Ustanovení § 1209 odst. 1 a 2 o.z., ve znění zákona č. 163/2020 Sb., neumožňuje soudu, aby nahradil svým rozhodnutím usnesení usnášeníschopného shromáždění, které nebylo přijato pro nedosažení potřebné většiny.

Číslo jednací: 9 Cmo 117/2022- 248 USNESENÍ (anonymizovaný opis) Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D., a soudců JUDr. Františka Švantnera a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci navrhovatelky: [osobní údaje navrhovatelky] bytem [adresa] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] za účasti: [anonymizována tři slova] [adresa] [obec], [IČO] sídlem [adresa] zastoupené advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o návrhu na vydání rozhodnutí o záležitosti společenství o odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 12. května 2022, č. j. 44 Cm 88/2021-196, takto: I. Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 12. května 2022, č. j. 44 Cm 88/2021-196, se potvrzuje. II. Navrhovatelka je povinna zaplatit účastníku na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 12 342 Kč k rukám [anonymizováno]. [jméno] [příjmení], advokáta. Odůvodnění: 1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 25. 8. 2021 se [právnická osoba] s.r.o. (dále jen „původní navrhovatel“) vůči [anonymizována tři slova] [adresa] [obec] (dále jen „společenství“), domáhala, aby soud ve věci projednané shromážděním mimo zasedání (per rollam) ve dnech 25. 4. až 25. 5. 2021 rozhodl tak, že z funkce předsedy shromáždění odvolá [jméno] [příjmení] a do této funkce jmenuje [jméno] [příjmení]. 2. Původní navrhovatel uvedl, že odvolání [jméno] [příjmení] z funkce předsedy společenství a jmenování [jméno] [příjmení] do této funkce bylo předmětem hlasování, avšak návrh na odvolání [jméno] [příjmení] nebyl přijat pro nedosažení většiny 75 % hlasů, kterou pro takové usnesení požadují stanovy společenství. Původní navrhovatel předně namítal chybné sečtení hlasů, přičemž předseda společenství odmítl na výzvu členů předložit ke kontrole hlasovací lístky. Původní navrhovatel měl za to, že potřebné většiny dosaženo bylo. I kdyby jí však dosaženo nebylo, má být podle původního navrhovatele předseda [anonymizováno] odvolán z funkce, neboť ztratil důvěru většiny členů společenství. [jméno] [příjmení] je současně jednatelem společnosti [právnická osoba], která v domě vlastní jednotku a dlouhodobě neplatí příspěvky na správu domu a vyúčtování služeb, přičemž předseda [anonymizováno] tyto pohledávky nevymáhá. Původní navrhovatel poukázal i na to, že 75% většiny je téměř nemožné dosáhnout. 3. Společenství ve svém vyjádření upozorňuje na specifičnost domu, ve kterém téměř všechny jednotky vlastní osoby ruské nebo ukrajinské národnosti, které v domě samy nebydlí a používají je pro účely krátkodobého ubytování. O tyto jednotky se stará [jméno] [příjmení], která fakticky (díky plným mocím, případně jinému propojení) disponuje 60 % hlasů. Zároveň její syn [jméno] [příjmení] je jediným společníkem a jednatelem společnosti [právnická osoba], která je správcem domu. Pokud původní navrhovatel poukazoval na nestandardnost 75% většiny potřebné pro odvolání předsedy, pak autorkou tohoto ustanovení je právě [jméno] [příjmení]. Podaný návrh vnímá společenství jako pomstu vůči současnému předsedovi, který podal proti [právnická osoba] žalobu o náhradu škody. 4. Podáním ze dne 6. 12. 2021 původní navrhovatel doplnil, že předseda [anonymizováno] dne 1. 10. 2021 vypověděl smlouvu o správě domu se společností [právnická osoba] (dále jen „původní správce“) a dne 13. 10. 2021 uzavřel smlouvu o správě domu se společností [právnická osoba] (dále jen „nový správce“), přestože rozhodování o změně osoby správce spadá do pravomoci shromáždění, které o takové změně nerozhodlo. 5. Soud prvního stupně napadeným usnesením návrh, aby soud odvolal stávajícího předsedu společenství a jmenoval předsedu nového, zamítl (výroky I. a II) a společenství přiznal náklady řízení (výrok III.). Vzal za prokázané, že původní navrhovatel byl vlastníkem bytu v domě spravovaném společenstvím. Ve dnech 25. 4. až 25. 5. 2021 proběhlo hlasování per rollam o návrhu na odvolání stávajícího předsedy společenství [jméno] [příjmení] a volbu nového předsedy. Hlasovalo 100 % vlastníků, pro návrh na odvolání předsedy bylo 70,768 % hlasů, proti 18,819 % a zdrželo se 10,413 %. Usnesení nebylo přijato. Proto nebyly sečteny hlasy pro návrh na volbu nového předsedy. Obsah hlasovacích lístků odpovídá obsahu zápisu o hlasování. Vlastníci jednotek č. 10, 21, 29, 15 a 104 vyzvali dopisem ze dne 30. 7. 2021 k započetí vymáhání pohledávek na nedoplatcích vyúčtování služeb za roky 2017 a 2018 vůči vlastníkovi jednotky č. 2. Vlastníkem této jednotky je [právnická osoba], jehož společníkem a jediným jednatelem je [jméno] [příjmení]. 6. Podle stanov společenství se shromáždění schází nejméně jedenkrát za rok, svolává jej předseda společenství. Svoláno má být rovněž na žádost vlastníků, kteří mají alespoň čtvrtinu hlasů, a to do 30 dnů od doručení žádosti. Do výlučné působnosti shromáždění spadá mj. rozhodování o změně osoby správce nebo o změně obsahu smlouvy se správcem. K přijetí usnesení o změně osoby správce a k odvolání předsedy je třeba tříčtvrtinové většiny hlasů všech členů společenství, k zvolení předsedy však postačí většina nadpoloviční. Stanovy byly přijaty dne 12. 12. 2016 100 % hlasů. Shromáždění svolané na 20. 1. 2020 předseda [anonymizováno] zrušil s ohledem na nepříznivý vývoj epidemické situace. Dne 1. 10. 2021 odstoupilo společenství, zastoupené předsedou [anonymizováno], od smlouvy o správě společných částí domu a pozemku s původním správcem s tím, že správce porušil své povinnosti a nezajišťuje řádnou správu domu a využívá kancelářské prostory v domě bez protiplnění. Dne 13. 10. 2021 potom společenství, zastoupené předsedou [anonymizováno], uzavřelo smlouvu o správě domu s novým správcem. Dopisem uloženým na poště 4. 2. 2022 a vyzvednutým 18. 2. 2022 vyzval původní navrhovatel předsedu [anonymizováno] k svolání shromáždění, na jehož programu měla být změna stanov a odvolání předsedy. Následně pozvánkou z 15. 3. 2022 svolal původní navrhovatel s dalšími vlastníky shromáždění na 31. 3. 2022. Předseda [anonymizováno] sice oznámil zrušení uvedeného shromáždění, to však přesto proběhlo s účastí 97,405 % hlasů. Usnesení o změně stanov ani o odvolání předsedy opět nebylo přijato (pro odvolání předsedy hlasovalo 60,094 % hlasů). Shromáždění však většinou 67,696 % hlasů přijalo usnesení, kterým předsedovi uložilo, aby vzal zpět žaloby proti původnímu správci a prohlásilo, že považuje za platnou smlouvu o správě domu s původním správcem a neplatnou smlouvu se správcem novým. 7. Po právní stránce soud prvního stupně konstatoval, že předmětem řízení není vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění, nýbrž rozhodnutí o uspořádání právních poměrů společenství podle § 1029 odst. 1 a 2 o. z. podle slušného uvážení. Původní navrhovatel prokázal, že je přehlasovaným vlastníkem a že k přezkoumání usnesení je dán důležitý důvod, neboť se jednalo o odvolání statutárního orgánu. Návrh byl podán včas. 8. Soud prvního stupně souhlasil s původním navrhovatelem v tom, že předseda [anonymizováno] porušil zákon i stanovy, když odstoupil od smlouvy s původním správcem a uzavřel smlouvu se správcem novým, aniž si vyžádal souhlas shromáždění. Na druhou stranu z dokazování nevyplynulo, že by tím společenství vznikla újma. Existence dluhu společnosti [právnická osoba] vůči společenství je sporná a předsedovi nelze vyčítat, že proti ní nepodal žalobu. Soud prvního stupně neměl za prokázané, že by předseda [anonymizováno] neumožnil původnímu navrhovateli ověřit výsledky hlasování per rollam; navíc povinnost předsedy zaslat členovi kopie hlasovacích lístků neplyne ze stanov ani ze zákona. Namístě není ani výtka, že předseda nezajistil dostatečnou ochranu majetku vlastníků bezpečnostní službou s ohledem na uzavření smlouvy s novým správcem, navíc při snížení původně placené ceny. Lhůtu k vyhovění žádosti o svolání shromáždění je třeba podle soudu prvního stupně doručení vázat na den uložení na poště, pročež byli po uplynutí lhůty vlastníci oprávněni shromáždění svolat sami. Oznámení o zrušení shromáždění tak nebylo odůvodněné. Soud prvního stupně poukázal i na to, že pro odvolání předsedy hlasovalo na posledním shromáždění cca 60 % hlasů, tj. o 10 % méně ,než při předchozím hlasování per rollam. Mezi předsedou [anonymizováno] a paní [příjmení], zastupující část vlastníků, resp. [právnická osoba] [anonymizováno] dochází k neshodám. Tím spíše je třeba respektovat většinu pro přijetí usnesení o odvolání předsedy nastavenou ve stanovách, a to i v případě, že výsledky hlasování nesvědčí ve prospěch vlastníků, kteří uvedené stanovy přijali. Soud prvního stupně důvody pro odvolání předsedy [anonymizováno] neshledal. 9. Proti tomuto usnesení podal původní navrhovatel odvolání, ve kterém poukázal na to, že předseda [anonymizováno] ztratil důvěru převážné části vlastníků jednotek. Tato absence důvěry je patrná z toho, že předseda neupozornil na střet zájmů se společností [právnická osoba], že jej členové společenství vyzývali, aby vůči uvedení společnosti vymáhal dluhy, že změnil správce, přestože většina vlastníků jednotek hlasovala pro zachování vztahu se správcem původním, že původnímu navrhovateli neumožnil ověřit výsledky hlasování per rollam a že opakovaně rušil svolaná shromáždění, aniž by k tomu byl důvod. Předseda navíc neuhradil ani příspěvky na správu domu za léta 2017, vyplývající z rozhodnutí společenství, které [anonymizována dvě slova] nikdy nenapadl, a činil sporným správnost vyúčtování služeb za období, kdy už sám byl předsedou společenství, a měl tedy řádné vyúčtování zajistit. Předseda tak nevykonává svou funkci s nezbytnou loajalitou a pečlivostí. Původní navrhovatel se domnívá, že na společenství vlastníků by se mělo přiměřeně aplikovat ustanovení § 65 z. o. k. o vyloučení statutárního orgánu z výkonu funkce a že by soud měl předsedu [anonymizováno] podle uvedeného ustanovení vyloučit z výkonu funkce. Soud prvního stupně měl navíc do řízení přibrat jako účastníka předsedu [anonymizováno]. Podle původního navrhovatele je podstatou sporu nemožnost odvolání předsedy, který jedná pouze ve vlastním zájmu, nikoli v zájmu společenství. Soud prvního stupně se nezabýval otázkou, z jakého důvodu je pro odvolání předsedy vyžadován souhlas ľ všech členů, zatímco ke zvolení stačí nadpoloviční většina. Rozdíl není odůvodněn vnitřními poměry účastníka ani jeho vztahy k vlastníkům jednotek nebo ke třetím osobám. Za nepřípadný považuje původní navrhovatel také argument soudu prvního stupně, že společenství změnou správce ušetřilo, neboť shromáždění na správě šetřit nechtělo. Nový správce poskytuje nižší rozsah služeb, než správce původní. Původní navrhovatel navrhl, aby odvolací soud změnil napadené usnesení tak, že žalobě vyhoví. 10. Společenství ve svém vyjádření potvrzuje, že odstoupilo od smlouvy s původním správcem pro systematické porušování jeho povinností. Předseda [anonymizováno] jednal v souladu se zákonem a chránil práva společenství. Protože tím dům přišel o správce, uzavřel předseda [anonymizováno] smlouvu s novým správcem jako dočasnou do doby, než shromáždění schválí změnu správce. Změnou správce dojde při stejném rozsahu služeb ke značné úspoře, neboť měsíční náklady na správu klesnou ze 70 833 Kč na 17 210 Kč. Společenství tak žádná škoda nevznikla. Služby nadstandardní povahy by měly být poskytovány jednotlivým vlastníkům a neměly by jít na vrub společenství. Podle společenství by lhůta ke svolání shromáždění na žádost členů měla běžet od doby, kdy si předseda žádost o svolání vyzvedl na poště. Shromáždění tak bylo původním navrhovatelem a dalšími vlastníky svoláno nezákonně. Protože se však na shromáždění dostavili všichni členové až na členku, která zemřela, souhlasil předseda s konáním shromáždění. Původní navrhovatel nemá důvod namítat ztrátu důvěry za situace, kdy pro odvolání předsedy hlasovalo na shromáždění dne 31. 3. 2022 o 10,5 % méně hlasů, než o rok dříve. Důvěra členů společenství je tedy naopak větší. Navrhovaná předsedkyně [jméno] [příjmení] se již z domu odstěhovala a nevlastní v něm žádnou nemovitosti. Argumentaci navrhovatele o střetu zájmů považuje společenství za absurdní, neboť společenství není podnikatelem, nemá žádný smluvní vztah ke [právnická osoba] a samotná skutečnost, že předseda společenství je zároveň statutárním orgánem právnické osoby, která v domě vlastní byt, nemůže být důvodem nemožnosti vykonávat funkci předsedy, pokud totéž neplatí pro fyzické osoby vlastnící v domě byt. 11. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 12. Odvolací soud předesílá, že řízení o přezkoumání usnesení shromáždění společenství vlastníků je řízením ve statusové věci právnické osoby podle § 85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), a má charakter řízení nesporného. Z toho plyne také označení účastníků řízení v záhlaví. 13. V průběhu odvolacího řízení byla bytová jednotka ve vlastnictví původního navrhovatele převedena na současnou navrhovatelku [jméno] [příjmení]. Původní navrhovatel navrhl, aby soud jednal s ní, navrhovatelka s tím souhlasila. Odvolací soud proto namísto s původním navrhovatelem jednal s navrhovatelkou současnou, o čemž účastníky uvědomil usnesením ze dne 15. 1. 2023, č. j. 9 Cmo 117/2022-234. Postupoval přitom podle ustálené judikatury (viz zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2017, sp. zn. 27 Cdo 3902/2017). 14. Protože předmětem řízení je hlasování vlastníků mimo zasedání shromáždění, které se konalo v dubnu a květnu 2021, je pro projednávanou věc rozhodné znění občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. po novele č. 163/2020 Sb. (dále jen „o. z.“). 15. Podle § 1209 o. z., je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti týkající se správy domu a pozemku rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká (odstavec 1). Soud uspořádá právní poměry vlastníků jednotek podle slušného uvážení. Soud může zejména rozhodnout, zda se má rozhodnutí uskutečnit bez výhrad, s výhradami či proti zajištění, anebo zda se uskutečnit vůbec nemá (odstavec 2). Je-li pro to důležitý důvod, může každý vlastník jednotky navrhnout soudu, aby rozhodl o záležitosti, která byla shromáždění řádně předložena k rozhodnutí, ale o které nebylo rozhodnuto pro nezpůsobilost shromáždění usnášet se (odstavec 3). 16. Důvodová zpráva k uvedené novele vysvětluje důvody jejího přijetí takto: „Navrhovaná změna reaguje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, ve kterém Nejvyšší soud dovodil, že podle stávajícího znění odstavce 1 se lze dovolávat pouze neplatnosti rozhodnutí shromáždění. Odchylně od závěru Nejvyššího soudu se napříště výslovně stanoví, že přehlasovaný vlastník jednotky může navrhnout soudu, aby rozhodl o záležitostí týkající se správy domu a pozemku, a zároveň se doplňuje odstavec 2, který stanoví, že soud na základě návrhu uspořádá právní poměry vlastníků jednotek podle slušného uvážení. Odstavec 2 dále stanoví demonstrativní výčet způsobu, jakým může soud rozhodnout, přičemž nejde o vyslovení či nevyslovení neplatnosti rozhodnutí. Zdůrazňuje se tak, že předmětné ustanovení představuje úpravu obdobnou § 1139 obecné úpravy spoluvlastnictví, který se neomezuje pouze na prohlášení rozhodnutí za neplatné. Předmětné ustanovení představuje úpravu speciální vůči § 1139 a vylučuje v příslušném rozsahu obecnou úpravu spoluvlastnictví.“ 17. Podle odvolacího soudu z textu novelizovaného znění § 1209 odst. 1 a 2 o. z. vyplývá, že hmotněprávní podmínkou uplatnění nároku na uspořádání poměrů vlastníků je existence přijatého usnesení shromáždění. Lhůta k podání návrhu totiž plyne ode dne, kdy se vlastník o rozhodnutí dozvěděl, a soud má rozhodnout, zda se rozhodnutí má uskutečnit s výhradami, bez nich, nebo vůbec. Tento závěr plyne i ze systematického výkladu s odstavcem třetím, který řeší situaci, kdy shromáždění bylo řádně svoláno k projednání určité záležitosti, avšak nerozhodlo o ní, protože nebylo způsobilé se usnášet (srov. Holejšovský, J. in Spáčil a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva. Komentář. Praha, C. H. Beck 2021, k § 1209 marg. č. 15). 18. Odvolací soud zvažoval i extenzivní výklad § 1209 odst. 1 a 2 o. z., podle kterého by uvedené ustanovení dopadalo i na projednávanou věc, kdy se shromáždění sešlo v usnášení schopném složení, avšak navržené usnesení nebylo přijato pro nedosažení potřebné většiny. Ve výsledku se totiž jedná o podobnou situaci, jako v případě usnesení nepřijatého pro nedostatek usnášeníschopnosti. Proti uvedenému výkladu (který implicitně zaujal soud prvního stupně, byť se uvedenou otázkou výslovně nezabýval) svědčí následující argumenty: a. Podle důvodové zprávy má být ustanovení § 1209 odst. 1 a 2 o. z. zvláštním vůči § 1139 o. z. (Navrhne-li některý ze spoluvlastníků soudu, aby rozhodl, že rozhodnutí většiny spoluvlastníků nemá vůči němu právní účinky, aby takové rozhodnutí zrušil, nebo je nahradil svým rozhodnutím, uspořádá soud právní poměry spoluvlastníků podle slušného uvážení. Soud může zejména rozhodnout, zda se má změna uskutečnit bez výhrad, s výhradami či proti zajištění, anebo zda se uskutečnit vůbec nemá. Způsobem uvedeným v odstavci 1 soud rozhodne také tehdy, domáhá-li se jeho rozhodnutí některý ze spoluvlastníků proto, že se při rozhodování o společné věci nedosáhlo potřebné většiny.) Uvedl-li zákonodárce v důvodové zprávě, že § 1209 o. z. má být speciálním vůči § 1139 o. z., který soudní ingerenci v případě nedosažení většiny umožňuje, vede to k závěru, že neměl v úmyslu umožnit zásah soudu do poměrů společenství vlastníků i v případě, kdy se při hlasování shromáždění nedosáhlo většiny potřebné pro přijetí usnesení. b. Pro právnické osoby platí obecně zásada, že jsou nadány vnitřní autonomií, a proto jsou soudy oprávněny zasahovat do jejich vnitřních věcí jen v zákonem stanovených případech a za zákonem stanovených podmínek (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2005, sp. zn. 29 Odo 442/2004, nebo z 2. 2. 2022, sp. zn. 27 Cdo 1510/2021). Zákon výslovně nedává soudu možnost nahradit svým rozhodnutím usnesení, které usnášeníschopné shromáždění nepřijalo pro nedosažení potřebné většiny. Ze shora uvedeného citované důvodové zprávy potom plyne, že se nejedná o nevědomou (zákonodárcem nechtěnou) mezeru v zákoně, kterou by bylo třeba vyplnit analogií (k tomu viz např. nález Ústavního soudu ze dne 27. 3. 2014, sp. zn. III. ÚS 2264/13). c. I z hlediska teleologického lze potom dodat, že nepřijetím návrhu usnášeníschopným shromážděním vzniká přehlasovanému spoluvlastníkovi typově nejmenší újma. Nejde o situaci, kdy by původce či podporovatel návrhu neměl šanci návrh na shromáždění silou své argumentace prosadit z toho důvodu, že členové společenství se o správu domu nezajímají a shromáždění proto není usnášeníschopné (případ řešený § 1209 odst. 3 o. z.) ani o případ, kdy je do práv přehlasovaného vlastníka zasaženo přijatým rozhodnutím. Nepřijetím návrhu se na dosavadním stavu nic nemění a vlastníkovi nic nebrání v pokusu prosadit svůj návrh na dalším zasedání. 19. Odvolací soud přihlédl i ke specifické situaci dané stanovami společenství v projednávané věci, podle kterých je k odvolání předsedy a vypovězení smlouvy se správcem třeba tříčtvrtinové většiny hlasů všech členů. Uvedené pravidlo je však zákonem výslovně připuštěno (viz § 1206 odst. 2 o. z.: Shromáždění je způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají většinu všech hlasů. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů.). Nemůže se tedy jednat o případ, kdy by změna stanov byla nicotná pro rozpor s kogentním ustanovením zákona (§ 1221 odst. 1 ve spojení s § 245 o. z.) a soud neshledává žádný důvod, proč by takové ustanovení mělo být v rozporu s dobrými mravy. V rozporu se zákonem ani s dobrými mravy není ani úprava, kdy stanovy požadují pro odvolání předsedy větší počet hlasů než pro jeho volbu; taková úprava může dávat smysl pro zajištění větší stability vedení společenství. Stanovy byly ostatně schváleny všemi vlastníky jednotek. Skutečnost, že některá jejich ustanovení navrhovatelce v současné době nevyhovují, není důvodem, proč by se společenství jimi nemělo řídit. 20. Shora uvedený právní názor pak vede odvolací soud k závěru, že návrh není důvodný už proto, že právní úprava neumožňuje soudu, aby nahradil svým rozhodnutím usnesení usnášeníschopného shromáždění, které nebylo přijato pro nedosažení potřebné většiny. Vzhledem k shora uvedenému potom není třeba přezkoumávat „slušné uvážení“ soudu prvního stupně. 21. Pro úplnost odvolací soud poznamenává, že pro projednávanou věc je zcela nerozhodná argumentace navrhovatelky, že předseda [anonymizováno] by měl být vyloučen z výkonu funkce podle § 65 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (ve znění účinném od 1. 1. 2021 jde o § 63 cit. zákona). Takový návrh totiž navrhovatelka neuplatnila, a to ani v odvolání. I kdyby tak učinila, nebyl by přípustný, neboť podle § 216 odst. 2 o. s. ř. nelze v odvolacím řízení uplatnit nový nárok. Odvolací soud přitom odhlíží od toho, že vyloučení z výkonu funkce se týká jen obchodních korporací, kterou společenství vlastníků není. 22. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně potvrdil, neboť je věcně správné (§ 219 o. s. ř.). 23. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 1 odst. 3 z. ř. s. ve spojení s § 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že jejich náhradu přiznal plně úspěšnému společenství. Náklady navrhovatele sestávají z a. odměny za zastupování advokátem spočívajícím v 3 úkonech právní služby (převzetí a příprava zastoupení a účast u dvou jednání odvolacího soudu) ze základu 50 000 Kč, podle § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu, vypočtené podle § 7 advokátního tarifu, ve výši 9 300 Kč, b. 3 režijních paušálů podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve výši 900 Kč, c. náhrady za 21% DPH ve výši 2 142 Kč. Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu do dvou měsíců od jeho doručení prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 239 o. s. ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho výkonu. Praha 8. března 2023 JUDr. Josef Holejšovský Ph.D. předseda senátu