K založení spolku nedojde, neobsahuje-li návrh stanov spolku určité a srozumitelné určení statutárního orgánu spolku. V každý okamžik existence spolku musí být zřejmé, kolik jeho kolektivní statutární orgán má celkem členů, tedy kolik osob tvoří všechny jeho členy v určitém časovém okamžiku. Nelze proto připustit, aby byl počet členů stanoven výlučně intervalem (např. 5 - 7 členů), je nicméně přípustné, aby interval spolu s dalším určením stanovil úplný počet členů ke každému jednotlivému časovému okamžiku.

Číslo jednací: 9 Cmo 18/2023 USNESENÍ (anonymizovaný opis) Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Františka Švantnera a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci navrhovatele: [osobní údaje navrhovatele] bytem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] o návrhu na zápis „z.s. [příjmení] [jméno] [příjmení]“ do spolkového rejstříku, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. listopadu 2022 č. j. L 76772/RD6/MSPH, Fj 381846/2022/MSPH, takto: Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. listopadu 2022 č. j. L 76772/RD6/MSPH, Fj 381846/2022/MSPH se mění tak, že návrh ze dne 4. 10. 2022 č. j. F 381846/2022/MSPH na zápis „z.s. [příjmení] [jméno] [příjmení]“ do spolkového rejstříku, se zamítá. Odůvodnění: 1. Dne 4. 10. 2022 došel Městskému soudu v Praze coby rejstříkovému soudu (dále též jen „soud“ či „rejstříkový soud“) návrh č. j. F 381846/2022/MSPH na zápis „z.s. [příjmení] [jméno] [příjmení]“ do spolkového rejstříku, přičemž navrhovatelem byl [osobní údaje navrhovatele] 2. Usnesením ze dne 16. listopadu 2022 č. j. L 76772/RD6/MSPH, Fj 381846/2022/MSPH rejstříkový soud rozhodl tak, že „Návrh na zápis z.s. [příjmení] [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [část obce], [PSČ] [obec a číslo], do spolkového rejstříku ze dne 4. října 2022 pod Fj 381846/2022/MSPH se odmítá.“ Své rozhodnutí odůvodnil tím, že vyzval navrhovatele k předložení a) právního důvodu užívání prostor, do nichž umístil sídlo s úředně ověřeným podpisem majitele nemovitosti s tím, že prohlášení nesmí být starší 3 měsíců na adresu: [ulice a číslo], [část obce], [PSČ] [obec a číslo], v souladu s § 14 z.v.r., b) čestného prohlášení + ust. § 152/2 a § 153 o.z., včetně souhlasu se svým jmenováním do funkce pověřeného jednatele a souhlasu se zápisem do rejstříku od [anonymizována dvě slova]. [jméno] [příjmení], CSc., v originále nebo úředně ověřené kopii, c) stanovy zapisovaného spolku v originále nebo úředně ověřené kopii, a upozornil jej na následky nedoplnění těchto listin. Navrhovatel výzvu převzal dne 12. 10. 2022, ale do dne rozhodnutí rejstříkového soudu požadované listiny nepředložil a nepožádal o prodloužení lhůty k jejich předložení. Soudu proto nezbylo, než návrh odmítnout s odkazem na § 86 písm. c) z.v.r. 3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání. Jeho stěžejní odvolací námitky byly následující: 1) Součástí návrhu byly stanovy spolku, jejichž doložení byl soudem popřeno. 2) Soudem požadované čestné prohlášení o souhlasu se jmenováním do funkce pověřeného jednatele vyplývá ze dvou ověřených dokumentů, kde se [osobní údaje navrhovatele] k této funkci hlásí a jménem této funkce jedná se soudem. 3) Žádný právní důvod užívání prostor Historického ústavu AV ČR k činnosti spolku nemůže prozatím existovat, protože spolek ještě nefunguje a ke své činnosti žádný právní důvod kromě registrace zatím nepotřebuje. Spolek bude vykonávat činnost „o své dobré vůli i bez právního důvodu k instituci Historického ústavu AV ČR. Historický ústav s touto činností souhlasí.“ 4. Z odvolání vyplynul požadavek, aby návrhu bylo vyhověno v celém rozsahu. 5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že nejsou splněny zákonné předpoklady pro zápis spolku „z.s. [příjmení] [jméno] [příjmení]“ do spolkového rejstříku. 6. Podle § 218 o.z. zakladatelé založí spolek, shodnou-li se na obsahu stanov; stanovy obsahují alespoň: a) název a sídlo spolku, b) účel spolku, c) práva a povinnosti členů vůči spolku, popřípadě určení způsobu, jak jim budou práva a povinnosti vznikat, d) určení statutárního orgánu. To tedy znamená, že stanovy spolku, je-li spolek zakládán na ustavující schůzi spolku viz. dále, musí obsahovat přinejmenším určení statutárního orgánu jeho označením případně i charakteristikou (například „statutárním orgánem je předseda spolku, kterýžto za spolek jedná zcela samostatně“ nebo „statutárním orgánem je výbor spolku mající tři členy, přičemž ti ze svého středu volí předsedu výboru, za spolek jednají vždy dva členové společně. V rámci „určení statutárního orgánu“ je tak ve stanovách nutné vymezit označení - název statutárního orgánu případně jeho další charakteristiku. Z uvedeného musí být zřejmé, zda jde o individuální (viz § 152 odst. 1 o.z.) či kolektivní statutární orgán (viz § 152 odst. 1 o.z.). Je-li orgánem kolektivním, je třeba dostatečně určitě stanovit počet jeho členů, případně způsob, jak se tento počet stanoví (a to jednoznačným způsobem). V každý okamžik existence spolku musí být zřejmé, kolik jeho kolektivní statutární orgán má celkem členů, tedy kolik osob tvoří všechny jeho členy v určitém časovém okamžiku. Nelze proto připustit, aby byl počet členů stanoven jen intervalem 5 – 7 členů, je nicméně přípustné, aby interval spolu s dalším určením stanovil úplný počet členů ke každému jednotlivému okamžiku. 7. Občanský zákoník rozlišuje 2 základní způsoby založení spolku, a to a) dohodou alespoň 3 zakladatelů o obsahu stanov /dle § 218 o.z. nebo b) usnesením ustavující schůze spolku /dle § 222-225 o.z. Podle § 222 odst. 1 o.z. tak lze spolek založit i na ustavující schůzi zakládaného spolku. To za podmínky, že je ustavující schůze konána perfektně po stránce procedurální, a zároveň jsou na ní schváleny stanovy spolku a zvoleni členové těch orgán spolku, jež je nutné na schůzi dle přijatých stanov a zákona do funkcí zvolit viz. ust. § 224 odst. 2 o.z. „ustavující schůze volí členy těch orgánů, které podle určení zákona a stanov zvolit má“. 8. Ustanovení § 218 o.z. ve spojení s § 123 o.z. představuje minimální katalog obligatorních (povinných) náležitostí stanov. Schválení návrhu stanov v rozsahu alespoň jejich minimálních zákonných obligatorních náležitostí a zvolení orgánů spolku jsou obligatorními právními jednáními (ustavující schůze) směřujícími k založení spolku. Dle předloženého zápisu z ustavující schůze konané dne 23. 6. 2022 „Stanovy byly schváleny poměrem 8: 0“ a „Následovala volba zástupce SBL…“ Podle § 5 předloženého návrhu stanov, resp. stanov schvalovaných na ustavující schůzi spolku „Pravidelná setkání slouží zároveň jako schůze a valná hromada společnosti, která volí své zástupce (předsedu, místopředsedu a výbor společnosti) do odvolání.“ (odst. 1), „Zvolení zástupci mají pravomoc reprezentovat společnost na veřejnosti, zastupovat ji při právních a jiných jednáních s „externími“ jednotlivci a institucemi a rozhodovat o jednotlivostech při uskutečnění dohodnutých aktivit (organizování kolokvií, obsahu a provedení ročenky, internetové stránky apod.) po celé období roku až do příštího setkání.“ (odst. 4). 9. Podle § 553 odst.1 o.z. „o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem“, podle § 554 o.z. „k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží“. Z citovaného § 5 odst. 1 až 4 stanov pro neurčitost způsobující nesrozumitelnost není vůbec seznatelné, který z orgánů uvedených v závorce je statutárním orgánem, resp. zda vůbec některý z vypočtených orgánů je statutární orgán. Může jím být totiž kterýkoliv ze 3 uvedených orgánů – předseda coby individuální orgán (§ 152 odst. 1 o.z.), místopředseda – také individuální orgán a třetí orgán – výbor „společnosti“ coby kolektivní orgán (§ 152 odst. 1 o.z.). Není tedy ani zřejmé, zda je statutárním orgánem individuální orgán – v takovém případě není patrné, který z uvedených, zda předseda či místopředseda, či zda je statutárním orgánem kolektivní orgán – výbor spolku. Zřejmý není ani název tohoto orgánu. Vyloučit však nelze ani to, že se jedná jen o jeden orgán, a to kolektivní orgán – výbor spolku a v rámci jeho členů je stanovena u dvou z nich funkce, konkrétně funkce předsedy a funkce místopředsedy. Shrnuto, ani výkladem předmětných ustanovení stanov se přes veškerou snahu odvolacímu soudu nepodařilo zjistit obsah tohoto ustanovení stanov, proto se k němu nepřihlíží (jako kdyby nebylo). 10. Určení statutárního orgánu spolku je obligatorní náležitostí stanov, o nichž se na ustavující schůzi hlasuje (viz § 224 odst. 4 o.z.). V daném případě takto přijímané stanovy neobsahují obligatorní náležitost – určení statutárního orgánu (k § 5 odst. 1 až 4 stanov se totiž pro neurčitost a nesrozumitelnost nepřihlíží viz. § 554 o.z.). Nedošlo – li k přijetí stanov v jejich minimálním obligatorním obsahu pro absenci části tohoto obsahu, pak právní jednání neexistuje (teorie práva říká, že je to právní jednání jenom zdánlivé /jde o ne-jednání, zvané také non negotium/. Právní jednání představující přijetí stanov bez jedné z jejich obligatorních náležitostí, tedy rozhodnutí ustavující schůze o přijetí neúplných stanov spolku, je proto neexistentní. Nedošlo tudíž k založení spolku, což je předpokladem pro vznik spolku – jeho zápis do spolkového rejstříku. Přitom přijetí/schválení stanov spolku patří ke stěžejním - obligatorním záležitostem, jež je ustavující schůze povinna učinit viz. § 222 odst.2 a § 224 odst. 2 a 225 o.z. To, že nedošlo k založení spolku je samo o sobě důvodem pro zamítnutí návrhu na zápis spolku do spolkového rejstříku bez dalšího. 11. Kromě schválení stanov je ustavující schůze povinna zvolit orgány, které podle zákona a stanov zvolit má. Statutární orgán je přitom esenciální náležitostí každé právnické osoby včetně spolku viz §§ 151 odst.1, 163, 164 odst. 1, 2 o.z. Navíc se jedná o obligatorně zapisovanou skutečnost do spolkového rejstříku (viz § 25 odst. 1 písm. g) z.v.r.) v rámci tzv. prvozápisu spolku. Ustavující schůze je tedy povinna zvolit statutární orgán, jenž byl určen ve stanovách. V daném případě statutární orgán určen stanovami srozumitelně a určitě nebyl, pročež jsou stanovy resp. právní jednání o jejich přijetí neexistentní, jinak řečeno, na ustavující schůzi nebyly stanovy přijaty. Tím pádem na základě takového neexistentního, resp. jen zdánlivého právního jednání statutární orgán nemohl být zvolen. Jinak řečeno, neurčily-li stanovy srozumitelně a určitě statutární orgán, pročež jsou stanovy neexistentní, nebyly přijaty, pak takovýto neexistentní „statutární orgán“ nemohl být ani na ustavující schůzi zvolen. Jedná se tedy o další důvod, proč nedošlo k založení spolku. 12. Shrnuto, protože v daném případě z doložených listin nevyplývá, že došlo k řádné ustavující schůzi a na ní k obligatorním právním jednáním směřujícím k založení spolku, a to ke schválení návrhu stanov v rozsahu jejich minimálních zákonných obligatorních náležitostí a ke zvolení členů statutárního spolku (musí být dle stanov a zákona zvoleni). Spolek tedy z výše uvedených důvodů nelze považovat za založený, pročež nebyly splněn základní zákonný předpoklad pro jeho zápis do spolkového rejstříku. 13. Bez ohledu na výše uvedené lze pro úplnost konstatovat i nejasný průběh „ustavující schůze“, na níž tato mj. rozhodovala o schvalování „stanov“. Dle přiložené prezenční listiny z ustavující schůze se jí mělo účastnit celkem 13 osob, zatímco dle předloženého zápisu z ustavující schůze konané dne 23. 6. 2022 „Stanovy byly schváleny poměrem 8: 0“ a „Následovala volba zástupce SBL, který bude zároveň osobou pověřenou k podání návrhu SBL do spolkového rejstříku…hlasováno proběhlo aklamací v poměru 7: 0: 1“. Shrnuto - z předloženého zápisu z ustavující schůze vyplývá, že se ustavující schůze účastnilo celkem 8 osob, což je v rozporu s prezenční listinou, dle níž se účastnilo ustavující schůze celkem 13 osob. 14. Ve smyslu § 90 odst. 1 z.v.r. nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86 z.v.r., rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy. V daném případě z doložených listin (navrhovatelem doložených stanov a ani z ostatních listin - ze zápisu z ustavující schůze [příjmení] [jméno] [příjmení], konané dne 23. 6. 2022, a prezenční listiny ustavující schůze) nevyplývá splnění zákonných předpokladů pro navržený zápis „z.s. [příjmení] [jméno] [příjmení]“ do spolkového rejstříku. Nevyplývá z nich, že spolek byl založen /stanovy jsou neexistentní a stejně tak rozhodnutí ustavující schůze o volbě statutárního orgánu“ /. Takový závěr je však důvodem pro zamítnutí předmětného návrhu, nikoliv pro jeho odmítnutí. Návrh na zápis do veřejného rejstříku vedeného soudy se odmítá, není-li navrhovatelem tvrzená rozhodná skutečnost doložena (vůbec), zatímco se návrh zamítá, je-li navrhovatelem sice doložena určitá skutečnost, nicméně ta neopodstatňuje zápis do příslušného veřejného rejstříku. 15. Vzhledem ke stěžejnímu důvodu, pro který rejstříkový soud předmětný návrh odmítl, odvolací soud uvádí ještě následující. Dle § 14 z.v.r. „Navrhovatel při návrhu na zápis doloží právní důvod užívání prostor, v nichž je umístěno sídlo osoby, jíž se zápis týká; to neplatí, je-li právní důvod zjistitelný z informačního systému veřejné správy nebo jeho části, která je veřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem.“ (odst. 1), „K doložení právního důvodu užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti nebo jednotky, kde jsou prostory umístěny, popřípadě prohlášení osoby oprávněné s nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat, že s umístěním sídla osoby souhlasí. Prohlášení nesmí být starší než 3 měsíce a podpisy na něm musí být úředně ověřeny.“ (odst. 2), „Zapsaná osoba musí mít právní důvod užívání prostor uvedených v odstavci 1 po celou dobu, po kterou jsou tyto prostory zapsané ve veřejném rejstříku jako její sídlo.“ (odst. 3). 16. Zákon výslovně nestanoví, co míní právním důvodem užívání prostor, v nichž je umístěno sídlo osoby, jíž se zápis týká. Právním důvodem může být typicky vlastnické právo k nemovitosti, do níž právnická osoba umístila svoje sídlo, což je však zjistitelné z katastru nemovitostí, a proto to není třeba rejstříkovému soudu dokládat. Není – li navrhovatel sám vlastníkem těchto prostor, musí doložit užívací titul, jímž může být nejčastěji nájemní smlouva apod. Postačí však i písemné prohlášení (souhlas) vlastníka nemovitosti, kde jsou prostory umístěny či osoby oprávněné s nemovitostí disponovat, ne starší 3 měsíců a s úředně ověřeným podpisem oprávněné osoby. Ostatně ke shodným závěrům dochází odborná právní teorie v komentářové literatuře – viz komentář k 14 z.v.r. in Havel, B., Štenglová, I., Dědič, J., Jindřich, M. a kol. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Komentář. 1.vydání. Praha: C.H.Beck, 2015, 394 s.: „Co bude právním důvodem, zákon nestanoví – může jím být smlouva, samostatné prohlášení nebo jiný relevantní projev vůle vlastníka prostor nebo osoby, která má právo s nimi disponovat (např. nájemce)“. 17. Odvolací námitku, že „Žádný právní důvod nemůže prozatím existovat, protože spolek ještě nefunguje a ke své činnosti žádný právní důvod kromě registrace zatím nepotřebuje…“ shledává odvolací soud důvodnou jen potud, že spolek – a to jakýkoliv, jsou-li splněny všechny zákonné předpoklady pro jeho zápis do spolkového rejstříku (jako např. jeho řádné založení), vznikne opravdu až zápisem do spolkového rejstříku. Jelikož však nelze připustit, aby mohl kdokoli včetně spolku bez právního důvodu užívat cizí nemovitost, zákon požaduje, aby byl doložen právní důvod pro užívání prostor, v níž je, případně u teprve vznikající právnické osoby bude umístěno sídlo osoby, jíž se zápis týká. Vyžaduje se doložení toho, že bude-li osoba zapsána do příslušného veřejného rejstříku, a tím pádem vznikne, bude existovat právní důvod, na základě něhož budou užívány příslušné prostory jejího sídla. Z uvedeného vyplývá, že požadavek rejstříkového soudu na doložení právního důvodu užívání prostor pro sídlo spolku majícího být teprve založen byl oprávněný. Nicméně jak vyloženo výše, v posuzovaném případě byl tento požadavek bezpředmětný, jelikož nedošlo-li k řádnému založení spolku. I kdyby byl předmětný souhlas s umístěním sídla předložen, nemohlo by být návrhu na zápis spolku stejně vyhověno. 18. Odvolací soud si dovoluje poukázat na existenci možnosti využít při procesu konstituování spolku služeb osob, jež se profesionálně zabývají poskytováním právní pomoci, jako jsou např. advokáti či notáři. 19. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ustanovení § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že návrh zamítl. Poučení: Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné jen za podmínek § 237 o. s. ř.; lze je podat do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně. Praha 20. září 2023 JUDr. Josef Holejšovský Ph.D. předseda senátu