Žalobou podanou dle ust. § 31 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, se lze domáhat pouze zrušení rozhodčího nálezu, který již nabyl právní moci.

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY (anonymizovaný opis) Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Krenka, Ph.D., a soudců JUDr. Moniky Vackové a JUDr. PhDr. Filipa Havrdy v právní věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zrušení rozhodčího nálezu, o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, č. j. 16 Cm 31/2023 – 37 ze dne 3. srpna 2023 takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému (na účet jeho zástupce), na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 2 178 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem z 3. 8. 2023 zamítl žalobu z 30. 1. 2023, kterou se žalobce domáhal zrušení rozhodčího nálezu, vydaného dne 21. 9. 2022 jediným rozhodcem Mgr. [jméno] [příjmení] pod č. j. CK/5/9/2022-15 (výrok I). O nákladech řízení rozhodl tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu (výrok II). 2. Z žalobních tvrzení žalobce lze vyjmout, že dne 1. 11. 2022 byl žalobci doručen rozhodčí nález z 21. 9. 2022, vydaný jediným rozhodcem ad hoc Mgr. [jméno] [příjmení] pod č. j. CK/5/9/2022-15 (dále také jen „rozhodčí nález“), ukládající žalobci zaplatit žalovanému v obecné lhůtě částku 46 755 Kč, spolu se smluvní pokutou a příslušenstvím a nahradit mu náklady rozhodčího řízení v částce celkem 20 875,20 Kč. Právní titul vztahu mezi účastníky zde představuje – stručně řečeno – dohoda o narovnání č. 689702627 z 26. 7. 2019, upravující sporná práva a povinnosti plynoucí ze smlouvy o podnikatelské zápůjčce č. 689702627 ze dne 6. 2. 2019. 3. Uplatněné žalobní důvody lze v rámci ust. § 31 zák. č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění účinném ke dni 6. 2. 2019 (dále také jen „ZRŘ“) stručně charakterizovat takto: 1) § 31 písm. a) ZRŘ: Spor mezi účastníky není objektivně arbitrabilní dle ust. § 2 ZRŘ, když žalobce smlouvu o podnikatelské zápůjčce č. 689702627 uzavíral v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), a to výhradně ke svým soukromým účelům; 2) § 31 písm. b) a c) ZRŘ: Rozhodčí smlouva č. 689702627, datovaná žalobcem dne 31. 7. 2019 je neplatná, přičemž tato skutečnost se vztahuje i na způsob určení jediného rozhodce ad hod, obsaženého v jejím čl. 1. V době podpisu rozhodčí smlouvy č. 689702627 a dohody o narovnání č. 689702627 žalobcem, nebyly obě smlouvy podepsány žalovaným. Pokud se tak stalo později (rozhodně však ne dne 26. 7. 2019, jak je v obou smlouvách uvedeno), pak návrh žalobce přijatý žalovaným se již – v rozporu s ust. § 570 o.z. – nedostal do dispozice žalobce; 3) § 31 písm. e) ZRŘ: Postup jediného rozhodce v průběhu rozhodčího řízení porušil zásadu rovnosti jeho účastníků (§ 18 ZRŘ). Rozhodce vyzval žalobce k vyjádření k podané rozhodčí žalobě z 16. 8. 2021, a to usnesením z 13. 9. 2022, sp. zn. CK /5/9/2022-14 koncipovaném odkazem na ust. § 114b o. s. ř. Rozhodčí žaloba byla spolu s vydaným usnesením žalobci doručena dne 6. 10. 2022, stanovená lhůta pro vyjádření v trvání 30 dnů tedy uplynula dne 7. 11. 2022. Rozhodčí nález byl přitom vydán již dne 21. 9. 2022. 4. Ve lhůtě dle ust. § 32 odst. 1 ZRŘ se z uvedených důvodů žalobce domáhá zrušení rozhodčího nálezu soudem, přičemž podáním z 14. 11. 2022 zároveň ve smyslu ust. § 27 ZRŘ a čl. III rozhodčí smlouvy včas požádal o jeho přezkum jiným určeným rozhodcem, Mgr. [jméno] [příjmení]. 5. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 6. Soud prvního stupně bez nařízeného jednání (§ 115a o. s. ř.) podanou žalobu dle ust. § 31 ZRŘ zamítl pro její předčasnost, aniž by se materiálně zabýval uplatněnými žalobními důvody. S odkazem na komentářovou literaturu (Lisse, L. Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Komentář. Linde. Praha § 27 (Přezkum rozhodčího nálezu)) vysvětlil, že smyslem přezkumu rozhodčího nálezu soudem je aposteriorní kontrola souladu exekučních titulů s některými, v ust. § 31 ZRŘ vyjmenovanými požadavky zákona; přezkum rozhodčího nálezu který z důvodu nedostatku právní moci není exekučním titulem, by zde postrádal smysl. Za situace, kdy v důsledku prokázané včasné žádosti žalobce o přezkum rozhodčího nálezu jiným rozhodcem dle ust. § 27 ZRŘ není rozhodčí řízení dosud skončeno (§ 23 písm. a) ZRŘ), nemůže být nepravomocný rozhodčí nález zároveň předmětem přezkumu soudem. Souběh soudního přezkumu rozhodčího nálezu, omezeného pouze na formální důvody dle ust. § 31 ZRŘ a meritorního přezkumu jiným rozhodcem Mgr. [jméno] [příjmení] dle čl. III rozhodčí smlouvy, je zcela mimo smysl a logiku. V případě úspěchu žalobce v přezkumu soudem by pak totiž odpadl důvod přezkumu rozhodčího nálezu rozhodcem a naopak. Výrok o náhradě nákladů řízení odpovídá zásadě úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). 7. Žalobce podal včasné odvolání proti rozsudku z 3. 8. 2023 Odvolacímu soudu navrhl jeho změnu tak, že rozhodčí nález z 21. 9. 2022, vydaný rozhodcem Mgr. [jméno] [příjmení] pod č. j. CK/5/9/2022-15 zruší. Soudu prvního stupně vytkl nesprávné právní posouzení věci. Znění ust. § 32 odst. 1 ZRŘ je v uvedeném ohledu zcela jednoznačné a nepřipíná počátek běhu lhůty pro podání žaloby dle ust. § 31 ZRŘ k právní moci rozhodčího nálezu, ale pouze k jeho doručení té straně, která se soudního přezkumu domáhá. Otázka nabytí právní moci rozhodčího nálezu pro možnost jeho přezkumu soudem je tedy zcela nerozhodná. Odvolatel v uvedeném ohledu odkazuje i na závěry komentářové literatury (Olík, M. Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Komentář. 2. vydání. Praha. Wolters Kluwer, 2017 nebo Bělohlávek, A.J., Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Komentář. 2. vydání. Praha. C.H. Beck, 2012). Souběh obou přezkumných řízení považuje na rozdíl od soudu právního stupně zásadně za možný. Pokud by v rámci přezkumu dospěl „přezkumný“ rozhodce Mgr. [jméno] [příjmení] např. k závěru o nedostatku pravomoci rozhodců k projednání věci a odmítl se ve vydaném usnesení věcí zabývat, aniž by přezkoumávaný rozhodčí nález zrušil, v případě nevedení souběžného řízení před soudem by žalobci lhůta pro podání žaloby dle ust. § 31 ZRŘ již uplynula. 8. Žalovaný v podaném vyjádření k odvolání navrhl potvrzení rozsudku z 3. 8. 2023 jako věcně správného. Zcela se ztotožňuje se skutkovým zjištěním i právním posouzením věci, obsaženým v jeho odůvodnění. 9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po provedeném jednání přezkoumal podle § 212 o. s. ř. a § 212a o. s. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2014 napadený rozsudek. Po tomto přezkoumání dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné. 10. Předně je třeba uvést, že Krajský soud v Hradci Králové zjistil v limitech aplikace ust. § 115a o. s. ř. skutkový stav úplně a přesně (vycházeje přitom z obsahu spisu a tam založených listinných důkazů), v rozsahu dostatečném pro učinění správného právního závěru. Závěr o skutkovém stavu věci, zjištěný soudem prvního stupně (na který odvolací soud pro stručnost pouze odkazuje), nedoznal změn ani v řízení odvolacím, a to s ohledem na právní posouzení věci bez potřeby opakování či provádění dokazování. 11. Kromě řádně a dostatečně zjištěného skutkového stavu věci se odvolací soud rovněž ztotožňuje s právním posouzením věci soudem prvního stupně, které pokládá za správné i za výstižné. 12. Vzhledem k právnímu posouzení věci soudem prvního stupně je odvolací přezkum omezen pouze na posouzení otázky, zda rozhodčí nález, který v důsledku neukončeného přezkumu jiným rozhodcem dle ust. § 27 ZRŘ dosud nenabyl právní moci, je způsobilým titulem pro soudní přezkum dle ust. § 31 ZRŘ. Sporná otázka záleží v tom, zda právní moc rozhodčí nálezu představuje esenciální podmínku soudního přezkumu či nikoliv. Její řešení odvolacím soudem lze uvést tím, že ust. § 32 odst. 1 ZRŘ stanovuje pro počátek běhu lhůty pro podání žaloby pouze doručení rozhodčího nálezu. Podmínku právní moci rozhodčího nálezu pro jeho soudní přezkum výslovně neupravuje ani Důvodová zpráva k zákonu č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. 13. Rozhodčí smlouva č. 689702627 podepsaná oběma účastníky a datovaná pozdějším dnem 31. 7. 2019 vyhrazuje v posuzovaném případě možnost soudního přezkumu až konečnému rozhodčímu nálezu, vydanému v řízení o přezkum dle ust. § 27 ZRŘ, který nabyl právní moci. Odvolací soud zde přitom připomíná ust. § 19 odst. 1 ZRŘ, přiznávající účastníkům širokou autonomii ohledně úpravy pravidel rozhodčího řízení v uzavřené rozhodčí smlouvě. Avšak i při odhlédnutí od úpravy obsažené v uzavřené rozhodčí smlouvě (s ohledem na uplatněný žalobní důvod dle ust. § 31 písm. b) ZRŘ), lze podmínku právní moci rozhodčího nálezu pro jeho soudní přezkum bezpečně dovodit dle vrchního soudu i z interpretace příslušných ustanovení ZRŘ. 14. Přezkum rozhodčího nálezu jiným rozhodcem dle ust. § 27 ZRŘ je upraven v čl. III rozhodčí smlouvy. Je součástí rozhodčího řízení a na rozdíl od přezkoumání rozhodčího nálezu soudem se zde jedná nejen o přezkoumání procesních podmínek, ale i o meritorní přezkoumání. Obsah, rozsah a výsledek přezkumu se zde blíží odvolání (řádnému opravnému prostředku) u civilního soudu. Podle výslovného ust. § 28 odst. 2 ZRŘ zakládá včasná žádost o přezkum rozhodčího nálezu devolutivní účinky (o přezkumu bude rozhodovat jiný rozhodce) a ve vztahu k jeho právní moci i účinky suspenzivní (odkladné). Nedostatek pozitivní stránky materiální právní moci (§ 159a odst. 1, 3 o. s. ř. ve spojení s ust. § 30 ZRŘ) zde způsobuje, že včasným přezkumem napadený rozhodčí nález nelze považovat za závazný jak pro účastníky, případně pro jiné orgány či osoby; jeho přezkum soudem by tedy v takovém případě pozbýval jakéhokoliv rozumného opodstatnění. Před ukončením přezkumného řízení nelze z uvedeného důvodu považovat rozhodčí nález ani za konečný. Ostatně i samotné rozhodčí řízení končí až nabytím právní moci rozhodčího nálezu (§ 23 písm. a) ZRŘ), v posuzovaném případě ovšem přezkumného rozhodčího nálezu či usnesení, ve spojení s přezkoumávaným rozhodčím nálezem (§ 28 odst. 2 ZRŘ). 15. Již vícekrát zmiňované ust. § 28 odst. 2 ZRŘ vykonatelnost rozhodčího nálezu vždy podmiňuje nabytím jeho právní moci. Přiměřené použití ust. § 162 o. s. ř. o předběžné vykonatelnosti rozsudku, není tedy pro oblast rozhodčího řízení případné. 16. Žalobcem uváděné ustanovení § 32 ZRŘ obsahuje ve svém odstavci 2 jednoznačně vyjádřený imperativ o tom, že podání žaloby o zrušení rozhodčího nálezu soudem dle ust. § 31 ZRŘ nemá ex lege vliv na jeho vykonatelnost. Způsobilý titul pro soudní přezkum tedy mohou představovat pouze vykonatelné, a tedy zároveň pravomocné rozhodčí nálezy. Uvedený úmysl zákonodárce lze ostatně dovodit i ze systematického zařazení úpravy „Zrušení rozhodčího nálezu soudem a zastavení nařízeného výkonu rozhodnutí“ do části IV ZRŘ, tedy až za tu část zákona, upravující průběh rozhodčího řízení. 17. Lze tedy souhlasit se závěrem soudu prvního stupně, že žalobou podanou dle ust. § 31 ZRŘ se lze domáhat pouze zrušení rozhodčího nálezu, který již nabyl právní moci. 18. Protože takovým nálezem není rozhodčí nález vydaný dne 21. 9. 2022 jediným rozhodcem ad hoc Mgr. [jméno] [příjmení], č. j. CK/5/9/2022-15, se zamítnutím podané žaloby soudem prvního stupně se odvolací soud zcela ztotožňuje. 19. Protože nelze shledat žádné pochybení ani v nákladovém výroku rozsudku z 3. 8. 2023, byl ve světle všech shora uvedených skutečnosti rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrzen (§ 219 o. s. ř.). 20. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení zcela úspěšnému žalovanému vznikly náklady na odměnu za zastupování advokátem za jeden účelně vynaložený úkon právní služby dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. po 1 500 Kč dle ust. § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. + 1 x režijní paušál po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. + 21 % DPH z uvedených částek ve výši 378 Kč; celkem tedy 2 178 Kč. Uvedené náklady řízení je žalobce povinen v odvolacím řízení zcela úspěšnému žalovanému (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) nahradit v obecné lhůtě na účet jeho zástupce. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nelze podat odvolání. Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení, při splnění podmínek uvedených v ustanovení § 236 – 239 o. s. ř., ve znění účinném od 30. 9. 2017, Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové. Praha 20. února 2024 JUDr. Michal Krenk Ph.D. předseda senátu