Je-li předsedou společenství vlastníků jednotek právnická osoba, rozhoduje o tom, kdo bude tuto právnickou osobu ve funkci předsedy zastupovat podle § 154 o. z. její statutární orgán. Rozhodne-li o tom, kdo bude předsedu společenství zastupovat při výkonu jeho funkce, shromáždění vlastníků, hledí se na takové usnesení, jako by nebylo přijato.

Číslo jednací: 9 Cmo 54/2023- 203 USNESENÍ (anonymizovaný opis) Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Františka Švantnera a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci navrhovatele: [osobní údaje navrhovatele] sídlem [adresa] zastoupené advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o návrhu na zápis změny do rejstříku společenství vlastníků jednotek, k odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. března 2023 č. j. S 1827/RD58/KSUL, Fj 8294/2023/KSUL-182, takto: Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. března 2023 č. j. S 1827/RD58/KSUL, Fj 8294/2023/KSUL-182 se ve výroku II. zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odůvodnění: 1. Dne 23. 6. 2021 došel Krajskému soudu v Ústí nad Labem coby rejstříkovému soudu návrh na zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek - navrhovatelem bylo Společenství vlastníků [anonymizována dvě slova] [adresa] ulice [jméno] [příjmení]. Za něj podal návrh zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokát, z jehož datové schránky návrh odešel. Navrhovatel v návrhu označil následující přílohy návrhu: Plná moc, Výzva k rozhodnutí, Oznámení rozhodnutí vlastníků jednotek domu, Hlasovací listiny, Česné prohlášení. K návrhu však žádnou z označených listin nedoložil, tedy ani plnou moc. Rejstříkový soud vyzýval navrhovatele ohledně skutečností týkajících se doložené plné moci a navrhovatel žádal o prodloužení lhůty k doložení požadovaného a rejstříkový soud mu opakovaně vyhovoval. Poté jej vyzval i k tomu, aby ve stanovené lhůtě (30 dnů od doručení usnesení) z návrhu odstranil zde uvedené fyzické osoby, popř. předložil jejich zmocnění k výkonu funkce jménem zapisované právnické osoby ve smyslu § 154 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, popř. doložil jejich oprávnění jednat jako statutární orgán Stavebního bytového družstva [anonymizováno]. 2. Na výzvu rejstříkového soudu reagoval navrhovatel formou přípisu ze dne 8. 3. 2023 a soudu sdělil, že všechny listiny k provedení zápisu byly doloženy již v červnu 2021 s tím, [anonymizováno] „ze zápisu Stavebního bytového družstva [anonymizováno] (dále jen„ družstvo“ či„ [anonymizováno]“) v obchodním rejstříku jasně vyplývá, že v době konáni shromáždění vlastníků navrhovatele mělo [anonymizováno] řádně zvolený a zapsaný statutární orgán, který navrhl fyzické osoby, jejichž zápis, jakožto fyzických osob zastupujících [anonymizováno] při výkonu funkce statutárního orgánu žalobce, a tento byl členy navrhovatele, tj. nevyšším orgánem žalobce, schválen. Navrhovatel je proto přesvědčen, že původní návrh na zápis změny ve veřejném rejstříku lze provést a žádá o neprodlené vyhovění tomuto návrhu rejstříkovým soudem. V den vzniku funkce, tj. dne 3. 6.2021, má [anonymizováno] statutární orgán, který pak lze zapsat v souladu s předmětným návrhem navrhovatele. Zápis má být totiž proveden rovněž s informací, kdy došlo ke vzniku funkce, která řádně vznikla. Tato skutečnost vyplývá z veřejně přístupného zápisu v obchodním rejstříku ([anonymizováno]). V opačném případě (odmítnutí nebo zastavení řízení), bude rejstříkovým soudem zamezeno snaze navrhovatele o soulad zápisu ve veřejném rejstříku se skutečností. Navrhovatel má tedy za to, že byly soudu ve výše uvedeném období doloženy všechny listiny nezbytné k provedení zápisu změny a na svém původním návrhu na zápis změny nadále trvá.“ S tímto podáním navrhovatel doložil Oznámení rozhodnutí vlastníků jednotek domu ze dne 14. 6. 2021 a dále výzvu k rozhodnutí a hlasovací listinu. 3. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně v rejstříků společenství vlastníků jednotek vedeném u Krajského soudu v Ústí and Labem v oddílu S, vložce číslo 1827 vymazal předsedu společenství - Stavební bytové družstvo [anonymizováno] a osoby jej při výkonu funkce zastupující tj. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], zapsal den zániku funkce k datu 2. května 2021 a zapsal jako předsedu společenství vlastníků jednotek - Stavební bytové družstvo [anonymizováno] a zapsal jako den vzniku funkce datum 20. května 2021 (výrok I.) a dále odmítl návrh ohledně osob zastupujících právnickou osobu Stavební bytové družstvo [anonymizováno] při výkonu funkce statutárního orgánu navrhovatele - tj. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (výrok II.). 4. Své rozhodnutí (ohledně jeho odmítavé části) odůvodnil tím, že navrhovatele vyzval k předložení zmocnění k výkonu funkce jménem zapisované právnické osoby Stavebního bytového družstva [anonymizováno], [IČO], popř. k předložení listin prokazujících oprávnění zapisovaných osob jednat jako jeho statutární orgán. Návrh byl dne 8. 3. 2023 k výzvě soudu doplněn pouze o sdělení navrhovatele, že v době konání shromáždění vlastníků mělo [anonymizováno] řádně zvolený a statutární orgán, který navrhl fyzické osoby, jejichž zápis, jakožto fyzických osob zastupujících [anonymizováno] schválil a tento byl členy navrhovatele, tj. nejvyšším orgánem žalobce, schválen. V den vzniku funkce, tj. ke dni 3. 6. 2021 má [anonymizováno] statutární orgán, který pak lze zapsat v souladu s předmětným návrhem navrhovatele. Zápis navíc má být proveden rovněž s informací, kdy došlo ke vzniku funkce, která řádně vznikla. Tuto skutečnost pak navrhovatel odvozuje z veřejně přístupného zápisu v obchodním rejstříku [anonymizováno]. Poté rejstříkový soud citoval ustanovení § 86 odst. 1 písm. e) z. v. r. a § 154 o. z. s tím, že„ Zatímco právní zástupce navrhovatele považuje za dostatečný podklad pro prokázání zmocnění těchto fyzických osob k jednání jménem právnické osoby Stavebního bytového družstva [anonymizováno], [IČO], patrně jenom oprávnění vyplývající z bodu 4. Oznámení rozhodnutí vlastníků jednotek domu ze dne 14. 6. 2021, rejstříkový soud tento názor nesdílí…zmocnění dle názoru rejstříkového soudu musí být uděleno vždy přímo právnickou osobou, a to od okamžiku, kdy mu vůbec volená funkce platně vznikla, tj. až po datu 3. 6. 2021“ (dále též jen sdělení ze dne 8. 3. 2023“). Vzhledem k nepředložení listiny prokazující zmocnění rejstříkový soud návrh v předmětné části odmítl. 5. Proti usnesení soudu prvního stupně ohledně výroku II. podal navrhovatel včasné odvolání. Stěžejní byly následující odvolací námitky: 1) Rejstříkový soud nepostupoval správně, kdy zapsal pouze [anonymizováno] jako statutární orgán navrhovatele, neboť tento postup je v rozporu s právní úpravou analogicky aplikovatelnou také na zápisy skutečností v rejstříku společenství vlastníků jednotek. Z důvodové zprávy k zákonu o obchodních korporacích totiž vyplývá, že zákonodárce chtěl tomuto postupu předejít: „Právnickou osobu, jako člena voleného orgánu kapitálové společnosti nebo družstva, již napříště nebude možno zapsat od obchodního rejstříku, bez současného zápisu jejího zástupce.“ Uvedený právní závěr také vyplývá z odborné literatury:„ Konečně zákon nepřipouští, aby byla do obchodního rejstříku zapsána jako člen voleného orgánu kapitálové společnosti nebo družstva, právnická osoba, aniž by byl současně navržen zástupce této právnické osoby ve smyslu § 46 odst. 3.“ Odvolatel má za to, že na posuzovanou situaci lze analogicky aplikovat výše uvedená ustanovení a zejména pak § 46 odst. 3 zákona o obchodních korporacích, dle kterého měl tedy soud postupovat tak, že zapíše jako předsedu společenství [anonymizováno] a k tomu uvede všech 5 navrhovaných fyzických osob, které jej zastupují při výkonu funkce. 2) Ke vzniku funkce [anonymizováno], jakožto předsedy společenství došlo dne 3. 6. 2021, kdy jej při výkonu funkce zastupují pánové: [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a to na návrh a z rozhodnutí [anonymizováno] jako statutárního orgánu, přičemž tento návrh byl řádně schválen nejvyšším orgánem navrhovatele, tj. shromážděním vlastníků. V této době přitom má [anonymizováno] řádně v obchodním rejstříku zapsán statutární orgán, který tento výčet fyzických osob uvedl, tudíž schválil, a z opatrnosti jej nechal ještě schválit shromážděním vlastníků navrhovatele. Skutečnost, že má v době, kdy došlo ke vzniku funkce předsedy společenství [anonymizováno], platně zvolen a zapsán statutární orgán přitom vyplývá také z rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, na které rejstříkový soudu odkazuje v odůvodnění usnesení. Z uvedeného vyplývá, že byly fyzické osoby řádně [anonymizováno] označeny, určeny a stanoveny a není důvod tedy návrh na jejich zápis odmítnout. S ohledem na výše uvedené soud nepostupoval správně, kdy nepřihlédl k zápisu v obchodním rejstříku [anonymizováno] v době vzniku jeho funkce u navrhovatele a tímto postupem je řízení stiženo vadou, kdy nebyly rejstříkovým soudem ověřeny všechny skutečnosti nezbytné k provedení navrhovaného zápisu změny ve veřejném rejstříku u navrhovatele. Současně tento postup rejstříkového soudu dokládá, že na základě doložených listin dospěl k nesprávným zjištěním. Správně měl totiž rejstříkový soud zjistit, že bylo všech 5 fyzických osob řádně navrženo a schváleno [anonymizováno] a tyto pak ještě navíc dodatečně schválilo shromáždění vlastníků navrhovatele. Tímto tedy byly splněny všechny zákonné požadavky na stanovení fyzických osob zastupujících [anonymizováno] při výkonu funkce předsedy společenství u navrhovatele a návrh neměl být v této části odmítnut, ale naopak mu mělo být vyhověno a zápis ve veřejném rejstříku proveden. 6. Odvolatel navrhl, aby návrhu bylo vyhověno v celém rozsahu, případně aby byla věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení se závazným právním závěrem odvolacího soudu k vyhovění celému návrhu na zápis změny. 7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. 8. Podle § 152 odst. 1 o. z. si právnická osoba tvoří orgány o jednom členu (individuální) nebo o více členech (kolektivní). Pro společenství (vlastníků jednotek) platí dle § 1205 odst. 1 věta druhá o. z., že „statutární orgán je výbor, ledaže stanovy určí, že je statutárním orgánem předseda společenství vlastníků“. Podle stanov navrhovatele - výše jmenovaného společenství (viz čl. 10 odst. 1 písm. b) a čl. 14 stanov ve znění ke dni 2. 5. 2016 založených ve sbírce listin jako poslední přijaté stanovy společenství) je „statutárním orgánem společenství předseda společenství vlastníků jednotek“. Statutárním orgánem předmětného společenství - jeho předsedou (individuální statutární orgán) je ode dne 20. května 2021 Stavební bytové družstvo [anonymizováno], tedy právnická osoba. To vyplývá z odvoláním nenapadeného, tedy již pravomocného výroku I. usnesení soudu prvního stupně. 9. Ve smyslu § 152 odst. 2 o. z. je voleným orgánem právnické osoby ta osoba, jež je do funkce volena, jmenována či jinak povolána. Předseda společenství, volený shromážděním, je tudíž voleným orgánem společenství. Podle § 154 o. z. je-li členem voleného orgánu právnické osoby jiná právnická osoba, zmocní fyzickou osobu, aby ji v orgánu zastupovala, jinak právnickou osobu zastupuje člen jejího statutárního orgánu. Z citovaného ustanovení § 154 o. z. jednoznačně vyplývá, že zákon předpokládá, že pro zastoupení právnické osoby při výkonu funkce člena voleného orgánu jiné právnické osoby, právnická osoba zmocní konkrétní fyzickou osobu, která bude právnickou osobu ve voleném orgánu jiné právnické osoby při výkonu její funkce zastupovat; jinak právnickou osobu zastupuje člen jejího statutárního orgánu. Ust. § 154 o. z. explicitně neuvádí, zda právnickou osobu může ve voleném orgánu jiné právnické osoby zastupovat více zástupců (ať již smluvních, nebo zástupců „sui generis“ - tj. členů statutárního orgánu této právnické osoby). Zákon však tuto možnost výslovně nevylučuje, tudíž právnická osoba (člen voleného orgánu) je oprávněna zmocnit více zmocněnců pro své zastupování v tomto orgánu. Jde tak svým způsobem o obdobu většího počtu členů statutárního orgánu, kteří právnickou osobu v případě nezmocnění nikoho, ve voleném orgánu zastupují (to vzhledem ke speciální právní úpravě neplatí pro kapitálové společnosti a družstva viz § 46 odst. 3 z. o. k.). Více členů statutárního orgánu jednajících za právnickou osobou odvolací soud též připouští - viz jeho usnesení ze dne 27. září 2022 sp. zn. 9 Cmo 100/2022 („…nebyla-li žádná fyzická osoba zmocněna k výkonu funkce předsedy společenství, je oprávněn vykonávat tuto funkci kterýkoli člen představenstva družstva.“). Stěžejní pro danou věc stran zmocnění fyzické osoby či osob je skutečnost, že volba zmocněnce je plně v rukou právnické osoby, která je členem voleného orgánu. To v dané věci znamená, že je plně v rukou Stavebního bytového družstva [anonymizováno], koho zmocní k tomu, aby jej zastupoval při výkonu funkce předsedy předmětného společenství. Vyjde-li tedy družstvo ze své zákonné povinnosti být zastoupeno v rámci výkonu funkce předsedy společenství zmocněncem, pak družstvo uzavře s vybranou fyzickou osobou (osobami) smlouvu o zastoupení a udělí jí (jim) plnou moc (ke stejným závěrům dochází i odborná právní teorie - viz komentář k § 154 o. z. in Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, 2292 s.). Taková skutečnost však nebyla navrhovatelem v rámci rejstříkového řízení ani tvrzena, tím spíše pak dokládána. Na uvedeném nic nemění ani žádnou listinou nedoložené tvrzení odvolatele, že [anonymizováno] řádně určilo a schválilo fyzické osoby, které jej při výkonu funkce u navrhovatele zastupují. 10. Odmítnout je třeba argumentaci odvolatele o nutnosti analogického použití právní úpravy § 46 odst. 3 z. o. k. na společenství (vlastníků jednotek). Podle § 46 odst. 3 z. o. k. v rozhodném znění (znění účinné od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2023) „je-li členem voleného orgánu kapitálové společnosti nebo družstva právnická osoba, zmocní bez zbytečného dokladu jedinou fyzickou osobu, která splňuje požadavky pro výkon funkce stanovené zákonem pro samotného člena voleného orgánu, aby ji v orgánu zastupovala; ustanovení občanského zákoníku o důsledcích nezpůsobilosti a ztráty způsobilosti pro výkon funkce se použijí na zástupce obdobně“. Přímo ze zákona o obchodních korporacích (zák.č. 90/2012 Sb.), tedy ze speciálního právního předpisu ve vztahu k občanskému zákoníku (zák.č. 89/2012 Sb.), plyne, že v něm uvedená speciální právní úprava se použije výlučně na kapitálové společnosti a družstva, tedy dokonce nikoli na všechny obchodní korporace (§ 1 z. o. k.). Její přímé použití i na společenství tak nemá zákonné opodstatnění. Opodstatnění však nemá ani použití analogické. Společenství vlastníků jednotek coby speciální typ korporace je upraveno speciálně v občanském zákoníku viz. § 1194 - 1222 o. z., a pokud se na ně přiměřeně neuplatní ustanovení o spolcích (viz § 1221 odst. 1 o. z.), řídí se obecnými ustanoveními občanského zákoníku, tedy též i obecným ust. § 154 o. z. Toto ustanovení výslovně upravuje výkon funkce právnické osoby jsoucí voleným orgánem jiné právnické osoby, a platí tedy potud, pokud jiný právní předpis nestanoví něco jiného (např. § 46 odst. 3 z. o. k. v rozhodném znění). To pro společenství stanoveno není, není tedy důvodu, aby na ně nebylo přímo použito ust. § 154 o. z. Analogické použití speciální právní úpravy dopadající výlučně na kapitálové společnosti a družstva by (kromě rozporu se zákonem) tudíž nebylo ani logické, ani systematické a systémové. Systematika je naopak zřejmá, neboť právě vzhledem k tomu, že je výkon funkce člena voleného orgánu v kapitálových společnostech a v družstvu upraven speciálně (viz § 46 z. o. k.), tato speciální úprava výslovně odkazuje na tu část úpravy obecné, jež je i za této situace na kapitálové společnosti a družstva použitelná, což je ust. § 155 o. z. (na základě § 46 odst. 3 věta druhá z. o. k. v rozhodném znění). Lze tak uzavřít, že na společenství (vlastníků jednotek) se plně použije § 154 o. z., pročež je-li členem voleného orgánu společenství právnická osoba, tato právnická osoba zmocní fyzickou osobu, aby ji v orgánu zastupovala, jinak právnickou osobu zastupuje člen jejího statutárního orgánu; ust. § 46 odst. 3 z. o. k. se na společenství nepoužije, a to ani analogicky. 11. Navrhovatel označil ve formulářovém návrhu na zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek u předmětného společenství za rozhodnou skutečnost, a následně i doložil:“ Oznámení rozhodnutí vlastníků jednotek domu Společenství vlastníků [anonymizována dvě slova] [adresa] ulice [jméno] [příjmení], hlasování per rollam (mimo zasedání) ”, ve kterém je uvedeno:“ Vlastníci hlasovali o těchto bodech: Usnesení - výsledek hlasování:…4) Usnesení: společenství vlastníků schvaluje volbu statutárního orgánu - předsedu SVJ - Stavební bytové družstvo [anonymizováno] …zastoupené při výkonu funkce fyzickými osobami: [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], když každá z nich jedná při výkonu funkce samostatně.” (dále též jen„ usnesení bod ad 4/“). Za rozhodnou skutečnost pro navržené zápisy změn tedy navrhovatel - společenství, považovalo a považuje jmenované rozhodnutí shromáždění per rollam. Jak vyplývá z výše konstatovaného, v daném případě mělo však výlučně Stavební bytové družstvo [anonymizováno] (coby předseda společenství - právnická osoba) dle § 154 o. z. zmocnit fyzickou osobu (osoby) k zastupování při výkonu své funkce předsedy společenství - navrhovatele. Shromáždění vlastníků jednotek navrhovatele (lhostejno zda na zasedání či mimo zasedání - per rollam) nebylo vůbec oprávněno rozhodovat o zmocnění osob, jež mají zastupovat při výkonu funkce předsedy společenství tohoto předsedu - jinou právnickou osobu - družstvo. Oprávnění učinit takové rozhodnutí není v působnosti shromáždění společenství, pročež se na takto učiněné rozhodnutí (orgánu navrhovatele ve věci nespadající do jeho působnosti) hledí jako by nebylo přijato (viz § 245 o. z. ve spojení s § 1221 o. z.). Stíhá jej tak fikce nepřijetí rozhodnutí, právní teorií je rozhodnutí označováno za nicotné. Možnost aplikace ustanovení § 245 o. z. i na poměry společenství vlastníků jednotek potvrzuje i judikatura Nejvyššího soudu - viz jeho usnesení ze dne 20. 7. 2022 sp. zn. 26 Cdo 3352/2021 dle něhož:„ Soudní praxe se již ustálila v závěru, že § 245 o. z., který definuje vady, pro které se na rozhodnutí členské schůze nebo orgánu spolku hledí, jako by nebylo přijato (jde o rozpor rozhodnutí s dobrými mravy, změnu stanov v rozporu s kogentními ustanoveními zákona a rozhodnutí v záležitosti, která nepatří do jeho působnosti), se podle § 1221 o. z. použije i v poměrech společenství vlastníků (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 3. 2020, sp. zn. 27 Cdo 4639/2018, uveřejněné pod číslem 84/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2022, sp. zn. 26 Cdo 2275/2021). Rozhodnutí, na která se hledí, jako by nebyla přijata, jsou označována jako nicotná (nulitní), nevyvolávají žádné právní následky, nikoho nezavazují, nemohou konvalidovat.“ Rozhodnutí shromáždění společenství o zmocnění fyzických osob k zastupování družstva - předsedy společenství při výkonu jeho funkce je tak nicotné, nemá žádné právní účinky. 12. Reagoval-li tedy navrhovatel na výzvu rejstříkového soudu dne 8. 3. 2023 ohledně požadovaného doložení zmocnění tak, že všechny listiny k provedení zápisu byly doloženy a že fyzické osoby zastupující [anonymizováno] při výkonu funkce statutárního orgánu navrhovatele byly jeho nejvyšším orgánem schváleny, pak nutno konstatovat - shodně se soudem prvního stupně, že zmocnění k zápisu navrhovaných fyzických osob, které zastupují při výkonu funkce družstvo, z doložené listiny - bodu 4. Oznámení rozhodnutí vlastníků jednotek domu ze dne 14. 6. 2021, rozhodně nevyplývá. Z doložené listiny tedy nevyplývá, že došlo k navrhovatelem tvrzené rozhodné skutečnosti - ke zmocnění osob, jež navrhovatel navrhl zapsat jako osoby zastupující Stavební bytové družstvo [anonymizováno] při výkonu funkce předsedy společenství. Ve smyslu § 90 odst. 1 z. v. r. nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86 z. v. r., rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy. V daném případě z doložených listin (navrhovatelem doloženého usnesení bod ad 4/ a ani z ostatních listin - hlasovací listiny, výzva k rozhodnutí) nevyplývá k zápisu do rejstříku společenství vlastníků jednotek navržená skutečnost. Takový závěr je však důvodem pro zamítnutí předmětné části návrhu, nikoliv pro jeho odmítnutí. Návrh na zápis do veřejného rejstříku vedeného soudy se odmítá, není-li navrhovatelem tvrzená rozhodná skutečnost doložena, zatímco se návrh zamítá, je-li navrhovatelem sice doložena určitá skutečnost, nicméně ta neopodstatňuje zápis do příslušného veřejného rejstříku (fakticky není rozhodnou skutečností, jak tomu bylo i v daném případě doloženého rozhodnutí zcela jiného orgánu zcela jiné právnické osoby, navíc rozhodnutí nicotného). Řečené by však platilo pouze za předpokladu, že by navrhovatel odvozoval předmětnou část návrhu jen z jedné rozhodné skutečnosti - ze zmocnění, jež dokládal usnesením bod ad 4/. 13. Nepominutelné v daném případě je, že navrhovatel v rámci průběhu rejstříkového řízení postupem času tvrdil nejen existenci zmocnění osob navržených k zápisu do rejstříku společenství coby osob jednajících za předsedu společenství - družstvo, ale též i to, že do rejstříku mají být zapsáni členové představenstva družstva - předsedy společenství. Tuto druhou „rozhodnou skutečnost“ takto vymezil resp. začal ji tvrdit až cca po 20 měsících od zahájení rejstříkového řízení. Učinil tak ve svém sdělení ze dne 8. 3. 2023 (výše citovaném). Dle obsahu tohoto sdělení má být do rejstříku společenství vlastníků jednotek rejstříkovým soudem zapsán u družstva jsoucího členem voleného orgánu jiné právnické osoby - společenství, řádně zvolený a v obchodním rejstříku zapsaný statutární orgán družstva resp. jeho členové, nedošlo-li ovšem ke zmocnění. Jinak řečeno navrhovatel de facto tvrdil, že navržené osoby lze zapsat do rejstříku společenství i jen z titulu členů statutárního orgánu voleného funkcionáře - předsedy - družstva, tedy coby zástupce „sui generis“ ve smyslu § 154 o. z. (dále též jen „druhá rozhodná skutečnost“). Z odůvodnění odvoláním napadeného rozhodnutí je přitom zřejmé, že soud prvního stupně se zabýval jen jedinou rozhodnou skutečností, a to zmocněním, nikoli posléze navrhovatelem tvrzenou druhou rozhodnou skutečností, a to že navržené osoby požaduje zapsat coby členy statutárního orgánu družstva (dle § 154 o. z. druhá část věty). Kdyby se rejstříkový soud druhou rozhodnou skutečností zabýval, musel by například ohledně [anonymizována dvě slova] dospět k závěru o nutnosti zamítnutí návrhu na jeho zápis coby člena statutárního orgánu předsedy společenství - družstva, protože dle výpisu z obchodního rejstříku družstva (na kterýžto výpis odkazuje i sám navrhovatel - odvolatel) [jméno] [příjmení] navržený k zápisu coby člen představenstva družstva (družstvu měla funkce vzniknout ke dni 20. 5. 2021) nebyl k tomuto dni, ani od tohoto dne vzniku funkce předsedy (jak vyplývá i z odvoláním nenapadeného výroku I. usnesení soudu prvního stupně - již pravomocného), a ani nikdy později členem jeho představenstva. Dle výpisu z obchodního rejstříku družstva byl [jméno] [příjmení] místopředsedou představenstva a členem představenstva družstva naposled v období od 15. 6. 2006 do 15. 6. 2011 a nikoliv později. Neposuzoval-li rejstříkový soud vůbec osoby navržené k zápisu do rejstříku společenství ve vztahu ke druhé rozhodné skutečnosti, je předmětné rozhodnutí pro absenci jakýchkoliv úvah ve vztahu k tomuto zcela nepřezkoumatelné. To brání odvolacímu soudu přezkoumat správnost rozhodnutí v této části. Jinak řečeno posouzení věci rejstříkovým soudem není úplné, a tudíž ani správné. 14. Odvolací soud poukazuje ještě na to, že je nezbytné a v souladu s účelem veřejného rejstříku, aby byla ve veřejném rejstříku vedeném soudy zapisována celá „historie“ všech do rejstříku obligatorně zapisovaných skutečností a údajů. V důsledku absentujícího zmocnění osob majících jednat za právnickou osobu jsoucí předsedou společenství a zároveň nenavržení k zápisu a současně i k výmazu do rejstříku všech osob, které družstvo coby statutární orgán navrhovatele zastupovaly coby zástupci„ sui generis“ dle § 154 o. z. v době, kdy byly ještě ve funkcích, nebyly fyzické osoby mající jednat za právnickou osobu - předsedu společenství nikdy zapsány v rámci zápisu povinně zapisovaných údajů (viz § 25 odst. 1 písm. g) z. v. r.) do rejstříku společenství (u navrhovatele). Odvolací soud připomíná, že předmětné družstvo má dle stanov kolektivní statutární orgán - představenstvo o sedmi členech, tudíž oprávněno zastupovat ve smyslu § 154 o. z. bylo všech 7 osob, samozřejmě v době, kdy byly ve svých funkcích (viz zápis družstva v příslušném obchodním rejstříku). Rejstříkový soud je tedy sice vázán návrhem, nicméně v případě deklaratorního zápisu, což je i posuzovaný případ, soud může překročit návrh (§ 26 z. ř. s. ve spojení s § 120 z. v. r.), za účelem dosažení shody mezi stavem zápisu v příslušném rejstříku a skutečným stavem. Skutečnému stavu, který by měl být ohledně deklaratorních zápisů následně promítnut do veřejného rejstříku, ovšem odpovídá i to, aby byla v rejstříku promítnuta celá „historie“ všech do rejstříku obligatorně zapisovaných skutečností a údajů, jak zmíněno výše. Nedotčeno tímto závěrem nicméně zůstává, že coby členy statutárního orgánu družstva - předsedy společenství, by do rejstříku společenství nebylo možné zapsat osoby, u nichž by nebyly splněny předpoklady výkonu jejich funkce - zjistila-li by se tato skutečnost. Existence takovéto skutečnosti by eventuálně mohla být i důvodem pro nenavržení některých osob k zápisu, což však z dosavadního průběhu řízení a tam prezentovaných skutečností nijak neplyne. 15. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. b) zrušil usnesení soudu prvního stupně v rozsahu výroku II. a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. mu věc vrátil k dalšímu řízení. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné. Praha 13. července 2023 JUDr. Josef Holejšovský Ph.D. předseda senátu