je podmínkou nabytí vlastnického práva k závodu. Nejde tedy o usnesení valní hromady, které by bylo možno napadnout žalobou podle § 191 zákona o obchodních korporacích. Podle společnosti byl navíc příplatek poskytnut v souladu se zákonem. [příjmení] notářský zápis je pouze dokladem o převodu obchodního závodu, nikoli smlouvou o vkladu, která byla uzavřena zvlášť a obsahuje zákonem stanovené náležitosti. K návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, která byla předmětem notářského zápisu sub 1b), potom navrhovatelce nesvědčí aktivní legitimace, neboť do potvrzení dědictví soudem není společníkem společnosti. Navíc na valné hromadě nebyl proti uvedeným usnesením podán protest a navrhovatelka podala návrh až po uplynutí prekluzívní lhůty 3 měsíců. Rozpor mezi dvěma články změněných stanov nemůže mít za následek nicotnost celého usnesení valné hromady. Schopnost zůstavitele právně jednat je řešena u Okresního soudu v Havlíčkové Brodě, kde je podána žaloba o určení neplatnosti závěti. 5. Soud prvního stupně napadeným usnesením přerušil řízení do skončení řízení o určení neplatnosti závěti zůstavitele, které Okresní soud v Havlíčkově Brodě vede pod sp. zn. 15 C 171/2022. V odůvodnění uvedl, že ze závěti byli povoláni 4 dědici po zůstaviteli, mezi nimi i navrhovatelka. Pro účely posouzení aktivní věcné legitimace navrhovatelky je stěžejní, zda je osobou oprávněnou vykonávat správu práv spojených s podílem podle § 42 odst. 2 z. o. k . Určení okruhu dědiců by mělo vliv na posouzení aktivní věcné legitimace navrhovatelky. 6. Proti tomuto usnesení podala odvolání společnost, podle které nebude mít výsledek řízení o určení neplatnosti závěti na posouzení aktivní věcné legitimace navrhovatelky žádný vliv, neboť nebude osobou, které by samostatně svědčila aktivní věcná legitimace k podání návrhu. Navrhovatelka by byla aktivně legitimována jen tehdy, pokud by byla jediným dědicem, nebo by byla pověřena správou podílu zůstavitele ve společnosti. Ani v případě vyslovení neplatnosti závěti by však navrhovatelka nebyla jediným dědicem ze zákona a jiné pořízení pro případ smrti navrhovatel neučinil. Společnost navrhla, aby odvolací soud změnil napadené usnesení tak, že se řízení nepřerušuje. 7. Pro úplnost odvolací soud doplňuje, že odvolání proti napadenému usnesení podala také navrhovatelka, resp. její právní zástupce. Učinil tak však prostým emailem bez elektronického podpisu, který v rozporu s § 42 odst. 2 o. s. ř. nedoplnil do 3 dnů předložením originálu, případně písemného podání stejného znění. K odvolání navrhovatelky proto odvolací soud nepřihlížel. 8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. 9. Podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. soud může řízení přerušit, jestliže probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět. 10. O přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. lze podle odvolacího soudu uvažovat až tehdy, jsou-li odstraněny vady žaloby, má-li soud za splněné podmínky řízení a jsou-li splněny i další podmínky stanovené pro úspěch návrhu hmotným právem (např. včasnost, aktivní a pasivní legitimace apod.), ledaže na skončení souběžně probíhajícího řízení je zapotřebí vyčkat právě za účelem řešení uvedených otázek. 11. Podle § 191 odst. 1 věty první zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „z. o. k.“), každý společník, jednatel, člen dozorčí rady, je-li zřízena, nebo likvidátor se může v mezích tohoto ustanovení dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro rozpor s právními předpisy nebo společenskou smlouvou. 12. Podle § 192 z. o. k. neplatnosti usnesení valné hromady se společník nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán odůvodněný protest, ledaže navrhovatel nepodal protest ze závažného důvodu (odstavec 2). Určí-li tak společenská smlouva, odstavec 2 se nepoužije (odstavec 4). 13. Podle § 259 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) právo dovolat se neplatnosti rozhodnutí zaniká do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku od přijetí rozhodnutí. 14. V projednávané věci spojila navrhovatelka v návrhu dvě rozdílné záležitosti. Přestože obsah notářského zápisu sub 1a) označuje navrhovatelka za rozhodnutí společnosti, ve skutečnosti se zjevně nejedná o rozhodnutí (usnesení) orgánu právnické osoby, nýbrž o právní jednání společnosti navenek (určené třetím osobám, navíc dvoustranné). Neplatnost právního jednání přitom nelze posuzovat v řízení podle § 85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), neboť nejde o statusovou věc právnické osoby. Návrh sub 1a) je tedy určovací žalobou ve sporném řízení, kterou je třeba projednat podle § 80 o. s. ř. Naproti tomu návrh sub 1b) je návrhem na vyslovení neplatnosti valné hromady akciové společnosti podle § 191 a násl. z. o. k. a projednává se v nesporném řízení podle § 85 písm. a) z. ř. s . 15. Z uvedeného tak plyne, že návrhy sub 1a) a 1b) se ke spojení nehodí a je třeba jeden z nich vyloučit podle § 112 odst. 2 o. s. ř. k samostatnému projednání. 16. K návrhu sub 1a) odvolací soud poukazuje na ustálenou judikaturu k § 80 o. s. ř., podle které„ jestliže právní otázka (platnost smlouvy), o níž má být rozhodnuto, má povahu předběžné otázky ve vztahu k existenci práva nebo právního vztahu (vlastnictví), není dán právní zájem na určení této předběžné otázky, lze-li žalovat přímo na určení existence práva nebo právního vztahu“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 4. 2001, sp. zn. 22 Cdo 2147/99, uveřejněný pod R 68/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Věcnou legitimaci v řízení o určovací žalobě „má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný vztah nebo sporné právo týká“ (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2011, sp. zn. 22 Cdo 1850/2009). Soud prvního stupně se tedy měl především zabývat tím, zda navrhovatelka vůbec může mít právní zájem na určení neplatnosti dokladu o vkladu závodu do majetku společnosti jako příplatku mimo základní kapitál, a zda navrhovatelka (resp. žalobkyně) označila jako účastníky všechny osoby, které byly účastny sporného právního vztahu. Dospěl-li by totiž k závěru, že tomu tak není, mohl ve věci rozhodnout bez přerušení řízení. 17. V případě návrhu sub 1b) se obdobně měl soud prvního stupně zabývat tím, zda byl návrh podán včas a zda byl proti napadeným usnesením valné hromady podán odůvodněný protest, případně zda byl dán závažný důvod protest nepodat, případně zda společenská smlouva nutnost protestu nevyloučila. K tomu společnost správně poukazuje na ustálenou judikaturu, podle které je právo podat návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady součástí podílu, a proto s podílem přechází na právní nástupce společníka (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2018, sp. zn. 27 Cdo 1499/2017). 18. K otázce aktivní legitimace navrhovatelky pak třeba poukázat na § 42 z. o. k.: smrtí nebo zánikem společníka přechází jeho podíl v obchodní korporaci na dědice nebo právního nástupce, ledaže společenská smlouva přechod zakáže nebo omezí (odstavec 1 věta první). Nedohodnou-li se dědicové v době řízení o dědictví na výkonu práv spojených s podílem, který je předmětem pozůstalosti, a není-li ustanoven správce této části pozůstalosti, ustanoví takového správce soud, který projednává pozůstalost, na návrh obchodní korporace nebo některého z dědiců. Správce pozůstalosti je oprávněn vykonávat všechna práva spojená s podílem (odstavec 2). 19. Předeslané ustanovení je ustanovením zvláštním k § 1677 odst. 1 o. z., podle kterého nedohodnou-li se dědici, spravují pozůstalost všichni. Společná správa podílu podle § 1428 a násl. o. z. by totiž byla v poměrech obchodních korporacích velmi nepraktická. Uvedená ustanovení však nelze vykládat tak, že není-li ustanoven správce části pozůstalosti sestávající se z podílu v obchodní korporaci a nedohodnou-li se dědici na tom, který z nich bude podíl spravovat, není tu osoba, která by vstoupila do práva zůstavitele podat návrh na vyslovení neplatnosti valné hromady. Podíl totiž na dědice přechází již smrtí zůstavitele, a aktivní legitimaci má tedy ten dědic, který nabyl členský podíl. Pouze není zatím postaveno najisto, zda tímto dědicem je právě navrhovatel. Kromě toho by uvedený výklad, zastávaný společností, zasáhl do práv dědiců, neboť k podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady stanoví zákon poměrně krátkou lhůtu, které může často uplynout dříve, než se podaří dosáhnout dohody dědiců nebo jmenování správce pozůstalosti soudem. Výjimkou je pouze případ, kdy by společenská smlouva zakázala přechod podílu na dědice; v tom případě by šlo o uvolněný podíl, podle § 212 z. o. k . Jen ohledně uvolněného podílu platí, že práva s ním spojená nelze vykonávat. 20. Podá-li tedy některý z oprávněných dědiců (tj. osob, o kterých lze mít za to, že jsou zůstavitelovými dědici, a které dědictví neodmítly) bez souhlasu dědiců ostatních včas návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, je třeba řízení přerušit a vyčkat do doby, kdy bude zřejmé, zda navrhovatel skutečně podíl nabyl. Přerušení řízení však mohou jak dědicové, tak společnost odvrátit tím, že podají návrh podle § 42 odst. 2 z. o. k . Jakmile soud, který vede řízení o dědictví, jmenuje správce pozůstalosti, přejde aktivní legitimace na správce pozůstalosti. Soud, který vede řízení o neplatnosti usnesení valné hromady, s ním začne jednat namísto původního navrhovatele, jakmile se o jeho ustanovení dozví; účastníky o tom uvědomí (srov. analogicky usnesení Nejvyššího soudu ze dne ze dne 29. 5. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3902/2017). 21. K tomu ještě nutno doplnit, že o určení, že se na usnesení valné hromady hledí, jako by nebylo přijato (§ 45 odst. 1, 2 z. o. k. ve spojení s § 245 o. z.) lze rozhodnout i tehdy, není-li návrh podán ve lhůtě podle § 259 o. z. (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2016, sp. zn. 29 Cdo 1817/2016, uveřejněné pod R 46/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). K aktivní legitimaci k takovému určení postačí naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř., který mají z povahy věci osoby oprávněné podat návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady podle § 191 z. o. k., avšak mohou jej v konkrétním případě mít i jiné osoby (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2022, sp. zn. 27 Cdo 228/2022). 22. Návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady zakládá právní nejistotu společnosti ohledně platnosti napadeného usnesení. Soud by proto měl řízení o tomto návrhu přerušit jen tehdy, je-li přerušení skutečně nezbytné, neboť čím déle řízení trvá, tím déle je společnost ohledně platnosti napadeného usnesení v nejistotě. 23. Ze shora uvedeného plyne, že soud prvního stupně přistoupil k přerušení řízení předčasně, aniž prozkoumal, zda o návrhu nelze rozhodnout, aniž by bylo třeba vyčkávat na výsledek řízení o dědictví po zůstaviteli. 24. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 o. s ř. per analogiam (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod R 17/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) změnil tak, že se řízení nepřerušuje. 25. O nákladech řízení rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí ve věci (§ 224 odst. 3 o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu do dvou měsíců od jeho doručení prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 239 o. s. ř.). Praha 21. srpna 2023 JUDr. František Švantner předseda senátu